Bertold z Lipé
| Bertold z Lipé | |
|---|---|
.png) Bertold z Lipé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Rodiče | Jindřich z Lipé |
| Příbuzní | Čeněk z Lipé a Jindřich II. z Lipé (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bertold z Lipé, též Berchtholdus de Lipa, Perchtholdus nebo Pertold z Lipého (* před 1300, † 1347) byl český šlechtic, jeden ze čtyř synů Jindřicha I. z Lipé a Scholastiky z Kamence. V letech 1334–1343 byl proboštem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a nejvyšším kancléřem Království českého, až do své smrti nejvyšším maršálkem Království.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se po Jindřichovi II. z Lipé jako druhý nebo třetí syn Jindřicha I. z Lipé. Proto byl předurčen k církevní kariéře. Po studiích byl jmenován vyšehradským kanovníkem. Úřad probošta Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě převzal roku 1334. Dále byl od roku 1336 pražským kanovníkem[1]
Listinou z 9. dubna roku 1336 dal král Jan Lucemburský Bertoldovi a jeho bratrům Jindřichovi II. z Lipé a Janovi z Lipé za 2 000 kop grošů pražských do zástavy hrad Chwoyno, městečko Albrechtice nad Orlicí a Hoděšovice.[2]
Počátkem července roku 1337, před svým odjezdem z Prahy ustanovil král Jan Lucemburský Bertolda po dobu své nepřítomnosti zemským hejtmanem.[3]
10. prosince roku 1346 sepsal na hradě v Lipnici svou závěť. Dne 15. května 1347 byl bratry ustanoven správcem všech dědičných statků rodiny. Zemřel ještě téhož roku blíže neurčeného data.
Pečeti
[editovat | editovat zdroj]Užíval nejméně čtyři pečetiː
- dva typy úřední pečeti vyšehradského probošta ve tvaru zahroceného oválu, zprvu se stojící žehnající postavou kněze v pontifikáliích a od roku 1343 s trůnící postavou svatého Petra v papežské tiáře.[4]
- dva typy kulaté erbovní pečeti svého rodu, na níž se v opisu střídaly jeho tituly, naposledy pečetil v úřadu nejvyššího maršálka Království českého v dubnu roku 1344.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ TOMEK Václav Vladivoj, Dějepis města Prahy, 1. díl, Praha 1855, s. 593
- ↑ RBM IV, s. 114–115, č. 288
- ↑ RBM IV., s. 188, č. 457 je regest ze zprávy v CDM VII, s. 117, č. 169
- ↑ STEHLÍKOVÁ, Danaː Nejstarší pečeti vyšehradské kapituly a jejího duchovenstva do roku 1420, in: Královský Vyšehrad: sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092), editor Bořivoj Nechvátal. Praha 1992, s. 171-186, obr. 172 na str. 176.
- ↑ Monasterium.net/mom/CZ-MZA/E08/1344_IV_23/ Moravský zemský archiv v Brně, fond Cisterciáci Žďár (1222-1771), listina z 23.4. 1344, přístup 2024-09-05
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Podlaha: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum, aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora. Praha 1912.
- Jiří Spěváček: Jan Lucemburský a jeho doba. Nakladatelství Svoboda Praha 1994, s. 526, 532.
- Jeroným Solař: Lipnice, hrad a město v Čáslavsku, in: Památky archaeologické a místopisné, roč. 5, 1863, s. 73–78
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
z Lipé ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
