Přeskočit na obsah

Emil Tréval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Tréval
Emil Tréval
Emil Tréval
Rodné jménoVáclav Walter
Narození13. prosince 1859
Prešov
Uherské královstvíUherské království Uherské království
Úmrtí10. února 1929 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíateroskleróza
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1878–1883)
Povoláníspisovatel, lékař, prozaik, dramatik a spisovatel literatury faktu
ChoťZdena Walterová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Tréval (13. prosince 1859, Prešov[1]10. února 1929, Praha[2][3]), vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací.

Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy.

Od let 80. let 19. století přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství.

Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou (pseudonym Viola) pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval více pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Zmatěj, Evil Stop, Fr. Moravec, Ka Mehameha,Tabu, Vavřina Podhájská, dr.-, et., et, E.T., Ad. Pisánka, A. Pisánka a Aristoteles Trdlo.[4][5]

Časopisecké příspěvky

[editovat | editovat zdroj]

Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha,[6] Lumír[7] a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.

Knižní vydání

[editovat | editovat zdroj]
  • Manželství a jeho vliv na přítomné a budoucí pokolení (1901)
  • Antiky (1907) – povídky inspirované tvorbou Julia Zeyera
  • Právo ideálu (1909)
  • Na prahu Kanaanu (1919)
  • Průboj (1920) a Kdo za pravdu hoří (1921) – zobrazení života svého otce
  • Síla lži (1921)
  • Vývraty duší (1924) – novely
  • Květy mrazu (1924) – novely
  • Anděl a Eva (1927) – novely
  • Bacchantčiny oči: román o manželství (1928)
  • Vyhnaní synové Evy (1929)
  1. Matriční záznam narození a křtu pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch
  2. Emil Tréval. Národní listy. 11. 2. 1929 (večer. vyd.), s. 1. Dostupné online. 
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z3, s. 310
  4. Tréval, Emil, 1859-1929 | Detail autority | Knihovna města Olomouce. tritius.kmol.cz [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  5. FORST, Vladimír; OPELÍK, Jiří; MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury: 4, část 1. S-T. S. 999. kramerius.lib.cas.cz [online]. Academia, Praha, 2008 [cit. 2024-11-24]. S. 999. Dostupné online. 
  6. Např. Emil Tréval: Sadismus. Zlatá Praha. 18. 11. 1910, s. 97–99. Dostupné online. 
  7. Např. Emil Tréval: Euthanasia. Lumír. 15. 11. 1904, s. 63–76. Dostupné online. 
  8. Národní divadlo, Emil Tréval: Nevysloveno. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2017-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08. 
  9. Národní divadlo, Emil Tréval: Válka bohů. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2017-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08. 
  10. Divadlo a hudba. Čech. 13. 12. 1914, s. 8. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]