Caesalpinieae
Caesalpinieae | |
---|---|
Schizolobium parahyba | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Caesalpinioideae |
Tribus | Caesalpinieae Rchb., 1832 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Caesalpinieae je bývalý tribus čeledi bobovitých, náležející do podčeledi Caesalpinioideae. Jsou to dřeviny s jednoduše nebo častěji s dvakrát zpeřenými listy a nenápadnými až velmi nápadnými květy. Tribus zahrnuje 56 rodů a přes 400 druhů. Většina druhů je rozšířena v tropech a subtropech, pouze některé rostou mírném pásu. Některé druhy jsou těženy pro dřevo, jiné poskytují barviva nebo jsou využívány v medicíně. Plody rohovníku obecného jsou jedlé a jsou známy jako karob. Druhy s nápadnými květy, jako jsou sapany, delonix, Colvillea racemosa nebo parkinsonie, jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné rostliny. V České republice jsou jako okrasné dřeviny pěstovány dřezovce a nahovětvec.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci tribu Caesalpinieae jsou keře, stromy nebo dřevnaté liány. Listy jsou dvakrát zpeřené nebo řidčeji jen jednoduše zpeřené. Květy mohou být pravidelné i dvoustranně souměrné, jednopohlavné nebo oboupohlavné. Náležejí sem druhy s velkými a nápadnými květy (např. delonix) i druhy s drobnými, bezobalnými květy (rohovník). V květech je vyvinuto terčovité receptákulum. Kalich je nejčastěji pětičetný. Korunních lístků je nejčastěji 5, řidčeji jen 4. Tyčinky jsou volné, obvykle v počtu 10, řidčeji méně nebo více (4 až 20). Semeník obsahuje 1 až mnoho vajíček.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tribus Caesalpinieae zahrnuje 56 rodů a asi 410 až 440 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa a zřídka zasahuje i do mírného pásu (nahovětvec, dřezovec).[1][2]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]V roce 2017 byla zveřejněna komplexní fylogenetická studie čeledi bobovité, v níž se na základě výsledků molekulárních studií podčeleď Caesalpinioideae silně reorganizována a bývalé členění do 4 tribů tak pozbývá platnosti. Nové členění nebylo dosud publikováno.[3]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- akrokarpus (Acrocarpus)
- delonix (Delonix)
- dřezovec (Gleditsia)
- kreveň (Haematoxylum)
- nahovětvec (Gymnocladus)
- parkinsonie (Parkinsonia)
- peltoforum (Peltophorum)
- rohovník (Ceratonia)
- sapan (Caesalpinia)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy tohoto tribu jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Náležejí mezi ně zejména různé druhy sapanu (Caesalpinia), parkinsonie (Parkinsonia), peltoforum (Peltophorum), Schizolobium, Delonix a Colvillea racemosa. V mírných oblastech světa včetně České republiky se pěstují dřezovce (Gleditsia) a nahovětvec (Gymnocladus). Lusky rohovníku obecného jsou jedlé a jsou známy pod názvem karob. Jako zdroj kvalitního dřeva jsou vyhledávány zejména sapany (Caesalpinia) a Mora excelsa. Kreveň (Haematoxylum) je známa jako zdroj červeného barviva, žluté barvivo poskytuje Peltophorum pterocarpum. Některé druhy tribu Caesalpinieae mají také využití v medicíně.[4][5][6][7]
-
Květy sapanu Caesalpinia pulcherrima
-
Sapan Caesalpinia echinata
-
Květenství Colvillea racemosa
-
Dřevo sapanu Caesalpinia echinata
-
Červené barvivo ze dřeva kreveně (Haematoxylum)
-
Zralé lusky rohovníku obecného (Ceratonia siliqua)
Přehled rodů tribu Caesalpinieae
[editovat | editovat zdroj]Acrocarpus, Arapatiella, Arcoa, Balsamocarpon, Batesia, Burkea, Bussea, Caesalpinia, Campsiandra, Cenostigma, Ceratonia, Chidlowia, Colvillea, Conzattia, Cordeauxia, Coulteria, Delonix, Dimorphandra, Diptychandra, Erythrophleum, Erythrostemon, Gleditsia, Guilandina, Gymnocladus, Haematoxylum, Hoffmannseggia, Jacqueshuberia, Lemuropisum, Libidibia, Lophocarpinia, Melanoxylon, Mezoneuron, Moldenhawera, Mora, Moullava, Orphanodendron, Pachyelasma, Parkinsonia, Peltophorum, Poincianella, Pomaria, Pterogyne, Pterolobium, Recordoxylon, Schizolobium, Stachyothyrsus, Stahlia, Stenodrepanum, Stuhlmannia, Sympetalandra, Tachigali, Tara, Tetrapterocarpon, Umtiza, Vouacapoua, Zuccagnia [2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b CHEN, Dezhao et al. Flora of China: Caesalpinieae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11.
- ↑ AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16. Archivováno 16. 2. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Caesalpinieae na Wikimedia Commons
- Taxon Caesalpinieae ve Wikidruzích