Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský

Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský
	kníže z Hohenlohe-Langenburgu
Úplné jméno	Arnošt Vilém Fridrich Karel Maxmilián
Narození	13. září 1863; Langenburg, Württemberské království
Úmrtí	11. prosince 1950; Langenburg, Západní Německo
Manželka	Alexandra Sasko-Koburská
Potomci	Gottfried Hohenlohe-Langenburský; Marie Melita Hohenlohe-Langenburská; Alexandra Hohenlohe-Langenburská; Irma Hohenlohe-Langenburská; Alfréd Hohenlohe-Langenburský
Rod	Hohenlohové
Otec	Heřman Hohenlohe-Langenburský
Matka	Leopoldina Bádenská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský (Arnošt Vilém Fridrich Karel Maxmilián; 13. září 1863, Langenburg – 11. prosince 1950, Langenburg) byl německý šlechtic a kníže z Hohenlohe-Langenburgu. Během nezletilosti manželčina bratrance Karla Eduarda sloužil v letech 1900 až 1905 jako regent Sasko-kobursko-gothajského vévodství.

Život

Rodina

Arnošt se narodil 13. září 1863 v Langenburgu ve Württemberském království jako nejstarší ze tří dětí a jediný syn knížete Heřmana Hohenlohe-Langenburského a jeho manželky Leopoldiny Bádenské, dcery bádenského prince Viléma. Byl také prasynovcem britské královny Viktorie, protože jeho prababičkou byla Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, matka královny Viktorie, a jeho babičkou byla Feodora Leiningenská, nevlastní sestra královny Viktorie. Arnošt se také 20. dubna 1896 v paláci Ehrenburg v Coburgu oženil s královninou vnučkou Alexandrou, dcerou Alfréda Sasko-Kobursko-Gothajského a Marie Alexandrovny Romanovové.

Vzdělání

Po dokončení střední školy v Karlsruhe studoval mladý princ práva v Paříži, Bonnu, Tübingenu a Lipsku, v Naumburgu v roce 1885 absolvoval první právnickou zkoušku. Po svém důstojnickém výcviku v Berlíně-Lichterfeldu (1886–1891) složil diplomatickou zkoušku (1890–1891) se jmenováním tajemníkem císařského německého velvyslanectví v Petrohradě a Londýně (1891–1894). V následujících letech pracoval ve Štrasburku jako asistent svého otce, knížete Heřmana, císařského guvernéra Alsaska-Lotrinska, a připravoval se na svou budoucí roli šlechtice Württemberského království.

Kariéra

Protože byla jeho manželka dcerou vévody Alfréda Sasko-Kobursko-Gothajského, stal se Arnošt po jeho smrti regentem vévodství. Od 30. července 1900 do 18. července 1905 vládl vévodství jako jménem nezletilého Alfrédova nástupce Karla Eduarda. V roce 1901 byl Arnošt oceněn Velkým křížem řádu württemberské koruny. Poté podnikl několik neúspěšných pokusů prosadit se v politice Německého císařství. Působil jako vedoucí koloniálního oddělení ministerstva zahraničí (1906–1906) a zástupce (1907–1911) a viceprezident říšského sněmu. V roce 1913 se stal Arnošt po smrti svého otce knížetem z Hohenlohe-Langenburgu, což ho opravňovalo zasedat v Kammer der Standesherren [Sněmovně lordů] ve Württembersku, kde již od roku 1895 sloužil jako zástupce svého otce. Své místo ve sněmovně si udržel až do Listopadové revoluce v roce 1918. Během první světové války byl kníže aktivní jako dobrovolník ve vojenských nemocnicích, jako generální delegát na východní frontě a císařský komisař a vojenský inspektor. V roce 1915 byl také poslán jako zvláštní vyslanec do Konstantinopole a na Balkán, aby převzal povinnosti vyslance Hanse Freiherra von Wangenheima, který onemocněl.

Vztah s nacistickou stranou

Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 Arnošt vstoupil do nacistické strany jako člen číslo 3726902.

Odchod do důchodu

Po druhé světové válce se Arnošt stáhl do ústraní svého osobního života. Jeho manželka, která trpěla různými nemocemi, zemřela v roce 1942. Věnoval se církevní a ošetřovatelské činnosti a byl členem Německého evangelického církevního sněmu, velitelem Württemberg-Badenschen Genossenschaft (Württembersko-bádenského družstva), guvernérem Braniborské bailivy řádu johanitů, čestným prezidentem württemberského státního spolku Červeného kříže, stejně tak württemberské evangelické lidové ligy. 11. prosince 1950 Arnošt ve věku 87 let v rodném Langenburgu zemřel.

Potomci

20. dubna 1896 se jako dvaatřicetiletý Arnošt oženil s o patnáct let mladší princeznou Alexandrou Sasko-Kobursko-Gothajskou, vnučkou britské královny Viktorie. Manželé spolu měli pět dětí:

Gottfried z Hohenlohe-Langenburgu (24. května 1897 – 11. května 1960), ⚭ 1931 Margarita Řecká a Dánská (18. dubna 1905 – 24. dubna 1981)
Marie Melita Hohenlohe-Langenburská (18. ledna 1899 – 8. listopadu 1967), ⚭ 1916 Vilém Fridrich Šlesvicko-Holštýnský (23. srpna 1891 – 10. února 1965)
Alexandra z Hohenlohe-Langenburgu (2. dubna 1901 – 26. října 1963)
Irma z Hohenlohe-Langenburgu (4. července 1902 – 8. března 1986)
Alfréd z Hohenlohe-Langenburgu (16. dubna 1911 – 18. dubna 1911)