Přeskočit na obsah

Václav Myslivec

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Myslivec
Václav Myslivec
Václav Myslivec
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1934
Stranická příslušnost
ČlenstvíKř.-sociální str. v Čechách
Kř.-sociální str. lidová
Str. katolického lidu
Č. str. kř.-soc. v král. Českém
Kř.-sociální str. lidová
ČSL
Narození10. listopadu 1875
Doksany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. května 1934 (ve věku 58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
PříbuzníJosef Myslivec (bratr)
Profesespisovatel, novinář, politik a publicista
CommonsVáclav Myslivec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Myslivec (10. listopadu 1875 Doksany[1][2][3] – 29. května 1934 Praha[4]) byl český novinář, politik katolických politických stran a meziválečný československý poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v chudé dělnické rodině, a proto absolvoval pouze základní školu. V roce 1892 se v Litoměřicích vyučil obuvníkem a roku 1893 se usadil v Praze. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už koncem 19. století byl činný v prvních katolických stranách a politických spolcích v Čechách. Mezi členy Jednoty katolických tovaryšů se seznámil s ideami křesťanského socialismu, kterým zůstal věrný po celý život. V rámci tohoto politického tábora patřil k představitelům mladého, radikálního a levicově orientovaného křídla. Jako devatenáctiletý mladík řečnil na ustavujícím sjezdu Křesťansko-sociální strany v Čechách (1894). Roku 1899 spoluzakládal Křesťansko-sociální stranu lidovou (existující v letech 1899-1906). Později se snažil o sjednocení roztříštěných katolických stran a vytvoření Strany katolického lidu (1906–1910). Na půdě této strany se snažil o posílení pozic Sdružení českých katolických zemědělců, což vyústilo v rozklad strany a vznik České strany křesťansko-sociální v království Českém, kde působil ve vedení. Došlo však k dalším neshodám, které přinesly odtrhnutí Myslivcovy frakce a vytvoření Křesťansko-sociální strany lidové, existující v letech 1912–1913, jež ale byla jen dočasným projektem.[5][6] V politice působil i jeho bratr Josef Myslivec.

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal, jako jeden ze sedmi katolických kandidátů zvolených v Čechách, poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 065. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[7]

Podobně jako mnoho dalších křesťansko-sociálních publicistů a politiků zastával Myslivec silně antisemitské názory a přičítal údajnému světovému židovskému spiknutí rozložení křesťanské morálky, vysávání křesťanského lidu, šíření liberalismu a socialismu atd. Zejména jeho deník XX. věk (1912–1913) byl výrazně antisemitský.[8]

Za 1. světové války bojoval na srbské frontě a roku 1919 vstoupil do ČSL, kde patřil k jejím významným členům. Jestliže byl v mládí na levém pólu křesťanské politiky, pak později patřil ke konzervativnímu křídlu, odmítajícího uznat SSSR de iure.[9]

V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[10] Koncem 20. let 20. století patřil ve straně ke konzervativnímu křídlu, které kritizovalo předsedu Jana Šrámka a nebránilo se spolupráci s konzervativními proudy.[11]

Po jeho smrti zaujal jeho poslanecké křeslo jako náhradník Augustin Čižek.[12]

Podle údajů k roku 1929 byl profesí redaktorem v Praze.[13] Po celý život byl také náruživým žurnalistou. Působil v redakcích novin Lidový list, Křesťanský demokrat, Meč, Nový věk, 20. věk, Mír a nejdéle v Čechu, kde působil i jako šéfredaktor a vydavatel. Je pochován na pražském Vyšehradě.[14][15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Doksany
  2. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. 
  3. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  4. ↑ Pavel Marek: Václav Myslivec. In: Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 173
  5. ↑ Pavel Marek: Václav Myslivec. In: Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 173-174
  6. ↑ Malíř, Jiří - Marek Pavel a kol.:Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 269–270, 290–295. 
  7. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. ↑ Viz např.: MYSLIVEC, V. Několik slov úvodem. XX. věk. 31. prosinec 1911, roč. 1, s. 1. 
  9. ↑ Pavel Marek: Václav Myslivec. In:Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 173-174
  10. ↑ Václav Myslivec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Malíř Jiří - Marek, Pavel a kol.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 663. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ hrob Václava Myslivce na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02. 
  15. ↑ Pavel Marek: Václav Myslivec. In:Michal Pehr a kol.: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, Praha 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 174

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Myslivec&oldid=24031973“