Diskuse:Tovaryšstvo Ježíšovo

Text ke sloučení

Text přesunut ze stránky 1540:

Krátce před zasedáním Tridentského koncilu vznikl nový řád, jehož hlavním úkolem bylo čelit reformaci. Jeho zakladatelem byl Ignác z Loyoly (*1491-V1556), Španěl, bývalý voják, roku 1622 byl kanonizován. Během bitvy u Pamplony byl dělovou koulí těžce zraněn do nohy, během rekonvalescence prodělal duchovní obrat. Meditoval nad životem Krista, vyvinul techniku duševního sebezkoumání. Shrnul ji na 300 stránkách poznámek, které se staly základem jeho pozdějšího díla Duchovní cvičení. Roku 1522 se vydává do Svaté země, ale kvůli turecké expanzi a bojům tam nedorazí. V třiatřiceti letech začal intenzivně studovat latinu, filosofii a teologii, spolu s Františkem Xaverským, vysvěceným roku 1537, se rozhodl pro založení nového řádu. Řád byl ústně potvrzen papežem roku 1534, písemně pak Pavlem III. v roce 1540. Reagoval na renesanční zesvětštění církví, vyznačoval se touhou k misijním cestám do zámoří a nesouhlasil s průběhem reformace. Vyznačoval se přísnou kázní a askezí. Jeho členové skládali čtyři sliby, kromě tří obvyklých slibů chudoby, čistoty a poslušnosti ještě slib absolutní poslušnosti papeži. Prvním řádovým generálem se stal samotný Ignác. Na rozdíl od stávajících řádů byli velmi nekonformní, místo řeholních oděvů nosili civilní oděv. Pronikali mezi lid, kázali, učili na školách a univerzitách. Misijní činnost vyvíjeli jak v Evropě, tak v zámoří, především v Indii, v Číně, v Japonsku a v Jižní Americe. Hráli velkou roli při šíření barokní kultury po Evropě. Jezuitský řád staví především na kristocentrické spiritualitě. Základem pro ni jsou Duchovní cvičení (Exercitia spiritualia) zakladatele řádu. Poprvé vyšla v roce 1538 a radí, jak dosáhnout vysokého stupně mravní čistoty a dokonalosti. Absolvovat každoročně čtyřtýdenní duchovní cvičení bylo povinností všech členů řádu. Velký důraz byl kladen na memento mori, připomínání si své vlastní smrtelnosti, a to až do té míry, že se v souvislosti s jezuity hovoří o kultu smrti. Tato vlastnost velmi poznamenala barokní kulturu jako takovou. Dalším často přetřásaným tématem je kasuistická morálka, stručně shrnutá v úsloví „účel světí prostředky“. Tento výrok však expresis verbis v Ignácově díle není. Ale mnoho výroků a pokynů se nese v tomto duchu. Usilovali o znovudobytí světa pro katolickou církev a pro Ježíše. Soustředili se proto na lidi, kteří měli vliv a moc rozhodování – vychovávali mocné, působili jako vychovatelé šlechty a u dvorů, čímž získávali přístup do mocenské sféry. Brzy narazili na silný odpor až nepřátelství, z mnoha evropských zemí byli vyhoštěni. V roce 1773 papež Kliment V. jejich řád formálně zrušil bulou Dominus ac Redemptor noster (Pán s spasitel náš) z důvodu stálého zasévání nepřátelství mezi státy. Jezuité však pokračovali v činnosti a již v roce 1814 papež Pius VII. jejich řád obnovil.Řád byl do Čech uveden v roce 1556, Petr Canisio s dalšími 12 jezuity. Byli povoláni Ferdinandem I., aby šířili vzdělanost šlechty a císařského dvora. Usadili se v bývalém dominikánském konventu sv. Klimenta, kde vznikla první jezuitská kolej v Čechách a po rozšíření v 17. století jedna z největších kolejí na světě. Zde se taktéž nachází řádový kostel sv. Ignáce, jehož vzorem je kostel Il Gesù v Římě. Jde o první barokní stavbu na území Čech, kostel má půdorys latinského kříže. Mezi významné členy jezuitského řádu v Čechách patří Bohuslav Balbín (autor obrany jazyka českého), Fridrich Bridel (Co Bůh, člověk?; je považován za největšího barokního básníka), Antoním Koniáš, Josef Dobrovský (před zrušením řádu prošel seminářem), Roderigo Arriaga (Španěl, jeden z nejvýznamnějších neoscholastických filozofů, odešel na povolání řádu vyučovat do Prahy), Theodor Moretus (významný astronom), Jiří David (autor první západní gramatiky ruského jazyka), Joseph Georg Kamel (botanik, řádový lékárník, narozen v Brně, působil na Filipínách, publikoval v Philosophical Transactions londýnské Royal Society). (V dnešní době vydává páter Josef Koláček portréty českých jezuitů – misionářů, kteří působili v zámoří. V Belgii vydává společnost bollandistů tzv. Acta sanctorum, kritické životopisy svatých.

Prosím znalce, aby zvážili sloučení použitelných částí předchozího textu s textem tohoto článku. Děkuji. --Beren 08:14, 10. 10. 2005 (UTC)

Přenesený význam

Ten přenesený význam, resp. jeho používání jsem nikdy nezaregistroval a ani mi to nepřijde moc důležité. Ale nechci to hned mazat, třeba se to někde a někým používá často...--Fnn 09:41, 28. 8. 2006 (UTC)

Výše uvedený návrh obsahuje řadu drobných i významných nepřesností. Něco jsem v Berenově textu opravil (název Bridelovy bás. sbírky) a něco doplnil (jména dalších důležitých jezuitů), ale nemám zkušenosti s wikipedií a nerad bych něco zpackal. Mimochodem napsat NPOV článek o jezuitech bude těžké. V textu by určitě měla být zmínka o "dvojím životě" jezuitů - upozorňují na něj autoři některých prací. Něco jiného jsou neutrální dějiny řádu a něco jiného jsou dějiny "jezuitů" jako společenského symbolu. Obé si zaslouží své heslo. Ater

Docenění pozitiv

Jaké "na docenění pozitiv se ještě čeká" ? To není ani vlastní výzkum, to je věštění ... a co se týče toho zjednodušování: pálili ty knížky ? Pálili. To mi stačí, nevidím žádný důvod to komplikovat. -- Hkmaly 22:25, 10. 6. 2007 (UTC)

Zjednodušujete :-) Ano, knihy se pálily, i české (radši to napíšu explicitně: nikdo to neobhajuje). Ale také se nové vydávaly. Obraz jezuitů jako nepřátel českého jazyka je mýtus, přečtěte si tu Čornejovou nebo "Jezuita Antonín Koniáš" od J. Bílého. Irwing 06:06, 11. 6. 2007 (UTC)

Cenzoři knížky nevydávají. Přečtěte si tu větu: Mnoho faktů o fungování jezuitské cenzury v českých zemích bylo ovšem díky různým politickým tlakům a aktuálním náladám ve společnosti také často zkreslováno a zjednodušováno. Ale jaké zjednodušování ? Nejenže zabránili vydání nějakých knížek, navíc pálili knihy už vydané. Jezuitští cenzoři jsou tedy jasně nepřátelé. Jezuité obecně, to může být složitější otázka, ale samotný fakt jak známí jezuitští cenzoři jsou něco napovídá ... -- Hkmaly 19:44, 11. 6. 2007 (UTC)

Jezuitští cenzoři jsou známí, protože se to komunistům hodilo. Doporučuji totéž, co Irwing. --Cinik 20:15, 11. 6. 2007 (UTC)

Netušil jsem, že Karel Havlíček Borovský byl komunista. Pravda, byl v Moskvě. -- Hkmaly 21:12, 11. 6. 2007 (UTC)

Obávám se, že fakt, že Havlíček nenáviděl katolickou církev a obzvlášť jezuity a napsal pár epigramů by sám o sobě rozhodně nestačil. Doporučuji Vám, abyste si prošel Irwingem navržené publikace plus kategorie Tovaryšstvo Ježíšovo a Jezuité. --Cinik 02:59, 12. 6. 2007 (UTC)

Zvláštnost ve vztahu...

Tento odstavec je pro mne (zavilého papežence! :-)) nesrozumitelný. Přeformuloval bych ho, ale nevím jak - opravdu mi není jasné, o co v něm jde.Gottschalk 08:34, 23. 1. 2008 (UTC)

Halík podle svých vlastních slov jezuitou je

doporučuji řádně pročíst

http://www.halik.cz/ukazky/kap12.php

kromě toho je také vhodné vědět, kde působí

http://www.salvator.farnost.cz/soubory/czech.php

a komu tento kostel náleží, respektive kdo ho také stavěl :)

s pozdravem Nourro

Halík podle svých vlastních slov jezuitou není. Měl byste si tu knížku přečíst celou. To že Salvátor byl kostel jezuitské univerzity neznamená, že kněží, kteří v něm působí musí být jezuité. Uvědomte si navíc, že jezuitský řád byl po nějakou dobu dobu zrušen. Irwing 1. 12. 2009, 20:54 (UTC)

Celkově zpochybněno

Dávám celkově zpochybněno kvůli textu vloženého v posledních hodinách anonymem a vráceneného Ragimirim. Text je tendenční, nedoložený a v některých bodech nepravdivý. Násilná rekatolizace jistě nikdy nebyla hlavní náplní řádu, poznámka o tom, že nešlo/nejde diskutovat na školách o antikristovství papežství je nedoložená a i kdyby byla pravdivá, je stupidní a v encyklopedii nemá co dělat. --Cinik 15. 4. 2009, 22:39 (UTC)

Odstraňuji celkově zpochybněno, souhlasím s vámi že násilná rekatolizace nebyla hlavní činnosti řádu, nicméně udaný zdroj tvrdí že se na ní Jezuité nepřímo podíleli a vzhledem k českému rozměru wikipedie je IMHO důležité to uvést. Co se týká škol. Ponechal jsem pouze tvrzení o počáteční náboženské netoleranci, která byla příznakem doby. --Jenda H. 11. 5. 2009, 20:41 (UTC)

Jezuité jako reakce na protireformaci?

Překopírováno z mé diskuse. --Pan Někdo (diskuse) 17. 5. 2024, 14:23 (CEST)

Dobrý den, prosím, abyste v hesle Tovaryšstvo Ježíšovo již neodmazával informaci, že jeho založení bylo reakcí na reformaci. Uvnitř římskokatolické církve totiž skutečně v reakci na reformační proudy a jimi vznesené otázky probíhaly snahy o obrodu náboženské praxe a nový rozvoj spirituality, očištění od některých pozdně středověkých prvků, způsob misijního působení a vzdělávání atd. Reakce na reformaci se tedy v žádném případě nerovná protireformaci, jak to asi vykládáte, ale jde naopak o široké spektrum vnitřních i vnějších procesů v římskokatolické církvi, které různými způsoby reagovaly na novou situaci a kde byla konkrétní protireformační opatření jen určitou množinou. Právě s tímto kontextem v historiografii novověku pracujeme a o souvislosti mezi založení řádu a snahami o reformu v římské církvi, která vyvrcholila tridentským koncilem, nejsou pochybnosti. Děkuji za pochopení. --Krabiczka (diskuse) 17. 5. 2024, 00:17 (CEST)

Katolická církev se na konci středověku a začátkem novověku zmítala v krizi, která do nemalé míry vedla Luthera k tomu, co udělal. Snahy o vnitřní očištění a obnovení kat. církve ale nelze automaticky označit jako reakci na reformaci, protože do nemalé míry šlo jen o reakci na stav církve (tj. stejný důvod, jako proč Luther opustil katolictví, jen s tím rozdílem, že tito zůstali v církvi a chtěli ji zlepšit). Není úplně nepravděpodobné, že reformace sv. Ignácovi další důvody pro založení jezuitů, ale stejně tak můžeme spekulovat o vztahu k vyhnání Maurů ze Španělska a snaze obrátit "mohamedány". S jistotou ale můžeme říci, že za založením jezuitů nebyl pokyn ke sv. Ignáci se slovy "Potřebujeme někoho, kdo by bojoval proti lutheránům". Jenže přesně takto působní současný stav článku, kde si čtenář přečte jako první větu, že založení jezuitů bylo reakcí na reformaci. A ani Vámi poskytnutý zdroj netvrdí, že vznik jezuitů byl reakcí na protireformaci; a vyvozovat to z něj mi přijde jako vlastní výzkum.

Ještě technická poznámka: tahle diskuse se týká konkrétního článku, tak ji přesunu tam. Nevím, jaká pravidla Wikipedie se toho týkají, tak pokud nějaká poruším, tak se předem omlouvám a prosím poučenější o nápravu.

--Pan Někdo (diskuse) 17. 5. 2024, 14:21 (CEST)

Z uvedeného zdroje to naopak vyplývá jasně a samozřejmě, protože v kontextu tehdejších událostí to ani nic jiného být nemohlo. Reformace uvedla do pohybu řadu procesů a událostí, mezi které vznik Tovaryšstva patří. To nejsou spekulace, ale práce generací kolegů historiků, kteří se tématu věnovali a věnují. Literatury odborné i popularizační je k tomu dostatek. Evangelický konfesijní narativ se snaží založení tradičně spojovat s protireformací, což je opakovaná chyba, katolický narativ se zase snaží kontext reformační éry zcela vypouštět, což taky není v pořádku. Jak jsem napsal už výše, reakce na reformaci se v žádném případě nerovná protireformaci, což je ale přesně věc, kterou tu podsouváte, když píšete o "boji proti lutheránům". To je totiž přesně věc, kterou celá řada reakcí na reformaci vůbec nepotřebovala. Chcete-li to mít konfesijně "očištěné", tak si to očistěte.

Co se týče diskuse, tak ta je možná jak na diskuzní stránce hesla, protože se týká tématu, tak i na diskuzní stránce uživatele, týká-li se např. způsobu editování. --Krabiczka (diskuse) 17. 5. 2024, 21:45 (CEST)