Chomutovsko-teplická pánev
Chomutovsko-teplická pánev | |
---|---|
Údlické doubí | |
Nejvyšší bod | 450 m n. m. (Salesiova výšina (422 m n. m.)) |
Rozloha | 566,53 km² |
Střední výška | 273,2 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Mostecká pánev |
Sousední jednotky | Loučenská hornatina Děčínské stěny Verneřické středohoří Milešovské středohoří Žatecká pánev Doupovské hory |
Podřazené jednotky | Klášterecká kotlina Březenská pánev Údlická kotlina Jirkovská pánev Komořanská kotlina Duchcovská pánev Chabařovická pánev Libouchecká brázda |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | čediče, tufy, prachovec, kvarcity, spraše, písky, jíly |
Povodí | Bílina, Ohře → Labe |
Souřadnice | 50°32′52″ s. š., 13°37′41″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIIB-3B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chomutovsko-teplická pánev je geomorfologický podcelek v západní části Mostecké pánve v okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a okrajově také v okresech Děčín a Louny v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Salesiova výšina (422 m n. m.) u Oseka, ale nejvyšší bod se nachází ve výšce 450 m n. m. jihozápadně od Libouchce.[1]
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]Podcelek má protáhlý tvar od jihozápadu k severovýchodu na úpatí Krušných hor a rozkládá se přibližně mezi Kláštercem nad Ohří na jihu a Jílovým na severu. Západní okraj vymezují města Chomutov, Jirkov, Litvínov, Osek, Hrob a Krupka. Na východě pánev zasahuje k Ústí nad Labem, Teplicím, Bílině a Mostu.[1]
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]Pánev je částí příkopové propadliny podél oherského riftu. Tvoří ji třetihorní horniny (micenní jezerní jíly, pískovce, písky a uhelné sloje) překryté čtvrtohorními sedimenty. Místy se vyskytují také horniny oherského krystalinika a třetihorní vulkanity. Na nich se vytvořil erozně denudační reliéf široce otevřených údolí Ohře, Bíliny a jejich přítoků s říčními terasami, mírnými svahy a údolními nivami. Zejména úpatí Krušných hor lemují náplavové kužely a úpatní haldy. Charakteristickým znakem krajiny jsou antropogenní tvary způsobené těžbou uhlí a činností průmyslu: lomy, výsypky a usazovací nádrže.[1][2]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIB-3B a náleží do geomorfologického celku Mostecká pánev.[2] Dále se člení na okrsky (od západu k východu): Klášterecká kotlina, Březenská pánev, Údlická kotlina, Jirkovská pánev, Komořanská kotlina, Duchcovská pánev, Chabařovická pánev a Libouchecká brázda. Na východě sousedí s podcelkem Loučenská hornatina na západě, Děčínskými stěnami na severu, Verneřickým středohořím, Milešovským středohořím a Žateckou pánví na východě a s celkem Doupovské hory na jihu.[3]
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Černý vrch (407 m), Březenská pánev
- Farářka (359 m), Březenská pánev
- Salesiova výšina (422 m), Duchcovská pánev
- Údlické doubí (367 m), Jirkovská pánev
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 122–123.
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Chomutovsko-teplická pánev, s. 181.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chomutovsko-teplická pánev na Wikimedia Commons