Evropský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov je člen Evropské komise. Současným komisařem je Virginijus Sinkevičius, který původně působil pouze jako komisař EU pro životní prostředí.

Životní prostředí

Evropská unie učinila řadu environmentálních kroků, částečně v souvislosti se změnou klimatu. Nejvýznamnějším je podepsání Kjótského protokolu v roce 1998, v roce 2005 zřídila systém obchodování s emisemi a v současné době souhlasí s jednostranným snížením emisí do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s údaji z 90. let 20. století.

Mezi další politiky patří Natura 2000, rozsáhlá a úspěšná síť lokalit na ochranu přírody, směrnice o registraci, hodnocení a autorizaci chemikálií (REACH) vyžadující testování bezpečnosti široce používaných chemikálií a rámcová směrnice o vodách zajišťující, aby kvalita vody dosahovala vyšších standardů.

Rybolov

Portfolio zahrnuje i společnou rybolovnou politiku, která je do značné míry v kompetenci Evropské unie, nikoli jejích členů. Unie má 66 000 km pobřeží^[1] a největší výlučnou ekonomickou zónu na světě o rozloze 25 milionů km².^[2] Účastní se také zasedání Rady pro zemědělství a rybolov (Agrifish) při složení Rady Evropské unie.

Bývalí komisaři

Karmenu Vella

V letech 2014–2019 byl komisařem Karmenu Vella z Malty. Ve svém slyšení před Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výborem pro rybolov^[3] a ve svém úvodním prohlášení k Evropskému parlamentu Vella uvedl jako své priority Zelený růst, ochranu přírodního kapitálu, a ochranu občanů Unie před tlaky a zdravotními riziky souvisejícími s životním prostředím.

Stavros Dimas

Během svého slyšení v Evropském parlamentu Stavros Dimas oznámil čtyři hlavní priority svého funkčního období: globální oteplování, biodiverzitu, veřejné zdraví a udržitelnost; zdůraznil význam Kjótského protokolu, projektu Natura 2000, směrnice REACH a potřeby lépe prosazovat stávající právní předpisy EU v oblasti životního prostředí.

Na jednáních OSN o klimatických změnách v Buenos Aires v prosinci 2004 se pokusil vyjednat povinné snížení emisí, které by následovalo po vypršení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. To se setkalo s odporem USA, jehož zástupci o tom odmítli diskutovat.

Dimas dohlížel na zavedení systému EU pro obchodování s emisemi, který vstoupil v platnost 1. ledna 2005, přestože plány na snížení emisí v Polsku, Itálii, České republice a Řecku nebyly schváleny včas. Usiloval také o to, aby se do režimu obchodování s emisemi zahrnuly také letecké společnosti.

Carlo Ripa di Meana

Carlo Ripa di Meana byl jmenován komisařem pro životní prostředí v roce 1990, což kolidovalo se zvýšeným zájmem veřejnosti o životní prostředí. Jeho jmenování se uskutečnilo ve stejnou dobu jako jmenování nového generálního ředitelství Brinkhorsta. Podle Schön-Quinlivana tehdejší předseda komise Jacques Delors nedocenil jeho politický styl a jejich vztahy byl napjaté. Ripa di Meana byl nakonec nahrazen Karlem Van Miertem.

Joe Borg

Komisař Borg byl Evropským parlamentem schválen v roce 2004 a působil až do roku 2010. Jeho dvě hlavní priority byly „uvedení Evropské unie na cestu k evropské námořní politice“ a „zajištění ekologické, hospodářské a sociální udržitelnosti evropského odvětví rybolovu a akvakultury“.^[4] Dne 10. října 2007 Evropská komise představila svou vizi integrované námořní politiky s podrobným akčním plánem. Komise se v květnu 2007 ocitla pod palbou za to, že nepotrestala francouzské rybáře za nadměrný lov ohroženého tuňáka obecného, i když podpořila sankce irských rybářů za nadměrný lov makrel.^[5]

Seznam komisařů

Životní prostředí

#		Země	Období	Komise
1	Carlo Ripa di Meana	Itálie Itálie	1990–1992	Delorsova komise
2	Karel Van Miert	Belgie Belgie	1992–1993	Delorsova komise
3	Ioannis Paleokrassas	Řecko Řecko	1993–1995	Delorsova komise
4	Ritt Bjerregaardová	Dánsko Dánsko	1995–1999	Santerova komise
5	Margot Wallströmová	Švédsko Švédsko	1999–2004	Prodiho komise
6	Stavros Dimas	Řecko Řecko	2004–2010	Barrosova komise I
7	Janez Potočnik	Slovinsko Slovinsko	2010–2014	Barrosova komise II

Zemědělství, rozvoj venkova a rybolov

#	Jméno		Země	Období	Komise
1		Franz Fischler	Rakousko Rakousko	1999–2004	Prodiho komise
2		Sandra Kalniete	Lotyšsko Lotyšsko	2004	Prodiho komise

Námořní záležitosti a rybolov

(nebo Rybolov a námořní záležitosti)

#	Jméno		Země	Období	Komise
3		Joe Borg	Malta Malta	2004–2010	Barrosova komise I
4		Maria Damanakiová	Řecko Řecko	2010–2014	Barrosova komise II

Životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov

#		Země	Období	Komise
5	Karmenu Vella	Malta Malta	2014–2019	Junckerova komise
6	Virginijus Sinkevičius	Litva Litva	2019–2024	První komise von der Leyenové
7	Costas Kadis	Kypr Kypr	od 2024	Druhá komise von der Leyenové

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Commissioner for the Environment na anglické Wikipedii.

↑ European Union. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
↑ EUROPA - Glossary - Outermost regions. europa.eu [online]. 2010-09-09 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Top témata. Volby 2014 | Evropský parlament [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.
↑ Commissioner Joe Borg - Priorities. ec.europa.eu [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
↑ Fishermen citicise EU over-fishing decison. www.rte.ie. 2007-05-02. Dostupné online [cit. 2024-02-10]. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

[1] European Union. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)

[2] EUROPA - Glossary - Outermost regions. europa.eu [online]. 2010-09-09 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[3] Top témata. Volby 2014 | Evropský parlament [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.

[4] Commissioner Joe Borg - Priorities. ec.europa.eu [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.

[5] Fishermen citicise EU over-fishing decison. www.rte.ie. 2007-05-02. Dostupné online [cit. 2024-02-10]. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]