Diskuse:Cetartiodactyla

@Fry72: Zdravím, lze doložit literárními zdroji název kytokopytníci? Tento taxon je navíc možná spíše nadbytečný, nedávno jsme to řešili u Kytovci#Kytovci v rámci sudokopytníků. Linie kytovců snad leží hluboko uvnitř sudokopytníků, tj. z tohoto pohledu bych doporučoval spíše, než zakládat tento článek, taxonomii soustředit do článku sudokopytníci, název kytokopytníci (pokud jsou k němu ověřitelné zdroje) pak vést jako přesměrování. OJJ, Diskuse 25. 8. 2021, 09:43 (CEST)

Je to nový termín, který jsem si nevymyslel. Když se dívám, tak jej důsledně používá ZOO Ostrava ve svých výročních zprávách (a ty si myslím, že na wikipedii nepatří) a u fyzických popisů výběhů hrochů, přežvýkavců a prasat a také jsem jej rychle našel ve dvou odkazech na stránkách ZOO Ostrava. Určitě jednoznačně platí sudokopytníci = Artiodactyla a Kytovci = Cetacea. K přejmenování sudokopytníků na Cetartiodactyla nedošlo, to se nedělá a bylo by to zmatečné. Proto se zavedl nový název kytokopytníci = Cetartiodactyla. Latinsky umím jen průměrně, ale jinak se to snad ani lépe přeložit nedá, protože v latině i češtině je to analogická složenina (možná ještě Kytosudokopytníci nebo kyto-sudokopytníci, kytosudoprstci atp., ale to je ještě horší :) ). Přiznám se, že mne to zaujalo při návštěvě ZOO Ostrava (mají tam takové informace již několik let) a také proto, že používám ovčí tkáně k laboratornímu mechanickému testování lidských/zvířecich implantátů a narazil jsem na to, že ovce je uváděna ve starších zdrojích jako Artiodactyla a v novějších jako Artiodactyla nebo Cetartiodactyla.

Nicméně, do článku jsem dal fotografii bilboardu ze ZOO Ostrava u výběhu ovcí, kde je opravdu uvedeno slovo kytokopytníci.

Můj cíl je podat encyklopedickou informaci. Nemám touhu hlouběji měnit strukturu u všech článků kytovců či sudokopytníků ve wikipedii, ale za zmínku to stojí. Ještě přidávám odkaz na poslední výroční zprávu ZOO Ostrava, viz https://www.zoo-ostrava.cz/soubory_texty/51_18.pdf, kde je slovo kytokopytníci uvedeno a podobně je tomu i ve starších zprávách (poprvé od roku 2011 až dodnes). --Fry72 (diskuse) 25. 8. 2021, 11:22 (CEST)

@Fry72: Pokud porovnám jenom Biolib (ač v českém názvosloví vzhledem k charakteru zdroje nelze BioLib chápat za velkou autoritu), tak pod Cetartiodactyla uvádí přímo sudokopytníky (s Artiodactyla jako synonymním jménem). Na název kytokopytníci by to chtělo nějaký český taxonomický zdroj. Co se systému týče, tak např. v souladu s [3] by vystupovalo Cetartiodactyla jako nadbytečné jméno a mělo by smysl spíše ve chvíli, kdyby Cetacea byla sesterskou skupinou k Artiodactyla. Samotní sudokopytníci Artiodactyla v tradičním pohledu jsou však sami o sobě skupinou parafyletickou a monofyletickou skupinou se stanou teprve při začlenění Cetacea, kteří budou sami o sobě monofyletickou skupinou. Nicméně nejedná se o jméno (Cetartiodactyla) vyloženě chybné, jak bylo prvotně psáno v hesle k kytovcích, jako spíše nadbytečné. Každopádně Cetartiodactyla by se mělo významově rovnat Artiodactyla pro zachování přirozenosti celé skupiny. Osobně právě považuju za klíčové standardizovat jeden systém ve všech článcích. Za mě bych viděl hlavní systém v článku sudokopytníci (Artiodactyla), s tím, že nadále bude popisovat sudokopytníky v užším smyslu, a o kytovcích mít heslo kytovci. Cetartiodactyla bych pak vedl jako přesměrování na Artiodactyla. Podobně, jako bych v případě šelem omezil výklad na parafyletické Fissipedia (vyjma taxonomie!), s tím, že pro jedinečná ekologická hlediska jsou ploutvonožci primárně popsáni v samostatném článku. Nejsem na toto nicméně odborník, už vůbec ne Vašeho formátu. OJJ, Diskuse 25. 8. 2021, 11:50 (CEST)

Také se necítím být odborníkem na tuto problematiku.

Podle mne existují tři základní systémy členění (za předpokladu, že vědci nezfalšovali výsledky):

1. Podle Order Cetartiodactyla - Even-toed ungulates (and whales) (archive.org) aj. (odkaz na původní molekulární studie) je do stromu sudokopytníků vražen klín tvořený hrochy a velrybami to znamená, že klasický sudokopytník (velbloud a prase) má geneticky blíže ke kytovcům a hrochům něž třeba jelen, ovce a kráva - tento zdroj již do stromu rod Artiodactyla neuvádí vůbec (tento stromový systém jsem zatím v článku na wikipedii neuvedl). Podobně o tom píše mladší článek Cetartiodactyla_ Updating a time-calibrated molecular phylogeny (chufpb.com.br), který rod Artiodactyla úplně rozbil a zrušil na základě nového mitochodriálního výzkumu 225 druhů zvířat patřících do Cetartiodactyla a stochastického modelování (zde jsou prasata a jim podobní vyloženě geneticky nejvzdálenější od všech ostatních z Cetartiodactyla - tento stromový systém jsem zatím v článku neuvedl, ale uvedu na něj odkaz).
2. Podle ADW: Cetartiodactyla: CLASSIFICATION (animaldiversity.org) aj. je řád Cetartiodactyla dělený na Artiodactyla a Cetacea (tento stromový systém je v článku na wikipedii uvedený)
3. Stará klasika s tím, že se přidali kytovci a hroši k ostatním sudokopytníkům (dělení na 4) a pak Cetartiodactyla jsou jen rozšířením Artiodactyla, tj. updatovaný Artiodactyla s určitou formou ekvivalentního názvu (tento stromový systém je v článku na wikipedii uvedený). Od tohoto se ale na základě výše uvedených molekulárních výzkumů spíše ustupuje.

Rod Cetartiodactyla je tedy zavedený, není nadbytečný a nově vždy zmiňovaný a měl by mít asi větší význam a jasnější směrování než jen starší Artiodactyla a tudíž by si termín Cetartiodactyla (Kytokopytníci) zasloužil více než jen přesměrování, tj. vlastní malou stránku jak jsem to již učinil.

Stránky wikipedie bych u jednotlivých zvířat, kterých se to týká neměnil (ať si tam klidně zůstane slovo Artiodactyla/sudokopytník), protože na základě výzkumů je strom Cetartiodactyla poměrně překvapivě členitý a s vysokou pravděpodobností ještě se může měnit/dále členit. Jen u wikičlánků kytovci a sudokopytníci bych zmínil, že jsou také kytokopytníci (Cetartiodactyla) s příslušným odkazem, což jsem se již pokusil udělat. Jinak česká komunita, kromě vědců zapojených do ZOO Ostrava, se nějčastěji vypořádává způsobem "patří ro řádu Cetartiodactyla, který zahrnuje sudokopytníky a kytovce" (tj. není zde slovo kytokopytníci přímo uvedeno).

Podle mého prvotního průzkumu webu, viz výše v korespondenci, a update wikičlánku Kytokopytníci (vložený obrázek s doloženým názvem Kytokopytníci), je tedy možné, že české slovo kytokopytníci vzniklo mezi vědci z ostravské ZOO a je staré nejméně 10 let a nejméně 10 let se používá v textové podobě a na popiscích výběhů zvířat a naučných tabulích v ZOO Ostrava, kde slovo sudokopytník již nepoužívají. V souladu s historií vědeckých poznatků je slovo kytokopytník (stejně jako vědecký název Cetartiodactyla) velmi mladé a možná jsme na wikipedii zachytili mezi prvními jeho šíření. --Fry72 (diskuse) 25. 8. 2021, 15:09 (CEST)

@Fry72: "Možná jsme na wikipedii zachytili mezi prvními jeho šíření.", no jo, jenže publikovat vesměs originální myšlenky by Wikipedie jako taková neměla. Osobně bych z tohoto pohledu preferoval spíše přesun kytokopytníků na Cetartiodactyla (to můžu provést), pokud tu článek má být, s tím, že v tělu textu bych zmínil sporadičtější české užívání termínu kytokopytníci. Zároveň dávám vědět i @Kostka Martin:, jestli by měl k tomu co říct. OJJ, Diskuse 30. 8. 2021, 10:45 (CEST)

Originální myšlenka wikipedie to určitě není. Jinak nevím, ale tak jak to je teď se mi to jeví jako nejsprávnější, ale to je jen můj názor. --Fry72 (diskuse) 30. 8. 2021, 11:06 (CEST)

@Fry72 @OJJ

Ahoj pánové, dobrý den!

No. Já se celkem jednoznačně přikláním k názoru, že prioritu má prostě Artiodactyla, sudokopytníci. Tečka. Do této skupiny byla přeřazena skupina Cetacea, kytovci. No... A co? :-P To se děje každou chvíli. Když byly, co já vim, bradatice přeřazeny mezi kroužkovce, taky nikdo nevymýšlel hybridní název "nového" taxonu. (Kroužkovcům se to v recentní době stalo spoustakrát, se sumýšovcema, s rypohlavci, s lilijicovci (to jsou všechno kroužkovci, ať už se na wiki píše cokoli :-D); a jak na potvoru jsou to pořád JENOM "kroužkovci". Škoda, mohli to bejt sum-bra-liliji-rypoužkovci.) Michelia je, jak se ukázalo, součástí rodu Magnolia, ne Michmagnolia. Bývalé velkotlamky (Saccopharyngiformes, koukám, že nemaj stránku na naší wiki!!!) jsou součástí radiace holobřichých (Anguilliformes) a nikdo pro obohacené holobřiché nové jméno nevymýšlí a vymýšlet nebude. Ani latinsky, ani řecky, ani anglicky a, bohdá, ani česky. A tak to má být! :-) V případě Cetartiodactyla to začalo nevinně (jako název domnělé dvojice monofyletických kytovců + monofyletických sudokopytníků), pak se ale ukázalo, že kytovci nejsou sesterská skupina sudokopytníků, ale že to JSOU sudokopytníci. Ale to už se název Cetartiodactyla stačil uchytit a zmódnět. Teď je ale na čase na něj zase zapomenout. I s tím českým kalkem. Ostravaci se s tim nějak smiři. Jak Fry72 správně píše, Artiodactyla je starší, A PROTO bych se jej "nemoderně" držel :-) Kromě odkazu uvedeného OJJ podporují toto pojetí taky třeba tihle. Taky třeba na google scholar má "Artiodactyla" 4–5x více hitů (zadal jsem výsledky / články od r. 2010 a taky od r. 2015), čili jde o pojem v moderní vědecké literatuře výrazně častější.

Takže pardon, osobně jsem pro subsumaci tohoto hesla pod sudokopytníky jako kuriozitku. --Kostka Martin (diskuse) 30. 8. 2021, 16:19 (CEST)

@Fry72 @OJJ

Hmmm... Došlo mi, že ten "argument" s google-scholar hity je asi poněkud zavádějící: ta "analýza" ukazuje, že se pojem "Artiodactyla" používá víc než "Cetartiodactyla", to jo, ale je možné, že mnozí autoři tím myslí postaru "[parafyletičtí] sudokopytníci" a ne "sudokopytníci [včetně kytovců]". Těžko říci, procházet to článek po článku nehodlám. :-) Takže tento podpůrný argument odvolávám :-)

Koukám se po dalších článcích, které se taxonomii věnují, a... a je v tom prostě bordel, každý si používá, co chce. Ve velmi mnoha článcích se užívá Cetartiodactyla, ve velmi mnoha Artiodactyla; co jsem tak vypátral, pokud někdo argumentuje TAXONOMICKY, přiklání se k Artiodactyla, z výše naznačených důvodů. Ale nezbývá než připustit, že pojem Cetartiodactyla je využíván o sto šest. Ostatně, jde-li o cosi jako nadřád, proč ne. Má-li to být náhražka za řád Artiodactyla, je to už ošemetné. V každém případě ovšem Cetartiodactyla i Artiodactyla v moderním pojetí znamená totéž. Vzhledem k běžnému užívání Cetartiodactyla by tedy snad stálo za to tento název užívat i na wikipedii jako ALTERNATIVU k Artiodactyla. Ale protože sudokopytníky dnes vnímáme jako skupinu zahrnující kytovce, vyhnul bych se formulacím jako "Sudokopytníci - Artiodactyla (v širším smyslu, jako monofyletičtí kytokopytníci - Cetartiodactyla)" (viz článek [[sudokopytníci|sudokopytníci]]), protože to podsouvá názor, že sudokopytníky vnímáme tradičně, parafyleticky. To ale nevnímáme! :-) Jasně, že na to, že sudokopytník je prase a kráva, jsme dávno zvyklí. Že je sudokopytník i delfín, na to si teprve zvykáme. Ale je. Velmi podobná by byla argumentace u šelem - ploutvonožců. Ti taky bývali samostatnými řády. Ale ploutvonožci jsou prostě šelmy. Jen to víme o pár desetiletí déle :-) Věty jako "Šelmy, v širším smyslu jako monofyletické ploutvošelmy..." používat netřeba (naopak se občas hodí použít formulaci "šelmy s výjimkou ploutvonožců". Situace sudokopytníci - kytovci se formálně neliší.

Takže bych navrhoval zmínku o kytokopytnících nějak citlivě zakomponovat přímo do článku o sudokopytnících. Protože Artiodactyla a Cetartiodactyla je totéž. Viz též enwiki.

(PS: revertoval jsem zmínku o kytokopytnících v kytovcích, neberte to pane Fry72 prosím ve zlém. Až si to tady vyříkáme a až se uvidí, jestli to bude nebo nebude samostatný článek, klidně tam na usmířenou tu poznámku vrátím :-) (Ostatně... do odstavce "Kytovci v rámci sudokopytníků" bych to mohl zmínit rovnou...))

Hezký den! --Kostka Martin (diskuse) 30. 8. 2021, 19:18 (CEST)

Tak. Pojem "kytokopytníci" jsem jako překlad "Cetartiodactyla" přidal do odstavce "Kytovci v rámci sudokopytníků" v článku "Kytovci". I s odkazem. (Provizorně?) Je to tam teď schovanější než předtím, ale to je podle mě oprávněné... --Kostka Martin (diskuse) 30. 8. 2021, 20:02 (CEST)

@Fry72 @OJJ @Kostka Martin Jsem pro přejmenování článku na Cetartiodactyla (ze jména Kytokopytníci pouze přesměrování) a úpravu prvního odstavce na:

Cetartiodactyla (sudokopytníci v širším smyslu, někdy uvádění jako kytokopytníci) je klad, který je rozšířením tradičního, ale parafyletického řádu sudokopytníků (Artiodactyla, sudokopytníci v užším smyslu) na holofyletickou skupinu (v systematice buď řazené jako řád nebo nadřád), do které jsou zahrnuti na základě biomolekulárních studií i kytovci (Cetacea), tradičně vyčleňovaní do samostatného řádu.(+ zachovat všechny 3 reference) Také v kladistice je toto jméno chápáno zpravidla pouze jako synonymum ke jménu Artiodactyla v širším, holofyletickém smyslu.

Článek bych už více nerozšiřoval a veškeré podrobné informace uváděl na jednom místě v úvodu článku Sudokopytníci, aby si čtenář našel související informace na jednom místě a mohl si uvědomit rozdíly dané odlišnými přístupy ke klasifikaci používanými v současné biologii, přičemž nelze žádný z nich označit za nesprávný. Ostatní části článku Sudokopytníci by pak mohly být uvozeny větou, že se týkají Sudokopytníků v užším smyslu.

A teď zdůvodnění: Není neobvyklé, že se novými analýzami ukáže parafyletismus nějakého tradičního taxonu.

1. Tradiční systematika často připouští jeho ponechání v systému, dokonce ho nadále považuje za monofyletický (nikoli však holofyletický). Zejména vhodné je to pro výstižnější charakteristiku "zamrzlých" vyšších taxonů, i když u jednoho nebo více jejích členů došlo k evolučnímu zplastičtění – zde u kytovců při změně životního prostředí ze souše na vodu – a vytvořily se z nich evolucí taxony s odlišnou fenetickou charakteristikou oproti "mateřskému" taxonu. (Vizte např. Jaroslav Flégr: Evoluční tání aneb o původu rodů.) Pro encyklopedii je proto vhodnější pro charakteristiku skupiny a většinu popisných pasáží tento přístup respektovat, třebaže je nutné ukázat v úvodu a v aspoň jednom oddílu zjištěné fylogenetické vztahy včetně nepřirozenosti daného taxonu. Proto bych (zatím, minimálně dokud se systematické paradigma nezmění, nebo dokud nebude vyvrácena teorie zamrzlé evoluce) ponechal jako hlavní článek Sudokopytníci.

2. Kladistický přístup je naprosto odlišný a snaží se všechny taxony nahradit klady. Fenetické charakteristiky tento přístup přirozeně nezajímají. Proto má v encyklopedii důležité místo jen a právě v oddílech věnovaných fylogenetickému původu dané skupiny a jejím příbuzenským vztahům k jiným skupinám. To, jak máme strukturované taxoboxy, zatím širší uplatnění kladistiky neumožňuje ani v nich (nedostává se nám "meziúrovní"; srovnejte např. obdobu na dewiki, nabízející mnohem širší možnosti).

3. Co se týče názvů nově ustanovených přirozených skupin, není přístup jednotný a záleží na způsobu vzniku. Často se parafyletická skupina roztrhá na jednotlivé přirozené větve na úrovni, která odpovídá nově zahrnuté skupině, dříve v taxonu vynechané, a ty se postaví na stejnou taxonomickou úroveň. Pokud je však u této dílčí skupiny prokázáno její odvětvení hluboko ve struktuře fylogenetického stromu mateřského taxonu, tento parafyletický taxon se často pouze nově definuje, aby zahrnul i uměle vyloučenou skupinu, a zůstává mu i původní název (chcete-li příklady, pak dinosauři nově zahrnují i ptáky, aniž by se nově jmenovali dinoptáci/ptákosouři či podobně, u recentních taxonů např. svaloploutví/násadcoploutví (Sarcopterygii) jako holofyletická skupina/klad zahrnují i čtyřnožce, kteří ploutve nemají). V tradičním systému se původní parafyletické skupiny často označují přídomkem "v užším smyslu", u dinosaurů je častý poněkud těžkopádný přívlastek neptačí. Protože "nekytovčí sudokopytníci" by bylo ještě těžkopádnější, a kytokopytníci mohou být zavádějící (nezahrnují všechny kopytníky), nabízí se z mého pohledu jako nejvhodnější přídomky "v užším/širším smyslu", užívané i v odborných textech, pokud není ze souvislosti vymezení názvu zřejmé.

4. Název článku by měl být očekávatelný a zavedený. Poněkud zavádějící (vizte poznámku v návrhu nové formulace úvodního odstavce) novotvar kytokopytníci jako zavedený v odborné veřejnosti rozhodně považovat nelze (jediný protipříklad na tom nic nemění a není to ani cílem wikipedie), na rozdíl od mezinárodního kladistického označení Cetartiodactyla. I to je však i přísnými kladistiky považované jen jako synonymum k Artiodactyla (v širším smyslu), jak ukazuje jejich názvoslovná "bible" Phylonyms, A companion to the PhyloCode (bohužel nedostupná volně na webu), definující jako základní jméno kladu "Artiodactyla R. Owen 1848 [M. A. O’Leary, M. J. Orliac, M. Spaulding, and J. Gatesy], converted clade name; registration number 293". Nejsem však proti zachování článku, ale jen jako vysvětlivky k Cetartiodactyla, k uvedení možných českých názvů (včetně zavádějícího, ojedinělého, ale referencí doloženého kytokopytníci), i když pouhé přesměrování na Sudokopytníci (z Cetartiodactyla i Kytokopytníci) bych považoval za stejně vhodné řešení.

Promiňte ukecanost, ale považoval jsem za vhodné uvést důsledné zdůvodnění, které možná upřesní některé ne úplně korektní "dojmy" uvedené v předchozí diskusi („autoři myslí postaru“ apod.) k tomuto tématu. Také se omlouvám za poněkud opožděnou reakci, ale minulý týden jsem neměl přístup k webu. Petr Karel (diskuse) 31. 8. 2021, 17:43 (CEST)

@Petr Karel: Osobně bych také viděl smysl v podobném řešení článku, i když je to opětovně spíš takový "upřesňující redirect". Klíč bych v současnosti viděl v upravení samotného hesla o sudokopytnících, které bych pojmul až na výjimky ohledně systému parafyleticky (tj. v klasickém užším smyslu); pak by se vidělo, jaký výsledek je nejvhodnější. Novotvar kytokopytníků bych opustil. Myslím, že tato skupinka by tento úkol měla bez problémů zvládnout (jak je tato diskuse odlišná od přechylovacích a jim podobných debat, n'est-ce pas?). OJJ, Diskuse 31. 8. 2021, 18:17 (CEST)

@Petr Karel @OJJ: Návrh pana Petra Karla na podobu - a účel - článku Cetartiodactyla se mi velmi líbí. Zdá se, že ač máme jiná biologicko-evolucionisticko-filosofická východiska (jsem kovaný kladista, což asi z mých příspěvků čiší), umí navrhnout znění, které objektivně vystihuje / popisuje situaci. Krása! :-)

Měl bych jen (nepříliš podstatnou) poznámku ohledně toho, že kytovci byli mezi sudokopytníky / Cetartiodactyla zahrnuti [jen] na základě biomolekulárních studií a že ta synonymizace je snad nějaká [čistě] kladistická finesa. To krásné na celé situaci z mého hlediska je, k jak nádhernému souběhu tu došlo mezi molekulární fylogenetikou a tradiční poctivou osteologickou srovnávací morfologií. Takoví ti pakiceti a ambuloceti (a raoelidi – to, že se raoelidi nepočítají mezi kytovce, je otázka vkusu resp. otázka volby definice) vykazují nejdůležitější (alespoň pro paleontology) sudokopytničí definiční znak, dvojitou kladku na astragalu. Takže nejen pro kladisty, ale i pro paleontology jsou (archaičtí) kytovci sudokopytníci jak... ehm... jak sviňa? :-D I když tedy PONĚKUD aberantní vzhledem ke způsobu života. :-)

(Říkat o kytovcích otevřeně, že jsou to vodní sudokopytníci, mi navíc připadá jako mnohem lepší popis evoluční reality – vznikli prostě modifikací (nějakých) sudokopytníků; když řekneme, že patří mezi kytokopytníky / Cetartiodactyla, už to z toho není tak zřejmé – připouští to možnost, že vznikli z NĚČEHO, z čeho vznikli TAKY sudokopytníci. Ale to nic, to už obhajuji svou osobní náklonnost k sudokopytníkům-v-širším-smyslu. Pro posouzení, co patří do encyklopedie, to není relevantní.)

Ještě jednou panu P. K. díky! I za tu důkladnou argumentaci. --Kostka Martin (diskuse) 31. 8. 2021, 19:34 (CEST)

Pravda. Nezapomenout i na vyhynulé formy prakytovců (ze své podstaty rovně nepřirozená parafyletická skupina), pak již tento systém nevypadá tak abstraktně ani běžným lidem. OJJ, Diskuse 31. 8. 2021, 20:08 (CEST)

A když jsme již tady, chtělo by to v rámci kopytníků urovnat i systém skupiny Condylarthra, což je takový ten "wastebasket taxon".OJJ, Diskuse 31. 8. 2021, 20:16 (CEST)

(Říkám si, jestli by nestálo za to tuto diskusi nebo odkaz na ni nějak hodit do diskuse k sudokopytníkům. Tam se asi sejde více lidí, kteří by se eventuálně vyjádřili? Sem zabloudí málokdo...) --Kostka Martin (diskuse) 1. 9. 2021, 18:04 (CEST)

Ještě aktuálně k českému názvu: Autoři úplně nové publikace nakl. Academia Systém a fylogeneze savců si s tím poradili dvouslovným pojmenováním, aspoň podle obsahu (lze najít zde), takto:

• Euungulata
  • Sudokopytníci a kytovci – Cetartiodactyla
    • Velbloudi – Tylopoda
    • Prasata – Suina
    • Hroši a kytovci – Whippomorpha
    • Přežvýkavci – Ruminantia
  • Lichokopytníci – Perissodactyla

Asi bude pro naši věc zajímavá jedna z úvodních kapitol: Třídění a názvosloví, ale knihu nemám. Petr Karel (diskuse) 1. 9. 2021, 13:19 (CEST)

@Petr Karel: Pro nás je relevantní strana 55. OJJ, Diskuse 7. 11. 2023, 15:51 (CET)

---

ale nezahrnující, jak by název mohl evokovat, všechny kopytníky; skupina zahrnující i lichokopytníky jsou Ungulata resp. Euungulata (pro recentní druhy), která sice může být podle některých studií polyfyletická, ale podle jiných monofyletická,, a je proto také definovaná jako klad.

NERY, Mariana F.; GONZÁLEZ, Dímar J.; HOFFMANN, Federico G.; OPAZO, Juan C. Resolution of the laurasiatherian phylogeny: evidence from genomic data. S. 685-689. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2012-04-24 [cit. 2021-08-31]. Roč. 64, čís. 3, s. 685-689. Dostupné online. PDF [1]. DOI 10.1016/j.ympev.2012.04.012. PMID 22560954. (anglicky) 

SPAULDING, Michelle; O'LEARY, Maureen A.; GATESY, John. Relationships of Cetacea (Artiodactyla) among mammals: increased taxon sampling alters interpretations of key fossils and character evolution. PLoS One [online]. 2009-09-23 [cit. 2021-08-31]. Roč. 4, čís. 9: e7062. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. DOI 10.1371/journal.pone.0007062. PMID 19774069. (anglicky) 

DE QUEIROZ, Kevin; CANTINO, Philip D.; GAUTHIER, Jacques A. Phylonyms. A Companion to the PhyloCode. 1. vyd. Boca Raton: CRC Press, 2020. 1352 s. Dostupné online. ISBN 978-1-138-33282-9. DOI 10.1201/9780429446276. Kapitola Ungulata, s. 943-947. (anglicky) 

DE QUEIROZ, Kevin; CANTINO, Philip D.; GAUTHIER, Jacques A. Phylonyms. A Companion to the PhyloCode. 1. vyd. Boca Raton: CRC Press, 2020. 1352 s. Dostupné online. ISBN 978-1-138-33282-9. DOI 10.1201/9780429446276. Kapitola Artiodactyla, s. 949-954. (anglicky) 

Přesměrováno na Sudokopytníci

V článku Sudokopytníci jsem přidal poznámku s odkazem na článek o Zoo Ostrava --Reing (diskuse) 7. 11. 2023, 15:41 (CET)