Alexander z Schönburg-Hartensteinu

Josef Alexandr kníže ze Schönburg-Hartensteinu
Josef Alexandr kníže ze Schönburg-Hartensteinu
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
	Ve funkci:; 18. prosince 1872 – 1. října 1896
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Eduard z Schönburg-Hartensteinu
Nástupce	Alois Schönburg-Hartenstein
Poslanec Českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1872 – 1883
Panovník	František Josef I.
C. k. tajný rada
	Ve funkci:; 1869 – 1. října 1896
Panovník	František Josef I.
Rakouský vyslanec v Bavorsku
	Ve funkci:; 1859 – 1863
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Edmund Hartig
Nástupce	Gustav Blome
Rakouský vyslanec v Bádensku
	Ve funkci:; 1855 – 1859
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Josip Filipović
Nástupce	Ferdinand Trauttmansdorff
C. k. komoří
	Ve funkci:; 1854 – 1. října 1896
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Německá ústavní strana
Narození	5. března 1826 nebo 6. března 1826; Vídeň ; Rakouské císařství
Úmrtí	1. října 1896 (ve věku 70 let); Vídeň ; Rakousko-Uhersko
Titul	kníže
Choť	(1855) Karolína Marie z Liechtensteinu (1836–1885)
Rodiče	Jindřich Eduard ze Schönburg-Hartensteinu (1787–1872) a Ludovika Schwarzenbergová (1803–1884)
Děti	Alois ze Schönburg-Hartensteinu; Jan Maria ze Schönburg-Hartensteinu; Marie ze Schönburg-Hartensteinu; Ludovika ze Schönburg-Hartensteinu
Příbuzní	Alexandr ze Schönburg-Hartensteinu, Markéta Alžběta ze Schönburg-Hartensteinu, Karolína Františka ze Schönburg-Hartensteinu a Marie Terezie ze Schönburg-Hartensteinu (vnoučata)
Profese	diplomat a politik
Commons	Alexander von Schönburg-Hartenstein
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander z Schönburg-Hartensteinu (německy Josef Alexander Heinrich Otto Fürst von Schönburg-Hartenstein; 5. března 1826 Vídeň – 1. října 1896 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a politik. Vlastnil statky v Čechách, patřil mu mimo jiné zámek Červená Lhota.

Životopis

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schönburg-Hartensteinů usazené mimo jiné v Čechách. Narodil se jako starší syn knížete Jindřicha Eduarda Schönburg-Hartensteina (1787–1872) a jeho druhé manželky Ludoviky, rozené princezny Schwarzenbergové (1803–1884). Od mládí působil v diplomacii Rakouska, kariéru započal v roce 1847 jako atašé v Haagu, v roce 1849 v Londýně a v roce 1850 v Berlíně. V roce 1851 byl jmenován honorárním legačním sekretářem. Od roku 1852 působil v Paříži jako vyslanecký sekretář. V letech 1855–1859 byl rakouským vyslancem v Bádensku se sídlem v Karlsruhe a poté byl v letech 1859–1863 vyslancem v Bavorsku se sídlem v Mnichově. Po ukončení činnosti v Mnichově se na vlastní žádost stáhl do ústraní na své statky, které vlastnil v Čechách. V letech 1872–1882^[zdroj?] byl poslancem Českého zemského sněmu. Po otcově úmrtí zdědil titul knížete a stal se též dědičným členem rakouské Panské sněmovny (1872). Patřil k významným představitelům Strany ústavověrného velkostatku a v Čechách, později i ve Vídni zprostředkovával jednání o česko-německém vyrovnání (punktace).^[1] Od roku 1879 až do smrti byl prvním místopředsedou Panské sněmovny. Z čestných hodností dosáhl titulů c. k. komořího (1854) a později c. k. tajného rady (1869).^[2] V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. ^[3]

Majetkové a rodinné poměry

Po otci byl majitelem velkostatků v Čechách, jeho majetkem byl mimo jiné zámek Červená Lhota.^[4] V roce 1881 koupil ve východních Čechách velkostatek Miletín, kde vzápětí přistoupil k přestavbě zámku.^[5]^[6]

V červnu 1855 se ve Vídni oženil s princeznou Karolínou Liechtensteinovou (1836–1885), dcerou knížete Aloise II. z Liechtensteinu. Karolína se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:

1. Ludovika Marie Terezie (3. 7. 1856 Ettlingen – 5. 7. 1932 Mnichov), dáma Řádu hvězdového kříže
- ⚭ (1879) Bertram kníže Quadt-Wykradt (11. 1. 1849 Stuttgart – 14. 5. 1927), dědičný člen horní komory parlamentu ve Württembersku a Bavorsku, plukovník pruské armády, 1901 povýšen na knížete v Německém císařství
2. Františka de Paula Marie Karolína (28. 8. 1857 Karlsruhe – 20. 1. 1926 Petrohrad), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu
- ⚭ (1876) Evžen hrabě Czernin z Chudenic (13. 2. 1851 – 5. 11. 1925 Petrohrad), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Jindřichův Hradec, Petrohrad, Krásný Dvůr, Chudenice atd.^[7]
3. Alois Maria Alexander (21. 11. 1858 Karlsruhe – 20. 9. 1944 Hartenstein, Norimbersko), rakousko-uherský generálmajor, ministr obrany Rakouské republiky
- ⚭ (1887) Johanna hraběnka Colloredo-Mannsfeld (27. 7. 1867 Dobříš – 26. 8. 1938 Brno), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu
4. Marie Terezie Ludovika (17. 12. 1861 Mnichov – 25. 8. 1945), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
- ⚭ (1885) Eduard princ z Auerspergu (8. 1. 1863 Vídeň – 18. 3. 1956), JUDr.
5. Eduard Otto Maria Alexander (24. 3. 1863 Mnichov – 18. 4. 1903 Praha), svobodný a bezdětný
6. Jan Maria Alois Otto (12. 9. 1864 Enzesfeld, Dolní Rakousy – 30. 3. 1937 Vídeň), diplomat, c. k. tajný rada a komoří, vyslanec v Rumunsku 1906–1911, velvyslanec ve Vatikánu 1911–1918, rytíř Řádu zlatého rouna
- ⚭ (1897) Sofie princezna Oettingen-Wallerstein (4. 10. 1878 Hluboš – 10. 9. 1944 Vídeň), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže

Odkazy

Reference

↑ Kolektiv: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 487 ISBN 978-80-87890-31-8
↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882, Vídeň, 1882; s. 206, 211 dostupné online
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276
↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 511–513 dostupné online
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998 s. 896–897 ISBN 80-85983-12-5
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 302–303
↑ Almanach českých šlechtických rodů; Praha, 2010; s. 118 ISBN 978-80-85955-39-2

Literatura

R. Luft: Schönburg-Hartenstein (Josef) Alexander Fürst von. V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 11, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1999, ISBN 3-7001-2803-7, S. 60 a 61 f. str.60 a str.61

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Alexandr ze Schönburg-Hartensteinu na Wikimedia Commons
Alexandr Schönburg-Hartenstein na webu rakouského parlamentu
Rodokmen rodu Schönburg-Hartensteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

[1] Kolektiv: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 487 ISBN 978-80-87890-31-8

[2] Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882, Vídeň, 1882; s. 206, 211 dostupné online

[3] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276

[4] PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 511–513 dostupné online

[5] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998 s. 896–897 ISBN 80-85983-12-5

[6] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 302–303

[7] Almanach českých šlechtických rodů; Praha, 2010; s. 118 ISBN 978-80-85955-39-2

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]