Karel Rumerskirch
Karel hrabě Rumerskirch | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší kuchmistr císařského dvora | |
Ve funkci: 1916 – 1918 | |
Předchůdce | August hrabě Bellegarde |
Nástupce | úřad zanikl |
Nejvyšší hofmistr následníka trůnu Františka Ferdinanda | |
Ve funkci: 1902 – 1914 | |
Předchůdce | Albert hrabě Nostic-Rieneck |
Nástupce | úřad zanikl |
Narození | 19. listopadu 1867 Vídeň |
Úmrtí | 24. května 1947 (ve věku 79 let) Kitzbühel |
Děti | Marianne von Rumerskirch |
Profese | dvorský úředník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Václav Jan František Maria Oskar hrabě z Rumerskirchu (německy Karl Wenzel Johann Franz Maria Oskar Graf von Rumerskirch; 19. listopadu 1867 Vídeň – 24. května 1947 Kitzbühel) byl rakouský šlechtic, dvořan a důstojník rakousko-uherské armády. V letech 1902–1914 byl nejvyšším hofmistrem následníka trůnu Františka Ferdinanda a v červnu 1914 byl osobním účastníkem sarajevského atentátu. Později působil u císařského dvora jako nejvyšší kuchmistr (1916–1918) a krátce před rozpadem monarchie byl povýšen na hraběte (1918). Jeho dcera Marianna (1913–2003) se provdala za diplomata Rogera Lalouetta, který byl v letech 1964–1968 francouzským velvyslancem v Československu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Rummerskirch_Grafen-Wappen.jpg/220px-Rummerskirch_Grafen-Wappen.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Franz_Ferdinand%2C_Potiorek%2C_Rumerskirch.jpg/220px-Franz_Ferdinand%2C_Potiorek%2C_Rumerskirch.jpg)
Pocházel ze starého šlechtického rodu Rumerskirchů, který byl v jedné linii usazený v Čechách.[1] Narodil se jako jediný syn státního úředníka barona Karla Podivína z Rumerskirchu (1840–1882).[2][3] Od mládí sloužil v armádě, v roce 1893 byl nadporučíkem ve sboru císařské gardy. Později sloužil u dragounského pluku č. 1 a v roce 1899 byl povýšen na rytmistra,[4]. Zároveň získal titul c. k. komořího a byl přidělen ke dvoru následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.[5] a v letech 1902–1914 byl jeho nejvyšším hofmistrem.[6] Mimo aktivní službu byl později povýšen do hodnosti plukovníka a v roce 1910 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[7]
V červnu 1914 doprovázel následníka trůnu do Bosny a byl osobním účastníkem sarajevského atentátu.[8] Z titulu své funkce pak organizoval záležitosti spojené s pohřbem a zvláštním vlakem odeslal rakve následníka trůnu a jeho manželky do Vídně.[9] Na počátku první světové války krátce sloužil na frontě, ale po nástupu Karla I. se vrátil ke dvoru a v letech 1916–1918 zastával funkci nejvyššího kuchmistra. V lednu 1918 byl povýšen na hraběte (titul platil i pro jeho sestru Zdenku, provdanou Pretis de Cagnodo),[10][11][12] po zániku monarchie žil v soukromí.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1900 se v Badenu oženil s hraběnkou Marií Terezií Khevenhüller-Metschovou (1877–1968), která byla později c. k. palácovou dámou.[13][14] Z jejich manželství se až po delší dobře narodila jediná dcera Marianna (1913–2003), která se v roce 1935 provdala za francouzského diplomata Rogera Lalouetta (1904–1980).[15] Lalouette začínal jako velvyslanecký tajemník v Praze, později byl vyslancem v různých zemích a nakonec v letech 1964–1968 v Československu.[16]
Dík své manželce byl mimo jiné švagrem hraběte Františka Harracha (1870–1937), který byl jako pobočník následníka trůnu taktéž osobním účastníkem sarajevského atentátu.
Karlova sestra Zdenka (*1865) byla manželkou sekčního šéfa na ministerstvu vnitra Sisinia Pretis de Cagnodo (1859–1913), syna bývalého rakouského ministra obchodu a financí Sisinia de Pretise. V roce 1918 byla již vdovou a vztahovalo se na ni udělení hraběcího titulu Rumerskirchům.
Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Byl nositelem několika vysokých rakouských vyznamenání, vzhledem ke své dlouholeté službě v bezprostřední blízkosti následníka trůnu obdržel řadu ocenění také od zahraničních panovníků.[17]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Karl_Rumerskirch_%281%29.jpg/220px-Karl_Rumerskirch_%281%29.jpg)
velkokříž Leopoldova řádu (Rakousko-Uhersko)
Řád železné koruny I. třídy (Rakousko-Uhersko)
Vojenský záslužný kříž (Rakousko-Uhersko)
velkokříž Viktoriina řádu (Spojené království)
velkokříž Albrechtova řádu (Sasko)
velkokříž Řádu koruny (Belgie)
komandér Řádu Leopolda (Belgie)
velkokříž Královského řádu za občanské zásluhy (Bulharsko)
velkokříž Řádu knížete Danila I. (Černá Hora)
Řád červené orlice I. třídy (Prusko)
Řád koruny I. třídy (Prusko)
Železný kříž II. třídy (Německo)
Řád svaté Anny II. třídy (Rusko)
komandér Řádu Isabely Katolické (Španělsko)
komandér Řádu Karla III. (Španělsko)
komandér Řádu lva a slunce (Persie)
velkodůstojník Řádu rumunské koruny (Rumunsko)
Řád Fridrichův (Württembersko)
Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXII.; Praha, 1904; s. 99–100
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1893; Gotha, 1893; s. 827 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 700–701 dostupné online
- ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 655, 688 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 38, 221 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 102 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 38, 242 dostupné online
- ↑ Itinerář cesty následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do Sarajeva dostupné online
- ↑ Svatovítská neděle v Sarajevu dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 90 ISSN 0036-5246
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 101 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 802 dostupné online
- ↑ Rodokmen Khevenhüllerů dostupné online
- ↑ Rodina Karla Rumerskircha na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 410 dostupné online
- ↑ Seznam francouzských velvyslanců v Československu a České republice na webu Francouzského velvyslanectví v Praze dostupné online
- ↑ Seznam řádů a vyznamenání Karla Rumerskircha in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 26 dostupné online
- Rakouští šlechtici
- Tajní radové
- Císařští komoří
- Rakouská hrabata
- Osobnosti první světové války
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu koruny (Prusko)
- Nositelé Železného kříže
- Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické
- Nositelé Řádu Karla III.
- Nositelé Řádu rumunské koruny
- Nositelé Královského řádu za občanské zásluhy
- Nositelé Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé Řádu slunce a lva
- Nositelé Řádu Albrechtova
- Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu
- Nositelé Řádu Fridrichova
- Nositelé Řádu knížete Danila I.
- Narození 19. listopadu
- Narození v roce 1867
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 24. května
- Úmrtí v roce 1947