Přeskočit na obsah

Eva Formanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eva Formanová
Rodné jménoEva Olga Anna Cecilie Marie Syslová
Narození31. července 1910
Jihlava
Úmrtí6. prosince 1980 (ve věku 70 let) nebo 6. února 1980 (ve věku 69 let)
Praha
Povolánípřekladatelka, spisovatelka
Národnostmoravská
Tématapublicistika a rozhlasový pořad
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Formanová rozená Syslová (31. července 1910 Jihlava[1]6. prosince 1980 Praha) byla moravská překladatelka, spisovatelka a dramatička.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině bankovního úředníka Živnostenské Banky Karla Sysla v Jihlavě a Marie rozené Jeřábková. R. 1930 se provdala za JUDr. Pavla Formana (1899–1952).

Studovala v Praze na reálném gymnáziu, v kvartě přestoupila na herecký obor Státní konzervatoře. Roku 1926 se stala elévkou činohry Městského divadla v Plzni. V letech 1928–1930 studovala v jazykových kurzech francouzštinu a angličtinu a externě filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od třicátých let pracovala pro periodika: ELK, Literární noviny, Čteme, Lumír, Rozhledy, Řád, Venkov.[2]

Od r. 1939 byla překladatelkou Divadla na Vinohradech. Za války překládala dramata a prózu z němčiny, po válce z angličtiny a francouzštiny. V letech 1948–1952 žila rodina nuceně v Karlových Varech. Po manželově smrti se vrátila do Prahy jako externí spolupracovnice literární redakce Československého rozhlasu a od roku 1955 jako překladatelka z povolání.[2]

  • Malá radost Antonína Třebenky: novela – in: Lumír, 1939[2]
  • Poražený: novela – Praha: Václav Petr, 1939
  • Mořská pannaGerhart Hauptmann; úvod napsal František Götz. Praha: Máj, 1938
  • Štěstí z údolí: román – Paul Ernst; z němčiny. Praha: Leopold Mazáč, 1941
  • Vdaná žena: hra o 3 dějstvích – Johann von Bókay. Brno: České lidové divadlo, 1943
  • Za ranního kuropění: komedie o třech dějstvích – August Hinrichs. Brno: ČLD, 1943
  • Tulák Harry – August van Cauwelaert; z němčiny; obálka a kresba Vojtěch Tittelbach. Praha: Novina, 1944
  • A nyní sbohemJames Hilton. Praha: Rudolf Kmoch, 1947
  • Nesmrtelné stránky z Voltaira jak je vybral a vysvětlil André Maurois – přeložil Jiří Pistorius a Eva Formanová. Praha: František Borový, 1948
  • Rozhovory o uměníAristide Maillol. Praha: SNKLHU, 1965
  • Le Corbusier: sociolog urbanismu – Sophie Daria; z francouzštiny. Praha: Odeon, 1967
  • Umění pravěku a starověku: encyklopedie – z francouzštiny; Eva Formanová, Hana Stašková. Praha: odeon, 1967
  • Gaugin – Ronald Alley; z angličtiny. Praha: Odeon, 1968
  • Zlý senGeorges Bernanos; graficky upravil Jan Wild. Praha: Mladá fronta, 1970
  • DopisyGustave Flaubert. Praha: MF, 1971
  • Muška – Georges Bernanos. Praha: Vyšehrad, 1972
  • Encyklopedie umění nové doby. Laroussovy encyklopedie Umění a lidstvo – z angličtiny; Eva Formanová, Jarmila Jelínková, Hana Knížková, Hana Stašková. Praha: Odeon, 1974
  • Markýza z O ...: novely – Heinrich von Kleis; překlad Eva Formanová, Vratislav Slezák a Jaroslava Vobrubová-Koutecká; doslov napsal Jiří Stromšík. Praha: Odeon, 1977
  • BeránekFrançois Mauriac. Praha: Vyšehrad, 1978
  • Galigai – François Mauriac. Praha: Vyšehrad, 1981

Další autoři, které překládala: Hermann Bahr, Richard Billinger, Jean Anouilh, Théophile Gautier.[2]

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  2. a b c d e FORMANOVÁ Eva 31.7.1910-6.12.1980 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Eva Formanová: (1910–1980) : soupis osobního fondu – zpracovala Jarmila Schreiberová. Praha: Památník národního písemnictví, 1995

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]