Císařovo uzdravení
| Císařovo uzdravení | |
|---|---|
| Des Kaisers Genesung | |
 Divadelní vývěska k premiéře kantáty Císařovo uzdravení | |
| Základní informace | |
| Žánr | kantáta |
| Skladatel | Vojtěch Jírovec |
| Libretista | Johann Christian Mikan |
| Počet dějství | 1 |
| Originální jazyk | němčina |
| Datum vzniku | 1826 |
| Premiéra | 1. května 1826, Vídeň, Theater am Kärntnertor |
| Česká premiéra | 31. března 1828, Praha, Stavovské divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Císařovo uzdravení (v německém originále Des Kaisers Genesung) je příležitostná kantáta českého skladatele Vojtěcha Jírovce na libreto Johanna Christiana Mikana. Císařovo uzdravení bylo uvedeno 1. května 1826 ve vídeňském Divadle u Korutanské brány (Theater am Kärntnertor).[1]
Na jaře roku 1826 se císař František I. Rakouský zotavil z dlouhé a těžké nemoci, což zavdalo příčinu k různým veřejným oslavám. V této souvislosti byla napsána i tato kantáta. Autor jejího textu Johann Christian Mikan (1769–1844) byl lékař a přírodovědec a v době premiéry Císařova uzdravení byl profesorem přírodověda na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Jedná se o slavnostní kantátu pro čtyři sólisty a sbor.
Struktura kantáty Císařovo uzdravení je tato:
- Sbor – Lid si může oddechnout od starostí a nebezpečí.
- Recitativ – Co tak hluboce otřáslo veškerým lidem?
- Čtyřzpěv – Nemoc ohrozila spravedlivého a milostivého mocnáře.
- Sbor – Lid si zoufá.
- Recitativ – Kéž nám není „dobrák na rakouském trůně“ vyrván!
- Árie – Modlitby všeho rakouského lidu stoupají k nebesům.
- Recitativ – Prosby lidu byly vyslyšeny.
- Děkovná modlitba – Zachovej nám, Hospodine, Františka Dobrotivého a jeho rodinu.
- Recitativ – Smutek ustoupil, do srdcí se vrátila radost.
- Dvojzpěv – Radujme se a slibme císaři lásku a věrnost až do smrti.
- Závěrečný sbor – Ať žije císař![2]
Úryvek z textu kantáty („děkovnou modlitbu“) zveřejnil před premiérou Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode.[3]
Kantáta byla provedena v Jírovcově působišti, Divadle u Korutanské brány, které hostilo c. k. dvorní operu. Jako sólisté v ní účinkovali Therese (Müllerová-)Grünbaumová, slečna Anna Uetzová(-Röckelová), Josef Preisinger a Ernst Fridrich Diez.[1] Konala se pouze dvě provedení, 1. a 2. května 1826;[4] v obou případech po kantátě následoval balet Alexander in Indien.[1][5]
Vídeňský tisk referoval o díle s povinnou úctou vzhledem k jeho účelu, ale i s jistými rozpaky; hlavním steskem zdá se bylo, že zpěvákům, a především sboru, nebylo pro hlučnost orchestru rozumět. Časopis Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur und Theater zpravoval: „Pocit z radostné příležitosti, v kantátě i na mnoha místech hudby vyjádřený, našel svou odezvu v srdcích všech přítomných, kterých by se byl mohl dotknout ještě více, pokud by výraz slova nebyl větší části pohřben ve zvuku hudby.“ Našel však slova chvály pro skladatele: „Že je pan Jírovec znalým skladatelem, dokázal i zde, zejména ve čtyřhlasém střídavém zpěvu a ve fugálním závěrečném sboru.“[6]
Zahraniční hudební časopisy byly otevřenější. Lipský hudební časopis Allgemeine musikalische Zeitung mínil: „Slovům jsme nerozuměli; podle mnoha pomalých vět lze soudit, že obsah je povětšinou tragický; neobjevuje se v něm nic, co by vzbudilo veselejší pocity, a tím odpovídalo radostné náladě lidu; takže celek zanechal chladným a prošel bez pozornosti.“[7] Také podle časopisu Berliner allgemeine musikalische Zeitung bylo Císařovo uzdravení „dosti těžkopádná a unavující […] kantáta […], u které bylo rozumět jednotlivým slovům, ale ne smyslu, a proto také nedokázala získat žádný obecný zájem.“[8]
Z případných jiných uvedení této Jírovcovy kantáty je doloženo provedení Císařova uzdravení na dobročinném večeru v pražském Stavovském divadle, který měl vedle výročí císařova uzdravení roku 1826 za účel zřízení nadace pro studující medicíny z Čech. Jírovcova kantáta tvořila těžiště jeho hudební části, vedle Weberovy Jubilejní předehry a úryvků z Händelova Mesiáše a Haydnova sboru Bouře. Slovní část tvořily recitace básně Die Vision Grillparzera, napsané roku 1826 k téže příležitosti, a jiné deklamace týkající se „buď vznešené osoby našeho nejmilostivějšího vladaře, nebo nejjasnějšího rodu Jeho Veličenstva“.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Divadelní vývěska Dvorních divadel ze dne 1. května 1826 [online]. Vídeň: K. k. Hoftheater [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Podle libreta, viz Externí odkazy.
- ↑ MIKAN, Johann Christian. Dankgebeth. Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur und Theater. 1826-04-18, roč. 11, čís. 46, s. 361–362. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. (německy)
- ↑ Die Oper in Italien und Deutschland zwischen 1770 und 1830 – Des Kaisers Genesung [online]. Mainz: Johannes Gutenberg-Universität [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Divadelní vývěska Dvorních divadel ze dne 2. května 1826 [online]. Vídeň: K. k. Hoftheater [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Theater. Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur und Theater. 1826-05-16, roč. 11, čís. 58, s. 463. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. (německy)
- ↑ Wien. Musikalisches Tagebuch vom Monat May. Allgemeine musikalische Zeitung. 1826-06-28, roč. 28, čís. 26, s. 425. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. (německy)
- ↑ Korrespondenz – Im Kärtnerthortheater. Berliner allgemeine musikalische Zeitung. 1826-08-16, roč. 3, čís. 33, s. 268. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. (německy)
- ↑ Oesterreichische Staaten. Prager Zeitung. 1828-04-24, roč. 14, čís. 65, s. 1. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FREEMANOVÁ, Michaela. Vojtěch Matyáš Jírovec. In: JAKUBCOVÁ, Alena. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Praha: Divadelní ústav – Academia, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1486-3, ISBN 978-80-7008-201-0. S. 276–279.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Text kantáty Císařovo uzdravení v databázi Knihy Google (v němčině)