Přeskočit na obsah

Vysoká Pec (Bohutín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoká Pec
Vysoká Pec, vysokopecký rybník s těžní věží v pozadí
Vysoká Pec, vysokopecký rybník s těžní věží v pozadí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBohutín
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel890 (2021)[1]
Katastrální územíVysoká Pec u Bohutína (1,1 km²)
PSČ262 41
Počet domů231 (2011)[2]
Vysoká Pec
Vysoká Pec
Další údaje
Kód části obce6700
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká Pec, do roku 1964 samostatná obec, je dnes částí obce Bohutín v okrese Příbram. Své jméno získala podle tavicích vysokých pecí na železnou rudu. Její vznik je spjat s rozvíjejícím se železářstvím na Příbramsku na počátku 18. století.

Důl Řimbaba ve Vysoké Peci
Kaple ve Vysoké Peci

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1748.[3]

V roce 1732 se zde narodil Jan Antonín Alis pozdější zakladatel moderního hornictví v Příbrami. V létech 1768–1770 byl vybudován na říčce Litavce první ze soustavy báňských rybníků, rybník Vysokopecký. V okolí obce jsou pozůstatky jak hornické činnosti probíhající v Bohutínském rudním revíru, tak pozůstatky středověkých báňských prací. Na zdejším dole Řimbaba postupně vzniká muzeum regionu Bohutínska. Na Vysoké Peci sídlí mateřská školka a bohutínský obecní úřad.

V roce 1932 byly ve vsi evidovány tyto živnosti a obchody: nákladní autodooprava, dva obchodníci s dobytkem, důl Bohutín II Správy státních dolů, holič, tři hostince, jednatelství, kovář, dva krejčí, obchod s lahvovým pivem, čtyři obchody se smíšeným zbožím, tři trafiky a dva truhláři.[4]

K obci Bohutín byla Vysoká Pec připojena v roce 1960.[5]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 166. 
  4. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1885. (česky, německy) 
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-01. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]