Přeskočit na obsah

Ernst Leopold von Kellersperg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernst Leopold von Kellersperg
5. český místodržitel
Ve funkci:
březen 1867 – 10. října 1868
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarl von Rothkirch-Panthen
NástupceAlexander von Koller
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1864 – 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
Správce Českého místodržitelství
Ve funkci:
1861 – 1863
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAnton Forgách (jako místodržitel)
NástupceRichard Belcredi (pověřen správou, poté místodržitel)
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
ústavověrný velkostatek
Narození20. ledna 1822
Štýrský Hradec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. dubna 1879 (ve věku 57 let)
Štýrský Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťLeonie von und zu Schäffenberg
RodičeJosef von Kellersperg
CommonsErnst Leopold von Kellersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernst Leopold von Kellersperg, též baron Arnošt Kellersperg (20. ledna 1822 Štýrský Hradec – 22. dubna 1879 Štýrský Hradec[1]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, v letech 1861–1863 a 1867–1868 český místodržící.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré šlechtické rodiny ze Štýrska, byl jediným synem slezského zemského prezidenta barona Josefa Ernsta Kellersperga (1792–1872). Vystudoval práva, nastoupil pak do státní služby, nejprve ve Štýrském Hradci, poté v Mariboru. V letech 1850–1852 byl okresním hejtmanem v Leibnitzi, poté působil v Rijece a v roce 1855 byl jmenován dvorním radou u místodržitelství v Záhřebu. V roce 1859 vedl krátce místodržitelskou správu v Lombardsko-benátském království se sídlem v Miláně[2]. V listopadu 1859 byl přeložen jaké místodržitelský viceprezident do Prahy. Poté, co byl odvolán místodržící Anton Forgách, působil Kellersperg v letech 1861–1863 jako správce českého místodržitelství. V letech 1863–1867 byl místodržitelem v Přímoří se sídlem v Terstu.[3] Poté se vrátil do Čech jako řádný místodržící v březnu 1867 a funkci zastával do 10. října 1868,[1] tedy v době vyostřených opozičních nálad mezi českým obyvatelstvem v souvislosti s provedením rakousko-uherského vyrovnání. Měl titul tajného rady.[4]

V roce 1864 byl delegován do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí, obvod Plzeň. 16. listopadu 1864 složil slib.[5]

Jako místodržitel zodpovídal za provedení zemských voleb v březnu 1867, ve kterých jím podporovaná provídeňská Ústavní strana a hlavně Strana ústavověrného velkostatku ovládla většinu míst na sněmu a eliminovala federalistickou, pročeskou většinu okolo Strany konzervativního velkostatku.[1] Sám byl v těchto volbách zvolen do Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[6] Rezignoval před zářím 1869.[7]

Následně zakoupil velkostatky ve Štýrsku. Patřila mu panství Söding, Altenburg a Pichling.[4] Dále se politicky angažoval. Když v roce 1871 padla předlitavská vláda Karla von Hohenwarta, uvažovalo se o Ernstu Leopoldu von Kellerspergovi jako o novém ministerském předsedovi. Nezískal ale předběžnou podporu a sestavení kabinetu neprovedl.[1]

Podle některých pramenů byl v roce 1871 opět delegován do Říšské rady.[1] V seznamech poslanců ale figuruje až v Říšské radě zvolené v prvních přímých volbách v roce 1873, za velkostatkářskou kurii ve Štýrsku. Slib složil 5. listopadu 1873. Ve vídeňském parlamentu zasedal do své smrti roku 1879.[5]

V roce 1862 byl jmenován c. k. tajným radou a za zásluhy obdržel Řád železné koruny I. třídy (1867). Během svého působení v Čechách získal čestné občanství v Praze (1863) a v Mariánských Lázních (1868).

Byl ženatý s hraběnkou Leonií Schärffenbergovou (1838–1899).[4] Měli spolu osm dětí, z toho sedm synů, kteří převážně působili ve státních službách, synové Roderich (1869–1922) a Osvald (1871–1928) se přiženili do moravských průmyslnických rodin Teuberů a Offermannů. V posledních letech před smrtí trpěl zdravotními potížemi. Zemřel v dubnu 1879.[1]

Jeho švagrem byl Josef Lasser von Zollheim (1814–1879), rakouský ministr vnitra.


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f Baron Arnošt Kellersperg. Národní listy. Duben 1879, roč. 19, čís. 97, s. 3. Dostupné online. 
  2. ↑ Přehled představitelů státní správy Lombardie na webu worldstatesmen dostupné online
  3. ↑ Ernst Leopold, Freiherr von Kellersperg (1822-1879) [online]. the-eastern-window.com [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Ottův slovník naučný, XIV. díl. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. Kapitola z Kellersperga, s. 151. 
  5. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/001schuz/s001001.htm

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Místodržitelé Českého království (1850–1918)
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ernst_Leopold_von_Kellersperg&oldid=24060723“