Antonín Pittner

Antonín Pittner
Antonín Pittner
	Antonín Pittner
Narození	4. června 1814; Polná; Rakouské císařství
Úmrtí	24. srpna 1897 (ve věku 83 let) nebo 23. srpna 1897 (ve věku 83 let); Polná; Rakousko-Uhersko
Povolání	spisovatel, kronikář, publicista, starosta a kulturní pracovník
Politická strana	staročeši
Choť	Leopoldina Filipenská;
Děti	Jaroslav Pittner syn; Vlasta Pittnerová dcera;
Funkce	starosta
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Pittner (4. června 1814, Polná^[1] – 23. srpna 1897, Polná^[2]) byl český kupec, národní obrozenec, starosta a kronikář města Polné, otec spisovatelky Vlasty Pittnerové.

Životopis

Narodil se v rodině obuvnického mistra Josefa Pittnera, vyučil se kupcem v Třebíči a cestoval po Německu, Rakousku a Itálii.

Obrozenectví

V roce 1834 se vrátil do rodného města, kde si otevřen krám s vinárnou. Navázal styky s českými vlastenci z širokého okolí. Díky svým konexím získal a dále rozšiřoval českou literaturu. Znal se mimo jiné s Karlem Havlíčkem Borovským, J. K. Tylem, V. Náprstkem, F. L. Riegrem. Během pobytu v Polné v letech 1840–1842 Božena Němcová dostala do ruky poprvé českou knihu.^[3] V roce 1844 jej jmenovali čestným členem Matice české, protože dokázal získat 200 nových odběratelů tisku.^[3]

Roku 1838 založil v Polné obrozeneckou knihovnu, který již o pět let později vlastnila přes 230 svazků. Od roku 1845 se angažoval v ochotnickém divadle a o jeho místní činnosti psal do časopisu Květy. Po vzoru J. K. Tyla zavedl v roce 1843 tzv. České besedy. Během revoluce v roce 1848 byl členem Národní gardy, stál u zrodu Slovanské Lípy.

Polná

Prosazoval zřízení městské nemocnice, která opravdu byla otevřena v roce 1858. Pomáhal organizovat sbírky na opravu kostela sv. Kateřiny a na stavbu nové věže kostela sv. Anny. V roce 1865 se stal starostou okresního zastupitelstva a brzy poté i purkmistrem Polné.^[3] Po bitvě u Hradce Králové v roce 1866 do města vtrhlo 30 000 pruských vojáků, Pittner svým obratným jednáním dokázal vyjednat s pruským velitelstvím odchod armády^[3] a zabránil tak velkým škodám, což ocenil i císař František Josef I., který při průjezdu městem Pittnera vyznamenal zlatým záslužným křížem.^[3] Starostou města byl nepřetržitě až do roku 1888.^[3] V letech 1848–1894 vedl městskou kroniku.

Zemřel roku 1897 v Polné. Byl pochován na městském hřbitově u kostela sv. Barbory.

Je uváděn jako nejvýznamnější polenská osobnost 19. století.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g PRCHAL, Jan. Biografický slovník Polenska. Polná: Linda, 2002. ISBN 80-238-8985-0. Kapitola Pittner Antonín, s. 120–121.

Související články

Seznam představitelů Polné

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Pittner na Wikimedia Commons
Informace na idnes.cz. Napsal Jaroslav Paclík - odvoláno 17.7.2018
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Pittner

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[Polná-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g PRCHAL, Jan. Biografický slovník Polenska. Polná: Linda, 2002. ISBN 80-238-8985-0. Kapitola Pittner Antonín, s. 120–121.

[1]

[2]

[3]