Brestovská jeskyně
 Brestovská jeskyně | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1979, 2008 |
| Nadm. výška | 867 m m n. m. |
| Rozloha | x ha |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Okres | Tvrdošín |
| Souřadnice | 49°15′29,4″ s. š., 19°39′39,54″ v. d. |
  Brestovská jeskyně | |
| Další informace | |
| Kód | 224 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brestovská jeskyně je puklinová říční jeskyně a národní přírodní památka v katastrálním území obce Zuberec v nadmořské výšce 867 m. Nachází se v okrese Tvrdošín v Žilinském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v letech 1979, 2008 na rozloze x ha. Rozloha ochranného pásma byla stanovena na 59,3073 ha.
Patří mezi nejvýznamnější jeskyně na Oravě a v Západních Tatrách. Její délka se odhaduje na 1890 m. Jeskyně byla objevena dávno a lidé způsobili zničení části krápníkové výzdoby. Prvně připomínána je již v roce 1866 polským botanikem Tyrusem Chalubinským. Národní přírodní památkou byla vyhlášena v roce 1979. Spolu s jeskyní je chráněno i ochranné pásmo s výměrou 54,15 ha.
Jeskyně vznikla erozní činností Studeného potoka a prosakováním atmosférických vod. Je významná pro výzkum geomorfologického vývoje pohoří a krasové hydrografie, protože se v jeskyni nachází aktivní podzemní tok spolu s několika jezery a sifony. Celoroční teplota v jeskyni je 4-6 °C.
Jeskyně je zpřístupněna od podzimu 2016 [1]. Oproti jiným otevřeným jeskynním je otevřena tvz. "turistickým způsobem" = nejsou zde betonové chodníky a osvětlení. Provází se s přilbami a svítilnou. Přístupných je 217 m, prohlídka trvá 50 minut. Návštěva je možná od ledna do konce října po předchozí rezervaci.[2]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Jeskyně je bohatá na faunu. Bylo zjištěno 9 druhů netopýrů, zejména netopýr velký (Myotis myotis) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Dále se v podzemním toku vyskytuje ploskula snežní (Crenobia alpina) a larvy jepic druhu Baeta alpinus, vodní korýši z rodu Niphargus a Mesoniscus graniger, karpatské endemity Ischyropsalis manicata.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brestovská jaskyňa na slovenské Wikipedii.
- ↑ Brestovská jaskyňa. www.ssj.sk [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online.
- ↑ CHMIEL, Edward. Brestovská Jaskyňa. NaCestu. Vlastivědný ústav, 2016-12-22, roč. 1, čís. 1, s. 47-49. Dostupné online. ISSN 2533-378X.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brestovská jeskyně na Wikimedia Commons - Brestovská jeskyně - Zpráva Slovenská jeskyní
- Národní přírodní památka Brestovská jeskyně - Státní seznam zvláště chráněných částí přírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
