Dokeská pahorkatina
Dokeská pahorkatina | |
---|---|
Vlhošť a Dokeská pahorkatina z vrchu Ronov | |
Nejvyšší bod | 614 m n. m. (Vlhošť) |
Rozloha | 753 km² |
Střední výška | 297 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Ralská pahorkatina |
Sousední jednotky | Zákupská pahorkatina Jizerská tabule Dolnooharská tabule České středohoří |
Podřazené jednotky | Polomené hory Jestřebská kotlina Provodínská pahorkatina Úštěcká pahorkatina Bezdězská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Labe |
Souřadnice | 50°32′8″ s. š., 14°28′40″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIA-1A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dokeská pahorkatina je geomorfologickým podcelkem jižní a jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území o rozloze 753 km² je převážně součástí okresu Česká Lípa v Libereckém kraji, v menší míře i sousedních okresů Mělník, Litoměřice a Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je Vlhošť (614 m), nejnižší je na východě tok Labe (145 m).[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle členění zavedeného Jaromírem Demkem VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B).
Tyto podcelky se dělí do menších okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:
- Polomené hory (VIA–1A–1) – největší okrsek, má několik horopisných částí, které jsou vesměs součástí CHKO Kokořínsko[2]; nejvyšším vrcholem okrsku i celé Dokeské pahorkatiny je vrch Vlhošť.
- Úštěcká pahorkatina (VIA–1A–2) – tvoří západní hranici celku, je to mírně členitá pahorkatina, jejímž nejvyšším bodem je vrch Hořidla (371 m) se stejnojmennou rozhlednou na vrcholu.
- Jestřebská kotlina (VIA–1A–3) – protáhlá sníženina v povodí Robečského potoka, kde se nachází množství rybníků, často na chráněných územích (Holanské rybníky, Novozámecký rybník, Břehyňský rybník); nejvyšším bodem je vrch Borný (446 m).
- Provodínská pahorkatina (VIA–1A–4) – její centrální část tvoří skupina Provodínských kamenů, jižní část členitá plošina Hradčanské pahorkatiny, v níž leží nejvyšší bod – Dub v oboře Velký Dub.
- Bezdězská vrchovina (VIA–1A–5) – dominantní jsou zde oba vrcholy Bezdězu (Malý Bezděz a Bezděz), dále je zde dvojice Velká a Malá Buková.[3]
Kompletní geomorfologické členění celé Ralské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
Geomorfologické členění Ralské pahorkatiny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule | ||
DOKESKÁ PAHORKATINA |
Polomené hory | Vlhošť (614 m)
|
Úštěcká pahorkatina | Hořidla (371 m)
| |
Jestřebská kotlina | Borný (446 m)
| |
Provodínská pahorkatina | Dub (458 m)
| |
Bezdězská vrchovina | Bezděz (606 m)
| |
ZÁKUPSKÁ PAHORKATINA |
Cvikovská pahorkatina | Ralsko (698 m)
|
Českolipská kotlina | Špičák (446 m)
| |
Podještědská pahorkatina | Stříbrník (510 m)
| |
Kotelská vrchovina | Mazova horka (569 m)
| |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol |
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Na území Dokeské pahorkatiny působí CHKO Kokořínsko a CHKO České středohoří. Je zde řada chráněných lokalit, NPP Peklo, PP Kaňon potoka Kolné, NPR Novozámecký rybník, NPP Swamp, NPR Břehyně - Pecopala, PR Velký a Malý Bezděz, PR Kokořínský důl, PP Špičák u Střezivojic, PP Husa.[4]
Nejvyšší kopce Dokeské pahorkatiny
[editovat | editovat zdroj]Uvedena je drtivá většina kopců nad 450 metrů.
- Vlhošť (614 m), Polomené hory
- Bezděz (606 m), Bezdězská pahorkatina
- Malý Bezděz (577 m), Bezdězská pahorkatina
- Ronov (552 m), Polomené hory
- Vrátenská hora (507 m), Polomené hory
- Maršovický vrch (499 m), Polomené hory
- Špičák (483 m), Polomené hory
- Druclík (481 m), Polomené hory
- Berkovský vrch (481 m), Polomené hory
- Velký beškovský vrch (475 m), Polomené hory
- Velká Buková (474 m), Bezdězská vrchovina
- Šedina (473 m), Polomené hory
- Korecký vrch (465 m), Polomené hory
- Nedvězí (458 m), Polomené hory
- Dub (458 m), Provodínská pahorkatina
- Pecopala (453 m), Provodínská pahorkatina
Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.
Fotogalerie hor a kopců
[editovat | editovat zdroj]-
Svahy Vlhoště
-
Malý Bezděz a Bezděz
-
Vrch Ronov s hradem
-
Velký beškovský vrch
-
Spící panna (Provodínské kameny)
-
Vrátenská hora
-
Maršovický vrch
-
Malá a Velká Buková nad Břehyňským rybníkem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Dokeská pahorkatina, s. 227.
- ↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Z nížin do hor, str. 227