František Štamprech
František Štamprech | |
---|---|
Narození | 18. února 1887 Nesuchyně okres Rakovník,[1] Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. června 1942 (ve věku 55 let) Luby u Klatov, Protektorát Čechy a Morava |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
Povolání | důstojník prvorepublikové armády |
Zaměstnavatel | prvorepubliková Československá armáda |
Titul | podplukovník[p 1] |
Ocenění | Záslužný kříž ministra obrany ČR |
Děti | 2 dcery: starší Jiřina; mladší Růžena Styblíková (zemř. 23. února 2008) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Štamprech (18. února 1887[2] [p 2] Nesuchyně – 22. června 1942, Luby u Klatov) byl příslušník československých legií na Rusi,[4] prvorepublikový voják (důstojník) a odbojář, popravený nacisty za protiněmeckou činnost v roce 1942.[4]
Život
[editovat | editovat zdroj]František Štamprech se narodil 18. února 1887 v obci Nesuchyně u Rakovníka.[5] [p 2] v domě čp. 91 jako syn nádeníka Adolfa Štamprecha a Marie rozené Titlbachové.[2] Během první světové války musel narukovat do rakousko-uherské armády a byl odvelen na ruskou (východní) frontu. V době zajetí (7. září 1915, Tarnopol) měl v rakousko-uherské armádě hodnost vojína a sloužil u 88. pěšího pluku.[1] Do Československých legií se přihlásil 18. července 1916 a hned následující den (19. července 1916) byl zařazen v hodnosti šikovatele do 11. střeleckého pluku.[1] [p 3] Aktivně se účastnil bojů na ruské frontě a s československými legiemi prošel celou Sibiřskou anabázi.[5] V 11. střeleckém pluku [p 3] setrval až do konce své služby v československých legiích a legie opouštěl v hodnosti podporučíka.[1] Po návratu do Československa se rozhodl k činné službě v prvorepublikové armádě jako důstojník u 11. pěšího pluku Františka Palackého v jihočeském Písku.[5] Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava a demobilizaci československé armády na jaře a v létě roku 1939 byl podplukovník[p 1] Štamprech spolu s ostatními důstojníky propuštěn z aktivní služby.[5] V rámci bývalých důstojníků písecké posádky se zapojil do činnosti domácí ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa.[5] Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (27. května 1942) [p 4] byl František Štamprech (spolu s dalšími šesti bývalými důstojníky čs. armády[p 5]) zatčen dne 4. června 1942.[3] Následně byl on a dalších šest[3] s ním zatčených členů Obrany národa [p 5] v rámci tzv. druhé heydrichiády popraven klatovským gestapem dne 22. června 1942 mezi 19.–20. hodinou na vojenské střelnici v Lubech u Klatov v lokalitě Spálený les (v roce 2018 část Klatov[3]).[5] [p 6]
Dovětek
[editovat | editovat zdroj]Německý okupační režim až do konce druhé světové války na pozůstalou rodinu (manželka a dvě dcery) aplikoval řadu represí, ale ani komunistický režim po roce 1948 nenechal rodinné příslušníky bez povšimnutí.[5] Zdraví starší dcery Jiřiny bylo vážně poškozeno následkem věznění a týráním při výsleších.[5] Mladší dcera – Růžena Styblíková (zemř. 23. února 2008) – byla vdovou po Volyňském Čechovi Jaroslavu Styblíkovi, příslušníkovi 1. Československého armádního sboru v tehdejším Sovětského svazu, s kterým přišel do Československé republiky a zúčastnil se zde osvobozovacích bojů.[5]
Připomenutí
[editovat | editovat zdroj]Jméno Františka Štamprecha je uvedeno na Pomníku Obětem 2. světové války (v centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem: CZE-3205-06012), který se nachází v místě bývalé vojenské střelnice v Lubech u Klatov v lokalitě Spálený les.[6] Na tomto místě bylo ve dnech 31. května 1942 až 3. července 1942 zastřeleno 73 osob z Klatovska, Domažlicka, Písecka a Strakonicka.[6] Tuto skutečnost připomíná nápis na předsunutém, symbolickém hrobě: V ROCE 1942 / ZMĚNILI FAŠISTÉ / TOTO MÍSTO V POPRAVIŠTĚ. / VZPOMEŇME / ŽIVOTŮ ZDE ZMAŘENÝCH. Další vysvětlující nápis umístěný na deskách na čelní části pomníku: NA VĚČNOU PAMĚŤ / ČESKÝCH VLASTENCŮ / ZDE POPRAVENÝCH / NĚMECKÝMI FAŠISTY / 31. V. – 3. VII. 1942. / ČEST JEJICH PAMÁTCE. Následuje seznam jmen: ... ŠTAMPRECH FRANTIŠEK Z PÍSKU .... [6]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- 2007 – Záslužný kříž ministra obrany České republiky in memoriam[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pramen[3] František Štamprech se uvádí jako štábní kapitán.[3] Pozdější povýšení do hodnosti podplukovníka (in memoriam) není vyloučeno.
- ↑ a b Pramen[1] udává jako datum narození Františka Štamprecha den 18. února 1887.[1] Pramen[3] uvádí rok 1887.[3]
- ↑ a b Pramen[5] udává, že František Štamprech byl v československých legiích na Rusi coby příslušník 11. pěšího pluku Františka Palackého.[5]
- ↑ Pramen[5] uvádí, že František Štamprech byl popraven pro schvalování atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale jeho zatčení a popravení souviselo s jeho ilegální činností a s „rozbitím“ tzv. druhé garnitury Obrany národa.
- ↑ a b Celá ilegální skupina, zatčená 4. června 1942 a popravená 22. června 1942 na vojenské střelnici v Lubech u Klatov v lokalitě Spálený les čítala celkem 7 bývalých důstojníků čs. armády:[3] plukovník Viktor VLK (* 1892), podplukovník Václav MAŠEK (* 1892), major Václav ČERNÝ (* 1894), major Klement ŠTĚRBÁČEK (1896), major Jaroslav ŠTANGL (* 1897), štábní kapitán František ŠTAMPRECH (* 1887), štábní kapitán Jaroslav ŠPIDRA (* 1898).[3]
- ↑ S nástupem Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora (28. září 1941) se uskutečnil úder proti Obraně národa a to v rámci vyhlášeného stanného práva, kdy byly pozatýkány stovky důstojníků bývalé prvorepublikové československé armády, z nichž velká část skončila na popravištích (tzv. první heydrichiáda). Další údery německých bezpečnostních složek (gestapo, bezpečnostní služba (SD)) proti členům Obrany národa pak přicházely v průběhu celého roku 1941. Díky neustálému zatýkání zbylo začátkem roku 1942 z Obrany národa pouze několik jedinců (např. škpt. Václav Morávek). Po atentátu na Heydricha při následných represích byli zatčeni další členové Obrany národa, čímž byla v podstatě završena likvidace její druhé garnitury.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Detail legionáře: František ŠTAMPRECH (* 18.2.1887 Nesuchyň okres Rakovník); Bydliště: Nesuchyň Písek okr. Rakovník Písek [online]. Vojenský ústřední archiv: Databáze VHA: Databáze legionářů [cit. 2024-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Mutějovice – SOA Praha, kniha „Mutějovice 30“, N 1882–1904 Nesuchyně (IV), fol. 39, snímek 41
- ↑ a b c d e f g h i Písecko uctívá hrdiny z boje proti fašismu (Hrdinové odboje z Písku) [online]. Okresní výbor KSČM Písek, 2018-01-17 [cit. 2020-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10.
- ↑ a b c GABAL, Peter. Denní souhrn zpráv – Ministryně obrany udělila Záslužné kříže ČR aktivním vojákům i veteránům [online]. Český rozhlas, 2007-05-07 [cit. 2020-04-21]. Záslužný kříž ministryně obrany ČR udělila in memoriam Vlasta Parkanová podplukovníku Františku Štamprechovi – legionáři, který byl za odbojovou činnost v roce 1942 popraven.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Udělení MEDAILE ZA HRDINSTVÍ – Pplk. František Štamprech (18. 2. 1889 – 22. 6. 1942) In memoriam (strana 12) [online]. Parlament České republiky; POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2019; 8. volební období (192), 2019-05-16 [cit. 2020-04-21]. USNESENÍ organizačního výboru z 38. schůze ze dne 16. května 2019 k návrhu podvýboru organizačního výboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání; Návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání..
- ↑ a b c ŠŤASTNÝ, Ivo; ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války [online]. VETS (Spolek pro vojenská pietní místa), 2006-10-23 [cit. 2020-04-21]. Umístění: Luby, lokalita Spálený les; Souřadnice: N49°21'51.32 E13°19'0.61; Ve dnech 31. května až 3. července 1942 bylo na tomto místě zastřeleno 73 osob z Klatovska, Domažlicka, Písecka a Strakonicka. Jedná se o bývalou vojenskou střelnici. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3205-06012. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Fotografie z popravy dne 22. června 1942 mezi 19.–20. hodinou – Spálený les, Luby u Klatov
- Památník Spálený les, Klatovy – Luby na www.sumava.cz (Šumava A–Z: pomníky; lokalita: Klatovsko)
- Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za první světové války).
- Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za první světové války).