Přeskočit na obsah

Bazilika svaté Markéty (Břevnov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Bazilika sv. Vojtěcha a Markéty
Bazilika svaté Markéty v Břevnově od jihozápadu
Bazilika svaté Markéty v Břevnově od jihozápadu
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťBřevnov
Souřadnice50°5′4,91″ s. š., 14°21′22,97″ v. d.
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
DiecézeArcidiecéze pražská
SdruženíŘád svatého Benedikta
Statusbasilica minor
ZasvěceníMarkéta Antiochijská
Datum posvěcení1713 a 1715
Architektonický popis
ArchitektKryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavbapůvodní bazilika z 11. století, barokní přestavba 1708–1715
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálkámen (opuka, pískovec) a cihly
Další informace
AdresaMarkétská 1, 169 01 Praha 6
Oficiální webhttp://www.farnost-brevnov.cz/
Kód památky11718/1-1426 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Břevnovský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika svaté Markéty Antiochijské v Praze 6-Břevnově je vrcholně barokní kostel, bazilika minor a hlavní chrám břevnovského kláštera. Bazilika zasvěcená svatému Vojtěchu a svaté Markétě Antiochijské je společně s celým klášterem a stavbami klášterní zahrady od roku 1958 chráněna jako kulturní památka.[1]

Dějiny kostela

[editovat | editovat zdroj]
Krypta románské baziliky z poloviny 11. století

Dějiny klášterního kostela jsou úzce spjaty s vývojem zdejšího benediktinského konventu, prvního mužského kláštera v českých zemích. V místě současného chrámu stávala románská bazilika sv. Vojtěcha a Benedikta z poloviny 11. století, přestavěná v době gotické a po roce 1400 zasvěcená svaté Markétě. Středověký chrám je vyobrazen na olejomalbě patronů kláštera sv. Vojtěcha, Benedikta a Alexia ze 60. let 17. století, kdy začal opat Tomáš Sartorius s přestavbou kláštera, ale vystavěl jen konvent, a na vedutě z doby kolem roku 1700. Stavbu kostela pod lešením zachytila freska Karla Kováře z roku 1740 v chodbě kláštera.

Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské měla dva projekty. První objednal opat Otmar Zinke asi roku 1702 u Pavla Ignáce Bayera, který do roku 1705 dodal i varianty projektu celého kláštera a 30. května 1708 se zúčastnil slavnostního položení základního kamene, ale Zinke s jeho pracovní liknavostí nebyl spokojen a roku 1709 ho vyhodil. Proto povolal ke stavbě architekta a stavitele Kryštofa Dientzenhofera, který stavbu vedl podle smlouvy od roku 1710.[2] Ve stejném období byly na severní straně založeny budovy nového konventu s kapitulním sálem, refektářem a knihovnou, prelatury a na jižní straně při starém Sartoriově konventu hospodářské budovy s pivovarem, a to v letech 1708–1713. Roku 1713 byla dokončena hrubá stavba kostela a poté, co ji vysvětil superior Kryštof Welack, v ní byly zahájeny bohoslužby. Pokračování veškeré stavební činnosti na rok přerušila morová epidemie. 10. srpna 1714 byl položen a vysvěcen základní kámen kostela. Po smrti Kryštofa Dientzenhofera v roce 1722 jeho syn Kilián Ignác pokračoval v dostavbě areálu a dostavěl také prelaturu s Tereziánským sálem.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Zvlněná fasáda kostela odpovídá utváření hmoty architektury, která je konstruována na půdorysu šesti protínajících se elipsoidů. Na třech, přibližně stejně velkých je vystavěna loď s podkruchtím, menší základ presbytáře (se vstupem do krypty, po roce 1990 zazděným). Ze severní strany k presbytáři kostela přiléhá věž s cibulovitou bání, na jejíž makovici byl 7. června 1715 osazen železný kříž a do makovice vložena cínová pamětní schránka s relikviemi, mincí a tabulkou se jmény všech řeholníků.[3]

Na atice jsou sochy řádových světců od Matěje Václava Jäckla[4] a na jižní stěně kopie náhrobku blahoslaveného Vintíře zasazená do barokní iluzivní malby.[5]

Interiér

[editovat | editovat zdroj]
Barokní interiér baziliky: kůr s varhanami a bohatými nástropními malbami
Bazilika sv. Markéty od východu

Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

  • Hlavní oltář má dřevěnou architekturu s tordovanými sloupy, ve střední  nice je vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, sv. Markéty s křížem v pravici a s drakem na řetězu, dílo lužického sochaře Matěje Václava Jäckela, který je také autorem soch světců na postranních oltářích.
  • Oltářní menzu čelem k lidu navrhl sochař a restaurátor Karel Stádník, je odlita z betonu a stojí na zazděném vchodu do krypty.
  • V chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. stally, s řezanými figurami benediktinských patronů v nástavcích.
  • Na jižní straně presbytáře stojí dřevěná architektura pozdně barokního oltáře Panny Marie benediktinských rozkoší (Deliciae benedictinae) s obrazem této řádové patronky benediktinů s Ježíškem v náručí. Do predelly téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské, jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s procesím. Stříbrný gotický plenář svaté Markéty je uložen v trezoru.
  • Za benediktinským oltářem je do stěny vsazen kamenný raně gotický náhrobek šumavského poustevníka a diplomata svatého Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů.[6] Kopie náhrobku je vsazena do chrámové stěny z vnější strany.
  • V chrámové lodi je šest postranních oltářů s iluzivně malovanou architekturou a k ní v 19. století přimalovanými dvojicemi postav světců. Oltářní obrazy Petra Brandla pocházejí z let 1715–1719:
Na severní (levé) straně od vchodu
Na jižní straně
  • Přenesení ostatků sv. Otmara,
  • Smrt sv. Benedikta mezi řeholníky,
  • Smrt poustevníka Vintíře (za účasti knížete Břetislava I. a biskupa Šebíře), v nástavci menší obraz sv. Prokopa, rovněž Brandlův.

Fresky

[editovat | editovat zdroj]

Fresky jsou na klenbách odděleny pasy do tří polí, zachycují tři výjevy z dějin kláštera a ve cviklech jeho patrony. Vymaloval je pražský malíř Jan Jakub Stevens, dokončil je 26. července 1721 a 31. července již bylo demontováno lešení.[7]

Varhany

[editovat | editovat zdroj]

Na kůru je cenný barokní prospekt varhan s figurálními dřevořezbami hrajících andílků z roku 1724. Do staré skříně byl roku 2010 vsazen nový varhanní stroj.

Krypta

[editovat | editovat zdroj]

Pod chórem kostela byla při archeologickém průzkumu Vladimíra Píši v letech 1965–1968 odkryta část opukového kvádříkového zdiva s polosloupy a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11. století.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-24]. Identifikátor záznamu 1612 : Břevnovský klášter. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ VILÍMKOVÁ, Milada; PREISS, Pavel. Ve znamení břevna a růží. Historický a kulturní odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989. S. 74–77. 
  3. ↑ Vilímková, Preiss (1989), s. 80
  4. ↑ VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy A-L. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 60–62. 
  5. ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha: Orbis, 1958. S. 211. 
  6. ↑ Vlček (2012)
  7. ↑ Vilímková, Preiss (1989), s. 82

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bazilika_svaté_Markéty_(Břevnov)&oldid=23503850“