Boží bojovníci (Sapkowski)
| Boží bojovníci | |||
|---|---|---|---|
 Bitva husitů s křižáky z Jenského kodexu zachycená na přebalu českého vydání | |||
| Autor | Andrzej Sapkowski | ||
| Původní název | Boży bojownicy | ||
| Překladatel | Stanislav Komárek | ||
| Obálku navrhl | Jana Komárková | ||
| Země | Polsko | ||
| Cyklus | Husitská trilogie | ||
| Žánr | historická fantasy | ||
| Vydavatel | Leonardo | ||
| Datum vydání | 2004 | ||
| Česky vydáno | 2005 | ||
| Typ média | vázané | ||
| Počet stran | 473 | ||
| ISBN | 978-80-85951-60-8 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Boží bojovníci je historický fantasy román polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Kniha vypráví příběh slezského šlechtice Reinmara z Bělavy. Spolu s předchozím dílem Narrenturm a následující knihou Lux Perpetua tvoří tento román tzv. Husitskou trilogii, která je známá též jako Sága o Reinmarovi z Bělavy. V knize, jejíž děj se odehrává na konci 20. let 15. století, se mísí prvky historického románu a fantasy.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Děj knihy Boží bojovníci navazuje na předcházející díl Sapkowského trilogie, Narrenturm. Čtenář sleduje především hlavního hrdinu celého příběhu slezského šlechtice, lékaře a mága Reinmara z Bělavy, který se po svém útěku ze Slezska přidal k českým husitům a stal se členem sirotčího svazu.
Reinmar, z něhož se po odchodu z domova stal horlivý zastánce kalicha, se společně s přítelem Šarlejem, který se ve snaze o získání majetku stal členem táborského svazu, vypravil do severních Čech.[1]
Právě tam se rozhodli pátrat po čaroději Rupiliu Slezákovi, s jehož pomocí by se jejich záhadnému příteli a údajnému astrálovi Samsonu Medákovi podařilo vrátit do svého světa.[2] Reynevan, kterému byla i v Čechách v patách slezská inkvizice a služebníci vratislavského biskupa, byl zajat svými nepřáteli na hradě Trosky odkud se dostal teprve za pomoci čaroděje Rupilia.[3]
Po útěku z trosek však Reynevena záhy znovu dopadli jeho pronásledovatelé a mladý mág byl v poutech veden do Slezska, neboť kníže Jan z Bibrštejna se nesprávně domníval, že to byl právě Reinmar, kdo zneuctil jeho dceru Kateřinu.[4] Na Bibrštejnově hradě Štolcu byl tento omyl vysvětlen, Reynevan byl propuštěn a navíc se dozvěděl, že se při své účasti na čarodějném sabatu nesblížil s mladou Bibrštejnovnou, nýbrž s její společnicí Juttou von Apolda, která však byla svou rodinou ukryta v klášteře.[5] Další šokující zprávu představovala zvěst o smrti Reynevanovy zrádné milenky Adély ze Šterců, která zemřela v žaláři Jana Minsterberského.[6]
Poté, co se Reinmarovi konečně podařilo dostat na svobodu, se spojil s tajnou slezskou husitskou špionážní skupinou známou jako Vogelsang, se kterou se zapojil do přípravy podmínek na nadcházející husitskou vojenskou výpravu. Zároveň pak objevil úkryt své družky Jutty a k jeho velké radosti jej ve Slezsku vyhledali i přátelé Šarlej a Samson.[7]
Na jaře roku 1428 pak do Slezska vtáhlo táborské vojsko vedené Prokopem Holým. Husité i s pomocí Reynevana a jeho přátel vydrancovali množství slezských měst a porazili katolická vojska v bitvách u Nisy a u Staré Jesenice, kde Reynevanovou rukou padl i minsterberský kníže Jan.[8] Husité slavili vítězství, avšak Reynevan je zdrcen tím, že inkvizice se zmocnila jeho milované družky, Jutty.[9]
Historické pozadí
[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako v předchozím díle je i děj tohoto románu zasazen do období husitských válek a vrcholného období spanilých jízd, konkrétně do let 1427 a 1428. V knize Boží bojovníci se tak odehrává množství reálných historických událostí. Po zmínce o bitvě u Tachova,[10] jsou v románu popsány i bitva u Ústí[11] a u Nisy, neúspěšný pokus husitských šlechticů Hynka z Kolštejna a Jana Smiřického o převrat v Praze[12] nebo tažení sirotků a táborů do Slezska.
Ve vedlejších rolích se pak ve druhém díle Husitské trilogie opět objevuje množství skutečných historických postav. Reynevan je opět pronásledován služebníky vratislavského biskupa Konráda, setkává se s kladským hejtmanem Půtou z Častolovic,[13] Prokopem Holým,[14] Janem Čapkem ze Sán,[15] Janem Roháčem z Dubé[16] a s mnoha dalšími husitskými veliteli či politiky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SAPKOWSKI, Andrzej. Boží bojovníci. Ostrava: Leonardo, 2010. ISBN 978-80-85951-60-8. S. 82 – 84. [Dále jen: Sapkowski (2010)].
- ↑ Sapkowski (2010), 82 – 84.
- ↑ Sapkowski (2010), 212 – 214.
- ↑ Sapkowski (2010), 234.
- ↑ Sapkowski (2010), 270 – 273.
- ↑ Sapkowski (2010), 253.
- ↑ Sapkowski (2010), 296 – 309.
- ↑ Sapkowski (2010), 455 – 460.
- ↑ Sapkowski (2010), 463 – 467.
- ↑ Sapkowski (2010), 28.
- ↑ Sapkowski (2010), 18 – 19.
- ↑ Sapkowski (2010), 39 – 40.
- ↑ Sapkowski (2010), 291.
- ↑ Sapkowski (2010), 79 – 84.
- ↑ Sapkowski (2010), 175.
- ↑ Sapkowski (2010), 91.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SAPKOWSKI, Andrzej. Boží bojovníci. 2. vyd. Petřvald: Leonardo, 2010. 480 s. ISBN 978-80-85951-60-8.
