Bischofswerda

Bischofswerda ; Biskopicy
	Altmarkt, v pozadí radnice
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°7′39″ s. š., 14°10′47″ v. d.
Nadmořská výška	304 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Budyšín
Administrativní dělení	9 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	46,2 km²
Počet obyvatel	10 686 (2022)
Hustota zalidnění	231,2 obyv./km²
Etnické složení	Němci 98,6 %
Náboženské složení	protestantství 23,2 %; římskokatolická církev 5,0 %
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Holm Große (nezávislý)
Oficiální web	www.bischofswerda.de
Adresa obecního úřadu	Altmarkt 1; 01877 Bischofswerda
Telefonní předvolba	03594
PSČ	01877
Označení vozidel	BZ, BIW, HY, KM
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bischofswerda ( [bɪʃɔfsˈvɛʁda], hornolužickosrbsky Biskopicy [bɪskopɪtsɛ], česky zastarale Biskupice^[4]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín a má přibližně 11 tisíc^[2] obyvatel.

Historie

K možnému, byť historicky nepodloženému založení Bischofswerdy mohlo dojít v letech 970 až 1076, protože v roce 1076 prý míšeňský biskup svatý Benno povýšil Werdu na město. Svatému Bennovi je rovněž připisováno založení Bischofswerdy. První písemná zmínka pochází z roku 1227, kdy je zmiňován jistý Meinhardus de Biscofiswerde, roku 1229 je zmíněn farní kostel. Roku 1361 je Bischofswerda uváděna jako město. Mezi lety 1952 a 1994 byla Bischofswerda okresním městem stejnojmenného okresu. Roku 1950 se k městu připojila do té doby samostatná obec Belmsdorf, roku 1974 Geißmannsdorf, roku 1994 Schönbrunn a nakonec v roce 1996 Großdrebnitz. V roce 1998 získala Bischofswerda status velkého okresního města.

Geografie

Bischofswerda leží na okraji Horní Lužice, proto je také nazývána „Brána do Horní Lužice“. Nejvyšším vrcholem je Butterberg (384 m n. m.). Městem protéká řeka Wesenitz, pravý přítok Labe. Bischofswerdou prochází železniční trati Drážďany – Zhořelec a Bischofswerda – Žitava.

Správní členění

Bischofswerda se dělí na 9 místních částí.^[1] V závorce je uveden hornolužický název, počet obyvatel je k roku 2011.

Belmsdorf (Baldrijanecy), od roku 1950, 344 obyvatel
Bischofswerda (Biskopicy), 9 007 obyvatel
Geißmannsdorf (Dźibrachćicy), od roku 1974, 562 obyvatel
Goldbach (Kadłobja), od roku 1996, 424 obyvatel
Großdrebnitz (Drjewnica), od roku 1996, 847 obyvatel
Kynitzsch (Kinič), od roku 1994, 39 obyvatel
Neuschönbrunn (Nowy Šumborn), od roku 1994, 21 obyvatel
Schönbrunn (Šumborn), od roku 1994, 414 obyvatel
Weickersdorf (Wukranćicy), od roku 1996, 282 obyvatel

Pamětihodnosti

klasicistní radnice z roku 1818
evangelicko-luterský Kristův kostel, obnovený roku 1818 po požáru
římskokatolický kostel svatého Bena z roku 1924
hřbitovní kostel svatého Kříže
biskupská rezidence
zoologická zahrada Tier- und Kulturpark Bischofswerda

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bischofswerda na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
↑ ^a ^b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu. (německy)
↑ Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bischofswerda na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky velkého okresního města Bischofswerda
(německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen

[ortsteile-1] Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy)

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-2] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[Zensus-3] Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu. (německy)

[4] Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska

[1]

[2]

[3]

[4]

Města a obce zemského okresu Budyšín

Arnsdorf (Warnoćicy) • Bautzen (Budyšin) • Bernsdorf (Njedźichow) • Bischofswerda (Biskopicy) • Burkau (Porchow) • Crostwitz (Chrósćicy) • Cunewalde (Kumwałd) • Demitz-Thumitz (Zemicy-Tumicy) • Doberschau-Gaußig (Dobruša-Huska) • Elsterheide (Halštrowska Hola) • Elstra (Halštrow) • Frankenthal (Frankln) • Göda (Hodźij) • Großdubrau (Wulka Dubrawa) • Großharthau • Großnaundorf • Großpostwitz (Budestecy) • Großröhrsdorf (Wulke Rědorjecy) • Haselbachtal • Hochkirch (Bukecy) • Hoyerswerda (Wojerecy) • Kamenz (Kamjenc) • Königsbrück (Kinspork) • Königswartha (Rakecy) • Kubschütz (Kubšicy) • Laußnitz (Łužnica) • Lauta (Łuty) • Lichtenberg (Swětła) • Lohsa (Łaz) • Malschwitz (Malešecy) • Nebelschütz (Njebjelčicy) • Neschwitz (Njeswačidło) • Neukirch • Neukirch/Lausitz (Wjazońca) • Obergurig (Hornja Hórka) • Ohorn (Mohorn) • Oßling (Wóslink) • Ottendorf-Okrilla • Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow) • Pulsnitz (Połčnica) • Puschwitz (Bóšicy) • Räckelwitz (Worklecy) • Radeberg • Radibor (Radwor) • Ralbitz-Rosenthal (Ralbicy-Róžant) • Rammenau (Ramnow) • Schirgiswalde-Kirschau (Šěrachow-Korzym) • Schmölln-Putzkau (Smělna-Póckowy) • Schwepnitz (Sepicy) • Sohland an der Spree (Załom) • Spreetal (Sprjewiny Doł) • Steina (Sćenjow) • Steinigtwolmsdorf (Wołbramecy) • Wachau (Wachow) • Weißenberg (Wóspork) • Wilthen (Wjelećin) • Wittichenau (Kulow)