Přeskočit na obsah

Gabriel Diallo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gabriel Diallo
Gabriel Diallo v kvalifikaci French Open 2023
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození24. září 2001 (23 let)
Místo narozeníMontréal, Kanada[1]
Výška203 cm[1]
Hmotnost90 kg[1]
Profesionál od2023[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek775 212 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů11–14
Tituly0 ATP, 2 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění87. místo (21. října 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2024)
French Open1. kolo (2024)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2023, 2024)
US Open3. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–2
Tituly0 ATP, 1 challenger
Nejvyšší umístění321. místo (8. ledna 2024)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241022a22. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriel Diallo (* 24. září 2001 Montréal) je kanadský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2024 na 87. místě a ve čtyřhře v lednu téhož roku na 321. místě. Trénuje ho krajan Martin Laurendeau.[1]

V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 malažskou skupinou finálového turnaje. V duelu proti Srbsku prohrál dvouhru s Laslem Djerem a Kanaďané odešli poraženi 1:2 na zápasy. Ze skupiny přesto postoupili a následně získali první titul, když celý ročník vyhráli. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 4–3 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 2001 v Montréalu do rodiny guinejského otce, inženýra Moubarasse Dialla a ukrajinské matky Iryny.[4][5]Rodiče se poznali v bývalém Sovětském svazu, kde otec studoval a matka hrála profesionálně házenou. Matka přivedla šestiletého Gabriela na kurty IGA Stadium v Montréalu. V 11 letech již trénoval šestkrát týdně. [6] V letech 2019–2022 hrál akademický tenis za Divoké kočky na Kentucké univerzitě v Lexingtonu, kde studoval ekonomii.[7] Po zimním semestru 2022 se stal profesionálem.[8][5]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V kvalifikačních soutěžích okruhu ATP Tour debutoval jako 20letý srpnovým National Bank Open 2022 v rodném Montréalu, po udělení divoké karty. V jejím úvodu vyřadil světovou dvaašedesátku Jamese Duckwortha. Poté však po 58 minutách skrečoval Francouzi Hugu Gastonovi kvůli vyčerpání, v duelu hraného za vysoké teploty.[9]

Forhend v kvalifikaci Wimbledonu 2023

V srpnu 2022 získal první challengerový titul, když ovládl Championnats Banque Nationale de Granby. Ve finále zdolal šestého nasazeného Číňana Šanga Ťün-čchenga z třetí světové stovky díky zvládnutým koncovkám obou setů. V utkání proměnil tři ze šesti brejkbolů a naopak odvrátil tři z pěti brejkových hrozeb. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 335. příčku.[10][11]

Premiéru v hlavní soutěži túry ATP prožil na únorovém Dallas Open 2023, kde postoupil z kvalifikace až jako šťastný poražený. Časnou porážku ve dvouhře mu však uštědřil Ekvádorec Emilio Gómez, s nímž ztratil rozhodující tiebreak.[12] Také na červencovém Hall of Fame Open 2023 v Newportu nepřešel první fázi. Po dvousetovém průběhu jej vyřadil Jihoafričan Kevin Anderson. První výhry po čtyřech prohrách se dočkal až na torontském National Bank Open 2023, kde startoval na divokou kartu. Vítězstvím nad dvacátým prvním hráčem žebříčku Danielem Evansem zopakoval výhru z červnového surbitonského challengeru, kde Brita také porazil.[13] Jeho cestu soutěží však ukončila světová osmnáctka Alex de Minaur.[14]

Do grandslamových kvalifikací poprvé zasáhl v sezóně 2023. Na Australian Open, French Open i US Open nepostoupil z úvodního kola, když postupně podlehl Australanu Aleksandaru Vukicovi, Kazachstánci Timofeji Skatovovi a Belgičanu Kimmeru Coppejansovi. Pouze ve Wimbledonu zvládl vstupní duel proti Turkovi Cemu İlkelovi, než jej zastavil Ital Matteo Gigante.[14] Druhou challengerovou trofej si odvezl z říjnového Slovak Open 2023. Ve druhém zápase, na turnaji hraném v bratislavské NTC aréně, přehrál nejvýše nasazeného Dominica Thiema a v semifinále Američana Martina Damma. V souboji o titul pak zdolal Belgičana Jorise De Looreho. Po skončení se poprvé posunul na 130. místo žebříčku.[15][16]

První zápasy v hlavní soutěži grandslamu vyhrál na US Open 2024, kde zvládl nástrahy kvalifikace.[17] V newyorské dvouhře porazil Jaumeho Munara a dvacátého čtvrtého muže žebříčku Arthura Filse,[18] než jej zastavila světová čtrnáctka Tommy Paul.[19] Bodový zisk jej po skončení, 9. září 2024, poprvé posunul na 103. místo.[20] Premiérové finále na túře ATP odehrál na říjnovém Almaty Open 2024. Do souboje o titul prošel přes Christophera O'Connella, Bornu Ćoriće, světovou třiadvacítku Alejandra Tabila[21] a jednatřicítku Francisca Cerundola.[22] V závěrečném třísetovém klání však podlehl dvacátému šestému hráči klasifikace Karenu Chačanovi. V následném vydání žebříčku z 21. října 2024 poprvé pronikl do elitní světové stovky, na 87. místo žebříčku.[23][24]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20. října 2024 Almaty, Kazachstán ATP 250 tvrdý (h)   Karen Chačanov 2–6, 7–5, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (3 D; 1 Č)
ITF (2 D; 0 Č)

Dvouhra (5 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. červen 2022 East Lansing, Spojené státy World Tennis Tour tvrdý USA Andres Martin 6–3, 7–6(7–4)
2. srpen 2022 Granby, Kanada Challenger tvrdý Čína Šang Ťün-čcheng 7–5, 7–6(7–5)
3. březen 2023 Montréal, Kanada World Tennis Tour tvrdý (h) Německo Henri Squire 7–6(7–5), 6–3
4. říjen 2023 Bratislava, Slovensko Challenger tvrdý (h) Belgie Joris De Loore 6–0, 7–5
5. červenec 2024 Chicago, Spojené státy Challenger tvrdý Čína Pu Jün-čchao-kche-tch 6–3, 7–6(7–3)

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. srpen 2023 Winnipeg, Kanada Challenger tvrdý Švýcarsko Leandro Riedi Kanada Taha Baadi
Kanada Juan Carlos Aguilar 		6-2, 6-3

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. soutěž spoluhráči soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. Davis Cup
27. listopadu 2022
Malaga, Španělsko
tvrdý (h), Martin Carpena Arena 		Félix Auger-Aliassime
Denis Shapovalov
Vasek Pospisil
Alexis Galarneau 		Austrálie Austrálie 2–0
Alex de Minaur
Jordan Thompson
Thanasi Kokkinakis
Max Purcell
Matthew Ebden

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabriel Diallo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Gabriel Diallo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241022a22. října 2024
  2. ↑ Gabriel Diallo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241022a22. října 2024
  3. ↑ Gabriel Diallo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20241022a22. října 2024
  4. ↑ Gabriel Diallo, un Canadien d’origine guinéenne présent dans l’ATP. Dépêche Guinée [online]. 2023-07-18 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-19. (francouzsky) 
  5. ↑ a b EICHENHOLZ, Andrew. Gabriel Diallo: 'I Believe That I Have The Potential'. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-12. (anglicky) 
  6. ↑ Gabriel Diallo’s Rise in Tennis: How His Parents, Family, and Girlfriend Fuel His Success [online]. GazetteDirect, 2024-09-01 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Gabriel Diallo [online]. University of Kentucky, 2019-08-31 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-10. (anglicky) 
  8. ↑ Men’s Tennis’s Diallo to Turn Professional. UK Athletics [online]. 2022-12-05 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Canada’s Gabriel Diallo falls in qualifying at National Bank Open. Lethbridge News Now [online]. 2022-08-07 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Gabriel Diallo Wins ATP Tour’s 2022 Granby Challenger. UK Athletics [online]. 2022-08-28 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ THURBER, Tommy. Granby: un premier titre pour Gabriel Diallo. Le Journal de Québec [online]. 2022-08-28 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. ↑ Dallas Open 2023: Gomez defeats Diallo. Tennis Majors [online]. 2023-02-08 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Canadian Gabriel Diallo, 21, Stuns Red-Hot Daniel Evans In Toronto. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-09 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Gabriel Diallo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Diallo sa stal víťazom bratislavského challengeru Peugeot Slovak Open. TERAZ.sk [online]. 2023-10-15 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ Porazil Thiema aj Kleina: Turnaj v Bratislave ovládol Kanaďan Diallo. sportovy.cas.sk [online]. 2023-10-15 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  17. ↑ Gabriel Diallo Qualifies for Main Draw at US Open. UK Athletics [online]. 2024-08-22 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Gabriel Diallo putting himself on the map at the US Open. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-10-30 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ BORKOWSKI, Pete. Diallo’s US Open Run Ends in Round Three Against Paul. Tennis Canada [online]. 2024-08-31 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Montreal's Gabriel Diallo moves up 40 spots on ATP rankings to 103rd. TSN [online]. 2024-09-09 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Gabriel Diallo dialled in during breakout Almaty run. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-10-18 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Gabriel Diallo defeats Francisco Cerundolo to reach Almaty final. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-10-19 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Karen Khachanov defeats Gabriel Diallo in Almaty final. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-10-20 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Canadian Gabriel Diallo up 31 spots to No. 87 in ATP rankings after reaching Almaty final. The Globe and Mail [online]. 2024-10-21 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gabriel_Diallo&oldid=24334996“