Diskuse:Brno
Přidat témaPočet obyvatel
[editovat zdroj]Mě zase zajímá, proč má tady na Wikipedii Brno počet obyvatel přes 400 tisíc?? Brno má 371 tis. ani o chlup víc. Oficiální počet obyvatel se řídí podle statistik dle ČSÚ a ne podle MVČR nebo Eurostatu. Za chvilku tady bude mít Brno přes půl miliónu. --178.72.192.1 7. 12. 2010, 21:23 (UTC)
Docela mě zajímá, kdo předělal počet obyvatel města Brna na 371 tisíc? Podle MVCR má Brno 404 605 obyvatel. Prosím o odpověď.
Myslím, že by nebylo špatné sepsat seznam brněnských fakult + přidat odstavec o Brně jako mekce funkcionalismu, resp. vůbec o brněnské architektuře. 83.240.100.51 23. 6. 2010, 19:45 (UTC) Nevím, jestli není kontraproduktivní rozmělňovat obsah "Brna" do tolika samostatných článků. V hlavním článku by také mohlo být víc fotek z článku "Město Brno".
Dobrý den, prosím, předělejte počet obyvatel Brna podle eurostatu na verzi 2010. Děkuji.
Taky nechápu, proč byl smazán odkaz na zajímavé brněnské fotky ( http://www.virtualtravel.cz/czech/cz/lokalita.php?i=27&t=hj )...
- Odkaz je tam zpátky, ale teď je to: "http://www.virtualtravel.cz/brno.html" -- Millenium187 8. 2. 2011, 22:23 (UTC)
tak vidím, že opravdu nadmíru živá diskuse :/
- Diskuze je offline, toto neni chat. Ano, muzete tyto udaje pridat, staci jen kliknout na editovat a psat a psat a psat ;)--frettie.net 23:48, 13. 5. 2007 (UTC)
Je vhodné přidat tam ty stránky Virtualtravel? Myslím, že je to celkem dobrý nápad Matt.Murdock 30. 1. 2009, 09:40 (UTC)
Podoba stránky
[editovat zdroj]Každopádně tato brněnská stránka už měla v minulosti daleko reprezentativnější podobu, ta současná je docela humus. Kdo je za to zodpovědný? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.231.234 (diskuse)
- Přidal jsem nové fotky a odstranil jsem fotky, které sem nepatří. Jako například hajlující (tehdejší) brňáky vítaje "osvoboditelskou" armádu wehrmachtu, zchátralý stadion za lužánkami apod. Doufám, že se vám to bude líbit a, že to takto alespoň chvíli vydrží. A necpěte sem proboha "blbosti", jako výhledy na tovární komíny a paneláková sídliště, nebo fotky špinavých podchodů apod. V každém velkém městě jsou ošklivé části města, ale "nechlubí" se s nimi, pokud to není opravdu nutné. -- Millenium187
- Současná podoba stránky je opravdu velice pěkná a vkusná. Výborná práce! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.160.132.55 (diskuse) 5. 7. 2011, 13:13 (CE(S)T)
- Tohle vypadá jako stížnost hodná Lampárny, pokud se osmělíte a napíšete co konkrétně vám vadí a váš návrh na řešení, pak se o tom dále budeme bavit, také jste se mohl/mohla podepsat.--frettie.net 12:44, 7. 1. 2008 (UTC)
Myslím, že podstatu přípomínky už jsem sdělil v předchozím "vstupu". Zejména tu chybí pořádné - reprezentativní - fotky v odpovídajícím počtu, dále také alespoň část materiálu z podstránek. Některé části jsou pak vyložený "kiks" (např. ta o ekonomice, osobnosti v čele s jakýmsi Havlátem atd.) Pamatuji si, že v určité době už měla brněnská stránka určitou úroveň, ta postupně ale upadla, proto píšu jak píšu. Myslím, že je něco špatně, když má na české wikipedii větší úroveň například stránka slovenského hlavního města než moravského. Co se týče podpisu, domnívám se, že prozatím postačuje má IPina (když mi na ni můžou chodit i pozvánky na vstup mezi wikipedisty :). -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.231.234 (diskuse)
- Rád přečtu vaše připomínky, jste zde na nekomerční a neplacené stránce. Můžete editovat článek do podoby, která vám bude vyhovovat. Nikdo z nás není place a nemůže tak být nucen do úprav, které mu nepřijdou nutné a potřebné. A podpis se hodí.--frettie.net 17:23, 17. 1. 2008 (UTC)
Nemusíte mi vyprávět, o čem je Wikipedie. Nutné a potřebné podle mého není mazat fotky, rozmělňovat text a znehodnocovat tak práci jiných. Drobné úpravy už jsem tu v minulosti prováděl, možná se časem pustím i do větších. A podpis se nehodí, nechci vás školit ze základů internetové bezpečnosti, ale uvádět vedle sebe své jméno a plnou IP adresu je velká chyba. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.231.234 (diskuse)
- Za prvé: podepisovat se je slušnost, tedy aspoň na diskusních stránkách na Wikipedii. Za druhé: je to ohleduplnost vůči ostatním, kteří tak nemusí marnit čas klikáním v historii a zkoumáním diffů, chtějí-li vědět, kdo co napsal. Za třetí: pokud se podepíšete obvyklým způsobem (--~~~~), jméno a IP adresa se nikdy nevypisuje zároveň, buď jen jméno (u přihlášených uživatelů), anebo IP adresa (u nepřihlášených), vaše obavy jsou tedy liché. --Milda 19:10, 21. 1. 2008 (UTC)
- Nevím, proč sem pletete slušnost, vy tu také (ani na své stránce) neuvádíte své plné jméno. Z tohoto pohledu je, v mém případě kdy nejsem registrovaný, daleko více vypovídající moje pevná IP adresa než neregistrovaný nick, který můžu zapomenout. Asi je spíš chyba systému wikipedie, že v tomto případě IP adresu neregistrovaného účastníka nevypisuje automaticky přímo do diskuse ale pouze do historie. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.231.234 (diskuse)
- Já i na své stránce jméno uvedu, nejsem paranoidní a za sebe se nestydím. Pokud nejste napojený přímo do internetu, tak vaše ip adresa o vás nic nevypoví, koukám, že jste za firewallem a proxy sítí firmy UPC. Je to slušnost.--frettie.net 21:49, 21. 1. 2008 (UTC)
- Tak z toho se dá vyvodit, že jste buď naivní nebo neinformovaný. Někteří šikulové, když neslušně "koukají", jsou schopni toho "vykoukat" o dost víc než poskytovatele připojení, i když si myslím, že i do něho vám nic není. A pokud jste si nevšiml, má reakce směřovala k dle vaší definice rovněž neslušnému "Mildovi". -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.231.234 (diskuse)
- Chyba to rozhodně není, protože diskusní stránky zde fungují na stejném principu, jako všechny ostatní a nelze tudíž využívat možností specializovaných diskuzí, snad není takový problém stisknout ještě tlačítko na podepsání se. Je vidět, že se v MediaWiki vyznáte, a tudíž byste nás mohl alespoň informovat, kterou z revizí v historii článku ještě považujete za reprezentativnější. --Reaperman 19:37, 21. 1. 2008 (UTC)
- Tak jsem stručně prošel historii a musím se omluvit, protože slušnou úroveň tato stránka neměla, zdá se, nikdy. Spletl jsem si to pravděpodobně s prezentací Brna na anglické wikipedii ( http://en.wikipedia.org/wiki/Brno ), která slušnou úroveň má. Vizuálně zcela určitě, obsahově by pochopitelně česká verze měla být výživnější, na anglickou je to dostačující. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.231.234 (diskuse)
- Mohu souhlasit, že stránka o Brnu není ve stavu, jaký by si zasluhovala, bohužel lidí, kteří by to mohli rozšířit a upravit zde mnoho není, tedy, pokud byste se do toho pustil sám, byli by Vám všichni čtenáři a pravděpodobně i řada editorů vděčná. --Reaperman 20:33, 21. 1. 2008 (UTC)
- Já i na své stránce jméno uvedu, nejsem paranoidní a za sebe se nestydím. Pokud nejste napojený přímo do internetu, tak vaše ip adresa o vás nic nevypoví, koukám, že jste za firewallem a proxy sítí firmy UPC. Je to slušnost.--frettie.net 21:49, 21. 1. 2008 (UTC)
- Nevím, proč sem pletete slušnost, vy tu také (ani na své stránce) neuvádíte své plné jméno. Z tohoto pohledu je, v mém případě kdy nejsem registrovaný, daleko více vypovídající moje pevná IP adresa než neregistrovaný nick, který můžu zapomenout. Asi je spíš chyba systému wikipedie, že v tomto případě IP adresu neregistrovaného účastníka nevypisuje automaticky přímo do diskuse ale pouze do historie. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.231.234 (diskuse)
Pro anonyma: "Prastará" verze článku o Brně neobsahovala spoustu podstatných informací. Anglická verze článku je prakticky o ničem, neboť tam není důležitých informací podstatně víc. --Kirk 13. 8. 2008, 10:48 (UTC)
Gorod v južnoj Čechii
[editovat zdroj]Brno - gorod v južnoj Čechii... http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%80%D0%BD%D0%BE
- Tedy na jihu Česka. Nikdo Vám nebrání napsat tam větu o Moravě. :-)--Jid 12. 1. 2010, 20:08 (UTC)
- To je zajimavy problem. Jak se v rustine odlisi Cesko (Cechija) od Cech (Cechija)?
- Nijak, leda z kontextu. Mají pro oba významy jedno slovo. Stejně jako třeba Poláci. Tím bych rád skončil, toto je diskuze k heslu Brno. --Jid 13. 1. 2010, 11:20 (UTC)
- Takze Brno je v jiznim Cesku nebo v jiznich Cechach, podle kontextu.
- To je jedno Čechy a Česko je to samé, už podobnost těch slov říká jasně, že je to to samé. Někteří lidé sice vehementně tvrdí, že Česko je označení státu, zatímco Čechy jsou jen jedna z jeho původních historických zemí, což je ale samozřejmě směšné, viz Švícary, Rakousy, etc. Navíc Čechy jsou v Čechách zavedený název i pro Moravu a Slezko, tak jaképak Česko. :)
- Přesně tak! MORAVAÁÁ!!! --Millenium187 3. 3. 2011, 10:26 (UTC)
- Ach bože :( --Millenium187 13. 8. 2011, 02:53 (UTC)
- Náhodou jsem narazil na tuto diskuzi o gorodě v južnoj Čechii a opravil za vás Moraváky, kterým to vadilo, ale nic s tím několik let nedělali. Teď tam stojí:Брно (чеш. Brno [ˈbr̩no], бывш. нем. Brünn — Брюнн) — город в Моравии -Bohemianroots (diskuse) 16. 10. 2012, 19:56 (UTC)
- Takze Brno je v jiznim Cesku nebo v jiznich Cechach, podle kontextu.
- Nijak, leda z kontextu. Mají pro oba významy jedno slovo. Stejně jako třeba Poláci. Tím bych rád skončil, toto je diskuze k heslu Brno. --Jid 13. 1. 2010, 11:20 (UTC)
- To je zajimavy problem. Jak se v rustine odlisi Cesko (Cechija) od Cech (Cechija)?
Kolego Bohemianroots, tím jste dokázal, že lze opravit nesprávné informace i na cizí Wikipedii. Já to také dělám, kde mohu. Morava je historická země, je skutečností i dnes, a Rusové to musí vědět. My bychom také měli informovat o Rusku jen objektivně a obsáhle. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 3. 2013, 09:26 (UTC)
Obrázek v boxu
[editovat zdroj]Jaké jsou vaše názory na nový obrázek v boxu a jak se vám líbí? Co by tam podle vás mělo nebo nemělo být, co tam chybí a přebývá. Je počet fotek a formátování vyhovující, jak byste to udělali jinak? --Millenium187 3. 3. 2011, 10:24 (UTC)
Tradiční hlavní město?
[editovat zdroj]Lze v dnešní době, 62 let po zrušení zemského zřízení, stále považovat Brno za tradiční hlavní město Moravy? Brno sice v tomto dlouhou tradici má, ale ta už je po více než 62 let pomalu zapomínána. Já osobně se setkávám i s lidmi z Moravy, dokonce rodilými Moraváky, kteří běžně Moravu označují termínem Čechy a o její historii ví zhruba jen to, že někdy byl asi nějaký Praotec Čech, což s Moravou nemá nic společného. Ale já osobně mám pochyby o tom, zda je dnes na Moravě Morava vůbec vnímána alespoň ještě jako kulturní celek, natož jako historicky, a ne tak dávno, samostatná země. Lze dnes Brno považovat za tradiční hlavní město Moravy, nebo se jím spíše už stala Praha? Co je to vlastně Morava dnes? Nechci tady někomu něco vnucovat, sám na to mám svůj názor, ale byl bych rád, kdyby se k tomu vyjádřili i další lidé a zdůvodnili proč si myslí to nebo ono o "tradičním hlavním městě Moravy". Téma se týká sporu o označení Brna "tradičním hlavním městem Moravy" v hlavním článku o Brně. Děkuji. --Millenium187 13. 8. 2011, 03:07 (UTC)
- Tato diskuze mi přijde opravdu marginální a spor o jediné slovo v kontextu jinak pěkného článku zbytečný. I jako Brňákovi mi nepřijde, že by Brno bylo tradičním hlavním městem - Moravě nikdy pořádně nevládlo a v vzhledem ke sporům v minulosti by totéž o sobě mohl tvrdit i Olmik. Navrhuji místo "...a tradiční hlavní město[4] a zároveň největší město Moravy" napsat spíše něco ve smyslu "...a jedno z tradičních center Moravy a zároveň její největší město", což je nenapadnutelné, případně pečlivě ozdrojovat tvrzení "...a někteří lidé považují Brno za tradiční hlavní město Moravy..." s odkazy na konkrétní lidi, kteří to tvrdí. První varianta mi přijde lepší. --Hynas 13. 8. 2011, 09:24 (UTC)
I já jsem se narodil a celý život žiju na Moravě, mám i moravský přízvuk, a když přijedu do Prahy tak na mě každý hned pozná, odkud jsem. Přesto se nepovažuju za moraváka, ale za čecha, do dotazníků uvádím českou národnost, mluvím českým jazykem. Morava už je dnes jen zašlý pojem, v podstatě neexistuje ani politicky, ani jazykově, ani kulturně, je to prostě vývoj, s tím nic nenaděláme. Jiná situace je např. v Evropě v Katalánsku, Baskicku, Skotsku, Valonsku, Kosovu a dalších historických zemích, které mají separatistické tendence, tam je to ale dáno i odlišným jazykem než jaký používá zbytek jejich státu. K tomu pojmu hlavní město Brno, podle mě je zavádějící, hlavním městem obyvatel Moravy byla do r. 1918 Vídeň, od roku 1918 Praha. Brno bylo jen sídlem správy země Moravské, Moravské gubernie, země Moravskoslezské, a jak se vlastně dál ten útvar ještě jmenoval a během času název měnil. V Brně nesídlil ani markrabě, ten byl ve Vídni, v osobě císaře, nemůžeme tedy opravdu mluvit o hlavním městě, a už vůbec ne o tradičním hlavním městě. Je to stejné jako bychom dnes používali pojem "Brno, hlavní město Jihomoravského kraje". Chápu ale postoj obyvatel Brna, většina má v podvědomí zažité že žijí v centru Moravy, je to trochu komplex periférního města, které žije ve stínu okolních metropolí, Prahy, Vídně, Bratislavy, Budapešti. To nemyslím ve zlém, i já jsem patriot, ale středomoravský. Návrh kolegy Hynase je dobrý, jen bych nepoužíval termín hlavní město, ten bych nechal skutečným metropolím, lepší a přesnější je sídlo správy, sídlo zemského sněmu.--Senimo 13. 8. 2011, 09:51 (UTC)
- I s tímto by se dalo v několika bodech nesouhlasit, co se týká faktického zániku Moravy, její specifické kultury, tradic a podobně to je asi na delší povídání, ale mohl bych s vámi přibližně souhlasit (ačkoli já se za Moravana považuji). Co se týká jazyka, tak to s tím nemá téměř nic společného, například v Sasku nebo Bavorsku mluví stejným jazykem, považují se dokonce za jeden národ a přesto jsou to dvě různé země s vlastní samosprávou v rámci Německa, a jejich hlavní města jsou přirozeně Drážďany a Mnichov, a takových příkladů se samozřejmě víc. To že Brno pořádně hlavním městem nebylo, tak to je pokud ne nesmysl, tak přinejmenším velmi sporné, to už potom rovnou můžete tvrdit, že například Praha pořádně žádným hlavním městem není, protože hlavní město Evropské Unie je Brusel. Veta: "... a v vzhledem ke sporům v minulosti by totéž o sobě mohl tvrdit i Olomouc", to je jistě pravda, ovšem mohl by to tvrdit řekněme zhruba do 17. století (a i tehdy by to bylo sporné) a ze setrvačnosti ještě nějakou dobu potom, což také tvrdil (i oficiálně!), co se ovšem týká středové Olomouce vs. středověké Brno, tak to je celé mnohem složitější, byla období kdy to bylo nějak, a období kdy to bylo jinak. "ve stínu okolních metropolí, Prahy, Vídně, Bratislavy, Budapešti", celkem nedávno, ještě za Rakousko-Uherska, to všechno co jste zmínil + Brno a několik dalších byla přibližně sobě rovná zemská hlavní města, s výjimkou Vídně, pochopitelně, ale co se týká toho, že Brno dnes žije ve stínu i méně významných měst a to nejen historicky, jako je například Bratislava nebo Ljubljana (Lublaň), tak to je pravda, ovšem to se dá říci například i o Norimberku a mnoha jiných, to ale neznamená, že to nebylo hlavní město. Co se týká těch skutečných metropolí, tak tady bych vás odkázal na článek Metropole. Co se týká onoho "tradiční hlavní město", můžeme napsat prostě "bývalé hlavní město", "tradiční hlavní město Moravského markrabství" nebo "bývalé mocenské centrum Moravy". Promiňte, ale nějaké "sídlo správy", nechci se nikoho dotknout, ale to je kde jaké okresní maloměsto. Brno bylo skutečně hlavním městem země, která určitých dobách byla vybaveno rozsáhlou autonomií. A nepleťme do toho nějaké kraje, nic jako krajské hlavní město není, krajská metropole může být v pořádku, vzhledem k volnějšímu významu slova metropole. Zamyslete se prosím na tím, co tady píši třeba o Bruselu vs. Praha, nebo o Bavorsku a podobně, to, že Brno je bývalé hlavní město není projev žádného komplexu nebo separatismu, to je historie. --Millenium187 13. 8. 2011, 13:06 (UTC)
- Tohle je vskutku poněkud trapná a maloměstská diskuze. "Bývalé hlavní město" mě neuráží a nelze mu nic na základě uvedených citací nic vytknout. Pokud by mělo zůstat, že brno je tradičním hlavním městem, preferoval bych konkrétní citaci konkrétního člověka, který tvrdí, že Brno je/bylo tradičním hlavním městem. Aktuálně jde totiž o vlastní výzkum. Shodneme se tedy na "bývalém hlavním městě"? --Hynas 13. 8. 2011, 13:28 (UTC)
- Já navrhuji "tradiční hlavní město Moravského markrabství", taková věta zároveň říká, že někdy existovalo nějaké Markrabství Moravské a může vzbudit další zájem o historii, krom toho a v části o památkách by se dalo napsat "bývalé hlavní město", aby to tam nebylo dvakrát, souhlasíte? "Toto je maloměstská diskuze", :D to jste mě pobavil, šlo by s tím na jednu stranu souhlasit, ale měli bychom být korektní a zabývat se i detaily. Mimochodem to slovo "tradiční" tam už je hodně dlouho, už je z toho málem tradice :), bylo to tam ještě předtím než jsem to začal editovat já. --Millenium187 13. 8. 2011, 14:10 (UTC)
- Díky, taky se rád zasměju. Mně osobně je slovo tradiční celkem jedno, ale opravdu není nejsprávnější. Ovšem "tradiční hlavní měst Moravského markrabství" jednak podle mě není tak významné (a je sakra dlouhé) na to, aby bylo hned na druhém řádku úvodu. Kromě toho si myslím, že to opět není správně - co je na tomhle faktu tradičního? Když už, tak "hlavní město bývalého Moravského markrabství", "bývalé hlavní město Moravského markrabství" apod. Tradiční má jiný význam, např. viz heslo tradice. Je zajímavé, že jsme se chytli na jednom blbém slovu :) - opravdu bych doporučil tradiční pouze nahradit slovem bývalý, nad kterým se nikdo pozastavit nemůže. --Hynas 13. 8. 2011, 14:28 (UTC)
- Když vám to udělá dobře, klidně si do článku napište, že Brno bylo hlavní město Moravy, pouze trvám na tom časovém vymezení, tedy od roku 1782 do 1939, a 1945 až 1949. Tedy nějakých 150let, takže o nějaké tradici zde nemůžeme vůbec mluvit. Naopak se dá lehce doložit, že Olomouc byla nejvýznamějším městem Moravy po dobu zhruba 500 let, ale na tom že je to tradiční hlavní město netrvám, je to jen malicherné slovíčkaření.--Senimo 13. 8. 2011, 14:54 (UTC)
- Hlavním městem Moravy jen do roku 1928, poté došlo ke sloučení moravské a slezské země do země moravskoslezské a Morava jako správní celek přestala existovat... --Silesianus 13. 8. 2011, 14:57 (UTC)
- K tomu došlo dvakrát a celkově je tady takových věcí víc. ... --Millenium187 13. 8. 2011, 15:07 (UTC)
- Když vám to udělá dobře, klidně si do článku napište, že Brno bylo hlavní město Moravy, pouze trvám na tom časovém vymezení, tedy od roku 1782 do 1939, a 1945 až 1949. Tedy nějakých 150let, takže o nějaké tradici zde nemůžeme vůbec mluvit. Naopak se dá lehce doložit, že Olomouc byla nejvýznamějším městem Moravy po dobu zhruba 500 let, ale na tom že je to tradiční hlavní město netrvám, je to jen malicherné slovíčkaření.--Senimo 13. 8. 2011, 14:54 (UTC)
- Formulace jsou nyní upraveny, souhlasíte se současnou verzí? Jinak je jedno, co komu udělá dobře, vy do toho pořád pletete nějaký spor s Olomoucí, ale to je dnes už velmi dávno pryč. S těmi daty si myslím, že možná skutečně máte pravdu, ale s tím, že Olomouc byla 500 nejvýznamnější město Moravy, tak to tedy také není pravda, to je vysoko nadsazené, viz Morava#Hlavní město. A už se tady nehodlám bavit o tom jestli v pozdním a vrcholném středověku bylo významnější to nebo ono, na to tady je jiný článek. --Millenium187 13. 8. 2011, 15:04 (UTC)
- Zajímavý je i neozdrojovaný nesmysl, že brněnská aglomerace má 800 tisíc obyvatel, přitom celý jihomoravský kraj má necelých 1 200 000 obyvatel, žije tedy 2/3 jihomoravanů v Brně? A takových blábolů je v článku více, nemám ale sílu ani chuť se kvůli tomu přetahovat, Vy si nakonec vyrábíte reference sám, jak se Vám to hodí. Pro mě je ale článek Brno na wikipedii nevěrohodný zdroj informací, pokud bych o Brnu něco hledal, určitě si najdu jiný zdroj.--Senimo 13. 8. 2011, 15:11 (UTC)
- Odpusťte si ty vaše řeči, v tom článku žádné bláboly nejsou, něco může být nepřesně formulováno, ale ke všemu jsou zdroje a ten článek je naprosto věrohodný. Reference si nevyrábím sám, to ani nevím jak bych to mohl dělat a pokud je nějaká reference pochybná, tak jich tam je hned několik najednou. To, že pro vás je článek na wikipedii nevěrohodný zdroj informací má obecně svoje opodstatnění, ale článek, který je takto hustě ozdrojován je relativně velmi věrohodný. Mě to spíš připadá, že žijete v jakési silné iluzi o tom, že Brno je nějaká "díra" a tady se dozvídáte, že to tak není a vehementně tomu odmítáte uvěřit, ale to s pravdivostí a přesností článku nemá nic společného. --Millenium187 13. 8. 2011, 16:26 (UTC)
- Nezávislý zdroj si představuju jinak, než to co jste vytvořil v článku Brno, 5. reference v současné podobě článku, to není reference, ale Vámi napsaný názor a odkaz na jiný text na wikipedii.--Senimo 13. 8. 2011, 17:43 (UTC)
- Ref. 5 není můj názor, ale jasný nezvratný a snadno ověřitelný fakt, přečtete si sekci Justiční instituce a tam je to celé podrobně vyjmenováno včetně referencí, kterými jsou oficiální stránky vrcholných orgánů justiční moci ČR. A vysvětlovat tam dělbu moci a dokazovat logicky proč to tak je by bylo od tématu, odkaz na nějaké rádio, či co, je velmi nevěrohodný, ale také vysvětlení, jaké je v ref. 5 přece musí stačit, není to můj názor, ale je to vysvětlení proč to tak je. Brno je hlavní centrum justiční moci republiky, protože politická moc v ČR se dělí na legislativu, exekutivu a justici. Justice má svoji hierarchii a může mít (a má) více center, avšak hlavním centrem je Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší správní soud České republiky, Ústavní soud České republiky není soudem, ale s justicí souvisí stejně jako Státní zastupitelství, jehož hlavou je Nejvyšší státní zastupitelství a souvisí s tím okrajově i Ombudsman v České republice – Veřejný ochránce práv a to všechno, tedy celá sestava vrcholné justice republiky i s drobky okolo je v Brně. Nejvyššímu soudu jsou pak přímo podřízeny vrchní soudy, v ČR jsou dva, jeden v Praze a jeden v Olomouci, pod tím jsou soudy krajské, které jsou v Praze (dva: městský a krajský), Brně, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Hradci Králové, pod nimi jsou Okresní soudy, které jsou všude možně, ten v Brně se ale nazývá jinak a to Městský soud stejně jako ten v Praze. Takže závěrem, Brno není jen obyčejným centrem české justice, ale je hlavním centrem justice české republiky. O Praze se dá říci, že je centrem, České justice ve významu v zemi Čechy a Olomouc je zase centrem justice Moravské a Českého Slezska.
Můžu to tam přeformulovat, aby to bylo jasnější, nebo tu referenci možná úplně odstranit, ale pak zase k tomu může někdo znovu dát šablonu{{chybí zdroj}}
. --Millenium187 13. 8. 2011, 18:01 (UTC)- Už to nechejme tak jak to je, je to planá diskuze o ničem. Musím ale uznat že článek o Brně je udělaný dobře, něco podobného bych chtěl udělat z článku o Olomouci, zatím je to spíše ostuda než dobrý článek, myslím tedy tu Olomouc. Zdravím.--Senimo 13. 8. 2011, 18:13 (UTC)
- Olomouc je ten Olomouc! Alespoň já osobně si na Moravě budu mluvit, tak jak se správně a slušně na Moravě mluví. To, že se Olomouc podle českého jazyka má správně skloňovat podle vzoru píseň a ne stroj, jsem dozvěděl celkem pozdě. Nejdřív jsem si říkal: "Aha, tak to musím říkat ta Olomouc, abych náhodou neurazil někoho z Olomouce.", :D když jsem zjistil, že se tak v Olomouci mluví taky, tak jsem se zasmál. Bystrc v Brně také není žádná ta Bystrc, alespoň u nás se takto nemluví. Říkat ta Olomouc, ta Bystrc, ta Třebíč je mi to hodně proti srsti, to už rovnou můžu říkat ten Praha, to Plzeň, ta Budějovice. V textu článků sice píšu ta Olomouc a ta Bystrc, ale nelíbí se mi to. V diskuzi si budu mluvit slušně a ne nějakou pragočesšinou. :) Tož tak. --Millenium187 13. 8. 2011, 19:19 (UTC)
Aglomerace
[editovat zdroj]Podle Eurostatu je to 730k, ale už je to starší údaj a je to tam někde uvedeno také v sekci geografie. Když si dáte dohromady počet obyvatel obcí uvedených v nařízení vlády, kterým se stanovuje brněnská aglomerace, tak to dá nějaké číslo, ale nevím jaké, někdo tam dopsal 800k, ale neověřoval jsem to. Skutečně to sedí, počítal to někdo? --Millenium187 13. 8. 2011, 15:18 (UTC)
- Aglomerace#Brněnská aglomerace - "Vyhláška č. 561/2006 Sb. do ní zahrnuje tyto města a obce: Brno, Adamov, Bílovice nad Svitavou, Kuřim, Lelekovice,Česká, Modřice, Ostopovice, Podolí, Popůvky, Rozdrojovice, Řícmanice, Šlapanice a Troubsko. Takto vymezená aglomerace má rozlohu 328,1 km² a 444.671 obyvatel k 13. 8. 2011. Samotné město Brno pak má rozlohu 230,22 km² (70 % celé aglomerace) a 403.539 obyvatel (91 % celé aglomerace) k 13. 8. 2011.[3]". Mělo by se upřesnit, co se myslí vlastní městskou aglomerací a co aglomerací regionální. --Silesianus 13. 8. 2011, 15:21 (UTC)
- Údaj je tedy 2x nadsazený, zajímavé, jaké kejkle dokáží brněnští patrioti dostat do wikipedie, možná se zanedlouho dozvíme, že Brno už v počtu obyvatel předstihlo Prahu...--Senimo 13. 8. 2011, 15:25 (UTC)
- Viz Olomouc, tam je to "nadsazené" dokonce hned 4× :) --Millenium187 13. 8. 2011, 17:35 (UTC)
- Omyl, existuje totiž ještě tzv. Brněnská sídelní regionální aglomerace, která v sobě zahrnuje okresy Brno-Venkov, Blansko a Vyškov a která dosahuje oněch 800 tisíc. Taková regionální státem vymezená aglomerace existuje např. i pro Ostravu a zahrnuje cca 1,1 milionů obyvatel.
- Údaj je tedy 2x nadsazený, zajímavé, jaké kejkle dokáží brněnští patrioti dostat do wikipedie, možná se zanedlouho dozvíme, že Brno už v počtu obyvatel předstihlo Prahu...--Senimo 13. 8. 2011, 15:25 (UTC)
- Příště bych si být Vámi odpustil ty kyselé narážky. Obzvláště Vy byste si měl dávat pozor, co s články děláte. --Silesianus 13. 8. 2011, 15:39 (UTC)
- Nevím co je kyselého na požadavcích na seriozní zdroje, ta moje editace na kterou poukazujete byl můj omyl, Vy jste neomylný? A pokud tedy bereme jako základ velkou aglomeraci, tak musíme opravit údaj v úvodu, že Brno je největší město na Moravě, tou je ostravská aglomerace, je to tak?--Senimo 13. 8. 2011, 15:47 (UTC)
- zajímavé, jaké kejkle dokáží brněnští patrioti dostat do wikipedie, možná se zanedlouho dozvíme, že Brno už v počtu obyvatel předstihlo Prahu..., jestli tohle není kyselé, pak je to trpké, což je ještě horší. Ostravská aglomerace zahrnuje z 90% místa ve Slezsku, je vymezena od Opavy, přes Karvinou až po Frýdek Místek, takže nevím, jak jste na tu Moravu příšel. --Silesianus 14. 8. 2011, 09:41 (UTC)
- Vy nás tady obviňujete z toho, že si ve článku vymýšlíme nesmysly, ale nemáte k tomu žádný důkaz a než si necháte něco vysvětlit, tak tady vyvozujete nesmyslné závěry. Brno je takové jaké je a to, že to nekoreluje s vašimi osobními představami je už jiná otázka. Krom toho bych rád vás také upozornil na to, že ta suverénně nejvýznamnější města republiky jsou tyto čtyři a to v tomto pořadí: Praha, ... ... Brno, ... Ostrava, Plzeň. --Millenium187 13. 8. 2011, 16:39 (UTC)
- Nevím co je kyselého na požadavcích na seriozní zdroje, ta moje editace na kterou poukazujete byl můj omyl, Vy jste neomylný? A pokud tedy bereme jako základ velkou aglomeraci, tak musíme opravit údaj v úvodu, že Brno je největší město na Moravě, tou je ostravská aglomerace, je to tak?--Senimo 13. 8. 2011, 15:47 (UTC)
- Příště bych si být Vámi odpustil ty kyselé narážky. Obzvláště Vy byste si měl dávat pozor, co s články děláte. --Silesianus 13. 8. 2011, 15:39 (UTC)
- Je rozdíl mezi městem, které je stabilně vymezené svými hranicemi, a aglomerací, což, jak je níže vidět, je velmi neurčitá kategorie. V článku by tedy mělo být spíše něco v tom smyslu, že jde o největší moravské město (kromě toho na Moravě jako takové leží jen část Ostravy), ale že ostravská aglomerace je větší. fext 13. 8. 2011, 16:10 (UTC)
- Ostravská aglomerace je větší, ale Brno je stále druhé největší město republiky, takže o čem to tady vlastně mluvíte? --Millenium187 13. 8. 2011, 16:39 (UTC)
Jen bych chtěl upřesnit, že v článku Aglomerace jsou uvedeny brněnské aglomerace dvě:
- (445 tisíc obyvatel) je podle vyhlášky č. 561/2006 Sb. tvořena jen několika obcemi okolo Brna, a to za účelem hodnocení a snižování hluku,
- (810 tisíc obyvatel) je podle nařízení vlády č. 105/1994 Sb. velký uzemní celek tvořený okresy Brno-město,-venkov, Blansko a Vyškov. fext 13. 8. 2011, 15:43 (UTC)
Pořád mi ten článek připadá moc tendenční, příliš se vyzdvihují klady, uvádějí se přehnané superlativy, neuvádějí se zápory, třeba se nedozvíme o brněnských němcích, o jejich krvavém odsunu, chybí mi tam obrázek nové "dominanty" města, toho ošklivého černého válce (orloje), jen je to samé Brno je centrum toho a toho, v Brně vzniklo to a to, Brno je kolébkou toho a toho slavného. Zkusím to dopracovat, článek nemůže být jen o tom, co se někomu líbí.--Senimo 13. 8. 2011, 19:41 (UTC)
- Dobře, v čem konkrétně je tendenční? Pokud narážíte na onen "brněnský pochod smrti", tak to je spíše skoro až detail, který do hlavního článku nepatří, protože takové věci byly v té době téměř běžné. A co týká těch hodin, toho "brněnského penisu" :), tak na tom není nic ošklivého, z toho si jen lidé dělají srandu a možná byste byl překvapen kolik turistů to tam chodilo "obdivovat" (opravdu hodně). Podle mého názoru na těch hodinách není vůbec nic špatného, ale z nějakého důvodu to na sebe přitahuje neobyčejnou pozornost, ačkoli je to takřka nicotná drobnost, jakých jsou v Brně mraky, to je můj názor. Mě třeba se ty hodiny docela líbí, ale zároveň je to jen taková spíše drobnost, stejně jako všelijaké sochy a fontány apod. Třeba před národním divadlem je něco podobného, ale jsou to žárovky, symbolizuje to to, že to bylo první elektricky osvětlené divadlo, myslím, že dokonce v celé Evropě. A jestli vám tam obrázek těch hodin chybí, já bych ho tam klidně dal, stejně jako stovky jiných obrázků, ale obávám se, že na to v tom článku už není místo a navíc se nejedná o nic důležitého, možná bych to mohl dát k turismu, ale proč? "Brno je centrum toho a toho, v Brně vzniklo to a to, Brno je kolébkou toho a toho slavného", však také je, to že Brno neznáte, neznamená, že to tak není. Když se pořádně podíváte do historie článku, tak tam dříve byla i sekce "Problematické oblasti města", ale tu jsem byl donucen nakonec odstranit, protože byla příliš kontroverzní a nebylo to doložitelné. "Zkusím to dopracovat, článek nemůže být jen o tom, co se někomu líbí.", nabádám vás k tomu, abyste to nedělal, už jen to, že se divíte tvrzení "Brno je centrem české justice" svědčí o tom, že vaše znalosti Brna nejsou k tomuto účelu dostatečné. Řešme to nadále diskuzí. --Millenium187 13. 8. 2011, 20:09 (UTC)
- Děkuji za nabádání, abych needitoval tento článek, ale já ho naopak editovat budu, nikdo, ani Vy, není majitelem žádného článku na wikipedii, a nikdo mi nebude říkat co můžu nebo nemůžu do wikipedie psát.--Senimo 14. 8. 2011, 10:39 (UTC)
- To se mýlíte, jasně jste zaujatý proti Brnu ač o něm prokazatelně nevíte ani základní věci a chcete editovat článek o Brně, to myslíte vážně? Mě je jasné o co vám tady jde, nechci vás urazit, ale vy jste podle mého názoru pravděpodobně zakomplexovaný člověk, který než aby se věnoval vylepšení článku o Olomouci, tak si jednoduše spočítal, že je mnohem snadnější dorovnat kvalitu článků o Brně a Olomouci zhoršením kvality článku o Brně. A na takové lidi tady máme páky, nechci se vás dotknout, ale už se tady několik uživatelů a nejen v této věci vyjádřilo k vašim postojům jako k "podivným", kyselým a podobně, a jak jsem se díval na vaše další působení na wikipedii, tak s vámi byli problémy již v minulosti. Nemůžete spát o něčem, čemu vůbec nerozumíte a proto nemůžete psát o Brně, hotovo, tečka, možná žijete v jakési podivné iluzi o tom, že Olomouc je snad městem srovnatelným s Brnem, a vymýšlíte si důvody proč to tak je, je-li to tak, tak potom je to poněkud smutné, já proti Olomouci vůbec nic nemám, říkal jsem vám to několikrát. Sám bych se považoval za hlupáka, kdybych hanil město o tolik menší než je moje rodné město. Pro mě osobně je Olomouc krásným historickým maloměstem s příjemnou poklidnou atmosférou zajímavého malého města ležícího mezi Brnem a Ostravou, a na tom není vůbec nic špatného, to jsou slova chvály, pokud vám to nějak zásadně vadí, tak jste buďto moc měst neviděl, nebo trpíte možná nějakými komplexy nebo máte poněkud zvláštní názory, to si alespoň myslím. Pokud budete editovat článek o Brně, jinak než v nezvratně doložitelných a v rámci daného kontextu relevantní věcech, jako jsou numerická data a podobně, budu to buďto opravovat (případně revertovat) nebo požádám některého ze správců, aby se do této záležitosti vložil. Opakuji, že jste opakovaně prokázal zájem o vyvolávání konfliktů, editační války a docela bych řekl i nezájem o věcnou diskuzi. Wikipedie je vesměs přátelským společenstvím lidí, kteří kolektivní prací ve svém volném čase a bez nároku na mzdu pomáhají utvářet jeden z nejúžasnějších informačních zdrojů světa. Ale vy se tady chováte jako arogantní a nepřátelský diletant, který vehementně trvá na svých někdy nesmyslných tvrzeních, a to i přes důkazy o jejich nepravdivosti, napadáte ostatní uživatele bez dobrého důvodu a uměle opakovaně vytváříte napjatou atmosféru, tam kde k ní není žádného rozumného důvodu. A takoví lidé se musejí buďto poučit, nebo vinou své neslučitelnosti se základními principy wikipedie toto prostředí alespoň přechodně opustit. Řada lidí si dala práci a hodně práce s dlouhým vývojem článku o Brně a vy jim to nebudete kazit. Tím definitivně končím toto téma, mám i důležitější věci na práci, než se tady donekonečna dohadovat s jedním konkrétním kverulantem. --Millenium187 14. 8. 2011, 17:31 (UTC)
- Omlouvám se, pokud to vyznělo jako osobní útok, nechtěl jsem nikoho urazit, formulace místy příliš upřímně vyjadřují můj oprávněný názor, omlouvám se tedy jestli vás to urazilo, příště si na to dám větší pozor a o maloměšťáckých tématech, jako je toto, se s vámi nebudu bavit vůbec. --Millenium187
- Vložil jsem požadavky na zdroje do pasáží článků, které se mi nezdály věrohodné. Nějaké zdroje se tam vložily, já jsem je zpochybnil, to je moje právo. Nadávat mi za to do zakopmlexovaných, kverulantů, arogantní a nepřátelský diletant, vyhrožovat že to povíte správcům a že na to máte páky, když vám budu kazit Váš článek, to jsou věci za které se tu běžně udělují několikatýdenní bloky. Příště si prosím na taková slova dejte pozor. Chtěl jsem jen, aby se do článků psalo věcně, nezaujatě, neslavomansky a objektivně. Ostatně o vaší "objektivitě" ohledně Moravy, moravanství a dalších ožehavějších témat svědčí vaše osobní stránka, to je ale vaše věc. A zcela jistě mi nebudete zakazovat psát kamkoliv cokoliv co uznám za vhodné, jestli něčemu rozumím nebo nerozumím je moje osobní věc a vám do toho nic není. Přispívat sem může jak absolvent několika prestižních fakult, tak žák 8. třídy ZŠ, jak vysokoškolský profesor, tak dělník z fabriky. Nikdo nebude nikomu vyhrožovat, co smí a nebo nesmí do článků dávat, totalita pane skončila už před 21 lety. Nevím jaké byly se mnou problémy v minulosti, jak píšete, za 4,5 roku na wikipedii jsem nebyl ani minutu zablokován (i když teď už si tu v diskuzi s vámi začínám připadat, že jsem troll), tak prosím fakta, a ne výmysly. Pište stručně a k věci, že je podle vás Olomouc maloměsto a Brno velkoměsto tu nikoho nezajímá, důležitá jsou ověřená fakta. Zdravím.--Senimo 15. 8. 2011, 11:10 (UTC)
- Ok. --Millenium187 15. 8. 2011, 12:16 (UTC)
Hlavní město (už zase)
[editovat zdroj]Vaše editace Semino je nesouvisející s Brnem, navíc do Olomouce desky zemské ani nemohly být navráceny, protože z rozhodnutí markraběte patří natrvalo do Brna a navíc ta reference neříká, co přesně král Jan vlastně udělal, o žádném privilegiu tam není ani zmínka. Takže to celé je troufnu si říct nesmysl a už konečně sem přestaňte vkládat informace (navíc chybné), které se netýkají přímo Brna. --Millenium187 17. 8. 2011, 21:03 (UTC)
- Krom toho, to co píšete ve článku o Olomouci, to jsou také poněkud podivné věci. Poznámek ohledně tohoto velmi starého sporu tady je už hodně, pokud přijdete na něco opravdu důležitého může se to tu objevit jako další poznámka, ale těch už je tady taky docela dost. Co vám pořád vadí, upřímně? Spíše byste se měl soustředit na článek o Olomouci a psát ho kvalitně, věty typu: "Olomouc byla ve středověku centrem Moravy, do třicetileté války druhé největší město po Praze a největší na Moravě, později se o postavení metropole začínala dělit s Brnem." jsou, za prvé historicky špatně, za druhé špatně podložené, za třetí zavádějící a za čtvrté je to prostě blbost. :) --Millenium187 17. 8. 2011, 21:15 (UTC)
Pokud je mi známo tak od 30. leté války je Brno již trvale hlavním městem Moravy, ať se Olomouc snažila sebevíce to změnit. Prostě se to tak stalo, Olomouc byla skoro znicena, teda presně řečeno vzdala se, Brno ne a za to dostalo od Vídně odměnu :)
Ale myslim že je to přece jedno jak to je, co kdyby a jak se stalo....to je historie, Např kdyby Jošt Moravsky, neumřel tak by byl císařem římské říše a vládnul by z Brna.
Divadlo
[editovat zdroj]To co je tam napsané není ve skutečnosti o divadlech v Brně, ale jen o "suché" historii divadel v Brně. Brněnská divadla jsou mnohem víc než jen pouhé letopočty a rekonstrukce a podobně. Brněnská divadla jsou přece známá v celé republice a to má také svůj důvod. Například Divadlo Husa na provázku nebo Divadlo Bolka Polívky zná v Česku snad každé malé dítě. --Millenium187 18. 8. 2011, 04:04 (UTC)
- Souhlasím, edituj s odvahou.--frettie.net 8. 10. 2011, 12:49 (UTC)
- Už se stalo. --Millenium187 (diskuse) 16. 10. 2012, 18:01 (UTC)
Počet obyvatel
[editovat zdroj]384 277 podle SLBD2011 -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 194.213.41.2 (diskuse • příspěvky) 15. 12. 2011, 10:02 (CE(S)T)
Výklad počtu obyvatel Brna (ČSÚ vs. MV ČR)
[editovat zdroj]V textu (i jinde) je správně uveden významný rozpor mezi počtem obyvatel uváděným MV ČR a ČSÚ. V žádném případě však není přesnější údaj MV ČR!
V Brně se nacházejí dva zvláštní seznamy. Konkrétně se jedná o matriku pro osoby narozené v zahraničí (na území cizího státu, zastupitelského úřadu, na lodi či letadle mimo území ČR nebo na místě, kde žádný stát nemá pravomoc) a evidence osob z českým státním občanstvím trvale žijící v zahraničí.
Zvláštní matrika sídlí na Husově 3. Existenci matriky lze ověřit na http://www.stred.brno.cz/zvlastni-matrika-zapis-matricni-udalosti či na http://www.mvcr.cz/clanek/narozeni-uzavreni-manzelstvi-vznik-registrovaneho-partnerstvi-nebo-umrti-statnich-obcanu-cr-v-cizine-zvlastni-matrika-v-brne.aspx.
Současně se na Dominikánském náměstí nachází i evidence obyvatel s českým státním občanstvím, které však pozbyly trvalý pobyt (např. občan Havířova žije trvale ve Velké Británii a poněvadž již nemá možnost mít trvalý pobyt v Havířově, je přihlášen k pobytu v Brně). Tuto informaci mám ale ověřenou pouze telefonicky.
Například na http://www.volby.cz/pls/ps2010/ps411?xjazyk=CZ&xobec=550973&xpm=601, kde je přehled volební účasti ve volbách do PSP ČR v roce 2010 si lze všimnout, že volební okrsky 1 a 18 mají extrémně vysoký počet voličů (8 tisíc, respektive 10,5 tisíc), ačkoliv volební účast v absolutních číslech odpovídá běžným okrskům s 500 až 1000 voliči. Právě do těchto dvou volebních okrsků spadají výše uvedené zvláštní seznamy. Existence obou volebních okrsků pak vždy výrazně deformuje údaje o volební účasti jak za Brno-.střed, tak celý okres Brno-město (reálná volební účast v Brně - po odečtení dvou zmíněných volebních okrsků - je vždy řádově o 2-3 procenta vyšší).
Proč ČSÚ není schopen dlouhodobě přesněji předvídat počet obyvatel v okrese Brno-město netuším (před sčítáním lidu v roce 2001 průběžná šetření počet obyvatel nadhodnocovala - o cca 7 tis., naopak před sčítáním lidu v roce 2011 jej výrazně podhodnocovala - o cca 13 tis.). V případě jiných měst či okresů k takovým rozporům nedochází. Je to možná právě složitým sledováním dat při existenci výše uvedených seznamů.
Vzhledem k aktuálně zveřejněným údajům z SLDB 2011 však doporučuji zcela vypustit údaje MV ČR z textu a použít pouze aktuální data z ČSÚ, která jsou nyní nejpřesnější. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Kisicek (diskuse) 4. 1. 2012, 07:11 (CE(S)T)
Kultura – Kulturní památky – Další sídla a paláce
[editovat zdroj]V poznámce č. 20 je uvedeno „... je možné nalézt desítky dalších paláců“. Tak to asi ne, že, desítky to určitě nejsou, to je tak jen v Praze. Kdyby byl někdo tak hodný a opravil to, např. na „... je možné nalézt mnoho dalších paláců“. Díky předem. --194.213.41.2 19. 7. 2012, 14:57 (UTC)
- Díky za upřesnění, opraveno. --Harold (diskuse) 20. 7. 2012, 12:16 (UTC)
- Desítky jsou i dvě desítky. :-) Ale jinak máte pravdu, ještě že to Harold opravil. --Millenium187 (diskuse) 16. 10. 2012, 18:00 (UTC)
Hantec a Štatl
[editovat zdroj]Jsem rodilý Brňák, ale ve svém dětství jsem se s tzv. hantecem nikdy nesetkal. A už vůbec ne s názvem Štatl pro Brno jako celek. Toto slovo by se dalo v němčině označit za Verballhornung nebo něco jako znetvoření normálního německého slova (die) Stadt nebo lépe (das) Städtel neboli městečko. Nevidím ale nejmenší důvod pro to, aby takové naprosto nečeské označení bylo hned na začátku článku o Brně. Co je na tom encyklopedického, co to má komu říct, není "to" v některém jiném "městečku" v hantýrce také používáno? Navrhuji se podle toho zařídit. Myslím, že je ten (to?) Štatl stejně někde dále uveden(o), proto bych rád, pokud nebude většinový odpor proti tomu, tuto věc z úvodní pasáže smazal. Může to být někde dále jako místní kuriozita (stejně jako ona notorická šalina), ale tam na začátku podle mne prostě ne. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 8. 2012, 20:35 (UTC)
- (A já zase jako rodilý pražák vím, že v Praze nestojí a nikdy nestál Karlův most.) :-) Mimochodem když už vám vadí šalina, tak proč vám nevadí např. taky tramvay, což je zase zkomolenina anglického tramway. Vadí vám taky štrůdl, fusekle, fabrika, mašina, ksicht ..., marketing, banking, všelijaké VIP, HR, PR, ... IMHO, ROFL, WTF, MILF ..., etc. (et catera), e.g. (exempli gratia), i.e. (it est) ... ??? Jsem toho názoru, že výstřelky nacionalismu jaké tady předvádíte, když už dochází i na bezpředmětné slovíčkaření, jsou dnes již překonané. (Krom toho Brno je moravské město, vždy bylo moravské, jen jak se doba měnila, tak jednou se z něj dělalo město německé, jindy československé a teď zase české. Možná kdybyste žil před sto padesáti lety, tvrdil byste, že tak neněmecký název jako je "Štatl" si tady nemůžeme dovolit, jedině Brünn je správně.) Čtenář tohoto článku se pravděpodobně chce dozvědět co nejvíce relevantních informací týkající se tématu článku a označení v místní hantýrce relevantní určitě je, ať vám to je či není sympatické politicky, nábožensky nebo jinak. --Millenium187 (diskuse) 16. 10. 2012, 17:58 (UTC)
Souhlasím, že u Štatlu je trochu nevyjasněné, zda se má vztahovat jen na historické centrum města, na Brno-střed, nebo na město jako celek. Nicméně teoretický němčinářský rozbor proč je to špatně nic nezmění na tom, že se toto označení v hantecu opravdu pro Brno používá. Hantec je jedna z mnoha zajímavostí spoluvytvářejících identitu Brna. Je-li v jiném městě místní dialekt natolik výrazný, nechť je klidně zmíněn v úvodu. Zde jde, myslím, o to, že zatímco šalina je jen označení tramvaje, tak Štatl je pojmenování města, čili v článku o městě na rozdíl od šaliny může mít své místo už v úvodu. Podobně např. když budeme mít článek o tramvajové dopravě ve městě Brně, tak bude jistě velmi příhodné už do úvodu zmínit specifické místní pojmenování tramvají. Nevidím v tom nic, proti čemu by bylo zapotřebí nějak horlivě brojit. --Bazi (diskuse) 18. 11. 2012, 15:06 (UTC)
- Bazi a Millenium187: Jaká to tady uplatňujete podivná kritéria? Dohoda v diskusi o tomto nemůže být, to je prostě v úvodu nevhodné. Musí Vám stačit, že je ten Štatl o pár řádek níž. To Vám neberu. V této věci ale budu neústupný. Na celé wikipedii něco podobného u názvu města nenajdete, tam patří jen jména oficiální a k tomu třeba jméno v němčině, které se dodnes používá. Je Vám jasné, že se prohřešujete proti encyklopedickým pravidlům? Také to "v hantecu" - to není spisovná čeština ani náhodou. Od kdy se na české wikipedii takhle ostentativně používá hantýrka? Millenium187: Vy jste snad zaujatý proti spisovné češtině a vzdělanosti vůbec (et cetera)? --Zbrnajsem (diskuse) 18. 11. 2012, 16:05 (UTC)
- Podívejte se, pokud toto chcete "opravovat", tak už si aspoň dejte tu práci a "opravte" to na celé wikipedii, protože označení obce v místní hantýrce je tady běžné. A proč vůbec máte potřebu tady debatovat takové drobnosti, se vší úctou: "to nemáte nic lepšího na práci"? Já, na rozdíl od vás, jsem si dal práci s tím abych ten článek téměř celý napsal, vy tady rozvíjíte neplodné diskuze prakticky o ničem a oháníte se vzdělaností... na tohle nemám čas. --Millenium187 (diskuse) 19. 11. 2012, 15:40 (UTC)
- Promiňte, kolego, ale pokud odmítáte diskusi, nemůžete uspět. Argumentujete-li prohřeškem proti encyklopedickým pravidlům, odkažte prosím na konkrétní pravidlo nebo doporučení Wikipedie, aby bylo zřejmé, co je tím myšleno a mohli jsme se o tom bavit. Co se týká "ostantativního používání hantýrky, je-li mi známo, vyšlo množství různých knih, které se zabývají hantecem, i když často spíše populární formou. Ke kterému jinému městu v ČR se váže podobně výrazná a zdokumentovaná hantýrka, která by se takto podílela na identitě města, a přitom by nebyla na Wikipedii zmíněna (nebo by zde ani neměla mít místo)? Buďme prosím i v tomto konkrétní. Děkuji za pochopení. --Bazi (diskuse) 18. 11. 2012, 16:16 (UTC)
- ( s e. k.) štatl jako označení Brna jako celku je možná novodobá fikce nebo přinejmenším neporozumění kontextu. ...že se toto označení v hantecu opravdu pro Brno používá ... Samozřejmě nepoužívá, hantecem už mnoho let nikdo memluví. Opět fikce. Hantec není dialekt, jak mylně uvádí Bazi - u Prahy také nejsou uváděny výrazy z žižkovské pepické češtiny, což by byla asi tak přiměřená obdoba hantecu. Kdo o ní dnes co ví? Nenašel se nikdo jako Franta Kocourek, kdo by ji zpopularizoval/dotvořil, takže je mrtvá. --Uacs451 (diskuse) 18. 11. 2012, 16:28 (UTC)
- Promiňte, ale jak může být mrtvé něco, co se např. ještě před rokem (nebo kdy) objevuje dokonce i v tak populární podobě jako je reklama na brněnské pivo? I výraz šalina je naprosto běžný. Chápu, že se hantecem možná nemluví jako uceleným běžným jazykem, ale některé výrazy z něj jsou užívané a jejich význam je celkem nemálo lidem známý. A znovu připomínám, že je součástí brněnské identity. --Bazi (diskuse) 18. 11. 2012, 16:42 (UTC)
- Součástí identity dejme tomu Havlíčkova Brodu je, že mu každý řekne Brod, pokud jó nepotřebuje vyjádřit, že jde o nějaký jiný. Dokonce to není v rozporu se spisovností. Napíšeme tedy do úvodu článku: Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutsch Brod, v běžném úzu Brod). --Uacs451 (diskuse) 18. 11. 2012, 17:37 (UTC)
- Jste natolik znalcem Havlíčkova Brodu, že si toto troufnete obhájit? Já třeba ze svého okolí znám Brod jako označení pro Uherský Brod, zatímco Havlíčkovu Brodu se ne zcela výjimečně říká "Havlbrod". Nevím, jestli je to úplně trefná paralela se Štatlem, protože u Brodu jde spíše jen o zkracování, podobně jako Českým Budějovicím se nejspíš v okolí bude říkat jen Budějovice (či Budějice) a Velkému Meziříčí v okolí pravděpodobně jen Meziříčí, zatímco v okolí Valašského Meziříčí pod tím označením pravděpodobně málokoho napadne zrovna to Velké (i když ještě obvyklejší tam bude nejspíš Valmez). Štatl ale zjevně není jen jakýmsi zkracujícím územ, protože Brno už moc zkracovat netřeba. :-) --Bazi (diskuse) 18. 11. 2012, 22:39 (UTC)
- Podívejte se na to, jak jsem to opravil, tak je to lepší, neboť jinak by to muselo být "v hanteci" (jako "v kopci").
- V brněnské mluvě zvané hantec, jejíž užívání dnes již není zcela běžné, se Brno označuje jako Brnisko[1] nebo Bryncl,[1] možné je také označení Štatl.
- Tady máte to městečko, tak jste snad spokojený. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 11. 2012, 18:57 (UTC)
Rovněž myslím, že výraz Štatl stačí zmínit (a případně podrobněji rozebrat) v samostatné kapitolce o názvu města. --Harold (diskuse) 18. 11. 2012, 21:28 (UTC)
Připomínám, kolego Zbrnajsem, že jsem především bránil Vašemu neuváženému editování, neboť jste odmazával část článku, aniž by bylo dosaženo konsensu v diskusi. Ve chvíli, kdy jste dnes mazal, tu byl jen Váš jeden příspěvek a jeden nesouhlasný příspěvek kolegy, což za konsensus rozhodně nelze považovat. Tedy místo revertování a prosazování svého postoje natvrdo v článku jste měl více dbát na diskusi. Jinak na Štatlu v úvodu zas tak úpěnlivě netrvám, ale zároveň ani nemám potřebu ho vehementně z úvodu odstraňovat, jak to tu docela netaktním způsobem bylo realizováno. --Bazi (diskuse) 18. 11. 2012, 22:39 (UTC)
- Nemohu souhlasit, to nebyla žádná netaktnost, nýbrž nutnost. Výraz Štatl není v Česku všeobecně známý, ani náhodou to není obdoba slova Brno. A krom toho je tady např. výraz Brnisko (a ještě jeden nebo kolik), ale ty všechny tam přece ani Vy nechcete dát, i když jsou to také nepříliš hezky znějící názvy pro naše krásné město z toho "hantecu". Kolego Bazi, nakonec se ukázalo, že se proti řešení Vašemu a kolegy Millenium187 postavilo několik dalších wikipedistů, tedy většina účastníků této diskuse, a že jste v tom zůstali sami. Když je něco zjevně špatně, tak je nutné to z wikipedie hned smazat. Důvody pro to jsem uvedl hned na začátku této sekce, zatímco Millenium187 pro revert mé první akce (smazání) po dvou měsících neuvedl žádný věcný argument (ani nemohl) a také Vaše argumenty pro další revert včera byly naprosto nedostatečné. Když na tom Štatlu vlastně netrváte, proč jste to tedy prosazoval, kolego Bazi, a stejně vehementně jako já ten pravý opak? Ruku na srdce, chtěl jste tím pozlobit jednoho staršího kolegu? Tak trochu? Ale nic ve zlém, tohle všechno k té naší práci zjevně patří. Já rád provozuji psychologická pozorování přes wikipedii, jsou poučná. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 11. 2012, 11:00 (UTC)
- Kolego, povšimněte si prosím, že i teď se do diskuse zapojilo celkem 5 wikipedistů, z toho zřejmě 2 jsou pro zachování v úvodu a 3 pro vypuštění z úvodu, což je dosti těsná většina na velmi malém vzorku. Tedy Vaše výroky o tom, že někdo "zůstal osamocen" jsou poněkud přehnané. Stejně tak je skutečně naprosto nemístné domnívat se, že odstranění z Vaší strany bylo "nutností". Zdá-li se Vám něco "zjevně špatné", uvědomte si prosím, že je to relativní, je to věcí Vašeho subjektivního úhlu pohledu, který jiní wikipedisté nemusí sdílet. A smyslem diskuse je dospět ke konsensu, a to (téměř) za každou cenu, jakékoli jiné řešení není přípustné. Nestačí, že Vy jako účastník sporu prostě jen odmítnete uznat argumenty protistrany, protože je posuzujete ze svého vlastního, subjektivního pohledu. Takže ne, Váš postup nebyl vhodný, a proto jsem se proti němu postavil. Ohledně Vašich jiných hypotéz o pohnutkách ostatních kolegů jen odkazuji na WP:PDV, nemá cenu to komentovat. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2012, 12:11 (UTC)
- Používáte pozoruhodnou logiku, Bazi. Sám jste si ještě ani jednoho vzneseného argumentu ani nepovšiml a jen omíláte kolem dokola totéž. Konsensem opravdu není to, že ostatní přijmou Váš postoj. -- V každém místě povrchu ČR se používá nějaké nářečí (hantec přitom není ani nářečí) a každé místo má svá specifika. V žádném článku o obci takový údaj nemáme. -- Není ani doloženo, že by štatl byl přímým ekvivalentem slova Brno. Vazba "půjdu do města" a jí podobné se používají v situaci, kdy mluvčí je někde na okraji toho města, běžně a všude. Hantec je módní záležitost a mísí se zde realita s mystifikacemi; dobu, kdy se reálně mluvilo hantecem, nikdo z nás nepamatuje. (Pro ilustraci, narodil jsem se v Žabinách roku 1955. Moje matka se narodila tamtéž roku 1934.) Je potřeba být ostražitý a používat opravdu seriózní zdroje. --Uacs451 (diskuse) 19. 11. 2012, 13:19 (UTC)
- Jak jste si mohl všimnout v mém prvním příspěvku, sám jsem zpochybnil správnost Štatlu pro použití na město Brno. S čím jsem nesouhlasil, bylo – kromě způsobu smazání bez dostatečného konsensu v diskusi – neuznání možnosti uvést v úvodu alternativní pojmenování, které je nějakým způsobem součástí identity města. Můžeme se bavit o tom, jestli hantec naplňuje znaky nářečí nebo dialektu a jestli je tradiční, anebo módní a třeba i částečně smyšlený, ale to nehraje tak významnou roli jako to, jestli je vnímán jako součást identity města a jeho obyvatel. Kdybych chtěl být ještě odvážnější, dokonce bych mohl uvažovat i o uvedení Krna, ale to přecejen považuji ještě za ne natolik rozšířené a usazené a hlavně je, myslím, dosti kontroverzní, vzbuzuje prudké vášně, takže ho tam necpu. Mimochodem, stejně tak nejsem proti uvedení třeba "Valmezu" hned v úvodu článku o Valašském Meziříčí, pokud k tomu jsou zdroje a je to dostatečně známou součástí identity města. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2012, 13:52 (UTC)
- Promiňte, kolego, ale jak se Vaše "Mluvíte mi z duše" v reakci na příspěvek zakončený "Je potřeba být ostražitý a používat opravdu seriózní zdroje" slučuje se současným vkládáním tvrzení do článků bez patřičného zdrojování ([1] [2])? Souhlasím s kolegou Uacs451 právě v tom výroku o používání seriózních zdrojů, ovšem ve zdejší diskusi nezazněl ani jediný odkaz na opravdu seriózní zdroje, jen prostá tvrzení wikipedistů. Pak tedy nemůže být ničím víc než jen tvrzením proti tvrzení. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2012, 23:44 (UTC)
Tedy, kolegové z Brna, vaše starosti bych chtěl mít....:-)--LV-426 (diskuse) 19. 11. 2012, 14:05 (UTC)
- Kolego Bazi, tak zvláštní diskuse už jsem se dlouho nezúčastnil. Na to, abychom viděli, že Štatl není název Brna, který by se hodil do úvodu, nepotřebujeme žádné zdroje, nýbrž logické uvažování a srovnání s mnoha tisíci místních jmen na wiki:cz. Brno se nejmenuje Štatl, nýbrž Brno. Velbloud není ovce apod. Tím to pro mne končí, můžete pokračovat sám, ale prosím nedělejte v článku změny tohoto druhu, které by Vám další editoři museli revertovat. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 11. 2012, 11:51 (UTC)
Upozornění
[editovat zdroj]Protože je článek zamčený, nezbývá, než upozornit tady: v sekci „Úřady a instituce – Ostatní úřady a instituce“ je zastaralá informace o sídle Exekutorské komory ČR, už od srpna se nachází na adrese Radnická 14/16 [3]. Kromě toho bude potřeba článek opravit ještě k 1. lednu 2013, protože k tomuto datu se její sídlo přesune do Prahy [4]. --194.213.41.2 18. 10. 2012, 08:12 (UTC)
Opětovně upozorňuji na to, že je nutné vyškrtnout část věty v sekci „Úřady a instituce – Ostatní úřady a instituce“, a to asi takto: „V Brně sídlí i profesní komory některých profesí, jsou to Exekutorská komora České republiky na Radnické ulici,[212] Komora daňových poradců v Kozí ulici, Komora patentových zástupců v Gorkého ulici, Komora veterinárních lékařů na Palackého třídě a jediná pobočka České advokátní komory na náměstí Svobody.“ Vizte zde (čl. III, bod 113). --194.213.41.2 7. 1. 2013, 08:06 (UTC)
Kino Lucerna
[editovat zdroj]Nemám ten zdroj ověřený odkazem, ale podle vyjádření kamaráda je kino Lucerna na Veveří nejstarší aktivní (stále hrající filmy) kino v ČR, možná, že by stálo za to tuto informaci ověřit a eventuálně do článku připsat. Hezký den. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 81.19.5.69 (diskuse • bloky) 27. 3. 2013, 15:15 (CE(S)T)
- Děkuji za připomínku. V článku Kina v Brně je informace o tom, že Lucerna je druhým nejstarším v ČR. Bohužel je zdrojována dnes už nefunkčním odkazem na festival Jeden svět. Po ověření by se mohla upravit. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2013, 14:59 (UTC)
- V článku Kino je jako nejstarší uvedena pražská Lucerna rovněž s nefunkčním refem, nicméně zapátral jsem. Pražská Lucerna slavila 100 let na konci roku 2009 ([5]), tedy brněnská, pokud začala promítat 1915, nemůže být nejstarší. Zajímavá informace, už mimo Lucerny, je ale třeba zde: Filmový historik Pavel Taussig ale upozorňuje, že úplně první stálé kino v zemích Koruny české, The Empire Bio Co., bylo otevřeno již 8. června 1907 v Brně. Jeho majitel Dominik Morgenstern ale nebyl z nacionálních důvodů připomínám. Nebyl to Čech. --Harold (diskuse) 27. 3. 2013, 17:48 (UTC)
Počet obyvatel k 1. 1. 2013
[editovat zdroj]378 327 podle: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-04-30 [cit. 2013-05-06]. Dostupné online. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 194.213.41.2 (diskuse • příspěvky)
Akademie věd
[editovat zdroj]V článku by mělo být zmíněno, nejspíš v sekci vzdělávacích institucí, že v Brně se nachází vícero ústavů Akademie věd. Konkrétně archeologický ústav, biofyzikální ústav, centrum výzkumu globální změny, psychologický ústav, ústav analytické chemie, ústav biologie obratlovců, ústav fyziky materiálů a ústav přístrojové techniky. --83.240.7.60 25. 8. 2013, 16:40 (UTC)
Klima
[editovat zdroj]Prosím, opravte někdo v klimatické tabulce rekordní maxima a minima, jsou zcela mimo. Lze najít několik zdrojů, např. placený od ČHMÚ (mám k dispozici), pokud to prosím někdo umíte spravit (předpokládám, že ano), rád dodám data. Děkuji Mara
Editace uživatele Architecturemasters
[editovat zdroj]Jeden editor („architekt“) pokračuje v nepřehledných a asi vadných úpravách. Spraví to někdo po něm? --Zbrnajsem (diskuse) 12. 8. 2015, 18:07 (CEST)
- Rosičák ty editace revertoval. --Harold (diskuse) 13. 8. 2015, 08:41 (CEST)
Orientační plán
[editovat zdroj]Zdravím, do rukou mi dostal orientační plán města z roku 1962. Obsahuje některé dobové organizační infromace, jako je jmenný seznam ulic, vedení linek hromadné dopravy a adresy tehdejších veřejných institucí, hostinců atp. Není to věc, kterou bych chtěl uchovávat, ale napadlo mě, jestli by o to třeba někdo neměl zájem jako o dobový zdroj informací. --Mates (diskuse) 20. 12. 2015, 20:25 (CET)
- Ahoj, když bys nám to nějakým vhodným způsobem dovedl dostat na příští brněnský wikisraz, myslím, že se na to rádi podíváme a třeba nás i napadne, k čemu by se to dalo využít. A když ne, tak aspoň skončí u někoho z místních, kdo pro něj třeba najde využití časem. Když tak mi napiš zprávu, dík. --Blahma (diskuse) 21. 12. 2015, 00:57 (CET)
Výčep Na Stojáka
[editovat zdroj]Výčep Na Stojáka oživil Jakubské náměstí ... To je VV, nemělo by to v článku být. Viděl jsem, jak to tam vypadá. Schází se tam mládež a IMHO mj. houfně pije pivo z lahví a kelímků, a to i přes den. A je tam docela nepořádek. Takovou reklamu bychom dělat neměli. Prosím kolegu Blahmu, aby to smazal. Jinak to udělám sám. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 10. 2016, 20:14 (CEST)
- 1) Informaci Na Stojáka NEvložil do článku wikipedista Blahma. 2) Vlastní dojem o tom, kdo se kde schází a jak to tam vypadá, i názor, jestli se to komu líbí, je tím spíš vlastním výzkumem Vaším, kolego Zbrnajsem. Přitom lze prostě jen požádat o zdroj k onomu tvrzení. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2016, 21:01 (CEST)
- Co je tedy požadováno k ozdrojování? Umístění šablony naznačuje, že by se měla zdrojovat informace o Černém medvědovi. --Harold (diskuse) 4. 10. 2016, 08:23 (CEST)
- Pokud je problém jen se Stojákem, tak by šablona patřila přímo k němu, asi hned za slovo "oživil". Že se podnik nachází u Jakuba, je snad nesporné. --Harold (diskuse) 4. 10. 2016, 08:29 (CEST)
- To chci vidět, jak lze ozdrojovat to tvrzení o oživení. A když se to nepovede, tak to snad smažeme. Nebo mám tam pak psát o tom láhvovém pivu? V Brně jsou i jiná pohostinství, nejen ten Stoják. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 10. 2016, 11:29 (CEST)
- (s e.k.) Nezdrojovaný je celý odstavec, proto je šablona na jeho konci. Hlavně jde samozřejmě o hodnotící tvrzení, už samotný úvod „Poslední dobou se v Brně zvedá kultura piva“ (včetně potřeby upřesnění, co je to ta poslední doba), dále „vyhlášená“ pivnice, že výčep „oživil“ Jakubské náměstí. A číselný údaj o době vzniku Černého medvěda. Já se v kultuře piva nevyznám, čili jsou pro mě překvapivé a nesamozřejmé všechny tyto informace, byť uznávám, že pro znalce by něco z toho mohly být očividné samozřejmosti. Ale zdá se, že ani pro kolegu Zbrnajsem nikoli. --Bazi (diskuse) 4. 10. 2016, 11:34 (CEST)
- Jo, rozumím. Já jen, že jsem nejdřív chtěl ozdrojovat toho Černého medvěda, ale přišlo mi to takové trochu podivné. (Našel jsem http://www.brnorestaurant.cz/cerny-medved-jakubske-namesti-1/historie - vychází asi z tam uvedených zdrojů, a http://www.fuma.cz/img/web1/FUMA%20VI%2006.pdf - str. 108 sborníku, resp. str. 15 v pdf.) Obecně k tomu celému odstavci, resp. význačnějším podnikům, se mi podařilo najít http://brno.idnes.cz/gourmet-brno-nejlepsi-restaurace-zavrela-fge-/brno-zpravy.aspx?c=A160630_151047_brno-zpravy_krut (letošní soutěž pořádaná TIC a hodnocená experty), kde je Stoják i Bláhovka mezi oceněnými/zmíněnými. Plus třeba by zde mohla být uvedena i Stopkova plzeňská pivnice. Ale je samozřejmě otázka, jak daný odstavec koncipovat, případně zda nevytvořit nějaký samostatný článek (s různými oceněnými či opravdu významnými (tradicí a historií) podniky)... --Harold (diskuse) 4. 10. 2016, 11:59 (CEST)
- Samostatný článek by byl zajisté dobrý. Když má Stopkova plzeňská pivnice vlastní článek, tak by tady měla být zmíněna. Stoják byl zmíněn nebo dokonce oceněn? Hm, hm. Že na zadní straně kostela sv. Jakuba je, o tom není pochyby, ale kulturu piva IMHO nepodporuje. Pokud jsou k něčemu zdroje, kolego Harolde, tak prosím sem s nimi. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 10. 2016, 12:21 (CEST)
- Jo, rozumím. Já jen, že jsem nejdřív chtěl ozdrojovat toho Černého medvěda, ale přišlo mi to takové trochu podivné. (Našel jsem http://www.brnorestaurant.cz/cerny-medved-jakubske-namesti-1/historie - vychází asi z tam uvedených zdrojů, a http://www.fuma.cz/img/web1/FUMA%20VI%2006.pdf - str. 108 sborníku, resp. str. 15 v pdf.) Obecně k tomu celému odstavci, resp. význačnějším podnikům, se mi podařilo najít http://brno.idnes.cz/gourmet-brno-nejlepsi-restaurace-zavrela-fge-/brno-zpravy.aspx?c=A160630_151047_brno-zpravy_krut (letošní soutěž pořádaná TIC a hodnocená experty), kde je Stoják i Bláhovka mezi oceněnými/zmíněnými. Plus třeba by zde mohla být uvedena i Stopkova plzeňská pivnice. Ale je samozřejmě otázka, jak daný odstavec koncipovat, případně zda nevytvořit nějaký samostatný článek (s různými oceněnými či opravdu významnými (tradicí a historií) podniky)... --Harold (diskuse) 4. 10. 2016, 11:59 (CEST)
Fotka Masarykova okruhu
[editovat zdroj]Přijde mi hyperkorektně přehnané odmazávat snímek startu Masarykova okruhu s odůvodněním, že tato část okruhu se nachází v katastru Ostrovačic. Je to pravda a nikdo to nevyvrací, klidně ať je to specifikováno i ve zdejším textu, ale celý okruh je spjat s Brnem a start je asi nejvýznamnější místo okruhu. Navíc zjišťovat, kudy přesně vede katastrální hranice někde v lese za Žebětínem, aby náhodou v článku Brno nebyla fotka z katastru jiné obce... Já to umím a jsem na to docela pes, ale v případě fotky objektu, který má přímou souvislost s Brnem a jehož pouze menší část se nachází v jiném katastrálním území... Zkrátka mi to přijde přehnané. Navíc nikdo nikdy neříkal a nikde se ani nepíše, že v článku o obci můžou být jen fotky z katastru dané obce. Když fotografovaný objekt přímo souvisí s tématem článku (např. socha přemístěná do jiné obce), nepřijde mi nevhodné takový snímek použít, samozřejmě s odpovídajícím vysvětlením v textu a/nebo popisku.
Od zkušeného editora bych čekal, a to už při prvním odstranění fotky, že snímek nahradí nějakým jiným, rovněž tematicky souvisejícím s danou sekcí. Tedy buď jinou fotkou z okruhu (opravdu budeš opět zkoumat, zda se fotograf a fotografovaný prostor nenachází pár metrů za hranicí brněnského katastru?), nebo snímkem jiného sportoviště, sportovního týmu, sportovní akce, apod. --Harold (diskuse) 4. 12. 2019, 08:34 (CET)
- Souhlas s Haroldem!--frettie.net (diskuse) 4. 12. 2019, 10:01 (CET)
- Myslím, že tam fotka klidně být může. S článkem (i příslušnou sekcí) úzce souvisí, obohacuje ho a žádné pravidlo ani doporučení to, pokud vím, nezakazuje. Podobných případů je tu řada a nevzpomínám si, že by kdy byly problematizovány.--Shlomo (diskuse) 4. 12. 2019, 10:28 (CET)
- Dovoluji si velmi nesouhlasit. Myslím, že z Brna a jeho území je k dispozici fotografií dost. A fotky z jiných obcí patří případně k příslušným článků. Když jsem tvořil článek Lublaň, byl jsem správně upozorněn, že některé informace se vztahují k Mětstské občině, a ne k Lublani. Článek jsem tak pečlivě procházel a revidoval (a možná někde ještě něco opomněl). Tady, když se "ví", že fotka(y) jsou odjinud (historicky ani současně na tom území Brno asi ani nebylo), tak je to divné. (U jiných článků, kde není pochyb, že fotka je odjinud, také patří časem opravit, nebo upřesnit popis. Někde to asi není zcela jasné: např. v úvodu článku o Římě se píše: "Na území města leží samostatný stát Vatikán". Anglická verze je delší, dokonce zdrojovaná: "The Vatican City... is an independent country inside the city boundaries of Rome, the only existing example of a country within a city: for this reason Rome has been often defined as capital of two states." Pokud je však Vatikán mimo Řím (a je na to zdroj) tak by patřila tato úvodní česká věta upravit.)
- Osobní poznámka: nebyl to jako útok na nikoho, koho se to dotklo, omlouvám se. Většinou fotografie nahrazuji. Celý článek má fotografií dost, takže než se najde nějaká sportovní fotka z Brna, vydrží článek bez ní. Konstruktivně: už jsem také napsal autorovi úvodní koláže v infoboxu, jak je to s jeho fotkou 2 aut, zda-li je ta fotka z Brna. --Pavouk (diskuse) 4. 12. 2019, 12:15 (CET)
- Dovoluji si nesouhlasit s nesouhlasem. :-) Netuším, co bylo nebo nebylo u Lublaně, ale v tomto konkrétním případě mi přijde dost přehnané trvat na takovém formalismu. Ale to už jsem napsal.
- Fotka není pro mě osobně v dané sekci až tak podstatná, ale když byla odstraněna, argument zněl "je to v Ostrovačicích" a obdobně ses vyjádřil i při revertu. Proto ona moje editace a tato diskuse. O počtu fotek v článku dosud nebyla zmínka, s tím nemám problém.
- Pro koláž byla použita fotka File:Eurocup Formula Renault 2.0, 2010 Brno WSR (6).jpg, což podle uvedených souřadnic je skutečně Brno. (Ještě že i to vzlétající letadlo bylo vyfoceno na západním konci ranveje. :-)) --Harold (diskuse) 4. 12. 2019, 18:01 (CET)
Počet obyvatel - Metro
[editovat zdroj]Metro Brno má dle Eurostatu (https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=met_pjangrp3&lang=en) přes milion obyvatel (1183207). Metro Praha na Wikipedii používá stejný zdroj, uvedený počet obyvatel je dle Eurostatu 2647308. Pokud je Eurostat informace fajn pro EU úřady a Wiki Prahy tak musí být vhodná i pro Brno! Není přeci možné aby Wiki stránka Prahy užívala Eurostat a Wiki stránka Brna to nemohla použít jako zdroj. Napravte tuto nespravedlivost! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 94.112.117.15 (diskuse)
Soutok Svratky a Svitavy
[editovat zdroj]Brno neleží na žádném soutoku Svratky a Svitavy, to je mem z vlastivědy pro 4. třídu. Ty řeky Brnem protékají, ale vsadil bych se, že většina Brňáků u toho soutoku nikdy nebyla a ani by neuměli říct, kde leží. --Uacs451 (diskuse) 7. 12. 2020, 07:59 (CET)
- To je hodně odvážné tvrzení, kde je tedy ten soutok? Doporučuju se tam někdy zajít podívat, vzhledem k počtu lidí, kteří se vyskytují buď na cyklostezkách nebo v blízkém nákupáku bych se k takovému tvrzení určitě neodhodlal. --Hugo (diskuse) 7. 12. 2020, 08:15 (CET)
Dle odkazovaného zdroje se soutok Svitavy a Svratky nachází na katastrálním území města Brna. Okolní území je dokonce zastavěné. S pozdravem --R-bahn (diskuse) 7. 12. 2020, 08:31 (CET)
- Samozřejmě že vím, kde ten soutok je, jinak bych to sem přece nepsal. Absolvoval jsem letos i tu cyklostezku. Kolikpak asi z lidí, kteří přijeli do nákupáku autem, tuší, že za tím barákem je soutok? Napadlo by někoho napsat do encyklopedie, že Praha leží na soutoku Vltavy a Berounky? --Uacs451 (diskuse) 7. 12. 2020, 08:47 (CET)
On ten soutok historicky (před regulací) ležel podstatně blíž (Komárov), navíc jedno z ramen propojující obě řeky protékalo kolem Mendlova náměstí a hlavního nádraží (ulice Vodní, Jircháře, Vlhká… proč asi?). Na druhou stranu koukám, že ani u Mělníka si cswiki (na rozdíl např. od německé nebo anglické verze) netroufá napsat, že leží na soutoku Labe s Vltavou (a ano, vím, že se stýká tam u Mělníka…). Takže stávající formulaci nepovažuji za chybnou, na druhou stranu pokud ji někdo chce vhodně přeformulovat („při soutoku“, „poblíž soutoku“, „na sever od soutoku“ apod.), nelze proti tomu IMHO nic namítat.--Shlomo (diskuse) 7. 12. 2020, 09:39 (CET)
- Přeformuloval jsem to. Komárov byl připojen k Brnu 1919, stejně jako Přízřenice. Prostě jako základní definiční údaj mi to připadalo nevhodné, není to analogická situace jako u Hradce Králové a pod. Pozn.: ta ramena jsou, resp. byla dvě, ulice Vodní je podle Svrateckého náhonu, ten už neexistuje, ulice Vlhká podle Svitavského náhonu. --Uacs451 (diskuse) 7. 12. 2020, 10:01 (CET)
- Dovolil jsem si to ještě doladit (protože katastrální příslušnost soutoku je v úvodu nadbytečný údaj) a ve stejném duchu upravit i text v kapitole "Geografie", na který poněkud zapomnělo (jak to tak na WP bývá... :-)). A když už jsem u těch poznámek: Vlhká je podle Ponávky, která tekla takto. --Harold (diskuse) 7. 12. 2020, 10:30 (CET)
- Je to teď přesné, akorát na úvodní odstavec, který shrnuje to hlavní z článku, za mě ono: ", které se v jižní části města slévají." až moc podrobné=nedůležité. Může být někde níže, zde v úvodu by mohl být nějaký jiný, více encyklopedický údaj (teď mě nenapadá, co by se tam hodilo), možná místo toho nemusí být nic. --Pavouk (diskuse) 7. 12. 2020, 10:40 (CET)
- @Harold: Pravda. Protože tam voda stále protéká, na rozdíl od Svitavského náhonu, charakterizoval jsem to podle současného stavu. Oprava, Svrateckého ... --Uacs451 (diskuse) 7. 12. 2020, 11:23 (CET)
- @Pavouk: Co je na Haroldově formulaci málo encyklopedického? --Uacs451 (diskuse) 7. 12. 2020, 10:46 (CET)
- Formulace je encyklopedická, nepsal jsem, ani nemyslel, že je málo encyklopedická. Jen je dobrým zvykem začínat informacemi, které bývají nejužitečnějšími pro nejvíce čtenářek a čtenářů. A rozvedení a podrobnosti pak přijdou do příslušných částí. Za mě tedy v úvodu může být info o dvou řekách, zatímco onen (lidmi vybudovaný) soutok, je už v úvodním odstavci nadbytečné. --Pavouk (diskuse) 7. 12. 2020, 12:05 (CET)
- Dovolil jsem si to ještě doladit (protože katastrální příslušnost soutoku je v úvodu nadbytečný údaj) a ve stejném duchu upravit i text v kapitole "Geografie", na který poněkud zapomnělo (jak to tak na WP bývá... :-)). A když už jsem u těch poznámek: Vlhká je podle Ponávky, která tekla takto. --Harold (diskuse) 7. 12. 2020, 10:30 (CET)
Metropolitní oblast
[editovat zdroj]Článek je zamčený, takže nejde zaktualizovat, že brněnská metropolitní oblast nemá zhruba 600, ale 700 tisíc obyvatel – zdroj. Neopraví to někdo? --46.135.19.109 12. 5. 2021, 09:06 (CEST)
- Upravil jsem, díky za info. --Harold (diskuse) 12. 5. 2021, 11:54 (CEST)
- Děkuji. Nechtěl byste podobně opravit i Prahu? V diskusi na rozdíl od Brna zatím nikdo nereagoval. --46.135.19.109 12. 5. 2021, 20:44 (CEST)
- OK, provedeno. --Harold (diskuse) 13. 5. 2021, 08:44 (CEST)
- Děkuji. Nechtěl byste podobně opravit i Prahu? V diskusi na rozdíl od Brna zatím nikdo nereagoval. --46.135.19.109 12. 5. 2021, 20:44 (CEST)
Namluvený článek
[editovat zdroj]Dobrý den, mám pro tento článek namluvenou nahrávku. Nemohu však článek editovat. Děkuji za vyřešení. Milaaaaaaaa (diskuse) 30. 5. 2021, 12:06 (CEST)
- @Milaaaaaaaa:Odkud nahrávka pochází, kdo je autor a jakou novou informaci by článku měla poskytnout? Jak lze prokázat, že se jedná o důvěryhodný zdroj?--Svenkaj (diskuse) 30. 5. 2021, 12:11 (CEST)
- Nahrávka je moje a vypracoval jsem ji v rámci projektu Mluvící Wikipedie. Milaaaaaaaa (diskuse) 30. 5. 2021, 12:13 (CEST)
- @Dvorapa, T.Bednarz: Dobrý den, umíte poradit kolegovi @Milaaaaaaaa: nebo mu dát vědět, na koho se obrátit? Já se projektu nezúčastňuji.Dík--Svenkaj (diskuse) 30. 5. 2021, 12:29 (CEST)
- @Milaaaaaaaa Článek je nyní uzamčen, proto to nejde. Dejte sem prosím odkaz na vaši nahrávku a já bych se o to postaral. --Dvorapa (diskuse) 30. 5. 2021, 12:36 (CEST)
- @Dvorapa Bude tam vidět, že je to moje práce? --Milaaaaaaaa (diskuse) 30. 5. 2021, 13:14 (CEST)
- Bude to vypadat jako v jiných namluvených článcích. --Dvorapa (diskuse) 30. 5. 2021, 18:09 (CEST)
- @Dvorapa A mám to vložit na Wikimedia Commons? --Milaaaaaaaa (diskuse) 30. 5. 2021, 18:21 (CEST)
- Ano, pouze nahrávku na Wikimedia Commons lze použít na Wikipedii --Dvorapa (diskuse) 30. 5. 2021, 18:22 (CEST)
- @Dvorapa A mám to vložit na Wikimedia Commons? --Milaaaaaaaa (diskuse) 30. 5. 2021, 18:21 (CEST)
- Bude to vypadat jako v jiných namluvených článcích. --Dvorapa (diskuse) 30. 5. 2021, 18:09 (CEST)
- @Dvorapa Bude tam vidět, že je to moje práce? --Milaaaaaaaa (diskuse) 30. 5. 2021, 13:14 (CEST)
- Nahrávka je moje a vypracoval jsem ji v rámci projektu Mluvící Wikipedie. Milaaaaaaaa (diskuse) 30. 5. 2021, 12:13 (CEST)
heslo Brno - doplnění
[editovat zdroj]Dobrý den, bylo by prosím možné přidat do hesla Brno, kapitola osobnosti https://cs.wikipedia.org/wiki/Brno#Osobnosti Leoše Janáčka? Děkuji. --185.16.81.122 5. 12. 2023, 12:48 (CET) Příspěvek přesunut z Nástěnky správců
- Nevím, jestli tím bylo míněno uvedení Janáčka v textu, nebo v galerii, ale předpokládám spíš galerii. Protože není žádoucí ji rozšiřovat, Janáčka jsem vložil místo Jana Kotěry, jehož souvislost s Brnem je minimální. --Harold (diskuse) 5. 12. 2023, 16:18 (CET)
- Seznam osob formou galerie mi přijde krajně nevhodný (nejen pro čtení slabozrakými), na Wiki je lepší dát přednost textové podobě (klidně s vhodnými ilustracemi), lepší podoba je třeba v NČ Varnsdorf#Rodáci_a_osobnosti. --Pavouk (diskuse) 3. 3. 2024, 22:42 (CET)