Wikipedie:Článek týdne/2017/45
- název
- Říjnová revoluce
- obrázek
- Soubor:Leo Trotzki Oktober 1917.jpg
- orientace (obrázku;
na výšku
/na šířku
/čtverec
) - šířka (obrázku; obvykle stačí výchozí)
- popisek (obrázku)
- Lev Trockij, hlavní organizátor povstání v Petrohradu
- anotace
Říjnová revoluce byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po únorové revoluci. Svrhla středově liberální prozatímní vládu a vynesla k moci krajní levici vedenou bolševiky. Bolševici v čele s Leninem brzy potlačili své dosavadní levicové spojence, vyhráli následující občanskou válku a založili Sovětský svaz, který se měl později stát supervelmocí. Datum 25. října 1917 odpovídá juliánskému kalendáři platnému tehdy v Rusku. Pro zbytek světa začaly události 7. listopadu 1917.
Prozatímní vláda pokračovala v nepopulární účasti Ruska na první světové válce. Bolševický program, vyjádřený hesly „Mír, chléb a půda“ a „Všechnu moc sovětům“, proto na podzim 1917 rychle získával příznivce. Hospodářská krize, hrozba nasazení vojáků na frontu, chybějící reformy i podpora vlády většinou ostatních stran zvýhodňovala bolševiky. Ozbrojené povstání bolševiků, jaké chtěl Lenin, však nemělo vyhlídky na úspěch. Proto byl přijat postup Trockého: Moc na sebe strhne Petrohradský sovět, nikoli strana, a jakýkoli odpor vlády bude pak vypadat jako kontrarevoluce. Vláda zatím poslala část petrohradské posádky na frontu, a tím podnítila revoluci.
Nový Petrohradský vojenský revoluční výbor, který řídili bolševici, rychle převzal kontrolu nad posádkovými jednotkami. Několik nekrvavých střetů o strategické body skončilo vítězstvím Výboru a izolací vlády. Následoval přímý útok na vládu, který skončil jejím zajetím. Druhý sjezd sovětů na protest proti akci bolševiků opustili umírnění socialisté, což usnadnilo vytvoření vlády výlučně z bolševiků. Vyjednávání o vytvoření levicové koaliční vlády pak zkrachovala. Pokusy opozice o povstání se také nezdařily. Moc nové vlády se po celé zemi šířila ve fázích doprovázených vážnými střety v některých oblastech, jako byla Moskva. Vojenská slabost opozice a popularita prvních opatření bolševiků však pomáhala Leninovi. Rozpuštění Ústavodárného shromáždění a vyloučení socialistů ze sovětů počátkem roku 1918 vedlo k občanské válce.
- nominace (NČ / DČ / české / ostatní)
- ostatní
- rok (formát: RRRR)
- 2017
- týden (formát: TT)
- 45
- poznámka (k návrhu)
- Vhodný pro týden obsahující 7. listopad 2017 (100. výročí události)
- návrh
- Navrhl/a: Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 9. 2017, 22:42 (CEST)
- recenze (
{{čt/ano| --~~~~}}
/{{čt/ne| --~~~~}}
/{{čt/komentář| --~~~~}}
)
- Zkusme to. --Bazi (diskuse) 16. 10. 2017, 09:10 (CEST)