Přeskočit na obsah

Diskuse:Říjnová revoluce

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Ioannes Pragensis v tématu „Komentář k překladu

Ruská revoluce

[editovat zdroj]

Navrhuji přejmenovat článek Říjnová revoluce na Ruská revoluce, protože ve většině encyklopedií a historických knihách je tato událost v Rusku známá právě pod označením Ruská revoluce!


 Říjnová revoluce     ------      Ruská revoluce

Jsem proti. Na anglické, německé a polské, estonské, dánské a švédské wikipedii se článek jmenuje "Říjnová revoluce". Na italské "Ruská revoluce (Říjnová revoluce)", na francouzské a nizozemské "Ruská revoluce". Podle mě by se minimálně na základě těchto důvodů měl název článku zachovat. Dronte 14:40, 10. 7. 2007 (UTC)


Předpokládám, že Ruská revoluce spíše bude zastřešení celého procesu včetně únorové revoluce, říjnové revoluce a i trochu dál. Takový článek by na názvu Ruská revoluce mohl vzninout, jelikož není, prozatím jsem tam vytvořil přesměrování sem. --Li-sung 15:04, 10. 7. 2007 (UTC)

Několik výhrad

[editovat zdroj]

Měl bych několik výhrad:

1) Stolypinovy reformy nestabilizovaly stát, spíše naopak - "rychlopalné soudy", ožebračení spousty rolníků. Stolypin byl politicky mrtvý ještě před atentátem.

2) Hlavní příčinou revoluce byla osobnost Mikuláše II. a jeho manželky. Zaostalost sice byla, horší však byla naprostá absence jakékoliv státnické moudrosti a "odehnání" všech rozumných z okolí trůnu.

3) Žvanění o občanské společnosti je naprostá blbost za situace, kdy (vinou Petra I.) byla společnost rozdělena fakticky na dvojí lid - velká většina byla zcela bez práv. Ke všemu dalšímu poměštici společně s rolníky i carem velice efektivně bránili rozvoji zemědělství ... takže hladomory byly běžnou záležitostí.

4) "...rolníci očekávali brzké rozdělení velkostatkářské půdy..." - To vlastně byl pokus o darebáctví poúnorových poslanců, nikoliv pokus o řešení problémů (právní ne-subjektivita žen v tehdejším Rusku). Fakticky tomu darebáctví rolníci předešli dezercí z armády a "osobně převzali půdu", čímž vznikli fakticky nenávidění "kulaci" - i ti měli krátký osud ... jo, bylo to trochu divoké.

5) S těmi "poučkami" a jejich aplikováním to také je v článku dost pomotané. Právě Lenin (a Stalin) se od nich odvrátili, zatímco křídla oportunistů (Trockij&spol.) a anarchistů (Bucharin&spol.) na nich lpěla a proto chtěli obětovat Rusko a jeho revoluce na oltář "světové revoluce"! Lenin měl samozřejmě pravdu, že „strana našla moc pohozenou na ulici a jednoduše ji zvedla“. Ono to vlastně bylo trochu jinak, než jak to známe z dějepisu (mimochodem trockistického!), fakticky Petrohradský sovět oznámil již několik dní před "revolucí", že nadále bude poslouchat pouze bolševiky, protože Prozatímní vláda stála za starou belu - byla to jen banda žvanilů. Vlastní revoluce potom už byla jen naprosto nezřízenou žranicí ve sklepeních Zimného paláce... kterou bolševici (nebo spíše vojenský oddíl vyslaný Sovětem?) následující den ukončili tím, že víno a koňak rozstříleli ...

6) Bolševici vyhráli jenom proto, že jednak skutečně jako jediní měli nějaký konstruktivní program, ale také proto, že se ho snažili realizovat. jik

Mohl bych se prosím zeptat, co je "trockistický dějepis"? A nějaký link, že Bucharin byl anarchista a že Lenin měl pravdu, že "strana našla moc pohozenou na ulici"? Encyklopedicky je těžko neutrální tvrzení, že prozatímní vláda byla "bandou žvanilů". Atakdále. Upozorňuji vás, že pokud budete vkládat podobné věci do článku, budu je revertovat. Jirka O. 16. 12. 2011, 13:14 (UTC)
1) Tím "trockistickým dějepisem" myslím právě to, že v obecném povědomí je střelba z Aurory signálem zahájení revoluce, ačkoliv to už bylo s křížkem po funuse. Ve skutečnosti Trockij sice vedl revoluci, ta však nebyla záležitostí onoho dne, ale spíše celého září, kdy Trockij posiloval vztahy bolševiků s Petrohr. sovětem. Muž akce však raději viděl tu ránu z kanónu ... (ostatně podobný problém je třeba i se zavražděním Václava - nějak to proběhlo, někdo to ze svého úhlu pohledu zapsal a další upravil pro své politické cíle)
2) Bucharin - toto je záležitost, která mě začíná trápit: Kdysi jsem četl cosi o bolševicích a potřeboval bych si sám vzpomenout co. Bylo tam pěkně popsané rozškatulkování bolševiků právě na tyto 3 skupiny podle jejich přístupu k otázce "co dále": leninovce (socializmus v 1 zemi), anarchisty (ihned exportovat revoluci - Bucharin) a oportunisty (napřed zklidnit, pak exportovat - Trockij). Ostatně zkuste si vyhledat Bucharinovu předzdívku (od Trockého) - Kolja Balabolkin.
3) Pohozená moc a žvanilové - přečtěte si třeba něco od prof. Parkinsona ... nebo raději Bismarka, vyjde to nastejno. Nakonec legitimita převzetí moci bolševiků byla identická s legitimitou převzetí moci Prozatímní vládou - stávající moc vyhnila, lid si žádal změnu (nepřimomíná Vám to rok 1989?). A protože Lvov/Kerenskij naděje nenaplnili, dostali šanci bolševici.
4) Alespoň zatím nemám zájem, nebylo by však od věci trochu odhodit tradiční a dosti pitomá schémata a upravit to do trochu rozumnější podoby. jik

Největší stát světa

[editovat zdroj]

Bylo skutečně Rusko v roce 1900 největším státem světa? Nebylo to náhodou Britské impérium?--Sedlyboy352 (diskuse) 5. 11. 2012, 10:25 (UTC)

RSFSR

[editovat zdroj]

Navrhuji odstranit z infoboxu zmínku o RSFSR. Důvod: Vznikla až v roce 1922, zatímco Říjnová revoluce se odehrála v roce 1917. Nazgul02 (diskuse) 6. 8. 2017, 14:02 (CEST)Odpovědět

Komentář k překladu

[editovat zdroj]

Tak celkově velmi kvalitní, po korektuře na hlavní stranu klidně může, chybky nejsou zásadní a celkem odpovídá kvalitě běžně dostupné literatury. Pro méně znalého čtenáře to však není jednoduché čtení.

  • VyřešenoVyřešeno Celoruský - imo Všeruský
  • infobox: nerozumím logice uvádění stran konfliktu: vpravo Ruská republika + její výkonný orgán, vláda (kupodivu bez zmínky o polit. stranách); vlevo by podle stejné logiky měly stát Petrohradský sovět + jeho výkonné orgány (předsednictvo, VRV) a pak polit. strany.. ale kupodivu je uvedena bolševická strana, různé organizace, kde bolševici působili a pak zase ta samá bolševická strana. Divné.
  • VyřešenoVyřešeno čtenáři sdělíme normální název strany kadetů, ale u ostatních stran netřeba? i u klíčových bolševiků, hm...
  • Osobně se mi to čte snadno, ale čtenář, který téma předběžně a rozsáhle nestudoval je beznadějně ztracen. Např. v úvodu se píše o středově-liberální Proz. vládě (A), v sekci Pozadí výklad začíná vládou v čele s Kerenským (B, neznámé stranické příslušnosti, zřejmě nějaký středový liberál - až je čtenář mimo), pak se píše o levici (C), Kornilovově pravici (D), objevují se anonymní "socialistické proudy" (E), umírnění politici (F) kontrolující hlavní sověty, Trockij (G), umírnění socialisti (H) kontrolující VCIK, bolševici (I) v místních sovětech a znova Kerenskij (B). Jako já vím, že bolševici byli na krajní levici, že Kerenskij byl pravý eser a eseři nejsilnější proud socialistů a socialisté tvořili levici, vím jaké strany patřili do socialistických proudů. Ale laik nemá šanci pochopit, že umírnění politici (F) a umírnění socialisti (H) jsou různá označení těchže proudů a že polovina středově-liberální Proz. vlády byla z těchto socialistických proudů. Dva odstavce, představujeme devět (A-I) politických entit, ale jejich vztahy jsou pro laika nejasné. Chybí nějaké představení těch proudů, co jsou umírnění socialisté, levice... totiž celým výkladem prostupují "umírnění socialisté", ale nikde není řeečeno kdo to byli a jaký vztah měli k "socialistům" a "levici". A ke Kerenskému. Analogicky jsou rozmazaní "umírnění bolševici". Nevěřil bych že je možno napsat tak dlouhý text o Říjnu a prakticky se obejít se bez termínů eser a menševik.
  • VyřešenoVyřešeno hlubší pitva prvního odstavce Pozadí: Objevují se bolševici (laik neví zda patří k levici, pravici či středu...) kteří mají z dění prospěch, ale ve skutečnosti lid chce něco jiného (obrat „ve skutečnosti“ se vztahuje k čemu? s jakou interpretací událostí tady polemizujeme?) a sice chce nové sovětské vlády, která by spojila různé socialistické proudy, nikoliv výlučně bolševiky - čili mezi řádky říkáme, že někdo chtěl - v červenci/srpnu - ryze bolševickou vládu? A kdo to chtěl? bolševici asi ne, o kus dál totiž chtějí vládu koalice socialistů. v nesčetných rezolucích - kdo schvaloval rezoluce? veřejné mínění asi ne..
Pokusil jsem se napravit předřazením prvního odstavce, který uvádí širší kontext, a úpravou některých vět.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 9. 2017, 20:42 (CEST)Odpovědět
  • čtení mezi řádky je pořád, Bolševici prosazovali konec koalic s buržoazními stranami a vytvoření nového, výhradně socialistického kabinetu - čtenář jen hádá že to bolševici navrhovali jiným socialistům, a absolutně nemá šanci vytušit že Kerenský byl jeden z těch socialistů. (To tu bylo i u Poláka, lidi, bitvy a války, které se jen tak objevili a nebylo je jak zařadit. Jsem na to už citlivý, za roky práce na ještě exotičtější Číně mě recenzenti vycvičili)
  • sověty žádaly... Celoruského ústředního výkonného výboru - a čtenář jen hádá v jakém vztahu je VCIK k sovětům
  • u bolševiků se věnuje hodně místa diskuzi sporu Lenin - ÚV (Kameněv a Zinovjev), ale chybí srpnový sjezd, copak se tam věc neřešila? Rabinovič mimochodem rozlišuje mezi pozicemi Lenina, Trockého a většiny a Kameněva a spol.
  • shoda levice nastolená spoluprací socialistů během konfrontace s Kornilovem - trousíme zmínky o události aniž bychom ji shrnuli na začátku a výsledkem jsou otázky. Výše totiž levice Kerenského považovala za spoluviníka Kornilovova puče - takže Kerenský jako stál mimo levici? mimo socialisty? mimo esery?
  • VyřešenoVyřešeno požadavek na vojenské povstání - vojenské nebo ozbrojené? to není totéž
  • VyřešenoVyřešeno Lenin z výboru odstoupil - Lenin přestal být členem ÚV? cože?
  • Leninovu přání okamžitého uchopení moci bolševickou stranou... a násl. věta - to jako fakt, Lenin chtěl zrušit sověty? VyřešenoVyřešeno Mně to z toho neplyne, věta říká jenom, že je chtěl v tu chvíli předejít.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 10. 2017, 20:06 (CEST)Odpovědět
  • nemalá část, vedená Kameněvem a Zinovjevem - takže byla i většina, někým vedená a chtěla co? VyřešenoVyřešeno Podporovala Lenina, říká se to na konci toho odstavce, ale nebyla schopna prosadit do usnesení konkrétní datum zahájení povstání.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 10. 2017, 20:06 (CEST)Odpovědět
  • Aby Lenin ospravedlnil své přání - zde sugerujeme čtenáři že revoluce vypukla jen kvůli přání jedné osoby, které musel "ospravedlňovat" před svými kolegy... hm VyřešenoVyřešeno Nahradil jsem přání záměrem; a doufám, že z celého výkladu vyplývá, že Lenina podporovala většina bolševického vedení a že se zbytek ve vhodnou chvíli připojil.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 10. 2017, 20:06 (CEST)Odpovědět
  • severní frontě - myslí se severní fronta nebo Severní front?
  • získání co největšího počtu sovětů... a to prostřednictvím voleb - že volby stejně probíhaly ne kvůli bolševickému rozhodnutí, ale kvůli sjezdu, se nebere v potaz... VyřešenoVyřešeno Doplnil jsem "právě probíhajících".--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 10. 2017, 20:06 (CEST)Odpovědět
  • leví eseři - kde se vzali tu se vzali..., tehdy spojenci bolševiků - a bylo tomu za celou dobu existence jejich strany jinak?
  • ...nebyla prováděna žádná příprava... - k celému odstavci jsem skeptický, co teda jako dělalo politbyro zvolené na zasedání? které článek zasklil..
  • taky vyhlášení republiky chybí.
  • VRV Měl být složen - a byl nebo nebyl?
  • Výbor nebyl kruhem spiklenců - je i laikovi zřejmé zpředešlého. Zase polemizujeme nevíme s kým.
  • Umírnění socialisté Výbor brzy opustili - podle Rabinovičova líčení v něm ani nebyli
  • navzdory tvrdé[33] opozici umírněných - extremisti z předešlého odstavce jsou najednou umírnění, vtipné
  • příprava na uskutečnění převratu proti prozatímní vládě a hodlaly předat moc sjezdu sovětů - si přece odporuje, jestli se nepřipravovali sebrat moc vládě, jak ji chtěli předávat sjezdu?
  • nadále hodlaly předat moc sjezdu sovětů - nadále hodlali navzdory čemu a komu?
  • během sjezdu vytvořit novou socialistickou vládu složenou z různých stran, ale stavěli se proti okamžitému převzetí moci - vážně chtěli sestavit vládu, ale nechtěli aby ta vláda vládla?
  • VRV měl koordinovat obranu nadcházejícího sjezdu sovětů - podle ruwiki v žádném případě neměl tak omezený cíl, a zdroj ruwiki (Rabinovič) mluví už vůbec jinak a zasazuje vznik výboru do jiného kontextu. Mimochodem, jak koukám do Rabinoviče, co Vojenská organizace (Военная организация) a Vojensko-revoluční centrum (Военно-революционный центр), o nich pomlčíme? No jo, on v nich nebyl Trockij... a když se výklad staví na jeho zkreslené verzi přetlumočené západními historiky... tak některé osoby a organizace zmizí...
  • Konečný cíl - odstavec budí dojem, že se konstruují rozdíly mezi Trockým a Leninem z ničeho, chm
  • konference jednotek - aha, takže pro převrat nikdo nic nedělá, a najednou se čirou náhodou - bez jakékoliv organizace - se sešla konference a jen čirou náhodou - bez jakýchkoliv příprav - její delegáti stojí za VRV...chmm
  • Řečníci ... vyvolávali nespokojenost s vládou. - opravdu předtím ti lidé byli spokojení?
  • vojenské oblasti hlavního města - ztraceno v překladu, míní se Petrohradský vojenský okruh?
  • požádal severní frontu - tak výše mohla severní fronta být fronta, ale tady i níže se jasně míní Severní front
  • velitel fronty Vojtinskij - velitelem frontu byl Čeremisov, Vojtinskij byl tuším komisař
  • vlichotit - bolševici jsou pěkní ptáčkové, vlichocovali se, to by nebolševický politik nikdy neudělal...
  • sešli s vojáky posádky - v Pskově; mimochodem, tady jedem podle Danielse, protože Rabinovich píše, že Čeremisov se snažil budit dojem, že posily z Petrohradu nepotřebuje a do sporu mají/nemají jet se nechce vměšovat
  • Členové Ispolkomu - nový pojem bez vysvětlení ke zmatení laiků, předtím se týž orgán označoval jinak
  • posily z fronty (junkery... - to nejsou posily z fronty, ale z města a okolí.
  • Bolševici svolali krizové zasedání - zasedání čeho? sovětu, VRV, ÚV?
  • byla označena za kontrarevoluční a považoval události - zatímco doopravdy proti revoluci nebyla namířena?
  • Čeremisova 5. armáda - Čeremisov byl velitel Severního frontu, armáda měla vlastního velitele, kdyžtak "jedna z Čeremisovových armád"
  • Rovněž 17. říjnajul./ 30. října 1917greg. se ustavil Vojenský revoluční výbor - cože? ten se ustavil výše 12. říjnajul./ 25. října 1917greg. a četli jsme už několik odstavců o jeho činnosti
  • fakticky ovládán paralelním orgánem bolševické strany - jakým orgánem? řekneme že nějaký orgán bolševické strany byl vůbec nejnej i nad VRV a neuvedeme jeho název složení, vznik pravomoci aktivity... mimochodem Rabinovič výslovně popírá, že by VRV byl ovládán jakýmikoliv orgány strany (slovy Такая оценка ошибочна.)
  • dále jen letem světem:
    • členy sovnarkomu nalinkovat a uvést se jmény,
    • Lenin dal Sovnarkomu právo - ?? z jakého titulu?
    • ve výboru, tak i ve - z výboru
    • Lenin ... ústupky ... získali tři komisaře - chm, to jim přece navrhoval o odstavec výš hned na začátku, tak jaké ústupky. Fakticky ovšem získali komisařů sedm (Karelin, Kolegajev, Štejnberg, Prošjan, Trutovskij, Algasov, Brilliantov), potěš pánbu jestli je i ostatek líčení tak přesný...
    • vstoupili 9. prosincejul./ 22. prosince 1917greg. leví eseři do vlády ale 27. říjnajul./ 9. listopadu 1917greg. Sovnarkom schválil svůj první zákon (do té doby zákony neschvaloval??) ... k dočasnému odchodu levých eserů z vlády a k rezignaci čtyř bolševických komisařů - nechápu, vždyť leví eseři do vlády vstoupili až 9./22. 12.
  • Po jednom zasedání bylo shromáždění vládou násilně rozpuštěno - že násilí spočívalo v zamčení dveří na druhý den necháme jako detail.. a jeho legitimitu a usnášeníschopnost při účasti pouze cca čtvrtiny delegátů taky řešit nebudeme. Hlavně napíšem, že to vedlo opozici k tomu, aby zvážila opuštění zákonných metod odporu vůči bolševické vládě a urychlilo první střety občanské války a pomlčíme, že ty prvé střety proběhly o dva měsíce dříve. Evidentně plně zákonně.

Celkově lze stěží čekat, že článek postavený výhradně na anglojazyčných dílech vesměs z 60. a 70. let bude přesný a solidní, ale že ani nedokážou spočítat členy vlády, nebo zakládají VRV dvakrát, přece jenom zarazíí. To však samozřejmě je záležitost už původního španělského článku, překladateli to nelze mít za zlé. Překlad je naopak až na pár snadno opravitelných překlepů a nepřesností kvalitní. --Jann (diskuse) 11. 9. 2017, 20:19 (CEST)Odpovědět

Přepsání článku

[editovat zdroj]

Mohu se zeptat,

  1. proč byly české reference nahrazeny cizojazyčnými?
  2. proč byla z článku odstraněna řada relevatních informací?
  3. kde bych našel diskusi před tak zásadním krokem, jako kompletní přepsání celého článku?

Nazgul02 (diskuse) 12. 9. 2017, 22:54 (CEST)Odpovědět

  1. Českými referencemi myslíte Pacnerovu publikaci, která se zjevně VŘSR dotýká jen velmi okrajově?
  2. Diskuzi před přepsáním článku? To máte odkud? --RomanM82 (diskuse) 12. 9. 2017, 23:02 (CEST)Odpovědět
1. Protože stará verze byla kompletně nahrazena překladem enwiki-verze eswiki-verze. Jak podotknul kolega, česká publikace, na kterou bylo odkazováno, se tématu věnuje jen okrajově; anglické plně.
2. Viz bod 1. Některých informací je škoda (zejména úvodní zasazení do kontextu citelně chybí), některých škoda není (mírně řečeno, nebyly zrovna důvěryhodné).
3. Nikde, kolega editoval s odvahou. --Jann (diskuse) 13. 9. 2017, 12:55 (CEST) škrtnut omyl --Jann (diskuse) 13. 9. 2017, 13:21 (CEST)Odpovědět
Užitečné zdrojované informace by samozřejmě bylo dobré přidat a rád bych to i udělal, ale přiznám se, že jsem to nezvládnul, protože už tak toho bylo moc. Chtěl bych na článku ještě pracovat, takže snad to časem bude trochu lepší. (A malá oprava Janna_: šlo o překlad ze španělské Wikipedie, kde mi celková úroveň článku připadala lepší než na anglické.)--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 9. 2017, 13:14 (CEST)Odpovědět
3. Já si myslím, že před takovou změnou, jako je kompletní přepsání celého článku, na kterém strávila spousta wikipedistů hodně času, by bylo vhodné nejprve změny navrhnout a prodiskutovat. On by mohl také někdo přijít a uvést to do původního stavu s tím, že předchozí verze byla lepší. Já osobně preferuji diskusi a konsensus před editačními válkami. Nazgul02 (diskuse) 15. 9. 2017, 23:58 (CEST)Odpovědět

Dělení literatury podle jazyků

[editovat zdroj]

Kolega Wikipedista:Matěj Orlický podle mého názoru nesmyslně rozdělil literaturu na českojazyčnou a anglickojazyčnou. Nejsem si vědom, že by pro toto měl jakoukoliv oporu v pravidlech (doporučeních) wikipedie. WP:VAS uvádí jen: Tato sekce by měla odkazovat na doporučené neinternetové informační zdroje (tedy na tištěné zdroje nebo zdroje na digitálních nosičích, jako je CD, DVD apod.), ať už tyto při tvorbě článku byly použity, nebo jen mohou čtenáři posloužit jako další zdroj informací. Přitom nehraje roli, zda je obsah daných zdrojů v souladu s obsahem příslušného článku, jde o pouhý soupis relevantních zdrojů. Literatura by měla být uvedena jako seznam s použitím citačních šablon: Ani slovo o dělení sekce podle jednotlivých jazyků. Při revertu argumentuje WP:NČ Leonard Cohen, ale troufám si říct většina NČ toto dělení neobsahuje jako namátkou Byzantská říše, Mingská ekonomika, Raimond IV. z Toulouse, Vražda Johna Lennona, Robert II. Flanderský, Václav II. a mnohé další. Dělení knih podle jazyka není obvyklé (převažující) ani v odborné literatuře, navíc Matěj Orlický nerespektoval ani nastavení, které použil většinový autor článku. Dělenou literaturu pochopitelně neobsahuje ani originální článek na španělské wiki o jehož překlad se jedná. To, že revertující Wikipedista:Matěj Orlický nebyl schopen ani literaturu po svém rozdělení abecedně seřadit je už jen určitou "třešinkou" na dortu. Chápu, že než napsat kvalitní článek, je mnohem jednodušší dělat různé změny nemající oporu v doporučeních, ale toto by se nemělo stát na wikipedii pravidlem. Navíc, každý pak má prostor, když se mu něco nelíbí, v diskusi prosadit změnu doporučení. Proto editaci vracím zpět a očekávám diskusi. Zároveň budu vděčný i za názory/argumenty jiných wikipedistů. --Saltzmann (diskuse) 17. 10. 2017, 13:10 (CEST)Odpovědět

Některé výpady bych vynechal, ale s věcným jádrem souhlasím, pro rozdělování literatury nevidím oporu. Nanejvýš je zvykem, ne příliš důsledně dodržovaným a s opodstatněnými výjimkami, řadit v externích odkazech nejprve české a pak až cizojazyčné odkazy, ale pro literaturu bych v tomto neviděl nějaké opodstatnění. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2017, 14:36 (CEST)Odpovědět
Rozdělení není v rozporu s pravidly, krom toho se vyskytují i jiná „nestandardní“, resp. neuvedená řešení Literatury (např. Prameny v Byzantská říše, Chana Senešová). Pokud rozdělení dle jazyka chcete (s Bazim) rozporovat jako obecně-konsensuálně nevhodné, bylo by vhodné to řešit nejprve u normotvorných NČ, jakými jsou kromě Cohena dále např. Sungská správa, DNA nebo Jurij Gagarin.
Oporu a smysl rozdělení vidím v cílové skupině populárně-vědeckého zaměření Wikipedie a dostupnosti, jak jazykové tak fyzické v knihkupectví a knihovnách. Na rozdíl od vědecké literatury určené odborníkům na Wikipedii její laičtí čtenáři myslím většinou uvítají vyčlenění nejdůležitějších titulů vyšlých v češtině. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 10. 2017, 17:24 (CEST)Odpovědět
Pokud chcete argumentovat populárně vědeckým zaměřením wikipedie, tak musíte přesvědčit komunitu, aby zrušila řádkové reference, protože ty se objevují takřka výlučně jen v odborné literatuře. A jinak zjevně nechápete situaci, nikdo nepíše nic o obecně-konsensuální nevhodnosti (nebo vy jste něco takového četl?), jedná se o to, že vy jste provedl změnu a vy musíte být schopen obhájit, že se jedná o změnu k lepšímu. I kdyby se jednalo o situaci 50:50 (tzn. že jsou možné dvě srovnatelné varianty), tak není žádný důvod ke změně a je potřeba respektovat (dokud to neupraví nějaké doporučení) variantu, kterou zvolil autor textu. Proto nevidím důvod měnit něco na NČ Leonard Cohen a některých jiných, i když se mi zdá vhodnější varianta s nerozdělenou literaturou. Stejně tak neexistoval žádný důvod, abyste zasahoval do sekce literatura v článku Říjnová revoluce. --Saltzmann (diskuse) 17. 10. 2017, 17:52 (CEST)Odpovědět
Požadavek na reference vyplývá z WP:Ověřitelnost a nijak z toho nelze odvozovat odbornost textů na WP. Pokud jste to označil za nesmyslné (bez vztahu k tomuto konkrétnímu případu), mám důvod to považovat za obecné hodnocení rozdělení literatury. Do sekce jsem zasahoval, protože jsem to považoval za lepší řešení, což jsem zde zdůvodnil. Na základě jakého pravidla se má respektovat řešení které „zvolil autor textu“? Ve WP:VAS se to týká jen jedné z dvou variant úrovně nadpisů. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 10. 2017, 18:26 (CEST)Odpovědět
Ta preference podle „hlavního autora“ je zakotvená v pravidle Wikipedie:Pravopis (bod 2.), kde se samozřejmě týká jen pravopisu, ale v praxi bývá uplatňována i na jiné případy, kde je možných více variant bez doporučené preference. Je to samozřejmě nepsaná zvyklost, podobně jako jiné podobné zvyklosti, takže se nedá moc účinně vymáhat a spíš se objevuje ve formě argumentace. Do jaké míry je či není široce konsenzuální nebo v jaké míře ji jednotliví wikipedisté ctí, to těžko říct.
Každopádně v našem případě provedení změny z důvodu, že je editorem „považována za lepší“, je samozřejmě v souladu s WP:ESO, stejně tak ovšem revert na předchozí verzi s odůvodněním, že ta byla lepší, není o nic méně hodnotný. Není třeba k revertu nějaké speciální oprávnění dané pravidlem či doporučením, podoba článku prostě bude výsledkem konsenzu. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2017, 20:12 (CEST)Odpovědět
Ta sekce není ani natolik rozsáhlá, aby potřebovala nějak dál dělit. V Byzantské říši je ucelená i výrazně obsáhlejší sekce, naopak třeba u DNA se člení sekce ještě stručnější. Každopádně se nezdá, že by v tom panovalo nějaké jednotné přesvědčení, natož doporučení, že členit literaturu podle jazyka je třeba. Tento článek není NČ ani DČ, takže bych to nehrotil. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2017, 17:54 (CEST)Odpovědět

Není pochyb, že jde o nejzásadnější systémovou změnu od doby, kdy Arnold Jidáš Rimmer nechal přetřít ocelovou šeď na vojenskou šeď. Doufám, že bude k tomuto osudovému tématu neprodleně založen ŽoK, ve kterém budou desítky wikipedistů několik let soutěžit, kdo koho víc urazí, a pak na sebe navzájem žalovat na Nástěnce správců...--Hnetubud (diskuse) 17. 10. 2017, 22:51 (CEST)Odpovědět