Dostihové závodiště Pardubice
Dostihové závodiště Pardubice je závodiště, na kterém se konají cvalové dostihy. Leží na okraji Pardubic. Dostihová sezóna zde probíhá od května do října. Celková délka dráhy je 2 200 m.[1]
Vznik
[editovat | editovat zdroj]V první polovině 19. století přišly u šlechty do módy parforsní hony. Krajina v okolí Pardubic byla pro tyto hony jako stvořená a roku 1838 zde vznikla Parforsní honební společnost.[2] Šlechta se tak začala o Pardubice zajímat a město se stalo společenským centrem. V té době do Čech přicházely z Anglie zprávy o koňských dostizích a v říjnu 1842 byly v Pardubicích uspořádány první překážkové dostihy.[3] V roce 1856 pardubická radnice povolila stavbu závodiště a postoupila Spolku českých pěstitelů koní pozemky, na kterých mělo závodiště vzniknout.[4][5] Zakladatelem a velkým podporovatelem českých dostihů byl hrabě Oktavián Kinský. Po založení britské Velké národní steeplechase v Aintree se staly dostihy módní záležitostí, a tak roku 1874 přišel Český závodní spolek s nápadem uspořádat podobně významný a obtížný dostih i v Pardubicích.[5] Vytvořením nové dostihové dráhy byli pověřeni šlechtici, kteří již měli s dostihovým sportem zkušenosti, Oktavián Kinský, Egon Thurn-Taxis, Emil Fürstenberg a Maxmilián Ugarte.[4][5] Navrhli závodiště, které bylo jedinečné střídáním povrchu dráhy a množstvím přírodních překážek, a dohlíželi na jeho vybudování. Po dokončení stavby se 5. 11. 1874 konal první ročník Velké pardubické, vítězem se stal hřebec Fantome s Georgem Sayersem. Na společenském významu této události přidalo i to, že se konala jen několik dní před návštěvou císaře Františka Josefa I. s manželkou Sissi.[6] Již od prvního ročníku byl nejobávanější překážkou Hlavní příkop, později nazvaný po Egonu Thurn-Taxisovi, který se zasloužil o jeho ponechání v kurzu dostihu.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]- 1874 – stavba závodiště a první ročník Velké pardubické
- 1890 – ve Velké pardubické se poprvé prosadil kůň trénovaný českým trenérem (Alphabet, trenér Dobrovský)[8]
- 1892 – otevřena nová tribuna s restaurací, vážnicí a šatnami pro jezdce[8]
- 1902 – ve Velké pardubické poprvé zvítězil český žokej (Ulrich Rosák)[9]
- 1911 – nad závodištěm se poprvé objevilo letadlo, pilotoval ho Eugen Čihák[10]
- 1932 – po pádu z klisny Ella zahynul Rudolf Popler[11]
- 1946 – opravy závodiště po válce, kdy bylo poničeno bombardováním; překážky byly upraveny a očíslovány[12]
- 1952 – po přestavbě získalo závodiště současnou podobu[13]
- 1956 – postaveny nové dřevěné stáje[14]
- 1957 – přeměřena trať Velké pardubické a její délka upravena na současných 6900 m[14]
- 1962 – zahájen pravidelný přenos Velké pardubické Československou televizí[15]
- 1976/1977 – proběhla výstavba nových stájí za tribunami[16]
- 1977 – odstraněna tribuna z roku 1892, na jejím místě zahájena stavba nové železobetonové tribuny[17]
- 1981 – železobetonová tribuna byla otevřena[18]
- 1985 – provedeny mírné úpravy některých překážek a zaveden přísnější systém kvalifikací, aby se zabránilo účasti koní s nedostatečnou výkonností a snížilo množství pádů[19]
- 1990 – uspořádán stý ročník Velké pardubické
- 1992 – davy ochránců zvířat vběhly do dráhy dostihu[20]
- 1993 – provedeny výrazné úpravy Taxisu a dalších překážek pro zvýšení bezpečnosti
- 1998 – kvůli otevření nové tribuny byl cílový sloupek přesunut na druhou stranu cílové roviny
- 2004 – závodiště naposledy navštívil Dick Francis[21]
- 2007 – Velkou pardubickou navštívila britská princezna Anna a ochrnutý čtyřnásobný vítěz Peter Gehm[22]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jockey Club. dostihyjc.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Kovář (2011), s. 11
- ↑ Svoboda (1990), s. 15
- ↑ a b Svoboda (1990), s. 16
- ↑ a b c Kovář (2011), s. 12
- ↑ Kovář (2011), s. 13
- ↑ RYŠAVÝ, Pavel. Velká pardubická: Dřív Taxis děsil. Teď už budí spíš respekt. Deník.cz. 2015-10-08. Dostupné online [cit. 2022-01-08].
- ↑ a b Svoboda (1990), s. 36
- ↑ Svoboda (1990), s. 37
- ↑ Svoboda (1990), s. 40
- ↑ Svoboda (1990), s. 49
- ↑ Svoboda (1990), s. 54
- ↑ Svoboda (1990), s. 59
- ↑ a b Svoboda (1990), s. 61
- ↑ Svoboda (1990), s. 64
- ↑ Svoboda (1990), s. 68
- ↑ Svoboda (1990), s. 69
- ↑ Svoboda (1990), s. 70
- ↑ Svoboda (1990), s. 72
- ↑ Kovář (2011), s. 140
- ↑ Kovář (2011), s. 166
- ↑ Kovář (2011), s. 168
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVÁŘ, Pavel. Velká pardubická. Praha: XYZ, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7388-408-6.
- SVOBODA, Miloš. 100 ročníků Velké pardubické steeplechase. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990. 256 s. ISBN 80-209-0129-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dostihové závodiště Pardubice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 6. 2. 2010 na Wayback Machine.
