Přeskočit na obsah

SOS dětské vesničky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SOS dětské vesničky
ZakladatelHermann Gmeiner
Vznik1949
Právní formaspolek
SídloVídeň, Rakousko
Tržby1,3 mld. € (2019)
OceněníHumanitární cena Conrada N. Hiltona (2002)
Barcelona Medal of Honor
DZI Seal-of-Approval
Cena kněžny asturské za svornost
Oficiální webwww.sos-childrensvillages.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SOS dětské vesničky jsou nestátní nezisková organizace, jejíž misí je poskytovat alternativní péči dětem, které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině.

Myšlenka SOS dětských vesniček vznikla v Rakousku v roce 1949 jako jeden ze způsobů zajistit opuštěnému dítěti péči náhradních rodičů.[1] Jejím původcem a následně realizátorem byl Rakušan dr. Hermann Gmeiner, který ideu spojit opuštěné děti s matkami, které děti nemají, uvedl ve skutečnost založením SOS dětské vesničky v rakouském Imstu. Tehdy byla zaměřena především na válečné sirotky a v důsledku války na opuštěné děti. Základem bylo přiblížit podobu této náhradní péče co možná nejvíc skutečné rodině – matka s dětmi žije v samostatném domě v podpůrném prostředí vesničky. Hlavní zásadou je nerozdělovat od sebe sourozence. Prvnímu domu dal H. Gmeiner název Dům míru, posléze vznikly další; dodnes je "prototyp Imst" vzorem pro další země, jak prakticky, snadno a relativně levně realizovat náhradní rodinnou péči dětem, kterým vlastní rodina selhala.

SOS dětské vesničky v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 Hermann Gmeiner přijel na pozvání České pediatrické společnosti představit tento projekt do Československa.[1] V roce 1968 vznikl nejdříve Kruh přátel SOS dětské vesničky a posléze Sdružení SOS dětských vesniček[2] a bylo založeno Konto 777 SOS dětské vesničky. O rok později, v roce 1969, byla již na kontě částka 28 miliónů Kčs a byla zahájena výstavba vesničky v Doubí u Karlových Varů. 4. října 1970 tato vesnička zahájila činnost a byl položen základní kámen vesničky na Chvalčově na Kroměřížsku. Její výstavba začala v roce 1971, o rok později 1972 byla zahájena výstavba vesničky v Brně-Medlánkách a rok nato 1973 spustila činnost vesnička ve Chvalčově.

Období normalizace sedmdesátých let nepřálo žádné formě občanských iniciativ – v roce 1974 byly vesničky převedeny pod pravomoc státu a o rok později ustavena komise k likvidaci Sdružení. To bylo obnoveno po listopadu 1989, následně byly Sdružení předány fungující vesničky v Doubí a na Chvalčově a roku 1996 znovu zahájena výstavba nedokončené vesničky v Brně-Medlánkách, která byla pro děti otevřena v roce 2003.

V roce 1993 bylo Sdružení SOS dětské vesničky přijato za řádného člena mezinárodní organizace SOS Kinderdorf International se sídlem v Rakousku.

Idea a koncepce

[editovat | editovat zdroj]

SOS dětské vesničky jsou neziskovou organizací, zabývající se dlouhodobou přímou pomocí ohroženým dětem. S vizí, že každé dítě si zaslouží vyrůstat v bezpečném a láskyplném prostředí rodiny, poskytují širokou škálu služeb a zázemí pěstounským rodinám, preventivní, okamžitou a následnou péči ohroženým dětem i mladým dospělým.

Pěstounská péče / služby pro pěstouny – SOS Přístav

Komplexní služby pěstounským rodinám. Jedná se o služby poradenské, psychologické, terapeutické, pedagogické, sociální, odlehčovací.

Preventivní péče – SOS Kompas, SOS Kajuta

Odborné služby terénních sociálních pracovníků rodinám ohroženým odebráním dítěte. Jedná se o zajištění preventivní péče rodinám s dětmi ve složité životní situaci, kterou sami nedokáží řešit. Cílem péče je stabilizovat rodinu a předejít odebrání dítěte.

Okamžitá pomoc – SOS Sluníčko

SOS Sluníčko je zařízením s nepřetržitým provozem pro děti v krizové situaci, které vyžadují okamžitou pomoc. SOS Sluníčko pomáhá rodinám, které se na přechodnou dobu nemohou o dítě postarat a také dětem zanedbávaným nebo týraným.

Následná péče – SOS Kotva

Příprava mladých dospělých z dětských domovů a pěstounských rodin na samostatný život.

  1. a b SOS vesničky pomáhají ohroženým dětem už 55 let - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-05-17 [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  2. SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-681-0. Kapitola Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století, s. 55. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]