Dědičná štola císaře Josefa II.
| Dědičná štola císaře Josefa II. | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 49°42′33,19″ s. š., 14°0′16,51″ v. d. |
 | |
| Kód památky | 32070/2-2843 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dědičná štola císaře Josefa II. (německy Kaiser Josef II Erbstollen, Kaiser Josef Stollen) byla ražena na území březohorského revíru aby odvedla důlní vody z rudných dolů, kde se těžilo stříbro a olovo a pojmenována po císaři Josefu II. Od roku 1973 je chráněnou kulturní památkou ČR.[1] Koncepci odvodnění zdejšího revíru (bez projektového zpracování) vypracoval už v roce 1693 hormistr Ignác Anton Putz.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pro odvodnění hlubinných rudných dolů v Březových Horách, Příbrami a Bohutína byla kolem roku 1789 započata ražba dědičné štoly, která propojila doly v březohorsko-bohutínském revíru mimo důl Lill, jam Hůrka a Kozičín. Důlní voda byla odváděna samospádem do řeky Litavky jihozápadně od obce Trhové Dušníky. Ražba dědičné štoly byla ukončena poslední prorážkou 8. července 1859 mezi doly František a Řimbaba. Její délka se všemi odbočkami činí 21 906 m. Hlavní štola je dlouhá 14 854 m.[2] Hlavní štola, která sleduje rudní žíly a také byla ražena i jako překop, měří 8 944 m. [3]
Ražba byla zahájena u šachty Štěpánka v katastrálním území Bohutín a pokračovala severovýchodním směrem k Příbrami přes Vysokou Pec, Drkolnov, Březové Hory (šachty Ševčiny, Marie, Vojtěch, Prokop, Anna) a dále směřuje k šachtě Ferdinand a Jarošovce a vyúsťuje na povrch nedaleko pravého břehu říčky Litavky.[4] Štola vede v úrovni 2. patra v hloubce 101–57 m, její sklon je 3–5 ‰ pod povrchem[3]
Mezi orty Drkolnovské a Mariánské šachty byla proražena v roce 1843. V roce 1862 byla na dědičnou štolu napojena Zdabořská šachta.[5]
Využití důlních vod
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení těžby v březohorsko-bohutínském revíru v roce 1978 byl systém jam, překopů a chodeb zatopen do úrovně 2. patra, které trvalo 15 let.
Část důlních vod samovolně vytéká do řeky Litavky a část je od února 1984 čerpána do úpravny vod Hvězdička vodní nádrže Obecnice. Po profiltrování přes pískové filtry je dodávána do příbramského vodovodního řádu. V roce 2016 bylo dodáno do úpravny vody Hvězdička 315 360 m³ důlních vod. V roce 2020 bylo štolou odvedeno 795 338 m³ důlních vod.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dědičná štola je částečně ražená ve skále, částečně je vyzděná z kamenných placíků a je klenutá. Památkově chráněná část je úsek od dolu Ševčiny po vyústění u Trhových Dušníků.[7]
V období 2018–2019 byl opraven portál dědičné štoly. Bylo odstraněno nepůvodní cihlové zdivo přístavby a zafixováno zdivo historické. Bylo vybudováno nové schodiště, opěrné zdi, zvýšena nadezdívka portálu a osazena dvoukřídlová kovová mříž.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-28]. Identifikátor záznamu 143624 : rudný důl - dědičná štola císaře Josefa II.. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Rudný důl - dědičná štola císaře Josefa II.. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c PASTYRIK, Petr. Dědičná štola březohorsko-bohutínského revíru. DIAMO [online]. Červen 2019 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Program rozvoje Trhové dušníkyna období 2019–2024. www.obcepro.cz [online]. DSO ORP Příbram [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Vodní kolo na dole Drkolnov. slon.diamo.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. SUL za rok 2020. Diamo. 2021-03-12. [cit. 2022-01-28 S, 25, 26
- ↑ Detail dokumentu - G0420046. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.