Přeskočit na obsah

Efekt prostého vystavení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Efekt prostého vystavení (angl. Mere-exposure effect, česky také Efekt pouhé expozice) je psychologický jev, kdy mají lidé tendenci si věci oblíbit nebo neoblíbit jen proto, že je znají. V sociální psychologii se někdy nazývá princip známosti. Tento efekt byl prokázán u mnoha druhů věcí, včetně slov, čínských znaků, obrazů, fotografií tváří, geometrických útvarů a zvuků.[1] Ve studiích mezilidské přitažlivosti platí, že čím častěji lidé nějakou osobu vidí, tím je jim příjemnější a sympatičtější.

První známý výzkum jevu provedl Gustav Fechner v roce 1876.[2] Edward B. Titchener tento efekt také zdokumentoval a popsal „sálání tepla“, které pociťuje v přítomnosti něčeho známého.[3] Jeho hypotéza však nebyla přijata, když výsledky ukázaly, že zvýšení preferencí objektů nezávisí na subjektivních dojmech jedince o tom, jak známé objekty jsou. Zamítnutí Titchenerovy hypotézy podnítilo další výzkum a vývoj současné teorie.

Nejznámějším vědcem, který rozvinul teorii efektu prostého vystavení, je Robert Zajonc. Před provedením svého výzkumu vypozoroval, že vystavení novému podnětu zpočátku vyvolává u všech organismů reakci strachu nebo vyhýbání se. Každé další vystavení novému podnětu vyvolává u zkoumaného organismu menší strach a větší zájem. Po opakovaném vystavení začne pozorovaný organismus na původně nový podnět reagovat příznivě.

Efekt prostého vystavení lze využít v různých oblastech, zejména v marketingu, reklamě, vzdělávání a mezilidských vztazích.

V marketingu zvyšuje opakované vystavení produktu či značky jeho atraktivitu a povědomí. V reklamě může pravidelné připomínání posílit pozitivní vnímání sdělení. Ve vzdělávání podporuje opakovaný kontakt s informacemi lepší zapamatování a porozumění. V mezilidských vztazích efekt napomáhá budování sympatií a důvěry, například díky častému setkávání.

Základem je psychologická tendence preferovat známé podněty, což lze cíleně využít ke změně postojů a rozhodování.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mere-exposure effect na anglické Wikipedii.

  1. ZAJONC, R.B. Mere Exposure: A Gateway to the Subliminal. Current Directions in Psychological Science. December 2001, s. 224–228. DOI 10.1111/1467-8721.00154. S2CID 40942173. 
  2. Fechner, G.T. (1876). Vorschule der aesthetik. Leipzig, Germany: Breitkopf & Härtel.
  3. Titchener, E.B. (1910). Textbook of psychology. New York: Macmillan.