Kryštof I. ze Švamberka
| Kryštof ze Švamberka | |
|---|---|
 Náhrobek Kryštofa ze Švamberka v kostele františkánského kláštera v Bechyni | |
| Úmrtí | 9. ledna 1534 Švamberk |
| Místo pohřbení | Bechyně |
| Choť | 1. Mandaléna ze Šelmberka 2. Anežka z Kolovrat |
| Děti | Jindřich III. starší ze Švamberka[1] Johana ze Švamberka[1] |
| Rodiče | Hynek ze Švamberka a Kunhuta ze Šternberka[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kryštof ze Švamberka (mezi 1475–1489? – 13. ledna 1534[3] Švamberk, podle některých pramenů zvaný též Kryštofor) byl český šlechtic z rodu Švamberků
Život
[editovat | editovat zdroj]Kryštof ze Švamberka se narodil mezi lety 1475–1489 jako syn Hynka ze Švamberka a jeho manželky, Kunky ze Šternberka, ze svazku uzavřeného roku 1475. Na počátku 16. století vlastnil rozsáhlý majetek hlavně na severu jižních Čech, k němuž patřil hrad Zvíkov, zámek Orlík, klášter Milevsko a také vesnice Veselíčko, Kestřany[3], Bilina a v letech 1523–1534 byl pánem na Dobrošově,[4] k tomu byl i majitel panství v okolí Švamberka.
Švamberkové byli dobrými hospodáři[5] a i Kryštof směřoval své úsilí především k ekonomickému rozvoji rozlehlého panství. Během své držby proměnil rozsáhlou rekonstrukcí hrad Švamberk na reprezentativní rezidenci[6], podobně jako zámek Orlík i celé panství, které se v době jeho vlastnictví stalo hospodářským centrem s třemi městy a padesáti vesnicemi.[7] Zámek Orlík získal nový obranný systém, kapli a obytné prostory, tím zcela změnil svůj vzhled. Kryštof rovněž podporoval poddanské město Milevsko, které obdrželo významná privilegia[5], ale milevský klášter, který chátral, navštěvoval jen zřídka. Švamberkové nebyli vlastníky celého klášterního majetku, ale byli zástavními pány většinového podílu a jejich postoj vůči klášteru nebyl dobrý. S příklonem posledních Švamberků k luteránskému vyznání se postoj ke klášteru stal přímo nepřátelským[5].
Kryštof ze Švamberka zemřel 13. ledna 1534 a pohřben byl v bechyňském klášteře.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Kryštof byl dvakrát ženatý. První manželkou byla od roku 1505 Mandaléna ze Šelmberka († 9. dubna 1508) a druhou od roku 1508 Anežka z Kolovrat († 15. března 1538). Měl několik synů:
- Jindřich III. starší (1508 – 18. ledna 1574), 1544–49 dvorský sudí a hejtman bechyňského kraje
- Jan († 12. ledna 1559), r. 1557 dvorský sudí
- Bohuslav († 3. prosince 1552)
- Ratmír († 3. dubna 1546)
- Václav († 9. prosince 1562)
- Zdeněk († 22. ledna 1553)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ a b Archivovaná kopie. mesta.obce.cz [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23.
- ↑ Archivovaná kopie. www.hasici-dobrosov.cz [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-19.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.milevskoklaster.cz [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28.
- ↑ http://www.turistika.cz/mista/svamberk-krasikov
- ↑ http://zamekorlik.info/historie/
- ↑ Rodokmen Švamberků na str. obce Veselíčko
- ↑ Rodokmen Švamberků na str. leccos.com - Ottův slovník naučný. leccos.com [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-04.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rod Švamberků - Ottův slovník naučný Archivováno 4. 4. 2014 na Wayback Machine.