Jílové (okres Děčín)
| Jílové | |
|---|---|
.jpg) Pohled na Jílové z Děčínského Sněžníku (2020) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Děčín |
| Obec s rozšířenou působností | Děčín (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°45′39″ s. š., 14°6′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 979 (2024)[1] |
| Rozloha | 36,56 km²[2] |
| Nadmořská výška | 276 m n. m. |
| PSČ | 405 02, 407 01, 407 02 |
| Počet domů | 1 033 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 12 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mírové nám. 280 Jílové 407 01 Jílové u Děčína taj@mujilove.cz |
| Starostka | Ing. Kateřina Sýkorová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jílové | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562564 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jílové (též Jílové u Děčína, dříve německy Eulau a česky Jílové u Podmokel) je město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Včetně místních částí ve městě žije přibližně 5 000[1] obyvatel. Leží na jižním okraji chráněné krajinné oblasti Labských pískovců.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Jílovém (Eulow) pochází z roku 1348.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 1 404 obyvatel (z toho 653), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 1 335 Němců a 52 cizinců. Většina lidí byla římskými katolíky, ale žilo zde také 89 evangelíků, čtyři židé, dva příslušníci nezjišťovaných církví a pět lidí bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo Jílové 1 760 obyvatel: 34 Čechoslováků, 1654 Němců a 72 cizinců. Kromě římskokatolické většiny (1 490 osob) zde bylo 97 evangelíků, dva členové církve československé, pět židů, dva příslušníci ostatních církví a 164 lidí bez vyznání.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 202 | 1 189 | 1 311 | 1 417 | 1 531 | 1 404 | 1 760 | 1 318 | 1 317 | 1 179 | 1 021 | 953 | 1 006 | 1 035 | 1 171 |
| Domy | 173 | 189 | 205 | 219 | 231 | 242 | 292 | 295 | 605 | 224 | 209 | 214 | 223 | 247 | 272 |
| Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Kamenná a Martiněves. | |||||||||||||||
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]- Jílové
- Kamenec
- Kamenná
- Martiněves
- Modrá
- Sněžník
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[9]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem vedou silnice I/13 a železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova, na které je zde zřízena železniční stanice Jílové u Děčína. V letech 2007–2021 nebyla na trati objednávána osobní doprava, ale od jízdního řádu 2021/2022 a začátkem dubna 2022 zde byl provoz obnoven.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Jílovské slavnosti jsou každoroční jarmark pořádaný městským úřadem.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek na místě původní vodní tvrze (přestavba z 16. století), v převážně renesančním slohu s pozdějšími přestavbami, 1629 prodán pány z Bünau Kryštofu Šimonovi z Thunu, v 19. století v něm nájemce Josef Münzberg provozoval přádelnu vlny a bavlny, po roce 1945 vlastnila objekt Československá armáda, později tu byl dětský domov a do roku 1998 zemědělské učiliště, od roku 2015 je v něm péčí města zpřístupněno veřejnosti několik muzejních expozic.[10] Na jedné z hospodářských budov je umístěna supraporta s rodovou znakovou výzdobou a s nápisem přenesená sem ze zrušné Loretánské kaple, která až do roku 1885 stála na děčínském náměstí.
- kostel Nejsvětější Trojice – původně barokní z roku 1682, po požáru roku 1859 přestavěn
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Děčínský Sněžník – stolová hora s kamennou rozhlednou z roku 1864
- kaple Panny Marie na Sněžníku
- Přírodní památka Jílovské tisy – lesní porost na skalnatých stráních jihozápadně od města s přirozeným výskytem tisu červeného
- Přírodní památka Pod lesem na severním okraji města s výskytem vzácných rostlin (prstnatec májový, čertkus luční)
- Přírodní rezervace Holý vrch u Jílového
- Dub v Jílovém – památný strom, roste na levé straně od silnice z Jílového na Sněžník, v zahradě objektu, který je poslední zástavbou obce; dvoják, obvod kmenů 270 cm, 320 cm[11]
- Doly na fluorit – zakonzervované doly na fluorit, avšak v jejich okolí, v místech kde byly důlní výsypky, lze nalézt vzorky minerálu
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Anna Perthen (1866/1875 – 1957), politička
- Fritz Tampe (1887–1945), sochař
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Rosenthal-Bielatal, Německo
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled z PP Jílovské tisy na údolí Jílovského potoka s místními částmi Modrá a Kamenec -
Mírové náměstí -
Jílovský zámek -
Budova radnice -
Kostel Nejsvětější Trojice
,_M%C3%ADrov%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_(3).jpg)
,_z%C3%A1mek_(1).jpg)
,_radnice.jpg)
,_kostel_(2).jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 45.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Jílové [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ HIEKE, Václav. Zapomenutý zámek v Jílovém. Turista. 2016, roč. LV, čís. 6, s. 8–9.
- ↑ Dub v Jílovém [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-24]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jílové na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Jílové v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
