Charlotte Serber
| Charlotte Serber | |
|---|---|
 Válečná identifikační průkazka laboratoře Los Alamos, kolem roku 1943 | |
| Narození | 26. července 1911 Filadelfie |
| Úmrtí | 22. května 1967 (ve věku 55 let) |
| Alma mater | Pensylvánská univerzita (1929–1933) |
| Pracoviště | Národní laboratoř Los Alamos |
| Obory | žurnalistika statistika |
| Známá díky | projekt Manhattan |
| Manžel(ka) | Robert Serber |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charlotte Serber (rozená Leof; 26. července 1911 – 22. května 1967) byla americká novinářka, statistička a knihovnice. Během druhé světové války pracovala jako knihovnice v Národní laboratoři Los Alamos v projektu Manhattan a byla jedinou ženou ve vedoucí funkci této laboratoře. Po válce se ucházela o místo knihovnice v radiační laboratoři v Berkeley, ale neuspěla kvůli nedostatečné bezpečnostní prověrce, pravděpodobně kvůli svým politickým názorům. Později se stala asistentkou produkce v divadle Broadway a pracovala jako tazatelka pro Louise Harrise.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako Charlotte Leof ve Filadelfii 26. července 1911. Byla nejmladší ze tří dětí lékaře Morrise V. Leofa a jeho manželky Jennie. Měla staršího bratra Miltona a starší sestru Madeline.[1] Její otec byl členem Socialistické strany Ameriky, angažoval se v levicových aktivitách[2] a domů si zval návštěvy, mezi něž patřili např. dramatik Clifford Odets, novinář I. F. Stone a fyzik Wolfgang Pauli.[1][3] V roce 1929 zahájila studium na Pensylvánské univerzitě, kde promovala v roce 1933. Brzy se provdala za fyzika Roberta Serbera,[4] který se znal mnoho let s jejím otcem.[3]
Zpočátku žili v Madisonu ve Wisconsinu, kde byl její manžel pedagogickým asistentem na Wisconsinské univerzitě.[3] Od roku 1933 do roku 1935 pracovala jako novinářka na volné noze a psala články pro noviny jako The Boston Globe. Při své práci např. udělala rozhovor s architektem Frankem Lloydem Wrightem.[4] V roce 1934 získal její muž postdoktorandské stipendium od National Research Council a rozhodl se jít studovat na Princetonskou univerzitu.[5]
Cestou do Princetonu se Serberovi zastavili v Ann Arboru v Michiganu, kde se zúčastnili letní školy na Michiganské univerzitě. Zde se Robert Serber seznámil s Robertem Oppenheimerem a rozhodl se, že studia na Princetonu odmítne a půjde studovat na Kalifornskou univerzitu v Berkeley.[3][5] V letech 1934 až 1938 žili Serberovi v Berkeley.[4] Charlotte pracovala pro kalifornskou státní správu. Serberovi se stali dobrými přáteli s Oppenheimerem a v letech 1935 až 1941 jezdili v létě na jeho ranč Perro Caliente v Novém Mexiku.[6]
V roce 1938 její muž přijal místo odborného asistenta na Illinoiské Univerzitě v Urbana Champaign. V Illinois se Charlotte zpočátku vrátila k žurnalistice na volné noze. Od roku 1941 do roku 1942 pracovala pro Úřad civilní obrany. Byla politicky aktivní, během španělské občanské války pracovala v Berkeley jako tajemnice výboru lékařské pomoci pro Španělsko a později během druhé světové války jako tajemnice výboru pro pomoc Spojenému království, výboru pro pomoc Číně a pomoc Sovětskému svazu. Byla také zapojena do Ligy žen voliček. Navzdory svým levicovým názorům nebyla nikdy, na rozdíl od svého bratra a sestry, členkou komunistické strany.[2][7]
Projekt Manhattan
[editovat | editovat zdroj]V prosinci 1941 Oppenheimer požádal jejího muže, aby se připojil k projektu Manhattan, zaměřenému na vývoj atomové bomby. Serberovi se opět přestěhovali do Berkeley v dubnu 1942.[3] Charlotte pracovala nejprve v loděnici jako statistička a v lednu 1943 se připojila k projektu Manhattan jako knihovnice v radiační laboratoři. V dubnu 1943 oficiálně přešla do projektu Y v Santa Fe v Novém Mexiku. Nastoupila jako knihovnice projektu, přestože neměla žádné formální vzdělání v oboru, protože si ji vybral Oppenheimer.[8] Zavedla systém bezpečnostních propustek, které byly psané na stroji a podepsané Oppenheimerem.[9]
Stala se jedinou ženou ve vedoucí pozici v laboratoři v Los Alamos[10]. Přestože jí chyběly zkušenosti s katalogizací knih, naučila se sama používat systém Deweyho desetinné klasifikace.[11] Celá knihovna musela být vytvořena zcela od základu. Na zřízení knihovny se objednalo přibližně 1 200 knih a 50 kompletních souborů vědeckých časopisů. Mnohé z nich byly vyprodané a musely se objednávat prostřednictvím meziknihovních výpůjček přes Kalifornskou univerzitu. Knihy a časopisy se doručovaly poštou do poštovní schránky 1663 v Santa Fe.[8] Každý měsíc jich dorazilo asi 160. Manželka jednoho z chemiků v Los Alamos, přijížděla dvakrát denně do Santa Fe v doprovodu ozbrojené stráže a poštu vybírala.
Knihovna byla rozdělena na dvě části: hlavní knihovnu a knihovnu technických zpráv. První část obsahovala knihy a časopisy. Některé zahraniční časopisy pocházely z publikačního programu americké zpravodajské služby Office of Strategic Services. Agenti nakupovali časopisy v nepřátelských, okupovaných a neutrálních zemích a ty se pak kopírovaly a distribuovaly. Nepřátelská autorská práva a patenty byly zneplatněny úřadem pro správu majetku cizinců (Office of Alien Property Custodian). Jedním z úkolů knihovny bylo psaní, kopírování a distribuce těchto vysoce tajných zpráv. Počet zaměstnanců knihovny se postupně rozrostl na 12, většinou příslušnic ženského armádního sboru a manželek vědců.[8]
Poválečné období
[editovat | editovat zdroj]Její manžel dostal po válce místo v radiační laboratoři v Berkeley. Charlotte se v roce 1946 pokusila získat v této laboratoři místo knihovnice, ale neuspěla, protože nemohla získat bezpečnostní prověrku. Pravděpodobným důvodem jejího odmítnutí byly její politické názory.[4]
Robert přijal v roce 1951 nabídku profesury na Kolumbijské univerzitě.[3] Charlotte se později stala asistentkou produkce Divadla Broadway[4] a v roce 1965 přijala práci u Louise Harrise jako tazatelka. Poté, co jí byla diagnostikována Parkinsonova choroba, trpěla depresemi a 22. května 1967 spáchala ve svých 55 letech sebevraždu předávkováním prášky na spaní.[12]
Charlotte Serber zanechala svůj odkaz vybudováním Vědecké knihovny v Národní laboratoři Los Alamos, která je dnes jednou z předních vědeckých knihoven ve Spojených státech.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte Serber na anglické Wikipedii.
- ↑ a b BIRD, Kai. American Prometheus : the triumph and tragedy of J. Robert Oppenheimer. 1st ed. vyd. New York: A.A. Knopf xiii, 721 pages s. Dostupné online. ISBN 0-375-41202-6, ISBN 978-0-375-41202-8. OCLC 56753298
- ↑ a b Robert Serber's Interview (1982) – Nuclear Museum [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f CREASE, Robert P. "Robert Serber 1909–1997". Biographical Memoirs.. [s.l.]: National Academy of Sciences, 2008.
- ↑ a b c d e Charlotte Serber - Nuclear Museum [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PAIS, A. Robert Serber (1909 – 1997). Physics in Perspective. 1999-03, roč. 1, čís. 1, s. 105–109. Dostupné online [cit. 2023-03-25]. ISSN 1422-6944. DOI 10.1007/s000160050008.
- ↑ BIRD, Kai. American Prometheus : the triumph and tragedy of J. Robert Oppenheimer. 1st ed. vyd. New York: A.A. Knopf xiii, 721 pages s. Dostupné online. ISBN 0-375-41202-6, ISBN 978-0-375-41202-8. OCLC 56753298
- ↑ Robert Serber's Interview (1994) - Nuclear Museum [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BIER, Lisa. Atomic Wives and the Secret Library at Los Alamos.. American Libraries. Roč. 1999, čís. 30, s. 54–56.
- ↑ Standing by and making do : women of wartime Los Alamos. Los Alamos, N.M.: Los Alamos Historical Society xi, 130 pages s. Dostupné online. ISBN 0-941232-08-5, ISBN 978-0-941232-08-1. OCLC 18682040
- ↑ WATERS, Michael. The World’s Most Dangerous Librarian Knew How to Build an Atomic Bomb. Atlas Obscura [online]. 2017-06-23 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Adrienne Lowry's Interview - Nuclear Museum [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SERBER, R. Peace & war : reminiscences of a life on the frontiers of science. New York: Columbia University Press xxiii, 241 pages s. Dostupné online. ISBN 0-231-10546-0, ISBN 978-0-231-10546-0. OCLC 37631186
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charlotte Serber na Wikimedia Commons
