Přeskočit na obsah

Diskuse:Kostel U Jákobova žebříku

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele Jan Polák v tématu „Zvonice“
ikona
Článek byl 29. 11. 2015 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 28. 12. 2015 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 23. týdnu 2016 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 8 lety129 komentářů5 lidí v diskusi

Radek Linner

[editovat zdroj]

Na toto téma myslím ještě žádný dobrý či nejlepší článek nemáme. Sám bych měl napsat články o dvou modlitebnách a bude dobré, když někdo prošlápne cestu a bude tu nějaký vzor.

  • VyřešenoVyřešeno Sakrální stavba - nejsem si jistý definicí sakrální stavby. To označení bych použil spíše u vysvěcených staveb katolíků, pravoslavných apod. Ale ta pravidla neznám. Možná je to správně. Stejně neznám pravidla, kdy se u evangelíků mluví o modlitebně a kdy o kostele. Já jen tuším, že tato stavba byla modlitebnou a s výstavbou zvonice se stala kostelem. Pokud to tak je, první věta by měla spíše znít: "... je KOSTEL CÍRKVE ČESKOBRATRSKÉ EVANGELICKÉ postavený ...". Příslušnost kostela k církvi mi v první větě chybí, stejně jako zmínka a odkaz na tamější sbor.
  • NevyřešenoNevyřešeno Je zvláštní, že vlastní článek má jak kostel tak i sbor. Sám bych asi napsal článek jen jediný a nejsem si jistý, jestli o kostele nebo o sboru. V tomto případě je možná sbor dostatečně významný na samostatný článek, ale u většiny sborů v republice by mělo jít asi jen o jeden článek a uvítal bych doporučení, který by to měl být.
    • Nedomnívám se, že by to bylo zvláštní. V české Wikipedii je to celkem běžný jev. Článek o kostele pojednává o budově jako takové, kdežto článek o sboru/farnosti/náboženské obci zase o té „organizační jednotce“, tedy například o farářích či jiných představitelích církve, kteří tam slouží apod. Navíc jediný sbor/farnost apod. může sloužit bohoslužby ve více kostelích, což je patrné zvláště u římskokatolických farností. Kupříkladu farnost Hejnice slouží bohoslužby jak v hejnickém kostele Navštívení Panny Marie, tak také v kostele Nejsvětější Trojice v Bílém Potoce a ještě na dalších třech místech. Proto existují ty články dva, tedy jak o stavbě (kobyliském kostele), tak o kobyliském sboru. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
      • Ano, tady jsou dva články asi na místě. Stejně tak i u farností a kostelů, které jsou častou významnou kulturní památkou. Já teď do budoucna myslím na malé sbory, o jejichž modlitebně se dá napsat tak jeden odstavec. Nevím, jestli budu psát o sboru a k němu začlením odstavec o modlitebně nebo naopak. --Radek Linner (diskuse) 25. 11. 2015, 18:07 (CET)Odpovědět
        • No, nevím, kterou malou modlitebničku máš na mysli, nicméně i tehdy bych se přimlouval – pokud to jen trochu půjde – za rozdělení článků na dva. A pokud by to fakt nešlo, pak bych asi do článku sboru/farnosti vložil zmínku o kostele. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 19:36 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno Slovosled - Asi bych napsal spíše: "...následně proběhla rekonstrukce a přestavba objektu podle návrhů..."
  • KomentářKomentář bohoslužebný prostor - Nevím, jestli sami evangelíci to takhle označují. Jsem zvyklý spíše na slovo "sál", u klasických kostelů "loď".
    • Nevím, zda to katolíci označují „loď“ Myslím, že to není úplně přesné, neb to (například u trojlodního kostela) definuje pouze část toho prostoru, kde se bohoslužby konají. A pojem „sál“ mi zas připomínal spíše kulturní sál, respektive sál kulturního domu. Ono to pojmenování u kobyliského kostela má navíc ještě jeden háček, že – jak se píše dále v textu – ten prostor je vlastně tvořen dvěma místnostmi, které od sebe vzájemně odděluje vysouvací stěna. Bohoslužby se konávají při vysunuté stěně (a tedy spojených místnostech), nicméně během týdne jsou shromáždění jen v jedné místnosti při zasunuté stěně. A jak to teď pojmenovat…? --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
  • KomentářKomentář v prostorách kobyliské školy - Je známo která škola to byla? Existuje ještě? Ve které ulici?
    • Přímo ve zdrojích to není. Vím, že by to asi chtělo doplnit, nicméně již by to asi trochu hraničilo s vlastním výzkumem. Kdysi jsem si totž našel publikaci, podle níž v Kobylisích tou dobou existovala pouze jedna škola (dnes je tam základní umělecká škola) a je tedy velmi pravdšpodobné, že to byl tento objekt. Ovšem jasné tvrzení, že se ty bohoslužby konaly právě tam, bohužel, nemám. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
  • NevyřešenoNevyřešeno během druhé světové války - Není po ruce přesnější datum?
  • NevyřešenoNevyřešeno truhlářskou dílnu - Sám své články prolinkovávám více než je zdrávo a teprve u ostatních wikipedistů mi více vynikne nadbytečnost odkazů. Zrovna tady bych na truhláře neodkazoval.
  • NevyřešenoNevyřešeno kazatelská stanice v Tróji - Že zanikla bych nedával do poznámek, ale rovnou do článku. Během normalizace - to je také příliš široké období. Pokud šlo o samostatnou stavbu, zajímalo by mě, co je tam dnes.
  • VyřešenoVyřešeno Z odkazů svých členů - Šlo opravdu vyloženě o závěti? Pak bych to asi zkusil formulovat jinak.
  • VyřešenoVyřešeno následujícího roku (1957) - Asi už jsem hnidopich, ale rok v závorce je dle mého nadbytečný.
    • To bylo zas pro jiné kolegy hnidopichy, kteří tvrdí, že čtenář nemá počítat roky, ale má se mu to rovnou servírovat. Souhlasím s tím, že předchozí letopočet, od nějž se následující rok odvíjí, je uveden poměrně blízko, a proto tam tento údaj asi být nemusí. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno V jejich ideovém zadání se objevil požadavek - v jejich požadavcích
  • VyřešenoVyřešeno souhlasily státní instituce - státní správa souhlasila
  • VyřešenoVyřešeno Jeronymova jednota - Pokud nevznikne samostatný článek, mělo by být v jedné větě vysvětleno, o co jde.
  • KomentářKomentář asanace - další nadbytečný odkaz. Pro sebe mám takové nedokonalé vodítko: říkám si, zda jde o odkaz na encyklopedické heslo nebo spíše na výkladový slovník. Na asanaci bych odkázal, pokud by se článek zabýval vyloženě konkrétní asanací.
  • VyřešenoVyřešeno součástí prostoru, který jí měl projít - byla stavba zařazena..., bylo s ní počítáno v nové výstavbě..., byl jí v plánech vyčleněn prostor..., byla zahrnuta do plánů asanace? Nebo: V roce 1964 byla stavba zahrnuta do plánů asanace s výstavbou sídlišť Severního Města.
  • VyřešenoVyřešeno jeden tisíc členů - tisíc členů
  • KomentářKomentář Představitelé kobyliského sboru - Tady přemýšlím, jestli za to do závorky dát slovo "staršovstvo". Ale možná by to bylo pro laika zbytečně zmatené.
  • NevyřešenoNevyřešeno O rok později (1965) navíc skončila - Opět nadbytečný rok v závorce. Možná se může rovnou napsat: V roce 1965 také skončila...
    • Tady bych ten letopočet v závorce nechal, neb od předchozího uvedení roku již nějaká doba uplynula a čtenář se dozvěděl spoustu informací. A k obratu „o rok později“ – tím jsem chtěl naznačit, že se ty dvě události vlastně sešly. Hledal se nový kostel a shodou okolností se uvolnila blízká parcela. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno společenského uvolnění na konci šedesátých let - Tady to sedí. Tehdy projekt začal a pak už se ho podařilo dokončit. Když jsem si ale v úvodu článku přečetl "politické uvolnění" a v infoboxu viděl "1969–1971", tak to vypadalo zvláštně. Právě se totiž rozbíhala tuhá normalizace.
  • NevyřešenoNevyřešeno od architektů Kouby, Turka a Zbořila - Nemá někdo z nich článek na wiki? Dají se dohledat jejich celá jména? Stál by někdo z nich za zmínku a uvedení nějaké jeho podobné stavby?
  • VyřešenoVyřešeno staršovstvo - Tak nakonec tady to slovo je. Obecně není příliš známé. Tady bych ho pro jistotu prolinkoval - Presbyterstvo
  • VyřešenoVyřešeno ukázalo se nakonec - nakonec se ukázalo
  • KomentářKomentář farář Eugen Zelený - Měl ke sboru nějaký vztah? Byl tam někdy farářem nebo členem?
  • VyřešenoVyřešeno Tento architekt měl v té době - Gisel měl v té době
  • VyřešenoVyřešeno Staršovstvo sboru sice ještě žádalo - Příliš dlouhá věta. Roztrhal bych ji na tři. Co třeba: nejprve jej odmítalo s poukazem na nepraktičnost, ovšem nakonec návrh přijalo. Za slovem "podvolit" tuším nějaký vnější nátlak.
  • VyřešenoVyřešeno Se stavbou se začalo - Stavba byla zahájena?
    • Upraveno. Slůvku „bylo“ se právě snažím vyhýbat a nahrazovat jej něčím jiným. Dost lehko totiž sklouznu ke psaní textu, kde se to „byl/byla/bylo“ jen hemží, tak ať máme určitou jazykovou pestrost. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno datum jeho otevření - otevření kostela?
  • VyřešenoVyřešeno K tomuto datu ale dodavatel objektu nebyl schopen stavbu dokončit - Tento termín ovšem nedokázal dodavatel stavby splnit.
  • VyřešenoVyřešeno Aby tak nedošlo ke zpoždění - díky dobrovolné práci členů sboru, především na okolních úpravách, se však podařilo...
  • VyřešenoVyřešeno a kázáním posloužil - kdy zde kázal synodní senior Václav Kejř, který po ukončení bohoslužby předal klíče od kostela...
  • VyřešenoVyřešeno Mezi jinými byl přítomen i architekt Ernst Gisel. - včetně architekta Ernsta Gisela.
  • VyřešenoVyřešeno Stavba se tak stala jediným kostelem této církve - Stavba je jediným kostelem Církve Českobratrské evangelické, která byla postavena mezi lety ...
  • VyřešenoVyřešeno V letech 1969–1971 byl postaven římskokatolický kostel svatého Josefa v Senetářově na Blanensku. Informace o architektovi je nadbytečná (je v odkazovaném článku o samotném kostele) a o dalších kostelech jsou nesouvisející.
  • OtázkaOtázka Faráře Karase vystřídal na počátku roku 1986 jiný kazatel, a sice Jiří Štorek - Sborový farář Jan Karas byl počátkem roku 1986 vystřídán Jiřím Štorkem. (Evangelíci nemají kazatele.)
    • Myslíš, že nemají kazatele? Já jsem to v souvislosti s touto církví již slyšel. Otázkou samozřejmě je, zda to bylo použito správně… Napadá mne, co to nahradit slovem „duchovní“, i když… --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
      • Kazatel je v čele sboru v Církvi bratrské, Apoštolské nebo u adventistů. Evangelíci mají faráře. V Církvi bratrské existuje institut "laického kazatele", který však rozhodně nestojí v čele sboru. Nevím, jestli laické kazatele mají i evangelíci, ale jejich úloha je patrně ještě menší než v Církvi bratrské. Použiješ-li slovo "duchovní", pak je to podobné, jako když napíšeš: A faráře vystřídal nový služebník Boží... Tedy věcně je to správně, ale asi neencyklopedicky. --Radek Linner (diskuse) 25. 11. 2015, 18:07 (CET)Odpovědět
        • Když si zadám do Googlu „kazatel ČCE“, tak mi vyjede řada oficiálních stránek Českobratrské církve evangelické, kde je výraz „kazatel“ použit. Mám tu před sebou oficiální knihu ČCE pojmenovanou Církev v proměnách času 1969–1999 a i v ní je uveden seznam farářů, farářek, jáhnů, vikářů apod. v kapitole „Seznam kazatelů a kazatelek Českobratrské církve evangelické 1969–1999“. Možná by nám mohl pomoci farář ČCE, kolega Lukáš Král. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 19:36 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno se totiž odhalily nedostatky - se projevily nedostatky
  • KomentářKomentář Mezi ně se řadila nemožnost oddělit - chyběla například (především?) možnost oddělení farářova bytu, ubytovacích prostor a hlavního sálu...?
    • Ve Tvém návrhu narážím na problematiku pojmenování bohoslužebného prostoru – viz výše. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
      • Znám dvě modlitebny (a bude jich u nás asi podstatně více), kdy je prostor řešen podobně. V hlavním prostoru se konají nedělní bohoslužby (shromáždění) a ten je nějakou lehce odstranitelnou přepážkou propojen s menší místností, kde se přes týden konají biblické hodiny, přednášky apod. V obou případech místní používají označení velký a malý sál. Nevím, jestli tuto terminologii užívají evangelíci v celé republice, ale pokud by ji užívali členové kobyliského sboru, pak bych to tak nechal i v článku. Svědkové Jehovovi mají na své modlitebně například nápis "Sál Království". Je dost možné, že u určitého typu církví jde o terminus technicus. --Radek Linner (diskuse) 25. 11. 2015, 18:07 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno ateliéru Radovana Schauflera a Jakuba Roskovce - architekty bych tu znovu prolinkoval.
  • KomentářKomentář výtah - zbytečný prolink
  • KomentářKomentář vstupní části a prostoru do ulice - vchodu a vstupního prostoru od ulice?
    • Tady jsem měl na mysli úpravu vchodu (došlo k posunu dveří (více o tom dále v textu) a pak též úpravě prostoru před kostelem (mezi budovou a vlastní ulicí). Původně tam byl trávník obehnaný nízkým živým plotem, nově jsou zde parkovací stání pro automobily. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno mezi nimiž - mezi nimi
  • VyřešenoVyřešeno V tomto patře stavby - na tomto podlaží?
  • VyřešenoVyřešeno Do přízemí měl přibýt ještě víceúčelový sál s malou kuchyňkou - V přízemí byl vybudován i víceúčelový sál s malou kuchyňkou.
  • VyřešenoVyřešeno Na toto patro měla plynule navázat rovná zahrada - Trochu se ztrácím v patrech a přízemí, ale možná nečtu dost pozorně.
  • KomentářKomentář Od Svatého ducha roku 1997 - To byla rekonstrukce ukončena nebo proč právě od tohoto data?
    • Proč právě od tohoto data a ne jindy, nevím. Sice toho roku v září skončila jedna z etap stavby, ale asi to nemá souvislost. Spíše si myslím, ale to je zase vlastní výzkum, že kostely v Českobratrské církvi evangelické jsou málo kdy pojmenovány (jako mají katolíci kostel svatého „XY“…). Proto se sbor na tuhle změnu názvu musel dlouho připravovat a musela být členům dlouho vysvětlována, aby ji přijali (navíc to písmeno „U“ v názvu zní tak trošku jako hospoda U…). Takže to asi tak nějak vyšlo. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
Modlitebna ČCE v Napajedlech
  • KomentářKomentář nese stavba pojmenování - Dříve se jmenovala jinak? Byla bez jména? Nebyla to místo kostela spíše modlitebna? Jak se k názvu dospělo? Mně Jákobův žebřík trochu připomíná zvonice, ale ta byla postavena o tři roky později.
    • Ano, dříve se nejmenoval nijak. I na původním objektu byl pouze nápis „Sbor Církve českobratrské evangelické“. Co se týká problematiky kostel × modlitebna, tak jsem kdesi slyšel, že kostel je to v případě, že objekt stojí sám (celá budova slouží náboženskému účelu). Pokud je to ale někde v činžovním domě (jako třeba v Napajedlech), tak je to modlitebna. Ovšem je-li tomu opravu tak. Máš pravdu, že Jákobův žebřík může připomínat ta zvonice, ale je to spíš naopak, tedy ne že je název kostela dle zvonice, ale spíše že zvonice zdůrazňuje název kostela. Ten název vychází z příběhu o Jákobově žebříku, kdy podle Bible uštvaný praotec izraelského národa na útěku jednoho večera usne a zdá se mu sen, v němž vidí žebřík, po němž sestupují a vystupují andělé a Bůh mu dá zaslíbení, že ačkoliv předtím Jákob obelstil svého otce a bratra, Bůh bude s ním na všech jeho cestách. Zde symbolicky také dochází ke spojení mezi nebem a zemí (člověkem) a také je zde možnost přespání (v tom ubytovacím zařízení). Je to teď již jasnější? :-) --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
      • Ano, Jákobův žebřík znám. Rozdíl mezi modlitebnou a kostelem u evangelíků asi nerozlouskneme, ale to co říkáš taky nebude pravda. Znám samostatně postavené modlitebny, jejichž součástí je i kancelář či byt faráře. Evangelické kostely znám spíše z 19. století, kdy to byly samostatné stavby s klasickou věží a člověk by si je lehce spletl s katolickým kostelem. V takovém kostele probíhaly pouze bohoslužby a fara (stejně jako u katolíků) byla někde v sousedství včetně sborové místnosti, kde schůzovalo staršovstvo apod. U Jákobova žebříku bych laicky tipoval spíše na modlitebnu, "kostelně" tam vypadá jen ta věž. Možná ale žádné striktní pravidlo ani není a jde o to, jak svůj "stánek Boží" nazývají sami věřící. --Radek Linner (diskuse) 25. 11. 2015, 18:07 (CET)Odpovědět

Pokračovat budu možná příště. Kdybych připomínky nechal uležet a přečetl je ještě zítra, asi bych některé vypustil. Nejspíš se příliš nimrám v detailech. Nedostatky, které sám ve svých článcích dělám, daleko rychleji nacházím v textech, které jsem nepsal. Do recenze jsem se pustil ze sobeckých důvodů – mám to jako přípravu na případné články o modlitebnách v mém okolí. Díky za pěkný článek. --Radek Linner (diskuse) 24. 11. 2015, 21:42 (CET)Odpovědět

Já Ti mockrát děkuji za zpětnou vazbu a za odhalení případných nesrozumitelných formulací, které mně jsou naprosto jasné. Oceňuji pečlivost s jakou ses rozhodl článek probrat. Ještě jednou díky. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 02:16 (CET)Odpovědět
  • KomentářKomentář Ještě k fotografiím. Dříve jsem také umisťoval fotografie "cikcak", dnes mi přijde lepší zarovnávat je vpravo pod sebe a jsou-li kvalitní a různorodé, pak klidně i v souvislém pásu. Poslední dvě fotky, byť tématu patří, se tam zdají být nacpané za každou cenu. Buď bych zkusil natáhnout text a fotky dal pod sebe nebo jednu z nich oželel. Hlavní text olepený fotografiemi z obou stran mi přijde trochu rušivý. Ale to je samozřejmě věcí vkusu. A pokud je zahrada u kostela alespoň trochu fotogenická, pak by bylo pěkné jednu fotku pořídit. --Radek Linner (diskuse) 25. 11. 2015, 18:07 (CET)Odpovědět
    • Takhle se tam těch fotek vejde více, než když to je jeden sloupec. Navíc takhle mohou být přímo umístěny u daných sekcí, kde se o věcech, zobrazených na fotografii, píše. S fotografií zahrady máš pravdu, zkusím něco pohledat. Díky za tip. --Jan Polák (diskuse) 25. 11. 2015, 19:36 (CET)Odpovědět

Pokračování

[editovat zdroj]
  • VyřešenoVyřešeno Nadpisy "Popis exteriéru/interiéru" bych změnil pouze na Exteriér/Interiér.
  • VyřešenoVyřešeno rozvětralý pískovec - To je typ pískovce nebo to má vyjadřovat jeho neuspokojivých stav?
  • KomentářKomentář vysouvací mobilní dřevěné stěně - Rozumím vysouvací stěně, ale mobilní? Celá stěna se dá přesunout někam jinam?
  • VyřešenoVyřešeno které ovšem nepokrývá plochu celého půdorysu budovy, ale pouze jeho část - "ale pouze jeho část" je pro mě nadbytečné
  • KomentářKomentář služební byty - Kolik jich je? Znám modlitebny s byty pro faráře, ale s více byty vidím poprvé tuto. Komu ještě slouží? Je to pro řadové členy sboru? A má případně sbor příjem z nájmu těchto bytů?
    • Vím, že například ve smíchovském nebo v libeňském sboru Českobratrské církve evangelické mají shromažďovací prostor v domě, v němž se nacházejí i byty, které pronajímají. V Kobylisích byl v původním Giselově návrhu jeden byt. Určen byl pro faráře. Po rekonstrukci vznikly v objektu vedle zmíněného bytu ještě další dva (oba nové v tom přistavěném patře). Jeden z nových bytů a ten původní byly určeny pro faráře; kobyliský sbor má aktuálně dva faráře. A ten poslední měl využívat správce objektu (aby například mohl ubytovávat případné hosty relativně nezávisle na denní době). --Jan Polák (diskuse) 30. 11. 2015, 20:58 (CET)Odpovědět
  • KomentářKomentář 4 × 4 × 2 metry - Možná je to správně, ale nejsem si jist typografií. Nemá být 4×4×2?
  • VyřešenoVyřešeno Quasimodogeniti - Prolinkovat na Bílá neděle nebo raději rovnou napsat jen Bílá neděle. Latinský termín u nás není zaužíván.
  • KomentářKomentář zvoní pravidelně - Proč právě v devět a v osmnáct?
  • VyřešenoVyřešeno tehdejším farářem sboru Jiřím Štorkem - Vida, opravdu je to farář. Proto bych opravdu trval na úpravě věty, kde se střídali dva faráři a nikoli farář za kazatele, což je dle mého matoucí. Jako by prezident Klaus byl vystřídán občanem Zemanem. Zrovna tak Jong Sil Lee by měl být uveden jako farář. Farář je dle mého v hierarchii nad kazatelem.
  • VyřešenoVyřešeno obraz od Vojtěcha Rady - Byl to patrně syn Miroslava Rady, stejně jako Ondřej Rada. Mají ke sboru nějaký vztah? Jsou evangelíci?
    • Ano, Miroslav Rada je otec, který má dva syny – Ondřeje a Vojtěcha. Především dílo Miroslava je v prostředí církve známé, neb svými obrazy vyzdobil několik kostelů a objevily se i v několika dětských zpěvníčcích, jež jsou v církvi používány. Měla by se, myslíš, informace o vzájemném příbuzenství malířů v  textu objevit? --Jan Polák (diskuse) 30. 11. 2015, 06:35 (CET)Odpovědět
      • Já je vůbec neznám, takže mě překvapilo, že z jedné rodiny jsou tam umístěna tři umělecká díla. Napadlo mě, jestli ke sboru mají nějaký výjimečný vztah a pokud ano, mělo by to v článku určitě být. Nevím, jestli je to dobrý nápad, ale možná by tam mohlo být: V hlavním sále kostela jsou umístěna tři umělecká díla, která vytvořili otec a synové Radovi. Na pravé straně, hned u dveří, je to obraz od Vojtěcha Rady... No, teď mě nenapadá nejvhodnější formulace. --Radek Linner (diskuse) 30. 11. 2015, 16:19 (CET)Odpovědět
  • VyřešenoVyřešeno Zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na polovic. - Dodat, že jde o 43. verš 23. kapitoly Lukášova evangelia a odkázat na něj. Je ten obraz abstraktní nebo na něm něco konkrétního je?
  • VyřešenoVyřešeno Ježíš Kristus včera i dnes tentýž i na věky - opět Židům 13:8 a Jeden jest mistr váš, Kristus, vy pak všichni bratři jste Matouš 23:8
  • Jeho rozměry jsou - Proč jsou uvedeny rozměry jednoho obrazu a druhého ne?
Plastika před kazatelnou
Plastika před kazatelnou
Detail plastiky
Detail plastiky

To je asi tak vše. Nejdřív jsem napsal jen poznámky k první polovině článku a docela se lekl, kolik toho v porovnání k původnímu textu je. Zdráhám se to označit jako recenzi. Já jen jednoduše projdu text a řeknu: "Tady je překlep, této větě úplně nerozumím". Necítím se ale kompetentní říkat, zda jde či nejde o "Nejlepší článek". Sám jsem takový článek nenapsal ani jeden a rozhodně nehlídám všechna kritéria. --Radek Linner (diskuse) 29. 11. 2015, 23:32 (CET)Odpovědět

Já se to za recenzi označit nezdráhám. Je dobře, že ses tomu tak pečlivě věnoval a prošel to. Některé věci, které mne připadají jasné a jednoznačné, se tak jiným čtenářům zdát nemusejí. Ještě jednou díky. --Jan Polák (diskuse) 30. 11. 2015, 20:58 (CET)Odpovědět

Ben Skála

[editovat zdroj]

VyřešenoVyřešeno Hehe, díky za odkaz na můj sto let starý blog, který jsi jistě s neuvěřitelnou pílí někde vyštrachal, ale asi by to v článku být nemuselo/nemělo :) Další komentáře možná přidám až si článek prostuduju podrobněji.--Ben Skála (diskuse) 29. 11. 2015, 18:44 (CET)Odpovědět

Doplnil jsem ještě druhou referenci. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2015, 00:35 (CET)Odpovědět

Mates

[editovat zdroj]

Článek mě velmi zaujal, neboť jde o méně známou stavbu, kterou náhodou znám :-). Nápady:

Zatím vše, dále jsem se nedostal. --Mates (diskuse) 1. 12. 2015, 11:39 (CET)Odpovědět

Díky za snahu vylepšit článek. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2015, 00:33 (CET)Odpovědět

LocMap

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 8 lety5 komentářů3 lidé v diskusi

Do infoboxu jsem, Hanseku141, navrátil původní mapičku. Je, dle mého názoru, vhodnější. Vidíš v ní přesně, kde se v rámci České republiky daný objekt nachází. Ta Tebou navrhovaná byla pouze plná čar a poloha z ní, dle mého, nebyla jasná. --Jan Polák (diskuse) 1. 12. 2015, 18:29 (CET)Odpovědět

První mapka ukazovala, že se nachází někde na severu Prahy. Myslel jsem, že každý ví, kde se Praha v České republice nachází, takže není nutné ukazovat na mapě, že daný objekt je v Praze. A v rámci probíhající diskuse jsem, podle NČ Městského divadla v Brně, LocMap změnil na městskou. --Hansek141 (diskuse) 1. 12. 2015, 18:43 (CET)Odpovědět
Fakt mi přijde ta mapa Prahy (ale i Brna) dosti nepřehledná, že to v ní pak není na první pohled patrné. --Jan Polák (diskuse) 2. 12. 2015, 00:33 (CET)Odpovědět
Jo, to mi taky. Naopak Paříž se mi líbí. A Budapešť nebo Bangkok vypadají úplně jinak a člověk z nich taky moc nevyčte. --Hansek141 (diskuse) 2. 12. 2015, 18:00 (CET)Odpovědět
Jaký smysl má vlastně ta mapka? Že by případný čtenář nevěděl kde leží Praha? To už spíš tedy nějakou katastrální mapku města, i když ta stávající je celkem hrozná.--RomanM82 (diskuse) 8. 12. 2015, 21:19 (CET)Odpovědět

Tam chodim

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 7 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

Tam to znam. Vy bydlite v Kobylisich.Skola73 (diskuse) 26. 1. 2017, 10:32 (CET)Odpovědět

@Skola73: Gratuluji. Ta poznámka zřejmě patří mě, ano? Diskusní stránky na Wikipedii slouží k diskusi nad tvorbou daných článků. Navíc vzkazy konkrétním uživatelům, jež se týkají tvorby Wikipedie, píšeme přímo na diskusní stránku daného uživatele, nikoliv takhle obecně jako takové výkřiky. --Jan Polák (diskuse) 26. 1. 2017, 10:59 (CET)Odpovědět

Zvonice

[editovat zdroj]
Nejnovější komentář: před 4 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

@Jan Polák: Myslím si, že by byla dobrá zmínka o dynamických problémech zvonice a jejich poměrně unikátním řešení. Zde je zdroj: [1] a případně i [2]. — Draceane diskusepříspěvky 24. 5. 2020, 22:21 (CEST)Odpovědět

@Draceane: Zdravím a děkuji za upozornění. O dokumentu jsem neměl tušení. --Jan Polák (diskuse) 25. 5. 2020, 01:04 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Kostel_U_Jákobova_žebříku&oldid=19070789“