Bohuslav VII. ze Švamberka
| Bohuslav VII. ze Švamberka | |
|---|---|
.png) Bohuslav VII. ze Švamberka (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
| Narození | 1428 |
| Úmrtí | 15. února 1490 (ve věku 61–62 let) Bor  České království |
| Choť | Lidmila z Rožmberka (od 1452)[1] Konstancie Šliková (od 1458)[2] |
| Děti | Hynek ze Švamberka[3] Johana ze Švamberka[4] Jindřich ze Švamberka[5] Jan ze Švamberka[3] Kašpar ze Švamberka[3] Anežka ze Švamberka[3] |
| Rodiče | Hynek Krušina ze Švamberka[6] a Markéta z Plavna[6] |
| Rod | páni ze Švamberka |
| Příbuzní | Kryštof ze Švamberka a Jan ze Švamberka[7] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuslav VII. ze Švamberka (též Bohuslav Krušina ze Švamberka, 1428 – 15. února 1490 v Boru) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Bohuslavovými rodiči byli Hynek Krušina ze Švamberka a Markéta z Plavna, kterým se narodil na začátku roku 1428.[8] Neměl žádné známé sourozence. Roku 1451 se zasnoubil[9] a následujícího roku oženil s Ludmilou, dcerou Oldřicha z Rožmberka, se kterou měl syna Hynka. Podruhé se oženil s Konstancií Šlikovou. Spolu měli syny Jana († 1473), Kašpara († 1476) a Jindřicha († 1523) a několik dcer. Několik posledních let života strávil v Boru, kde zemřel ve vysokém věku 15. února 1490 a byl zde také pohřben.[10]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Roku 1465 byl přítomen na Zelené hoře, kde byla ustanovena Jednota zelenohorská zaměřená proti králi Jiřímu z Poděbrad. Jako její člen o dva roky později vyplenil tepelský klášter a následujícího roku napadl Štěnovice a chotěšovský klášter. Za vlády krále Vladislava zastával v letech 1470–1474 úřad nejvyššího hofmistra a v letech 1473–1477 byl hejtmanem Plzeňského kraje.[11]
Roku 1476 se Bohuslav stal nejvyšším českým hejtmanem krále Matyáše Korvína. Odmítl mu však vydat některé ze svých hradů, a proto jej Matyáš roku 1478 pozval do Českých Budějovic, kde ho okamžitě zajal a nechal převézt do Uher.[11] Králův čin vyvolal ostrou reakci mezi šlechtou, která jej přinutila Bohuslava po více než ročním věznění propustit. Bohuslavův syn Hynek se mezitím dohodl s Vladislavem Jagellonským a obsadil rodové hrady posádkami. Po propuštění se na Vladislavovu stranu přidal i Bohuslav a roku 1480 opět zastával úřad nejvyššího hofmistra.[10]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]K hlavním Bohuslavovým sídlům patřily z počátku hrady Švamberk a Bor. Zelenou horu, založenou jeho otcem, prodal. Roku 1473 však od Rožmberků koupil za 13 000 grošů Milevsko a hrad Zvíkov, který se postupně stal jeho hlavním sídlem.[11] Po určitou dobu držel Úterý, Křivce a Olešovice, které vrátil tepelskému klášteru po návratu z uherského zajetí.[10] Kromě toho získal hrady Pirkštejn, Rataje nad Sázavou a v roce 1487 Kašperk.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ a b c d Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svoboda. 1985. Dostupné online.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ JÁNSKÝ, Jiří. Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě. 2. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2020. 569 s. ISBN 978-80-87316-96-2. S. 69.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 42–43.
- ↑ a b c NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997).
- ↑ a b c Novobilský, Rožmberský (1997), s. 18.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 462–463.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam prací o Bohuslavu VII. ze Švamberka v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
