Nahovětvec
 Nahovětvec | |
|---|---|
 Nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Caesalpinioideae |
| Rod | nahovětvec (Gymnocladus) Lamarck, 1785 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nahovětvec (Gymnocladus) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to opadavé stromy s velkými dvakrát zpeřenými listy a nápadnými lusky. Pocházejí z jižní Asie a ze Severní Ameriky. V České republice je občas pěstován severoamerický nahovětvec dvoudomý.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nahovětevce jsou opadavé beztrnné stromy s tlustými větvemi, dorůstající výšky až 40 metrů. Borka je hrubá, hluboce brázditá. Listy jsou rozměrné, dvakrát zpeřené, složené z vejčitých, celokrajných, řapíčkatých lístků. Palisty jsou drobné, listovité a brzy opadavé. Stromy jsou dvoudomé (samčí a samičí), případně jsou na rostlině jednopohlavné i oboupohlavné květy. Květy jsou zelenavě bílé až purpurové, pravidelné, na dlouhých úzkých stopkách a nepřipomínají klasické motýlovité květy bobovitých. Samčí květy jsou uspořádány v krátkých vrcholových latách a je v nich nebo není přítomen zbytek semeníku, samičí květy jsou v protáhlých vrcholových hroznech a obsahují krátké sterilní tyčinky. V květech je vyvinuto terčovité receptákulum. Kalich je trubkovitý, zakončený 5 téměř stejně dlouhými, kopinatými, špičatými laloky. Koruna je složena ze 4 nebo 5 korunních lístků, je asi stejně dlouhá jako kalich nebo o něco delší. V samčích květech je 10 tyčinek které nepřesahují délku koruny, jsou volné, s tlustými nitkami, střídavě delší a kratší. Semeník v samičích a oboupohlavných květech je přisedlý nebo krátce stopkatý, se 7 nebo více vajíčky a krátkou tlustou čnělkou. Plodem je masivní plochý dřevnatý lusk pukající dvěma chlopněmi. Prostor mezi velkými okrouhlými semeny je vyplněn povidlovitou dužninou. Semena mají velmi tvrdé osemení.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod nahovětvec zahrnuje v závislosti na pojetí celkem 3 až 5 druhů. Nahovětvec dvoudomý pochází z východních oblastí Severní Ameriky, ostatní druhy jsou rozšířené v jižní Asii (Čína, Vietnam, Myanmar, sv. Indie ap.).[1][3] V České literatuře jsou často uváděny pouze 2 druhy: nahovětvec dvoudomý a nahovětvec čínský.[4][5][6]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- nahovětvec čínský (Gymnocladus chinensis)
- nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus)[7]
Obsahové látky a jedovatost
[editovat | editovat zdroj]Listy a dužnina plodů nahovětevce dvoudomého obsahují jedovatý alkaloid cytisin a byl zaznamenán případ úmrtí po požití většího množství dužniny. Lusky a kůra nahovětevce čínského obsahují saponiny.[2]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Nahovětvec dvoudomý je v České republice pěstován jako okrasná dřevina a parkový strom, nápadný zejména žlutým podzimním olistěním a samičí exempláře i velkými lusky. V zimním období vynikne koruna s tlustými řídkými větvemi. Je to atraktivní strom, který vynikne nejlépe jako solitéra.[4][5][8] Jiný druh není z ČR uváděn.[9]
Dřevo nahovětevce dvoudomého je těžké, tvrdé a středně snadno opracovatelné. Běl je zelenavě bílá, zatímco jádrové dřevo je třešňově červené. Je občas používáno na sloupy, železniční pražce, na stavbu mostů a zřídka i jako ozdobné dřevo do interiérů. Podobné využití má i dřevo nahovětevce čínského.[2]
Pražená semena severoamerického nahovětevce dvoudomého byla v minulosti používána jako náhrada kávy. Saponiny z lusků a kůry nahovětevce čínského jsou používány k omývání jemných výrobků. Ze semen se spolu s dalšími ingrediencemi vyrábí mýdlo.[2]
Přehled druhů a jejich rozšíření
[editovat | editovat zdroj]- Gymnocladus angustifolius - Vietnam
- Gymnocladus assamicus - severní Indie
- Gymnocladus burmanicus - severní Indie a Myanmar
- Gymnocladus chinensis - Čína a severní Indie
- Gymnocladus dioicus - Kanada a USA
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Flora of China: Gymnocladus [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ a b The Plant List: Gymnocladus [online]. Dostupné online.
- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ International Legume Database: Gymnocladus [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu nahovětvec na Wikimedia Commons 
Taxon Gymnocladus ve Wikidruzích
