František Šabata
František Šabata | |
---|---|
František Šabata | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1911 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1919 – 1920 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1935 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Str. katolického lidu Č. str. křesť.-sociální ČSL |
Narození | 30. listopadu 1858 Vrbice Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. listopadu 1942 (ve věku 83 let) Vrbice Protektorát Čechy a Morava |
Rodiče | Jan Šabata |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Šabata (30. listopadu 1858 Vrbice[1] – 19. listopadu 1942 Vrbice[2][3][4])[4][5][6] byl český a československý katolický politik a meziválečný poslanec a senátor za Československou stranu lidovou.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec Jan Šabata (1834–1906) byl za Rakouska-Uherska obecním starostou ve Vrbici, okresním starostou a poslancem Českého zemského sněmu.[7]
František absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a v roce 1879 hospodářskou akademii v Táboře. V letech 1880–1886 působil jako úředník-správce velkostatku Zdeňka Kolovrata v Rychnově nad Kněžnou. Roku 1886 převzal po otci rodový statek ve Vrbici. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od roku 1890 byl činný v obecním zastupitelstvu rodné obce. V letech 1898–1921 zde zastával post starosty, byl členem okresního zastupitelstva a dlouholetým předsedou místní školní rady. Od poloviny 90. let 19. století se věnoval práci ve prospěch katolicky orientovaného rolnictva. Pořádal přednášky s národohospodářskou tematikou v hospodářském spolku v Chlenech a okolí a vyvíjel rozsáhlou publicistickou činnost na stránkách denního tisku a hospodářsky orientovaných časopisů. Od počátku 20. století se jeho veřejné působení rozšířilo do regionu severovýchodních Čech a stal se funkcionářem Sdružení českých katolických zemědělců pro Království české. V roce 1908 zakládal Hospodářské sdružení českých křesťanských zemědělců. Náležel k agrární frakci, která pod vedením Václava Myslivce postupně ovládla křesťanskosociální hnutí a Stranu katolického lidu, jež se pak transformovala na Českou stranu křesťansko-sociální v království Českém (1910–1914). Na IV. sjezdu této strany v roce 1912 (podle jiného zdroje až roku 1913) vystřídal v čele Ústředního výkonného výboru v předsednické funkci Rudolfa Horského a setrval v ní až do roku 1919, kdy ho ustavující sjezd ČSL v Praze potvrdil jako předsedu zemské organizace ČSL v Čechách, i když faktický vliv zde spíše měl Bohumil Stašek. Jeho zásluhy byly oceněny papežským vyznamenáním – křížem Pro Ecclesia et Pontifice.[4][8][2]
Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal jako jeden ze sedmi českých katolických reprezentantů z Čech poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 060. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[9]
Po vzniku Československa zasedal za Československou stranu lidovou v Revolučním národním shromáždění.[10] Mandát nabyl v lednu 1919. Byl profesí rolníkem a starostou.[11]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.[12] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[13] a parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1935.[14]
I ve 20. letech 20. století byl předsedou české zemské organizace lidovců.[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1833-1870 ve Vrbici, sign.54-5, ukn.3319, str.629. Dostupné online
- ↑ a b Marek, Pavel: Český politický katolicismus na Říšské radě ve Vídni v letech 1907–1914. In: ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA HISTORICA 32 – 2003 [online]. upol.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 271.
- ↑ a b c PEHR, Michal. Cestami křesťanské politiky : Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. [s.l.]: AKROPOLIS, 2007. 373 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 253–254.
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí, 11/2012 [online]. kostelecno.cz [cit. 2016-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19.
- ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 271, 293, 295, 655.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ František Šabata [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-26.
- ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 658.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Čeští starostové
- Čeští regionální politici
- Členové Strany katolického lidu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Senátoři československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové KDU-ČSL
- Narození v roce 1858
- Úmrtí v roce 1942
- Narození 30. listopadu
- Narození 2. prosince
- Úmrtí 19. listopadu
- Nositelé vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice