Přeskočit na obsah

Elisabeth Tschermaková-Woessová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elisabeth Tschermaková-Woessová
Narození28. ledna 1917
Znojmo
Úmrtí26. dubna 2001 (ve věku 84 let)
Vídeň
Alma materVídeňská univerzita
Povolánílichenoložka, botanička a algoložka
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
OceněníAcharius Medal (1994)
ChoťFriedrich Woess
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Elisabeth Tschermaková-Woessová (28. ledna 1917 Znojmo – 26. dubna 2001 Vídeň), byla rakouská botanička. Její autorská botanická zkratka je „Tscherm.-Woess“.

Elisabeth Tschermaková se narodila v roce 1917 jako dcera lesníka Lea Tschermaka (1882–1969). Ve Vídni-Hietzingu vystudovala v roce 1936 reálné gamnázium. Poté studovala botaniku, chemii a filozofii na univerzitách ve Vídni, Freiburgu im Breisgau a Innsbrucku. V roce 1941 získala doktorát ve Vídni dizertační prací Výzkum vztahů mezi houbami a řasami v stélce lišejníků, kterou napsala pod vedením Lothara Geitlera.. Od roku 1942 pracovala jako výzkumná asistentka a později jako asistentka v Botanickém institutu Vídeňské univerzity. V roce 1948 habilitovala prací O chromozomální plasticitě u divokých forem česneku (latinsky Allium carinatum) a dalších druhů česneku z východních Alp. Na Botanickém ústavu vyučovala cytologii, genetiku, lišejníky a řasy. V roce 1967 byla jmenována docentkou a v roce 1971 řádnou profesorkou. V roce 1975 se stala vedoucí oddělení cytologie a genetiky Botanického ústavu. V roce 1985 odešla ze zdravotních důvodů do důchodu, ale mohla pokračovat ve své výzkumné činnosti.

V roce 1944 se provdala za botanika a krajinného ekologa Friedricha Woesse.

Výzkumná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Jej výzkumné zájmy zahrnovaly buněčnou biologii (zejména karyologii), fykologii a lichenologii. Objevila důležité detaily v životních procesech řas, lišejníků a v buňkách vyšších rostlin. Mnohé z toho, co bylo později zdokumentováno pomocí elektronové mikroskopie, již bylo správně identifikováno a popsáno pomocí světelného mikroskopu.

Ve své práci zkoumala koexistenci hub a řas v lišejníkové stélce a také vývojovou historii, morfologii a systematickou příslušnost volně žijících řas a řas izolovaných z lišejníků a pěstovaných samostatně.

V oblasti chromozomů nižších a vyšších rostlin prováděla mimo jiné analýzy DNA v souvislosti se studiemi mitotických a meiotických změn forem. Objevila „rostlinné obří chromozomy“, vysoce endopolyploidní chromozomy v kvetoucích rostlinách, které se dříve vyskytovaly pouze u hmyzu.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Structural Types of Resting Nuclei in Plants and Animals, vydáno v roce 1963

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth Tschermak-Woess na německé Wikipedii.


Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • D. Schweizer: Elisabeth Tschermak-Woess – on the occasion of her 70th birthday. In: Plant Systematics and Evolution, Band 158 (1988), S. 73–75, doi:10.1007/BF00936332
  • J. Poelt: Elisabeth Tschermak-Woess und die Flechten. In: Plant Systematics and Evolution, Band 158 (1988), S. 77–79, doi:10.1007/BF00936333
  • Michael Hesse: Zum Gedenken an Frau emer. O. Prof. Dr. Elisabeth Woess. In: Verhandlungen der Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Österreich, Band 138 (2001), S. 275–278 (zobodat.at [PDF; 1,3 MB])
  • Doris Ingrisch: Tschermak-Woess, Elisabeth. In: Brigitta Keintzel, Ilse Korotin (Hrsg.): Wissenschafterinnen in und aus Österreich. Leben – Werk – Wirken. Böhlau Verlag, Wien 2002, ISBN 978-3-205-79590-2, doi:10.26530/oapen_473963, S. 759–761
  • Tschermak-Woess Elisabeth. In: Ilse Korotin (Hrsg.): biografiA. Lexikon österreichischer Frauen. Band 3 P–Z, Böhlau Verlag, Wien 2016, ISBN 978-3-205-79590-2, S. 3337–3338

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]