Franz Bellegarde
| Franz Bellegarde | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1910 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rumunský klub |
| Narození | 14. června 1866 Bad Ischl  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1915 (ve věku 48–49 let) Lubaczów |
| Titul |  hrabě |
| Choť | Maria Josepha Gräfin Königsegg[1] |
| Rodiče | Franz von Bellegarde (1833–1912)[2] |
| Děti | 2 dcery a syn[1] |
| Příbuzní | Auguste Bellegarde (sourozenec) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik |
| Náboženství | římskokatolické[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Bellegarde (14. června 1866 Bad Ischl[3][4][5][6] – 1915[6])[1] byl rakouský šlechtic z rodu Bellegardů, státní úředník a politik z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady. Zemřel v ruském zajetí za první světové války.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze slezské větvě rodu Bellegardů.[6] Měl titul hraběte.[4] Někdy býval národnostně řazen mezi Rumuny,[5] někdy mezi Němce.[7]
Byl okresním hejtmanem.[4] Vystudoval Schottengymnasium ve Vídni a Vídeňskou univerzitu. Sloužil v armádě u 2. dragounského regimentu a 3. zeměbraneckého hulánského regimentu. Byl poručíkem v záloze. Počátkem 20. století zastával funkci okresního hejtmana v Câmpulungu.[5] Byl zemským vládním radou a měl titul c. k. komořího.[7] Byl rovněž čestným rytířem maltézského řádu.
Měl zájem o rozvoj rumunského zemědělství v Bukovině. Deník Neue Freie Presse ho v nekrologu označil za malého bukovinského Tolstého, který v sobě spojoval patriarchálně-konzervativní i radikálně-demokratické rysy.[6]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907. Byl zvolen za obvod Bukovina 10. Z rodinných důvodů rezignoval 14. září 1910.[1] Do parlamentu pak místo něj usedl Gheorghe Sârbu.[8] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Rumunského klubu.[8]
V závěru života zastával funkci místodržitelského rady ve Štýrsku.[6] Zemřel za první světové války. Byl raněn a padl do ruského zajetí. Jako pohřešovaný byl nahlášen 2. dubna 1915 poblíž Lubaczowa.[4] V prosinci 1915 oznámil rakouský tisk, že Bellegarde v zajetí zemřel.[6]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Za manželku pojal Marii Josefu z Königsegg-Aulendorfu (27. 5. 1888 Königseggwald, Bádensko-Württembersko – 7. 11. 1939 Štýrský Hradec), která mu porodila tři děti:
- 1. Hedvika (15. 5. 1911 Bruck an der Mur – 14. 2. 1967 Ravensburg)
- 2. František (28. 7. 1912 Bruck an der Mur – 19. 12. 1941 Orjol), padl ve 2. světové válce, svobodný a bezdětný
- 3. Paula (21. 6. 1914 – ?)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2020-09-21]. Heslo Bellegarde, Franz Graf (1866-1915). Dostupné online. (německy)
- ↑ Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2020-09-21]. Heslo Bellegarde, Franz Graf. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Bad Ischl, Horní Rakousy
- ↑ a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 68. (německy)
- ↑ a b c Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 619. (německy)
- ↑ a b c d e f Inland. Neue Freie Presse. Prosinec 1915, čís. 18438, s. 9. Dostupné online.
- ↑ a b HALLABRIN, Otto: Der österreichische Reichsrat und die Abgeordneten aus der Bukowina von 1861 bis 1918, In: ANALELE BUCOVINEI, ANUL XX, 1/2013 [online]. cimec.ro [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.