Diskuse:Rosice

Co praví o Rosicích Ottův slovník naučný

(https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Rosice zkopírováno z wikizdojů)

"3) R. (Rossitz), město na Moravě v hejtm. brněnském, okr. ivančickém, na žel. dr. Brno- Okříško; 192 d., 1982 obyv. č., 93 n. (1890), děkan. a zároveň far. kostel sv. Martina, 5tř. šk., opakovací šk. pro učně, pš., telegraf, kommissařství fin. stráže, četn. stanice, par. mlýn, lihovar a týdenní a výr. trhy. Nesvěř. panství R. se statkem Prštice má 6775,78 ha půdy; náleží k němu zámek, dvůr, cukrovar a raffinerie cukru, pivovar v R-cích a na blízku kam.-uhel. doly a železárny, majetek dědiců Mořice svob. p. Hirsche. Zámek jest rozsáhlá budova o 2 poschodích z 2. pol. XVI. stol., mající podobu čtverhranu a býval tak pevný, že jej vojsko Jiřího z Poděbrad r. 1468 marně obléhalo. Zámek býval oblíbeným sídlem Karla ze Žerotína. R. 1805 a 1809 proměněn ve špitál, kdy také město vpádem Francouzův utrpělo velikou pohromu. R. připomínají se již r. 1086; r. 1278 ležel zde táborem cís. Rudolf, když po vítězství nad králem Přemyslem II. vtrhl na Moravu. R. 1409 R. měly právo trhové. V XVI. stol. rozmohlo se v R-cích učení evang., zvláště Moravští bratří měli tu duchovní správu do r. 1633, kdy ji nastoupil farář katolický. Z Moravských bratří zrodil se tu Jiří Laetus, jenž popsal putování sv. Pavla z Caesarey do Říma, pak všeobecné dějiny politické a církevní od cís. Augusta do r. 1640; † 1649 v Lejdě. Na zboží a hradě rosickém seděla původně rodina z Rosic, která měla ve znaku štiku, odkudž také příjmení mnoha členů rodiny této Hecht. R. 1464 kn. těšínský Přemek prodal R. Hynkovi z Kunvic; Kateřina z K. prodala veškeré zboží rosické Bohunce z Pernšteina, kteráž je odkázala (r. 1549) vnuku svému Vilémovi z Lipé. Z nástupců jeho Pertolt z L. prodal R. Janu st. ze Žerotína, jeho syn Karel opět (r. 1628) Albrechtovi z Valdšteina. Po tom se tu připomínají Jan svob. p. a potomní hr. z Werdenberka (r. 1629), Jiří Hausperk z Fanalu (r. 1684), z kteréhožto rodu R. dostaly se dědictvím (r. 1797) do rodiny Maximiliána hr. z Ungarte. "

--Rosičák (diskuse) 17. 12. 2019, 19:57 (CET)

Rozvinuté zkratky s odkazy

Rosice (Rossitz), město na Moravě v hejtmanství brněnském, okresu ivančickém, na železniční dráze Brno- Okříško; 192 domů, 1982 obyvatel českých, 93 německých (1890), děkanský a zároveň farní kostel svatého Martina, 5třífní škola, opakovací škola pro učně, pošta, telegraf, kommissařství finnančmí stráže, četnická stanice, parní mlýn, lihovar a týdenní a výroční trhy. Nesvěřenecké panství Rosice se statkem Prštice má 6775,78 ha půdy; náleží k němu zámek, dvůr, cukrovar a raffinerie cukru, pivovar v Rosicích a na blízku kammeno-uhelné doly a železárny, majetek dědiců Mořice svobodného pána Hirsche. Zámek jest rozsáhlá budova o 2 poschodích z 2. poloviny XVI. století, mající podobu čtverhranu a býval tak pevný, že jej vojsko Jiřího z Poděbrad roku 1468 marně obléhalo. Zámek býval oblíbeným sídlem Karla ze Žerotína. Roku 1805 a 1809 proměněn ve špitál, kdy také město vpádem Francouzův utrpělo velikou pohromu. Rosice připomínají se již roku 1086; roku 1278 ležel zde táborem císař Rudolf, když po vítězství nad králem Přemyslem II. vtrhl na Moravu. Rosice 1409 Rosice měly právo trhové. V XVI. století rozmohlo se v Rosicích učení evangelické, zvláště Moravští bratří měli tu duchovní správu do roku 1633, kdy ji nastoupil farář katolický. Z Moravských bratří zrodil se tu Jiří Laetus, jenž popsal putování svatého Pavla z Caesarey do Říma, pak všeobecné dějiny politické a církevní od císaře Augusta do roku 1640; † 1649 v Lejdě. Na zboží a hradě rosickém seděla původně rodina z Rosic, která měla ve znaku štiku, odkudž také příjmení mnoha členů rodiny této Hecht. Roku 1464 kníže těšínský Přemek prodal Rosice Hynkovi z Kunvic; Kateřina z Kukvic prodala veškeré zboží rosické Bohunce z Pernšteina, kteráž je odkázala (roku 1549) vnuku svému Vilémovi z Lipé. Z nástupců jeho Pertolt z Lipé prodal Rosice Janu staršímu ze Žerotína, jeho syn Karel opět (roku 1628) Albrechtovi z Valdšteina. Po tom se tu připomínají Jan svobodný pán a potomní hraběte z Werdenberka (roku 1629), Jiří Hausperk z Fanalu (roku 1684), z kteréhožto rodu Rosice dostaly se dědictvím (roku 1797) do rodiny Maximiliána hraběte z Ungarte. "

--Rosičák (diskuse) 17. 12. 2019, 19:57 (CET)

Návrh na přesun

ad návrh na přesun: Související diskuse nedávno proběhla na Diskuse:Pohořelice (okres Brno-venkov). --Harold (diskuse) 17. 12. 2021, 23:30 (CET)

• Návrh pokládám za podložený a souhlasím.--Rosičák (diskuse) 18. 12. 2021, 03:52 (CET)
• Také souhlasím s přesunem. --Hugo (diskuse) 18. 12. 2021, 06:23 (CET)