Chlorid rtuťný
| Chlorid rtuťný | |
|---|---|
 Fotografie | |
 Model krystalové struktury | |
 Vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid rtuťný |
| Triviální název | Kalomel |
| Anglický název | Mercury(I) chloride |
| Německý název | Quecksilber(I)-chlorid |
| Sumární vzorec | Hg2Cl2 |
| Vzhled | Bílá krystalická nebo práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10112-91-1 |
| Indexové číslo | 080-003-00-1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 472,09 g/mol |
| Teplota tání | 525 °C |
| Teplota varu | 383 °C (sublimuje) |
| Hustota | 7,150 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,2 mg/100 ml |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | nerozpustný v ethanolu a etheru |
| Struktura | |
| Koordinační geometrie | lineární |
| Tvar molekuly | lineární |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −265 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 196 JK−1mol−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS09 Varování[1] | |
| R-věty | R22, R36/37/38, R50/53 |
| S-věty | S1/2, S13, S24/25, S46, S60, S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid rtuťný je anorganická sloučenina se vzorcem Hg2Cl2. V přírodě jej lze vzácně nalézt jako minerál kalomel. Dříve se používal jako projímadlo, ale dnes se již upouští od užívání rtuti ve farmaceutickém průmyslu. Využívá se také při konstrukci referenčních elektrod v elektrochemii.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(I) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Calomel. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Učebnice. ach.upol.cz [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid rtuťný na Wikimedia Commons
