Přeskočit na obsah

Anastasija Tichonovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: ruskou orientační běžkyni Anastasiji Rudnou, rozenou Tichonovová.
Anastasija Tichonovová
Анастасия Тихонова
Tichonovová v kvalifikaci French Open 2022
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození21. ledna 2001 (23 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek351 902 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů194–128
Tituly0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění151. místo (15. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2023)
French Open2. kolo kvalifikace (2024)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2024)
US Open1. kolo kvalifikace (2022, 2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů167–94
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 14 ITF
Nejvyšší umístění104. místo (18. prosince 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240904a4. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anastasija Tichonovová (rusky Анастасия Сергеевна Тихонова, Anastasija Sergejevna Tichonova, * 21. ledna 2001 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2024 na 151. místě a ve čtyřhře v prosinci 2023 na 104. místě.[2]

V juniorském tenise si zahrála finále čtyřhry French Open 2019, v němž s krajankou Alinou Čarajevovou nestačily na Američanky Chloe Beckovou a Emmu Navarrovou.[3] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2019 na 18. příčce.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V hlavní soutěži okruhu ITF debutovala v srpnu 2018, když na dva navazující antukové turnaje v Kazani, dotované 15 tisíci dolary, obdržela divokou kartu. Vždy ji vyřadila krajanka Jekatěrina Kazionovová z šesté stovky žebříčku, nejdříve ve druhém kole a o týden později ve čtvrtfinále. Na úvodní kazaňské události vyhrála svou první deblovou trofej po boku krajanky Marie Krupeninové. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu si připsala během února 2021 v kazachstánském Šymkentu, turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. V semifinále přehrála nejvýše nasazenou Uzbečku Sabinu Šaripovovou a v závěrečném duelu běloruskou turnajovou dvojku Juliju Hatoukovou, které oplatila týden starou porážku z finále úvodního šymkentského turnaje.[4]

Do čtyřhry okruhu WTA Tour poprvé zasáhla na jūrmalském Baltic Open 2019 s krajankou Veronikou Pepeljajevovou. V prvním utkání získaly jen dva gamy na rusko-polský pár Natela Dzalamidzeová a Paula Kaniová. Singlovou premiéru prožila ve 21 letech na travnatém Libéma Open 2022 po zvládnuté kvalifikaci. Časnou třísetovou porážku ve dvouhře jí přivodila zkušená Belgičanka Kirsten Flipkensová, jíž patřila až 308. příčka.[5] Shodný scénář měla účast i na antukovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2023, kde jako kvalifikantka nepřešla úvodní fázi dvouhry přes Američanku Alycii Parksovou z konce první padesátky.[6][4]

V grandslamové kvalifikaci debutovala na French Open 2022. Až porážka v závěrečném supertiebreaku třetí sady rozhodla o jejím vyřazení proti Paraguayce Verónice Cepedeové Roygové. Otevírací duel nezvládla ani v kvalifikační soutěži US Open 2022, kde byla nad její síly Američanka Whitney Osuigweová. Blízko postupu do grandslamové dvouhry se ocitla na Australian Open 2023. V rozhodujícím kvalifikačním kole však podlehla Dianě Šnajderové.[4][1]

Událost ITF s nejvyšší dotací 100 tisíc dolarů ovládla na začátku prosince 2023 v Dubaji. Cestou za titulem vyřadila Arinu Rodionovovou, Emily Appletonovou, Hatoukovou, Niginu Abduraimovovou a nakonec i Nizozemku Arianne Hartonovou. Bodový zisk ji v úvodu ledna 2024 posunul na nové žebříčkové maximum, 155. místo.[7][4]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. říjen 2023 Tampico, Mexiko tvrdý Kamilla Rachimovová USA Sabrina Santamariová
Spojené království Heather Watsonová
7–6(7–5), 6–2

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (5 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. únor 2021 Šymkent, Kazachstán W15 tvrdý (h) Bělorusko Julija Hatouková 7–5, 2–6, 7–6(7–2)
2. červenec 2021 Nur-Sultan, Kazachstán W25 tvrdý Litva Justina Mikulskytė 2–6, 7–5, 6–1
3. duben 2022 Pretorie, Jihoafrická republika W60 tvrdý Izrael Lina Glušková 5–7, 6–3, 6–3
4. leden 2023 Bhópál, Indie W40 tvrdý Švýcarsko Joanne Zügerová 6–4, 6–1
5. prosinec 2023 Dubaj, Spojené arabské emiráty W100 tvrdý Nizozemsko Arianne Hartonová 6–1, 6–4

Čtyřhra (14 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. srpen 2018 Kazaň, Rusko W15 antuka Rusko Marija Krupeninová Rusko Darja Mišinová
Rusko Noel Sajdenovová
4–6, 6–3, [10–8]
2. prosinec 2019 Milovice, Česko W15 tvrdý (h) Rusko Alexandra Pospělovová Česko Karolína Beránková
Česko Barbora Miklová
6–1, 7–5
3. leden 2020 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Indie Zeel Desaiová Srbsko Bojana Marinkovićová
Slovensko Tereza Mihalíková
7–6(7–4), 5–7, [10–5]
4. únor 2020 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Rusko Anastasija Pribylovová Německo Katharina Heringová
Německo Lisa Ponomarová
5–7, 7–6(7–4), [10–4]
5. říjen 2020 Šarm aš-Šajch, Egypt W15 tvrdý Rusko Veronika Pepeljajevová Kanada Bianca Jolie Fernandezová
Kanada Leylah Fernandezová
4–6, 6–3, [10–6]
6. únor 2021 Šymkent, Kazachstán W15 tvrdý (h) Polsko Weronika Baszaková Rusko Darja Mišinová
Rusko Noel Sajdenovová
6–2, 3–6, [10–6]
7. září 2021 Leiria, Portugalsko W25 tvrdý Brazílie Carolina Alvesová Španělsko Celia Cerviño Ruizová
Itálie Angelica Moratelliová
6–4, 6–4
8. červen 2022 Madrid, Španělsko W60 tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Čína Lu Ťia-ťing
Čína Jou Siao-ti
6–4, 6–2
9. leden 2023 Canberra, Austrálie W60 tvrdý   Irina Chromačovová USA Robin Andersonová
USA Hailey Baptisteová
6–4, 7–5
10. březen 2023 Nur-Sultan, Kazachstán W60 tvrdý (h)   Polina Kuděrmetovová Jižní Korea Han Na-re
Jižní Korea Čang Su-džong
2–6, 6–3, [10–7]
11. březen 2023 Maribor, Slovinsko W40 tvrdý (h) Rusko Sofja Lansereová Rumunsko Irina Baraová
Rumunsko Andreea Mituová
6–3, 6–2
12. červen 2023 Caserta, Itálie W60 antuka Japonsko Mojuka Učidžimová Řecko Despina Papamichailová
Itálie Camilla Rosatellová
6–4, 6–2
13. srpen 2023 Barcelona, Španělsko W60 tvrdý Indie Prarthana Thombareová Francie Estelle Cascinová
Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová
3–6, 6–1, [10–7]
14. říjen 2023 Rome, Spojené státy W60 tvrdý (h) USA Sofia Sewingová USA Robin Andersonová
Mexiko Fernanda Contrerasová
4–6, 6–3, [10–7]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2019 French Open antuka Rusko Alina Čarajevová USA Chloe Becková
USA Emma Navarrová
1–6, 2–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anastasia Tikhonova na anglické Wikipedii.

  1. a b c Anastasija Tichonovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240107a7. ledna 2024
  2. Anastasija Tichonovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240107a7. ledna 2024
  3. MILANO, Sally. Navarro, Beck win French Open girls' doubles title [online]. United States Tennis Association, 2019-06-08 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Anastasia Tikhonova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Welcome to the tour: All of 2022's WTA debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-06 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Американка Паркс стала соперницей Рахимовой на турнире в Марокко, обыграв Тихонову. matchtv [online]. 2023-05-23 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (rusky) 
  7. НАСОНОВ, Александр. Россиянки взяли 2 титула за день! Звонарёва в 39 лет побьёт свой рекорд в парном рейтинге. Championat.com [online]. 2023-12-10 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]