Přeskočit na obsah

Desátý Evropský parlament

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Desátý Evropský parlament byl zvolen během voleb v roce 2024 a zasedat až do nadcházejících voleb v roce 2029.

Hlavní události[editovat | editovat zdroj]

  • 6.–9. června 2024
  • 16.–19. července 2024
    • Ustavující plenární zasedání Evropského parlamentu
      • Předsedající: bude rozhodnuto
      • Očekává se volba předsedy a dalšího vedení na 1. polovinu volebního období

Politické skupiny a strany[editovat | editovat zdroj]

Politická skupina
a přidružené evropské politické strany
Europoslanci
EPP Evropská lidová strana
Evropská lidová strana
189/720
S&D Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů
Strana evropských socialistů
136/720
ECR Evropští konzervativci a reformisté
Strana evropských konzervativců a reformistů
Evropské křesťanské politické hnutí
83/720
Obnova Obnovme Evropu
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
Evropská demokratická strana
74/720
ID Identita a demokracie
Strana identity a demokracie
58/720
ESA Zelení / Evropská svobodná aliance
Evropská strana zelených
Evropská svobodná aliance
Evropská pirátská strana
Volt Europa
51/720
GUE/NGL Levice v Evropském parlamentu – GUE/NGL
Strana evropské levice
Severská aliance zelené levice
Nyní Lidé
Zvířecí politika EU
39/720
NI Nezařazení poslanci
90/720

Vedení[editovat | editovat zdroj]

Předseda Evropského parlamentu je vybírán hlasováním poslanců Evropského parlamentu (europoslanců). Jeho funkční období trvá 2,5 roku s možností opětovného zvolení. Předseda má rozmanitou škálu povinností, včetně předsedání debatám a zastupování Evropského parlamentu v jeho interakci s ostatními institucemi v rámci Evropské unie.

Čtrnáct místopředsedů je voleno v rámci jediného hlasování. K jejich zvolení je zapotřebí absolutní většina odevzdaných hlasů. V situacích, kdy počet úspěšných kandidátů klesne pod 14, se za stejných podmínek uskuteční druhé kolo hlasování o přidělení zbývajících pozic. Pokud by bylo nutné třetí kolo hlasování, stačí k obsazení zbývajících míst prostá většina. Přednost místopředsedů je stanovena pořadím, ve kterém jsou voleni, a v případě nerozhodného výsledku je seniorita určena věkem. Během každého kola hlasování mají europoslanci možnost odevzdat hlasy tolika kandidátům, kolik je pro dané kolo volných míst. Jsou však povinni hlasovat pro více než polovinu z celkového počtu obsazovaných míst.

Seznam europoslanců[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam poslanců Evropského parlamentu (2024–2029).

Europoslanci, kteří dříve zastávali funkci hlavy státu nebo vlády:

Europoslanci, kteří dříve působili jako předseda národního parlamentu:

Poslanci, kteří dříve působili jako členové Evropské komise:

Europoslanci, kteří dříve působili jako ministr zahraničních věcí a/nebo evropských záležitostí:

  • Estonsko Sven Mikser (S&D), ministr zahraničních věcí (2016–2019)
  • Estonsko Urmas Paet (Obnova), ministr zahraničních věcí (2005–2014)
  • Chorvatsko Tonino Picula (S&D), ministr zahraničních věcí (2000–2003)
  • Chorvatsko Davor Ivo Stier (EPP), ministr zahraničních a evropských záležitostí (2016–2017)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tenth European Parliament na anglické Wikipedii.