Domašovský tunel
| Domašovský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 120,7 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°43′18,5″ s. š., 17°26′58,5″ v. d. |
  Domašovský tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Domašovský tunel je železniční tunel č. 254 na katastrálním území Domašov nad Bystřicí na úseku železniční trati Olomouc–Opava mezi zastávkou Jívová a stanicí Domašov nad Bystřicí v km 26,684–26,805.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Koncese na výstavbu místní železniční dráhy byla udělena 10. srpna 1867 olomouckému komitétu na stavbu tratě Olomouc – Moravský Beroun – Bruntál – Krnov – Hlubčice s odbočkami do Rýmařova, Vrbna pod Pradědem a Opavy a ke státní hranici směrem na Nysu. Po spojení s opavským sdružením byla vydána nová koncese 21. dubna 1870. V květnu téhož roku vznikla akciová společnost Moravsko-slezská ústřední dráha. Výstavbu železnice provedla firma bratří Kleinů za finanční podpory banky Union. V roce 1872 byla trať zprovozněna a v roce 1895 byla zestátněna.[3][4] Na trati dlouhé 115 km bylo postaveno pět tunelů Smilovský I a II, Jívovský, Domašovský a Milotický v celkové délce 744 m. Domašovský tunel byl budován v letech 1870–1872, tunel byl opravován v období 1904–1912, v roce 1953, 1961, 1966, 1971 a v letech 2012–2013.[2][5][6]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Oblast se nachází v geomorfologickém celku Nízký Jeseník (jihozápadní část). Z geologického hlediska se nachází v oblasti spodního karbonu (kulmu) Nízký Jeseník.
Tunel se nachází v patě kopce (kóta 585 m n. m.) v členitém terénu údolí řeky Bystřice. Je vyražen v horninovém prostředí, které je tvořeno břidlicemi, prachovci s významným výskytem drob a shluky slepenců. Nadložím, které dosahuje výšky až čtrnáct metrů, dochází k průsakům srážkových vod.[3]
Tunel leží v údolí řeky Bystřice v nadmořské výšce 480 m a je dlouhý 120,7 m.[7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednokolejný tunel byl postaven pro železniční trať Olomouc–Opava mezi zastávkou Jívová a stanicí Domašov nad Bystřicí. Ve směrovém levostranném oblouku v délce 120,7 m o proměnném poloměru 278, 266 a 310 m. Tunel má po celé své délce sklon 1,67‰. Má dva portály a jedenáct tunelových pasů v průměrné délce 9,5 m Po stranách jsou umístěny bezpečnostní výklenky (celkem dva, pravý a levý), každý v jedné třetině délky tunelu. Ostění bylo vyzděno z místního kamene. Klenba tvořily ploché břidlicové kameny vyskládané nastojato. Opěry byla vyzděny z větších kamenných bloků (drob) zděných na vápennou maltu. Za ostěním byla základka z úlomků hornin a jílovité hlíny, místy byly nevyplněné nebo prázdné prostory. Portály, které jsou v zářezu, měly vestavěny římsy z pravidelně opracovaných kamenných kvádrů. U severovýchodního portálu byla vyzděna z kamenných kvádrů ochranná zeď do výšky až 2,5 m.
Rekonstrukce 2012
[editovat | editovat zdroj]Od července do listopadu roku 2012 probíhala rekonstrukce tunelu. Částečně bylo odstraněno nadloží, vybouráno ostění a v otevřené stavební jámě obnovena tunelová trouba. Primární ostění tvoří stříkaný beton o tloušťce 350 mm vyztužený KARI sítěmi navazuje na sekundární provedené tunelářským způsobem. Další část byla rekonstruována tunelářským způsobem v části cca 12 m pod ochranným mikropilotovaným deštníkem. Poslední část v délce cca 96 byla provedena bez zajištění. Původní postupně odstraněné ostění bylo nahrazeno stříkaným betonem v tloušťce 100 mm a vyztužením KARI sítěmi. Sekundární ostění bylo provedeno stříkaným betonem v tloušťce cca 350 mm s osazenou výztuží. Celková tloušťka ostění se pohybovala od 450 do 600 mm.[2][3]
- Výška (vnitřní) tunelu: 5,23 m
- Šířka (vnitřní) tunelu: 5,38 m
- Délka tunelové trouby: 120,7 m
- Tloušťka ostění: 450–600 mm
- Beton třídy: C30/37
- Výztuž: příhradové nosníky a KARI sítě
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Domašovský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c NEKL, Jiří. Rekonstrukce železničního tunelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav geotechniky, 2012 [cit. 2020-10-20]. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ a b c KOSÍK, Lubomír; LACINA, Jaroslav. Projekt a realzace sanace ostění Domašovského a Jívovského tunelu. Tunel [online]. 2013 [cit. 2020-10-20]. Roč. 22, čís. 3. Dostupné online.
- ↑ JELÍNEK, Josef. Před 140 lety železná dráha spojila Olomouc s Krnovem. Železničář [online]. 2012-09-27 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Domašovský tunel. www.firesta.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Velká oprava starých tunelů v údolí Bystřice na Olomoucku. Deník.cz. 2012-07-19. Dostupné online [cit. 2020-10-20].
- ↑ Domašovský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Domašovský tunel na Wikimedia Commons
