Eva Formanová
Eva Formanová | |
---|---|
Rodné jméno | Eva Olga Anna Cecilie Marie Syslová |
Narození | 31. července 1910 Jihlava |
Úmrtí | 6. prosince 1980 (ve věku 70 let) nebo 6. února 1980 (ve věku 69 let) Praha |
Povolání | překladatelka, spisovatelka |
Národnost | moravská |
Témata | publicistika a rozhlasový pořad |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eva Formanová rozená Syslová (31. července 1910 Jihlava[1] – 6. prosince 1980 Praha) byla moravská překladatelka, spisovatelka a dramatička.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v rodině bankovního úředníka Živnostenské Banky Karla Sysla v Jihlavě a Marie rozené Jeřábková. R. 1930 se provdala za JUDr. Pavla Formana (1899–1952).
Studovala v Praze na reálném gymnáziu, v kvartě přestoupila na herecký obor Státní konzervatoře. Roku 1926 se stala elévkou činohry Městského divadla v Plzni. V letech 1928–1930 studovala v jazykových kurzech francouzštinu a angličtinu a externě filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od třicátých let pracovala pro periodika: ELK, Literární noviny, Čteme, Lumír, Rozhledy, Řád, Venkov.[2]
Od r. 1939 byla překladatelkou Divadla na Vinohradech. Za války překládala dramata a prózu z němčiny, po válce z angličtiny a francouzštiny. V letech 1948–1952 žila rodina nuceně v Karlových Varech. Po manželově smrti se vrátila do Prahy jako externí spolupracovnice literární redakce Československého rozhlasu a od roku 1955 jako překladatelka z povolání.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Próza
[editovat | editovat zdroj]- Malá radost Antonína Třebenky: novela – in: Lumír, 1939[2]
- Poražený: novela – Praha: Václav Petr, 1939
Drama
[editovat | editovat zdroj]- Cizinka – hráno v Divadle D41 (režie E. F. Burian), 1941[2]
Překlady
[editovat | editovat zdroj]- Mořská panna – Gerhart Hauptmann; úvod napsal František Götz. Praha: Máj, 1938
- Štěstí z údolí: román – Paul Ernst; z němčiny. Praha: Leopold Mazáč, 1941
- Vdaná žena: hra o 3 dějstvích – Johann von Bókay. Brno: České lidové divadlo, 1943
- Za ranního kuropění: komedie o třech dějstvích – August Hinrichs. Brno: ČLD, 1943
- Tulák Harry – August van Cauwelaert; z němčiny; obálka a kresba Vojtěch Tittelbach. Praha: Novina, 1944
- A nyní sbohem – James Hilton. Praha: Rudolf Kmoch, 1947
- Nesmrtelné stránky z Voltaira jak je vybral a vysvětlil André Maurois – přeložil Jiří Pistorius a Eva Formanová. Praha: František Borový, 1948
- Rozhovory o umění – Aristide Maillol. Praha: SNKLHU, 1965
- Le Corbusier: sociolog urbanismu – Sophie Daria; z francouzštiny. Praha: Odeon, 1967
- Umění pravěku a starověku: encyklopedie – z francouzštiny; Eva Formanová, Hana Stašková. Praha: odeon, 1967
- Gaugin – Ronald Alley; z angličtiny. Praha: Odeon, 1968
- Zlý sen – Georges Bernanos; graficky upravil Jan Wild. Praha: Mladá fronta, 1970
- Dopisy – Gustave Flaubert. Praha: MF, 1971
- Muška – Georges Bernanos. Praha: Vyšehrad, 1972
- Encyklopedie umění nové doby. Laroussovy encyklopedie Umění a lidstvo – z angličtiny; Eva Formanová, Jarmila Jelínková, Hana Knížková, Hana Stašková. Praha: Odeon, 1974
- Markýza z O ...: novely – Heinrich von Kleis; překlad Eva Formanová, Vratislav Slezák a Jaroslava Vobrubová-Koutecká; doslov napsal Jiří Stromšík. Praha: Odeon, 1977
- Beránek – François Mauriac. Praha: Vyšehrad, 1978
- Galigai – François Mauriac. Praha: Vyšehrad, 1981
Další autoři, které překládala: Hermann Bahr, Richard Billinger, Jean Anouilh, Théophile Gautier.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e FORMANOVÁ Eva 31.7.1910-6.12.1980 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Eva Formanová: (1910–1980) : soupis osobního fondu – zpracovala Jarmila Schreiberová. Praha: Památník národního písemnictví, 1995
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Formanová