Přeskočit na obsah

Daudi Okelo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Daudi Okelo
mučedník
Narození1902
Ogom-Payira, Kitgum
Protektorát Uganda
Úmrtí18. října 1918 (ve věku 15–16 let) nebo 19. října 1918 (ve věku 15–16 let)
Paimol, Agago
Protektorát Uganda
Příčina úmrtíbodná rána
Svátek18. října
RodičeLodi a Amona
EtnikumAcholi
Blahořečen20. října 2002, Svatopetrské náměstí, Vatikán
Jan Pavel II.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Daudi Okelo (asi 1901, Ogom-Payira – 18. října 1918, Paimol) byl ugandský římskokatolický laik, sloužící jako katecheta, zabitý spolu se svým asistentem Jildem Irwou pro svoji víru. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného mučedníka.[1][2][3]

Narodil se kolem roku 1901 ve vesnici Ogom-Payira v distriktu Kitgum v Ugandě. Jeho rodiči byli Lodi a Amona. Patřil k etniku Acholi.[4][5]

V roce 1915 vznikla v oblasti mise komboniánů a jeden z nich, otec Cesare Gambaretto, jej 6. června 1916 pokřtil poté, co absolvoval výuku katechismu. Téhož dne přijal i své první svaté přijímání. Přijal křestní jméno Daudi. Jeho křestním kmotrem byl Firmino Mugenyi z Masindi. Dne 15. října 1916 přijal svátost biřmování.[6][7]

Poté, co na počátku roku 1917 zemřel katecheta ve vesnici Paimol v distriktu Agago, rozhodl se, že jej nahradí i přes to, že si byl vědom nebezpečí tohoto poslání, kdy zde byly časté ozbrojené konflikty a v některých skupinách panovaly protikřesťanské nálady. Absolvoval přípravný kurz a spolu s Jildem Irwou, který se nabídl, že mu bude pomáhat jako jeho asistent zahájil v Paimolu svoji činnost. Jeho výuka katechismu a modliteb byla doprovázena zpěvem, podle místních zvyklostí.[2][8]

Den začínal boucháním na buben, aby vyzval k ranní modlitbě, po níž následovala modlitba růžence. Během dne cestoval po okolních vesnicích, aby navštívil katechumeny a formoval je ve víře. Večer, při západu slunce, svolal ostatní na společnou modlitbu a zpívání náboženských písní. V neděli vedl dlouhou nedělní modlitbu za přítomnosti katechumenů a již pokřtěných z oblasti. Konfliktů z politických nebo jiných důvodů, které zde často probíhaly se nikdy neúčastnil.[4][9]

Nepokoje v regionu byly časté kvůli četným lupičům a různým skupinám, nepřátelským k novému náboženství, které pomáhal rozšiřovat. Dne 18. října 1918 vtrhlo pět mužů do vesnice Paimol a zamířilo k chatě, kterou obýval spolu s Jildem Irwou, s úmyslem je zabít. Poté, co odmítl přestat pokračovat ve výuce katechizmu jej vyvlekli ven z chaty, shodili na zem a probodli kopím. Bylo mu mezi čtrnácti a šestnácti lety. Jeho společníka Jildu Irwaho také usmrtili.[3][8]

Beatifikační proces jeho a jeho společníka započal dne 7. února 1998, čímž obdrželi titul služebníci Boží. Dne 23. dubna 2002 podepsal papež sv. Jan Pavel II. dekret o jejich mučednictví.

Blahořečeni pak byli společně dne 20. října 2002 na Svatopetrském náměstí papežem sv. Janem Pavlem II.

Jeho památka je připomínána 18. října.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daudi Okelo na francouzské Wikipedii.

  1. CatholicSaints.Info » Blog Archive » Blessed Daudi Okelo [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Beato Davide Okelo. Santiebeati.it [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (italsky) 
  3. a b Daudi Okelo e Jildo Irwa. www.causesanti.va [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (italsky) 
  4. a b Daudi Okelo (1902 ca.-1918) e Jildo Irwa (1906 ca.-1918). www.vatican.va [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 
  5. Daudi Okelo et Jildo Irwa - Biographie. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 
  6. Daudi Okelo e Jildo Irwa. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 
  7. Biography: Daudi Okelo and Jildo Irwa (ca. 1902-1918). www.vatican.va [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 
  8. a b De salige Daudi Okelo og Jildo Irwa (~1902/~1906-1918). Den katolske kirke [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (norsky) 
  9. blah. David (Daudi) Okelo a Gildo (Jildo) Irwa. catholica.cz [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]