Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
	Württemberská vévodkyně
	Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Doba vlády	20. květen 1795 – 23. prosinec 1797
Úplné jméno	Friederike Sophia Dorothea
Narození	18. prosinec 1736; Schwedt
Úmrtí	9. března 1798; Stuttgart
Předchůdce	Franziska von Hohenheim
Nástupce	Šarlota Hannoverská
Manžel	Fridrich II. Evžen Württemberský
Potomci	Fridrich I. Württemberský; Ludvík Württemberský; Evžen Württemberský; Žofie Dorota Württemberská; Vilém Fridrich Filip Württemberský; Ferdinand Augustus Württemberský; Bedřiška Alžběta Württemberská; Alžběta Vilemína Württemberská; Frederika Vilemína; Karel Fridrich; Alexandr Württemberský; Karel Jindřich
Dynastie	Braniborsko-Schwedtští
Otec	Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
Matka	Žofie Dorota Pruská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. Velikého a provdaná württemberská vévodkyně.

Život

Narodila se z manželství braniborsko-schwedtského markraběte Fridricha Viléma Hohenzollernského s pruskou princeznou, rovněž z rodu Hohenzollernů, Sofií Doroteou. Bedřiška byla nejstarším dítětem z tohoto manželství a měla čtyři sourozence: Annu Alžbětu (1738–1820), Jiřího Filipa (1741–1742), Filipínu Augustu (1745–1800) a Jiřího Viléma (1749–1751). Její otec byl popisován jako brutální tyran, kterého se služební báli více než samotného krále, naopak Bedřiščina matka byla popisována jako elegantní a milá. I kvůli povahovým rozdílům se brzy Bedřiščini rodiče rozhádali a nakonec žili odděleně až do smrti Sofie Dorotey, kdy se pravděpodobně usmířili.

Bedřiška byla v historických pramenech popisována jako vtipná a okouzlující dáma. Patřila k reformátorům a podporovala racionalismus. Její manžel byl přísný katolík, avšak po dohodě s ním a radou vychovávala všechny jejich děti jako luterány.

Od roku 1769 žila v Montbéliard, francouzském městě řízeném jejím manželem. Kvůli Velké francouzské revoluci však roku 1792 musela město opustit kvůli hrozícímu nebezpečí. Mezi lety 1795–1797 její manžel zdědil vévodství Württemberk.

Manžel a děti

Dne 29. listopadu 1753 se Bedřiška provdala za pozdějšího württemberského vévodu Fridricha Evžena, se kterým měla dvanáct dětí. V historii je Bedřiška známá především díky svým dětem, jelikož většina z nich se stala významnými evropskými politiky. Bedřiška je například přímou předkyní Alžběty II. i Charlese, prince z Walesu.

Fridrich Vilém (6. listopadu 1754 – 30. října 1816), první württemberský král od roku 1797 až do své smrti,
⚭ 1780 Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (3. prosince 1764 – 27. září 1788)

⚭ 1797 Šarlota Hannoverská (29. září 1766 – 5. října 1828)

Ludvík (30. srpna 1756 – 20. září 1817), vévoda württemberský,
⚭ 1784 Marie Czartoryska (15. března 1768 – 21. října 1854), rozvedli se v roce 1793

⚭ 1797 Henrietta Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780 – 2. ledna 1857)

Evžen Fridrich (21. listopadu 1758 – 20. června 1822), ⚭ 1787 Luisa ze Stolberg-Gedernu (13. října 1764 – 24. května 1834)
Žofie Dorota (25. října 1759 – 5. listopadu 1828), ruská carevna Marie Fjodorovna, ⚭ 1776 Pavel I. Ruský (1. října 1754 – 24. března 1801), ruský car od roku 1796 až do své smrti
Vilém Fridrich (27. prosince 1761 – 10. srpna 1830), ⚭ 1800 Wilhelmine von Tunderfeld-Rhodis (18. ledna 1777 – 6. února 1822)
Ferdinand Fridrich August (22. října 1763 – 20. ledna 1834), polní maršál,
⚭ 1795 Albertina Schwarzbursko-Sonderhausenská (5. dubna 1771 – 25. dubna 1829), rozvedli se v roce 1801

⚭ 1817 Pavlína z Metternich-Winneburgu (29. listopadu 1772 – 23. června 1855), starší sestra Klemense von Metternicha
Bedřiška Alžběta (27. července 1765 – 24. listopadu 1785), ⚭ 1781 Petr I. Oldenburský (17. ledna 1755 – 21. května 1829), oldenburský regent, lübeckýbiskup a od roku 1823 oldenburský velkovévoda
Alžběta Vilemína (21. dubna 1767 – 18. února 1790), ⚭ 1788 František I. Rakouský (12. února 1768 – 2. března 1835), jako František II., král uherský, chorvatský a český a markrabě moravský, král lombardsko-benátský a poslední císař Svaté říše římské národa německého
Vilemína (3. června 1768 – 22. října 1768)
Karel Fridrich (3. května 1770 – 22. srpna 1791)
Alexandr Fridrich Karel (24. dubna 1771 – 4. července 1833), založil novou větev rodu, ⚭ 1798 Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská (28. srpna 1779 – 14. března 1824)
Jindřich Karel (3. července 1772 – 28. července 1838)