Albert Lónyay
Albert hrabě Lónyay | |
---|---|
![]() | |
Kapitán uherské královské gardy | |
Ve funkci: 1914 – 1918 | |
Předchůdce | Géza Fejérváry |
Nástupce | funkce zanikla |
Vrchní ceremoniář císařského dvora (Oberststabelmeister) | |
Ve funkci: 1910 – 1914 | |
Předchůdce | Adam Berzeviczy |
Nástupce | Karel Rumerskirch |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | generál jezdectva (1911), polní podmaršál (1906), generálmajor (1902) |
Narození | 20. prosince 1850 Lónya |
Úmrtí | 28. března 1923 (ve věku 72 let) Vídeň |
Titul | hrabě (1910) |
Děti | Rosa von Lónyay de Nagy-Lónya und Vásáros-Namény, Countess von Lónyay de Nagy-Lónya und Vásáros-Namény |
Příbuzní | Marie-Thérèse Woodová[1] (vnučka) |
Profese | aristokrat a důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert hrabě Lónyay de Nagy Lónya (německy Albert Graf Lónyay von Nagylónya und Vasáros-Namény, maďarsky nagylónyai és vásárosnaményi, gróf Lónyay Albert) (20. prosince 1850 Nagylónya – 28. března 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a dvořan ze staré uherské šlechty. V c. k. armádě sloužil od roku 1869 a byl důstojníkem husarů u různých jednotek převážně v Uhrách, několik let byl také císařským pobočníkem. V letech 1910–1914 působil jako vrchní ceremoniář u císařského dvora a nakonec zastával čestnou funkci kapitána uherské královské gardy (1914–1918). V roce 1910 byl povýšen na hraběte a v roce 1911 dosáhl hodnosti generála jezdectva.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého uherského šlechtického rodu Lónyaů, patřil k evangelické linii.[2] Narodil se v Berežské župě na zámku Nagylónya, který již neexistuje (vyhořel v roce 1965). Měl šest sester a byl jediným synem Alberta Lónyaye (1923–1904), vrchního župana Ugočské župy. Matka Rosálie (1827–1863) pocházela z rodu Kubínyiů.[3] Po otci byl synovcem vlivného uherského politika Menyhérta Lónyaye. Studoval gymnázium a do armády vstoupil v roce 1869 k 9. husarskému pluku v Komárně, ještě téhož roku získal hodnost poručíka. V roce 1874 byl povýšen na nadporučíka a v letech 1875–1877 navštěvoval jezdecký institut ve Vídni. V letech 1878–1880 byl mimo aktivní službu, poté se vrátil k 9. husarskému pluku, následně vystřídal službu u dalších husarských jednotek ve Stockerau a v Pécsi. V hodnosti kapitána (1886) byl pobočníkem velitele 4. armádního sboru v Budapešti hraběte Nikolause Pejačeviće (1886–1888),[4] po roce 1888 sloužil u 7. husarského pluku v Albertirsi. V roce 1891 byl povýšen na majora a tři roky vykonával službu křídelního pobočníka (Flügeladjutant) císaře Františka Josefa.[5][6] Mezitím byl povýšen na podplukovníka (1893) a v roce 1894 byl přeložen opět k 9. husarskému pluku. Jako plukovník (1896) setrval u 9. husarského pluku jako jeho velitel (1896–1901).[7][8][9]
V roce 1902 byl povýšen na generálmajora, byl velitelem 5. jezdecké brigády v Jarosławi (1901-1904),[10] 6. jezdecké brigády v Miskolci (1904–1905),[11][12] krátce velel 3. jezdecké brigádě v Mariboru (1905) a poté byl velitelem jezdecké divize ve Vídni (1905–1907).[13] V roce 1906 dosáhl hodnosti polního podmaršála a od roku 1907 byl gardovým poručíkem uherské královské gardy ve Vídni.[14] V roce 1910 byl v armádě penzionován,[15] ale o rok později ještě dosáhl hodnosti generála jezdectva (1911).[16][17] V letech 1910–1914 zastával u císařského dvora funkci ceremoniáře zodpovědného za organizaci stolování u slavnostních tabulí (Oberststabelmeister).[18][19][20] Nakonec byl v letech 1914-1918 kapitánem uherské královské gardy (německy Kapitän der königlich Ungarischen Leibgarde, respektive maďarsky a Magyar Királyi Testőrség gárdakapitánya).[21][22][23] Po zániku monarchie dožil v soukromí ve Vídni.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1885 se na zámku Bartenstein oženil s princeznou Marií Henriettou z Hohenlohe-Bartensteinu (1861–1933), dcerou knížete Karla Hohenlohe-Bartensteina a Rosy, rozené hraběnky Šternberkové.[24][25] Marie Henrietta byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Jako vdova se usadila v Badenu, kde je také pohřbena spolu se svým mladším synem Arnoštem.[26][27] Z manželství se narodily tři děti,[28] synové Karel (Károly, 1886–1950) a Arnošt (Ernö, 1898–1958) sloužili v c. k. armádě a poté žili v soukromí, dcera Róza (1888–1970) se provdala za britského důstojníka kapitána George Jervise Wooda (1878–1958).[29] Jejich dcera Marie Terezie (1910–1985) byla manželkou knížete Ernsta z Hohenbergu.[30]
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1880 byl c. k. komořím[31] a jako vysoký hodnostář u dvora obdržel v roce 1910 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[32] V roce 1910 byl zároveň povýšen na hraběte (příslušný diplom byl podepsán císařem Františkem Josefem v Ischlu 8. července 1910).[33] Během vojenské služby získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku, vzhledem ke své službě císařského pobočníka a později vysoce postaveného dvořana obdržel řadu vyznamenání také od zahraničních panovníků.[34]
Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1900)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1908)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
velkokříž Leopoldova řádu (1916)
Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Řád pruské koruny III. třídy (1886, Německo)
rytíř Řádu Albrechtova (1892, Sasko)
Řád Fridrichův (1892, Württembersko)
Řád pruské koruny II. třídy (1893, Německo)
komandér Řádu rumunské hvězdy (1893, Rumunsko)
Řád červené orlice II. třídy (1894, Německo)
Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (1894, Sasko)
velkokříž Řádu Isabely Katolické (1904, Španělsko)
velkokříž Vojenského záslužného řádu (1906, Španělsko)
velkokříž Řádu gryfa (1909, Meklenbursko-Zvěřínsko)
velkokříž Řádu sv. Michaela (1912, Bavorsko)
velkokříž Řádu koruny (1912, Belgie)
velkokříž Královského řádu za vojenské zásluhy (1912, Bulharsko)
velkokříž Řádu červené orlice (1917, Německo)
velkokříž Řádu sv. Alexandra (1917, Bulharsko)
Řád Osmanie I. třídy (1917, Osmanská říše)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Rodokmen rodu Lónyayů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Rodina Alberta Lónyaye na webu geni.com dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Miliär Schematismus für 1887; Vídeň, 1886; s. 96 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 32 dotupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1894; Vídeň, 1894; s. 71, 130 dostupné online
- ↑ Husarský pluk č. 9 na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 170, 694 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 276 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 129, 158 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 278 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 127, 162 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s 123, 164 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 28, 308 dostupné online
- ↑ Služební postup Alberta Lónyaye in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 108 [1]
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 4 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 17 dostupné online
- ↑ Kolektiv: Poklady na cisárskej slávnostnej tabuli. Kultúra stolovania na viedenskom dvore; Schönbrunn, 2023; s. 134 ISBN 978-3-903448-45-2
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1912; Vídeň, 1911; s. 177 dostupné online
- ↑ STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 15–16 dostupné online
- ↑ Ranglisten des Kaiserlichen und Königlichen Heeres 1918; Vídeň, 1918; s. 42 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 15 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Hohenlohe-Bartenstein na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Albert Lónyay na webu geneanet dostupné online
- ↑ Hrobka rodiny Lónyaů na webu findagrave dostupné online
- ↑ Hřbitov Helenenfriedhof v Badenu na webu royaltyguide dostupné online
- ↑ Rodina Alberta Lónyaye na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 568 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Hohenbergů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 271 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 242 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 566 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Alberta Lónyaye in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 18 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 215–216 (heslo Albert Lónyay) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rakousko-uherští generálové
- Uherští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Císařští komoří
- Tajní radové
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu koruny (Prusko)
- Nositelé Řádu Fridrichova
- Nositelé Řádu Albrechtova
- Nositelé Řádu gryfa
- Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu
- Nositelé Řádu svatého Alexandra
- Nositelé Královského řádu za vojenské zásluhy
- Nositelé Řádu Isabely Katolické
- Nositelé Řádu rumunské hvězdy
- Nositelé Řádu koruny (Belgie)
- Nositelé Řádu Osmanie
- Narození 28. prosince
- Narození v roce 1850
- Úmrtí 28. března
- Úmrtí v roce 1923
- Úmrtí ve Vídni