Au (Vorarlbersko)
| Au | |
|---|---|
 Obec Au, v pozadí hora Kanisfluh | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°19′19″ s. š., 9°58′34″ v. d. |
| Nadmořská výška | 800 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Vorarlbersko |
| Okres | Bregenz |
  Au | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 44,9 km² |
| Počet obyvatel | 1 802 (2022) |
| Hustota zalidnění | 40,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Rakušané |
| Správa | |
| Starosta | Andreas Simma (Auský seznam - AL) |
| Vznik | Mezi lety 1200 a 1300 |
| Oficiální web | www |
| au | |
| Telefonní předvolba | 05515 |
| PSČ | 6883 |
| Označení vozidel | B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Au (alemansky Ou) je turisticky oblíbená rakouská obec s 1802 obyvateli (k 1. ledna 2022 ) v okrese Bregenz ve spolkové zemi Vorarlbersko.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Au se nachází v nejzápadnější spolkové zemi Rakouska, Vorarlbersku, v okrese Bregenz v zadní části Bregenzského lesa asi 500 km od hlavního města Vídně.
Spolu s obcí Schoppernau leží v hlubokém údolí na horním toku řeky Bregenzer Ach v místě, kde řeka opouští strmé svahy hor Mohnenfluh a Braunarlspitze. Údolí, kde obec leží, je dále vymezeno strmou horou Üntschenspitze, lyžařskou a turistickou horou Diedamskopf, a vápencovými a strmými velikány, kterými jsou Hochkünzelspitze, Zitterklapfen, Annalper Stecken a Kanisfluh. Všechny tyto hory vytvářejí charakteristickou siluetu, která neodmyslitelně patří k obci. Mírné svahy a zvlnění terénu na dně údolí svědčí o proměnách, kterými prošla alpská krajina v době ledové, kdy se ledovec táhl od vrcholu Arlberského průsmyku až k Bodamskému jezeru. Voda, která vyvěrá vysoko v horách, tvoří v okolí obce stékající bystřiny, soutěsky a vodopády. 40,0 % plochy obce je zalesněno a 34,4 % tvoří alpské louky.
Vzhled obce dokresluje impozantní selská architektura Bregenzského lesa, hospodářská stavení pokrytá šindelem spojující obytné prostory, stáj a mlat pod jednou střechou. Ústředním bodem každé osady v obci však zůstává kostelní věž. Vnitřní uspořádání vesnických kostelů připomíná barokní tradici stavitelských rodů Beer, Moosbrugger a Thumb, jejichž vliv se v 17. století rozšířil do Švýcarska, Německa a Alsaska.
Moderní regionální architektura z dřevěných prvků podtrhuje kouzlo obce. Obytné domy a průmyslové stavby se vyznačují jednoduchostí linií, kombinací dřeva s moderními stavebními materiály, jejich svítivostí, vysokou kvalitou řemeslného zpracování a ekologickým cítěním.
Členění obce
[editovat | editovat zdroj]Samotná obec se liší od většiny ostatních obcí v této oblasti, protože nemá žádné skutečné centrum. Au je tak příkladem „rozptýlené vesnice“ (německy Streudorf). Skládá se z několika menších částí: Am Stein, Argenau, Argenstein, Argenzipfel, Halde, Jaghausen, Kreuzgasse, Lebernau, Leue, Lugen, Lisse, Mühle, Neudorf, Neugrund, Rehmen, Schrecken Wieden.
Obecní úřad se nachází v Argenau, ale farní kostel se nachází v Jaghausenu. Rehmen má také svůj vlastní kostel.
Řeka Bregenzer Ach, největší řeka v regionu, protéká obcí a rozděluje ji na dvě části: Jedna část se nazývá Schattseite (což znamená „stinná strana“) a skládá se z částí Argenau, Argenzipfel a Wieden; druhá část se nazývá Sonnseite (což znamená „sluneční strana“) a skládá se (převážně) z částí Rehmen a Schrecken. Podél řeky vede silnice L 200, která je páteřní silnicí skrze Bregenzský lese.
Pro úřední potřeby se obec zpravidla rozděluje na následující dvě osady (počet obyvatel v závorce k 1. lednu 2021):
- Au (1065)
- Rehmen (716)
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Au sousedí s dalšími osmi vorarlberskými obcemi. Jedná se o obce Damüls, Mellau, Schnepfau, Bizau, Bezau, Schoppernau z okresu Bregenz a Sonntag a Fontanella z okresu Bludenz (vyjmenovány jsou ve směru hodinových ručiček, počínaje západem).
V Bregenzském lese je mnoho vesnic, jejichž jména končí na „au“. Tato přípona označuje louku či nivu v blízkosti bystřiny nebo řeky. Au a Schoppernau byly po několik staletí spojeny podobnou historií a vyvíjely se paralelně.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Oblast kolem Au je téměř úplně pokryta vegetací.[1] Průměrné klima panující na vrcholcích okolních hor se dá označit jako alpská tundra.[2] Průměrná teplota je 0 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s 12 °C a nejchladnějším lednem s −11 °C.[3] Průměrné srážky jsou 1 730 milimetrů za rok. Nejdeštivější měsíc je červen s 211 milimetry srážek a nejdeštivější březen se 78 milimetry.[4]
| Au | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| klimagram | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Historie
[editovat | editovat zdroj]Populační vývoj
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel
 |
Dějiny obce
[editovat | editovat zdroj]
První obyvatelé v oblasti Au byli Alamani, kteří většinou pocházeli z Vorarlberského údolí Rýna nebo z okolí Bregenzu. K trvalému osídlení mohlo dojít mezi lety 1200 a 1300, jelikož kaple v Jaghausenu byla slavnostně otevřena v roce 1372.
Území dnešní obce vlastnil král Rudolf I. Habsburský, který jej později postoupil hrabatům z Bregenzu-Montfortu. Hrabata z Feldkirchu-Montfortu následně získala oblast dědictvím a využívala ji k lovu. Právě v této době vznikl název „Jaghausen in den Owen“, neboť zde hrabata postavila svůj lovecký zámeček. V roce 1375 hrabě Hugo von Montfort prodal oblast zpět Habsburkům a došlo tak jejímu připojení k Rakousku.
Au bylo sídlem slavné stavitelské školy Auer Zunft (Auský cech), který byl z velké části zodpovědný za barokní architekturu v jižním Německu, Švýcarsku a Alsasku. V 17. století zde také působily stavitelské rody Thumb a Beer. Jejich architekti vytvořili svůj vlastní přístup k půdorysu kanonického kostela, označovaný jako „Vorarlberger Münsterschema“:
- "Západní průčelí s dvojicí věží, mírně vystupující boční lodě, klenuté křížení, s bočními ochozy a galeriemi"
V listopadu 1762 došlo k velkému pádu skály zvané Korbschroffen, událost výrazně pozměnila místní krajinu.[5]
Od roku 1805 do roku 1814 patřila obec Bavorsku, poté zpět Rakousku. Stará školní budova v Jaghausenu byla otevřena v roce 1825 a v roce 1850 byla postavena samostatná školní budova v Rehmenu. Au je součástí rakouské spolkové země Vorarlbersko již od oficiálního založení jejího zemského sněmu v roce 1861.
Od roku 1945 do roku 1955 byla obec součástí francouzské okupační zóny v Rakousku. Okupační síla v oblasti Au zahrnovala také mnoho marockých vojáků sloužících ve francouzské armádě.
Kultura a památky
[editovat | editovat zdroj]
- Katolický farní kostel svatého Linharta: Farní kostel sv. Linharta je ze severovýchodu obklopen zděným hřbitovem. Postaven byl v gotickém slohu kolem roku 1390 na místě původní kaple (ta zde stála od roku 1372). V roce 1788 byl kostel rozšířen a upraven ve slohu barokním. V letech 1981 až 1983 byl kostel restaurován zevnitř i zvenčí. V roce 2008 byl renovován vnější povrch kostela včetně věže a hřbitovních zdí, a pokryt modřínovým šindelem (kromě východní strany). Věžní koule a věžní kříž byly čerstvě pozlaceny. Za vidění stojí především vyřezávaná kazatelna (18. století) a kamenická práce na levém bočním oltáři (1652, z místního mramoru). Hlavní oltář byl vytvořen kolem roku 1890 (umělecká rodina Bertle) a oltářní obraz „Dobrý pastýř“ je od Wendelina Moosbruggera (jeho otec Leopold Moosbrugger byl jedním z „Sýrových hrabat“ z Rehmenu). Na dveřích kostela je vorarlberský znak.
- Kurátský kostel Rehmen: Kostel byl postaven v roce 1664 vzápětí renovován na začátku 18. století. K jeho novému vysvěcení došlo v roce 1717. Rozšířen byl v roce 1934. Cibulová věž byla zrekonstruována v letech 1962 a 2012, a to včetně zvonice a zlaté koule. Za vidění stojí hlavní oltář (datovaný kolem roku 1700) a oltářní obraz „Svatá rodina“ taktéž od malíře Wendelina Moosbruggera z přelomu 18. a 19. století.
- Poutní kaple Panny Marie Sněžné v Argenu
- Poutní kaple Panny Marie v lese u Berngatu
- Přírodní rezervace Auer Ried a přírodní památka Wildflyschaufschlag Mitteltobelbach (Divoký flyšový výběžek Mitteltolbelbach) - jedná se o asi 70 metrů dlouhý skalní výběžek, kde scházejí různé horniny a kde lze jasně vidět rozhraní mezi různými geologickými jednotkami, které se vyskytují ve Vorarlbersku.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Místní lyžařské středisko hostilo v roce 1974 rakouské mistrovství v alpském lyžování.
Ekonomika a infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]
V roce 2003 sídlilo v obci 58 obchodních společností s 349 zaměstnanci a 38 učni. Dani z příjmů podléhalo 709 zaměstnanců. Hlavním ekonomickým faktorem v Au je cestovní ruch. Mnoho soukromých domácností pronajímá pokoje nebo byty. Existuje několik hotelů, z nichž mnohé poskytují prostory pro speciální události nebo akce, např. wellness, sportovní aktivity a jízdy na motorce. V roce 2001/2002 bylo v obci celkem 191 173 přenocování. Zemědělství bylo dříve hlavním zdrojem příjmů pro vesnici, až do vzestupu cestovního ruchu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Au prochází silnice L 200, tzv. Bregenzerwaldstraße. Ta se v Au kříží se silnicí L 193 Faschina Straße což je hlavní trasa do lyžařského střediska Damüls. Veřejnou dopravu tvoří autobusová linka č. 40, jezdící z Dornbirnu do Schoppernau. V zimě je pro lyžaře a místní obyvatele k dispozici také bezplatná skibusová doprava.
Místní podniky
[editovat | editovat zdroj]V průběhu 19. století ještě místní „Sýrová hrabata“ z rodu Moosbruggerů zajišťovala dodávky sýra do celé monarchie a Lombardie. Následně převzala štafetu v propagaci a prodeji vorarlberského alpského sýra (Alpkäse) a horského sýra (Bergkäse) družstevně organizovaná firma Alma (dnes Rupp AG) v Lochau. V osadě Rehmen je stále provozována její družstevní alpská mlékárna. Au má velké množství řemeslných podniků (stavební firmy, tesaři, stolaři, výrobci oken, dopravní firmy, klempíři, obkladači, instalatéři, elektrikáři, šindeláři, malíři, automechanici...).
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]- V Au je mateřská škola a dále jedna obecná a jedna střední škola, které mají dohromady 333 žáků (stav k lednu 2003). Žáci místní vorarlberské střední školy pocházejí nejen z Au ale také z nedalekých obcí Schoppernau, Schnepfau, Schröcken, Warth a Damüls.
- Vorarlberská SOS dětská vesnička byla založena v roce 1951 kaplanem Hugo Kleinbrodem v Au-Rehmen a koncem 70. let se přestěhovala do Bregenzu do čtvrti Kronhalde.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Obecní zastupitelstvo
[editovat | editovat zdroj]Obecní zastupitelstvo Au se skládá z 18 členů, z nichž se všichni k místnímu politickému hnutí zvanému Auský seznam (Auer Liste - AL). De facto lze tvrdit, že v Au nyní probíhá "vláda jedné strany". Starostou obce, který je volen zastupitelstvem, je od roku 2013 Andreas Simma. Jeho funkce byla potvrzena občany v komunálních volbách v roce 2020. Volební účast činila 57,81 %.[6]
Obecní znak
[editovat | editovat zdroj]Obci byl v roce udělen 1930 následující znak: Modrý štít s prohnutou stříbrnou špicí prostupující skrz. Špice je zakryta vzrostlou přirozenou vykořeněnou jedlí a doplněna stříbrným, zlatavě semenným protěžem na listnatém stonku.[7]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]
- Michael Beer (* 1605 v Au; † 1666 tamtéž), stavitelský mistr a zakladatel Auského cechu; otec Franze Beera
- Valerian Brenner (* 26. března 1652 v Au; † 27. dubna 1715 v Günzburgu), stavitel vorarlberského baroka
- Caspar Moosbrugger (* 1656 v Au; † 1723 v Einsiedelnu), Auský cech
- Franz Beer von Au (* 1659 v Au; † 17. května 1722 tamtéž), Auský cech
- Franz Beer von Bleichten (* 1660 v Au; † 1726 v Bezau), architekt Auského cechu, syn Michaela Beera
- Michael Thumb (* kolem 1640 v Au-Argenau; † 1690 v Bezau), vorarlberský stavební mistr z období baroka, otec Petera Thumba
- Hans Willam (* 1702 v Au; † 1784 v Sankt Peter (Bádensko-Württembersko)), zedník, polír a architekt, člen Auského cechu
- Johann Ferdinand Beer (* 1731 v Au; † 1789 tamtéž), stavební mistr
- Wendelin Moosbrugger (* 1760 v Au-Rehmen; † 1849 v Aarau ), portrétista a malíř miniatur
- Kaspar Moosbrugger (* 1830 v Au-Schrecken † 1917 v Nüziders), soudní adjunkt, spisovatel, zakladatel politické strany a švagr Franze Michaela Feldera (1839–1869).
- Kaspar Albrecht (* 1889 v Au-Rehmen; † 1970 tamtéž), architekt a sochař
- Natalie Beer (* 1903 v Au; † 1987 v Rankweilu), spisovatel
- Walter Lingg starší (* 1925 v Au; † 2000 ve Feldkirchu), hoteliér, politik a odborník na cestovní ruch
- Herbert Albrecht (* 1927 v Au-Rehmen; † 2021), sochař a profesor Českého vysokého učení technického v Praze
- Monika Helfer (* 1947 v Au), spisovatelka
- Kilian Albrecht (* 1973 v Au), lyžařský závodník
- Gigi Rüf (* 1981 v Au), snowboardista
- Mathias Moosbrugger (* 1982 v Au), historik a katolický teolog
- Jan Zwischenbrugger (* 1990 v Au), fotbalista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Au na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Au (Vorarlberg) na německé Wikipedii.
- ↑ NASA. LAND COVER CLASSIFICATION (1 YEAR) [online]. 2011 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online.
- ↑ PEEL, M. C.; FINLAYSON, B. L.; MCMAHON, T. A. Updated world map of the Köppen-Geiger climate classification. Hydrology and Earth System Sciences. 2007-10-11, roč. 11, čís. 5, s. 1633–1644. Dostupné online [cit. 2022-05-31]. ISSN 1027-5606. DOI 10.5194/hess-11-1633-2007. (English)
- ↑ NASA. DATASET INDEX [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online.
- ↑ NASA. RAINFALL (1 MONTH - TRMM, 1998-2016) [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Au. Au [online]. [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindevertretungswahlen Vorarlberg 2020 - news.ORF.at. orf.at [online]. [cit. 2022-05-30]. Dostupné online.
- ↑ VORARLBERGER LANDESARCHIV. Vorarlberger Gemeindewappenregistratur [online]. 2008 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online.
