Skotské gymnázium ve Vídni

Skotské gymnázium ve Vídni
Informace
Datum založení	1807
Poloha
Město	Vídeň
Zeměpisné souřadnice	48°12′46,08″ s. š., 16°21′51,84″ v. d.
Identifikátory
Oficiální web	www.schottengymnasium.at
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skotské gymnázium ve Vídni (německy Schottengymnasium), respektive oficiálním názvem Veřejné skotské gymnázium benediktinů ve Vídni / Öffentliches Schottengymnasium der Benediktiner in Wien je veřejné soukromé katolické gymnázium v I. vídeňském obvodu Vnitřní Město. Mezi absolventy školy patří tři laureáti Nobelovy ceny, mnoho významných politiků, umělců a vědců.^[1]

Historie

Škola při vídeňském Skotském klášteře byla založena císařským dekretem v roce 1807 a je považována za jedno z nejprestižnějších a v současné době jedno z mála humanitních gymnázií v Rakousku.

V letech 1826 až 1832 přestavěl Josef Kornhäusel (1782–1860) rozsáhlý komplex budov kolem kláštera a částečně nově vystavěl zejména Freyungskou část. Kameničtí mistři z císařského kamenolomu dostali velké objednávky, mezi jinými na schodišťové stupně do konventního paláce a na obklady dvou velkých schodišť s podestami, která zářila barvami leštěného mramoru.

V osmdesátých letech 19. století byl kostel restaurován a částečně přestavěn. Novou nástropní malbu provedl Julius Schmid (1854–1935) a nový oltář navrhl rakouský architekt Heinrich von Ferstel (1828–1893) a mozaiku vytvořil Michael Rieser (1828–1905).

Ve dvoře je umístěna socha Černé Matky Boží, kterou v roce 1825 navrhl rakouský architekt Peter von Nobile (1774–1854). Kašna se sochou Jindřicha Jasomirgotta, zakladatele kláštera, stojí na jiv prvním nádvoří a vytvořil ji Sebastian Wagner. Ve druhém nádvoří byla v roce 1874 postavena kašna s plastikami delfínů.

Významní absolventi

Politici

Anton von Doblhoff-Dier (1800–1872), rakouský ministerský předseda
Alois Batthyány (1807–1849), první předseda vlády Maďarska
Othmar Helferstorfer (1810–1880), opat kláštera, zemský maršálek Dolního Rakouska
Josef von Bauer (1817–1886), poslanec dolnorakouského zemského sněmu
Eduard Herbst (1820–1892), ministr spravedlnosti Předlitavska
Franz Coronini-Cronberg (1830–1901), předseda rakouské Poslanecké sněmovny
Heinrich von Wittek (1844–1930), ministerský předseda Předlitavska
Alois z Lichtenštejna (1846–1920), zemský maršálek Dolního Rakouska
Hugo von Glanz-Eicha (1848–1915), ministr obchodu Předlitavska
Guido von Call (1849–1927), diplomat, ministr obchodu Předlitavska
Engelbert Pernerstorfer (1850–1918), místopředseda rakouské Poslanecké sněmovny
Alfréd III. z Windisch-Grätze (1851–1927), ministerský předseda Předlitavska
Victor Adler (1852–1918), zakladatel Sociálně demokratické strany Rakouska
Heinrich von Lützow (1852–1935), diplomat
Heinrich Lammasch (1853–1920), poslední sloužící ministerský předseda Předlitavska
František I., kníže z Lichtenštejna (1853–1938)
Franz Klein (1854–1926), ministr spravedlnosti Předlitavska
Karl Beurle (1860–1919), poslanec hornorakouského zemského sněmu za Německou lidovou strany Rakouska (Deutsche Volkspartei)
Konrad zu Hohenlohe-Schillingsfürst (1863–1918), ministerský předseda Předlitavska
Viktor Kienböck (1873–1956), rakouský ministr financí
Karel I. Habsburský (1887–1922), poslední rakouský císař a král český a uherský
Karl Appel (1892–1967), člen Národní rady (SPÖ)
František Josef II. z Lichtenštejna (1906–1989)
Leopold Guggenberger (* 1918), starosta města Klagenfurt (ÖVP)
Hans Tuppy (* 1924), rakouský ministr vědy (ÖVP), biochemik
Manfred Mautner Markhof (1927-2008), člen Spolkové rady (ÖVP), podnikatel
Franz Hums (* 1937), rakouský ministr práce a sociálních věcí (SPÖ)
Michael Graff (1937-2008), generální tajemník Rakouské lidové strany (ÖVP)
Peter Marboe (* 1942), vídeňský městský radní pro kulturní záležitosti (ÖVP)
Hans Adam II. z Lichtenštejna (* 1945)
Wolfgang Schüssel (* 1945), bývalý kancléř Rakouska (ÖVP)
Rudolf Scholten (* 1955), bývalý rakouský ministr vědy a školství (SPÖ)
Christoph Chorherr (* 1960), bývalý šéf rakouské Strany zelených
Johannes Peterlik (* 1967), rakouský diplomat

Umělci

Franz Wild (1791–1860), operní pěvec
Johann Nestroy (1801–1862), herec, dramatik
Eduard von Bauernfeld (1802–1890), básník
Nikolaus Lenau (1802–1850), básník
Moritz von Schwind (1804–1871), malíř
Friedrich Halm (1806–1871), básník, dramatik
Anastasius Grün (1806–1876), básník
Gustav von Franck (1807–1860), spisovatel
Alexander von Bensa (1820–1902), umělec
Ferdinand Kürnberger (1821–1879), spisovatel
Johann Strauss mladší (1825–1899), skladatel
Josef Strauss (1827–1870), hudební skladatel
Robert Hamerling (1830–1889), básník
Karl Julius Ebersberg (1831–1876), spisovatel
Franz von Jauner (1831–1900), herec, divadelní režisér
Otto Bach (1833–1893), chrámový hudebník, ředitel Mozartea
Ferdinand von Saar (1833–1906), spisovatel
Josef von Doblhoff-Dier (1844–1928), spisovatel, diplomat
Alfred von Berger (1853–1912), dramaturg, ředitel Burgtheater (Císařské dvorní divadlo)
Max von Ferstel (1859–1936), architekt
Max Kurzweil (1867–1916), umělec
Maximilian Liebenwein (1869–1926), umělec
Leopold Andrian (1875–1951), spisovatel, diplomat
Alfred Neugebauer (1888–1957), spisovatel
Otto Friedländer (1889–1963), spisovatel
Georg Terramare (1889–1948), dramatik
Paul Elbogen (1894–1987), spisovatel
Eduard Volters (1904–1972), spisovatel
Franz Stoß (1909–1995), herec, ředitel císařského divadla Burgtheateru a Theater in der Josefstadt
Otto Ambros (1910–1979), spisovatel
Ernst Haeusserman (1916–1984), divadelní režisér, divadelní režisér, spisovatel a filmový producent
Ernst Jandl (1925-2000), básník
Wilfried Seipel (* 1944), bývalý ředitel Kunsthistorisches Museum
Peter Planyavsky (* 1947), varhaník, skladatel
Friedrich Doležal, violoncellista Vídeňské filharmonie
Clemens Hellsberg (* 1952), houslista, člen představenstva Vídeňské filharmonie
Herbert Föttinger (* 1961), herec, ředitel divadla v Josefstadtu
Konstantin Reymaier (Erich Konstantin Reymaier) (* 1969), varhaník, skladatel, katolický kněz
Rainer Frimmel (* 1971), fotograf, filmový režisér
Xaver Bayer (* 1977), spisovatel
Gottlieb Wallisch (* 1978), klavírista

Vědci

Adalbert Nikolaus Fuchs (1814–1886), ředitel Polytechnického institutu
Ernest Hauswirth (1818–1901), historik
Karl Friesach (1821–1891), astrofyzik
Franz von Hauer (1822–1899), geolog
Sigismund Gschwandner (1824–1896), fyzik
Hugo Mareta (1827–1913), germanista
Vincenz Knauer (1828–1894), filozof
Hugo Kremer von Auenrode (1833–1888), rektor pražské univerzity
Anton Mayer (1838–1924), historik
Karl Exner (1842–1914), fyzik
Heinrich Obersteiner (1847–1922), neurolog
Cölestin Wolfsgruber (1848–1924), církevní historik
Hans von Chiari (1851–1916), patolog
Heinrich Friedjung (1851–1920), historik, novinář
Ernst Fuchs (1851–1930), oftalmolog
Franz von Liszt (1851–1919), právník, kriminalista, politik
Sigmund Adler (1853–1920), historik
Friedrich Becke (1855–1931), mineralog
Jakob Minor (1855–1912), učenec
August Sauer (1855–1926), učenec
Joseph Seemüller (1855–1920), germanista
Alexander Dedekind (1856–1940), egyptolog
Julius Wagner-Jauregg (1857–1940), psychiatr
Heinrich Swoboda (1861–1923), pastorační teolog
Lothar von Frankl-Hochwart (1862–1914), neurolog
Albert Starzer (1863–1909), historik
Eduard Zirm (1863–1944), oftalmolog
Ivo Pfaff (1864–1925), historik práva
Ernst Kalinka (1865–1946), klasický filolog, rektor univerzity v Innsbrucku
Albert Hübl (1867–1931), historik
Carl von Kraus (1868–1952), germanista
Michael Maria Rabenlechner (1868–1952), učenec
Maxmilián Bittner (1869–1918), orientalista
Karl Inama von Sternegg (1871–1931), genealog, učenec heraldiky
Clemens von Pirquet (1874–1929), imunolog
Carl Furtmüller (1880–1951), psycholog
Franz Exner (1881–1947), kriminalista
Karl von Frisch (1886–1982), etolog, Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu 1973
Franz Borkenau (1900–1957), filosof dějin, sociolog
Konrad Lorenz (1903–1989), etolog, Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu 1973
Peter Beck-Mannagetta (1913–1998), geolog
Michael Mitterauer (* 1937), historik
Günter Virt (* 1940), teolog
Herbert Laszlo (1940-2009), odborník na ekonomii štěstí
Georg Braulik (* 1941), biblista (Starý zákon)
Kurt Gschwantler (* 1944), klasický archeolog
Wolfgang Lutz (* 1956), demograf
Matthias Scheutz (* 1966), výzkumník v oblasti umělé inteligence a kognitivní vědy
Michael Schaefberger (* 1967), průzkumník veřejného mínění
Drehli Robnik (* 1967), odborník na filmovou vědu

Ostatní

Urban Loritz (1807–1881), duchovní
Sebastian Brunner (1814–1893), teolog, spisovatel
Anton von Petz (1819–1885), admirál
Hermann Schubert (1826–1892), duchovní
Clemens Kickh (1827–1913), Hofprediger (kazatel u dvora)
Adolf Kern (1829–1906), duchovní
Sigmund Mayer (1832–1920), podnikatel
Alexander von Dorn (1838–1919), publicista, ekonom
Leopold Rost (1842–1913), opat kláštera
Albert Figdor (1843–1927), bankéř, sběratel umění
Karel hrabě Lanckoroński (1848–1933), mecenáš umění
Emanuel von Proskowetz mladší (1849–1944), podnikatel, zemědělský šlechtitel
Eugen Böhm von Bawerk (1851–1914), národní ekonom
Friedrich von Wieser (1851–1926), národní ekonom
Wilhelm Janauschek (1859–1926), misionář
Julius Meinl III. (1903–1991), podnikatel (Julius Meinl)
Heinrich Treichl (* 1913), generální ředitel Creditanstalt Bank
Otto Schönherr (1922-2015), novinář, šéfredaktor rakouské tiskové agentury (APA)
Fritz Molden (1924-2014), novinář, vydavatel
Gustav Harmer (* 1934), sládek piva (Brauerei Ottakringer, Grieskirchner)
Heinrich Ferenczy (* 1938), opat kláštera a Stift St. Paul v Lavanttalu
Hans-Georg Possanner (1940–2006), Pressesprecher der Ständigen Vertretung Österreichs bei der EU
Franz Hlavac (* 1948), ekonomický novinář (ORF)
Johannes Jung (* 1952), opat kláštera
Andreas Treichl (* 1952), generální ředitel Erste Bank
Christoph Herbst (* 1960), soudce Ústavního soudu
Nikolaus Krasa (* 1960), generální vikář římskokatolické arcidiecéze ve Vídni
Rudolf Mitlöhner (* 1965), novinář, šéfredaktor časopisu Die Furche
Lothar Tschapka (* 1966), řečník
Georg Spatt (* 1967), ředitel rozhlasového kanálu Hitradio Ö3 v ORF (Rakouský rozhlas)
Niki Zitny (* 1973), golfista

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schottengymnasium na anglické Wikipedii.

↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-84836-682-4.

Externí odkazy

Oficiální stránky Skotského gymnázie (německy)

[Humphreys2011-1] [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-84836-682-4.

[1]