Artur Axmann
| Artur Axmann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. února 1913 Hagen |
| Úmrtí | 24. října 1996 (ve věku 83 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Wilmersdorfer Waldfriedhof Stahnsdorf |
| Povolání | politik a voják |
| Ocenění | Wound Badge (1939) in Silver (1941) Německý řád Železný kříž 1. třídy Železný kříž 2. třídy NSDAP Long Service Award … více na Wikidatech |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
| Funkce | člen Reichstagu Nacistického Německa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Artur Axmann alias Erich Siewert (18. února 1913, Hagen, Německo – 24. října 1996, Berlín, Německo) byl nacista a říšský mládežnický vůdce NSDAP (Reichsjugendführer).
Axmann již v patnácti letech vstoupil do Hitlerjugend. V devatenácti letech působil v říšském vedení mládeže. 8. srpna 1940 nastoupil na pozici říšského mládežnického vůdce NSDAP, kde vystřídal Baldura von Schiracha. V roce 1941 byl vážně poraněn na východní frontě. V důsledku zranění přišel o pravou ruku.
4. ledna 1944 získal Německý řád (Deutscher Orden). Ke konci války zůstával s Hitlerem v jeho bunkru v Berlíně. Den po Hitlerově smrti, 1. května 1945, s Martinem Bormannem a Ludwigem Stumpfeggerem opustil bunkr. Avšak Axmann se od nich odpojil a z Berlína unikl.
Axmann byl zatčen v prosinci roku 1945, poté, co organizoval nacistické hnutí. Roku 1949 byl v Norimberském procesu odsouzen ke třem letům vězení. V roce 1958, když pracoval jako obchodní zástupce, dostal peněžitou pokutu za podněcování mládeže k nenávisti. Zemřel v roce 1996 v Berlíně.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Německý řád[1] (28. 04. 1945
Železný kříž, II. třída
Železný kříž, I. třída (28.04.1945)- 1939, stříbrný
Zlatý stranický odznak (30.01.1939)
Služební vyznamenání NSDAP[2], bronzové
Služební vyznamenání NSDAP, stříbrné
Válečný záslužný kříž, I. třída s meči
Válečný záslužný kříž, II. třída s meči
.svg){kind=small}
údaje použity z: ruská Wikipedie-Аксман, Артур/Награды
Vydané spisy
[editovat | editovat zdroj]- Olympia der Arbeit. Arbeiterjugend im Reichsberufswettkampf. Junker und Dünnhaupt Verlag, Berlín 1937.
- Der Reichsberufswettkampf. Junker & Dünnhaupt, Berlín 1938.
- Schicksalsjahre der Hitlerjugend. Heitz und Höffkes, Essen 1992. ISBN 3-926650-67-2
- Das kann doch nicht das Ende sein. Verlag Siegfried Bublies, Koblenz 1995. ISBN 3-926584-33-5. (pozdější vydání pod názvem Hitlerjugend)
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ernst Klee: Artur Axmann, Eintrag in ders.: Das Personenlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. Aktualisierte Ausgabe. Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt am Main 2005, ISBN 3-596-16048-0, S. 21-22
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Artur Axmann na Wikimedia Commons
